Výroba betonu v domácích podmínkách

Z Wikiknih

Poznámka: Tento text byl na Wikiknihy přenesen z článku w:Beton#Výroba betonu v domácích podmínkách. Autorem je w:Wikipedista:Roy~cswiki, který tento text na Wikipedii uvolnil pod licencemi CC BY-SA 3.0 a GFDL.

Beton je stavební materiál a nepochybně jej lze vyrobit i v domácích podmínkách. Následující text je

Písek a kamenivo[editovat | editovat zdroj]

Vyrobit kvalitní beton v domácím prostředí není vůbec tak jednoduché, jak se mnohdy drobní stavebníci a kutilové domnívají. Při použití praného písku frakce 0/4 mm nebo 0/8 mm je správný poměr písku k cementu 2 : 1 až 3 : 1. Pokud třetinu písku nahradíme kamenivem frakce 4/8 mm, dosáhneme přibližně pětinové úspory cementu a beton je ještě kvalitnější.

Voda, míchání, vodotěsnost, plastifikátory, provzdušnění[editovat | editovat zdroj]

Čisté vody (ideálně pitné, jinak se musí kvalita vhodnosti použití v betonu vyzkoušet) by mělo být ve směsi tolik, aby se ve spádové míchačce beton převaloval a po vyklopení do kolečka vytvořil kužel. Takovéto konzistence se dosahuje v míchačkách velice obtížně, a proto se doporučuje přidat do betonové směsi i plastifikátor. Ideální je zakoupit si nějaký ve stavebninách, ale u nenáročných staveb postačí i polévková lžíce saponátu na nádobí na cca 2 kolečka betonu. Při předávkování se může beton znehodnotit. Se saponátem se totiž pracuje mnohem lépe než s dříve používaným mazlavým mýdlem. Saponát, který musí být se směsí promíchán po dobu min. 2 minut navíc beton provzdušní, což zvýší jeho životnost, a stane se odolnějším vůči nasáknutí vodou a vůči mrazu. (Úplně vodotěsný beton však nelze vyrobit pouze z písku a cementu a vlastně v domácích podmínkách vůbec. Je totiž třeba, aby obsahoval i kamenivo min. frakce 16 mm, aby písek neobsahoval velké množství prachových odplavitelných částic a aby beton obsahoval další ztekucující, případně i zpomalující přísady.) Velké množství vody přidané při míchání betonu může vést k praskání a k prašnosti vzniklého betonu, který se následně může i drolit. Z výše popsaných důvodů nelze vůbec doporučit ruční míchání betonu.

  • Tabulky pro míchání betonu uvádí hmotnosti písku, štěrku a cementu. Nelze je použít pro domácí míchání. V možnostech stavebníka lze užít jen míchání objemové (nebo také poměrové), odměřované na lopaty.

Tabulka minimálního množství cementu na 1 m³ písku (nebo písku se štěrkem).

  • 1 : 2...600 kg cementu
  • 1 : 3...400 kg cementu
  • 1 : 4...300 kg cementu
  • 1 : 5...240 kg cementu
  • 1 : 6...200 kg cementu
  • 1 : 7...170 kg cementu
  • 1 : 8...150 kg cementu

Záleží však také na tom, jak se podaří beton udusat, spotřeba cementu pak může být až o 50 kg na m³ větší. Teorie betonu tvrdí, že maximální množství cementu na m³ písku je cca 600 kg, s větším množstvím se už pevnost betonu dále nezvyšuje. Betony v poměru 1 : 6 a více jsou betony hubené. Pokud je použijeme jako podklad pod dlažbu ve vjezdu pro osobní auto, musí mít tloušťku cca 20 cm.

  • Použití: Například pod dlažbu chodníků a vjezdů, kde jsou v zemi uložené kabely. Tyto betony v případě potřeby je možno vykopat krumpáčem.
  • Pokud je třeba namíchat co nejsušší beton, je třeba použít suchého písku. Mokrý písek tvoří chuchvalce, beton téměř nelze namíchat. Proto musí být písek přikrytý plachtou, aby nezmokl.

Uložení do konstrukce, hutnění, doba zrání[editovat | editovat zdroj]

Uložení betonu do konstrukce má proběhnout co nejdříve od jeho výroby a následně by měl být zhutněn, aby se z něho vypudily velké vzduchové bubliny. V domácích podmínkách lze hutnit střídavým vpichováním tyčí, nebo poklepem na bednění. Pokud je armatura v bednění těsná, nutí nás to k namíchání řidšího, až tekutého betonu, aby všude dobře zatekl. Pak se musí cementu přidat, ale i tak už nebude beton tak kvalitní, jak je uvedeno výše. Již vyrobený beton je třeba nadále ochránit proti vyschnutí, a to po celou dobu jeho zrání, která se při teplotě +15 až +25 °C pohybuje okolo 28 dnů. Ochranou proti vyschnutí je pravidelné máčení betonu, zejména v prvních dnech, a dále jeho překrytí např. geotextilií a polystyrénovými deskami, nebo PE fólií a podobně.

Betonování v zimě[editovat | editovat zdroj]

Pokud ve výjimečných situacích potřebujeme vyrobit beton za nízkých teplot, je třeba ohlídat, aby teplota v době zrání betonu neklesala pod +5 °C. Při poklesu teploty pod +5 °C přestává beton zrát (přerušuje se tvorba pevných vazeb mezi jednotlivými cementovými zrny) a při poklesu teploty betonu v době jeho zrání pod 0 °C může dojít k jeho trvalému znehodnocení. Při tom je třeba pamatovat na to, že při +5 °C zraje beton podstatně déle než 28 dní. S popsanými problémy nám mohou pomoci přísady urychlující tuhnutí betonu, které zrychlují celý proces a mohou i způsobit vydávání tepla chemickým procesem, zejména v počátku krystalizace betonu. I při použití těchto opatření však beton v podmínkách kolem +5 °C nabude pevnosti, kdy je odolný proti mrazu, nejdříve za několik dnů! Při betonování v zimě je vhodné ohřívat betonovou směs min. na +10 °C až na 60 °C. Přitom se cement nesmí sypat do vody či směsi horké více než 65 °C! Jedná-li se o betonáž v uzavřených prostorech, není vhodné dotápění diesel agregáty přímo v místnosti. Výfukové zplodiny obsahují látky, způsobující (zejména u čerstvých betonů) karbonataci - znehodnocení pevnosti a soudržnosti betonové konstrukce.

Krytí výztuže[editovat | editovat zdroj]

Pokud vyrábíme železobeton za použití kari sítě, platí, že krycí vrstva výztuže v betonu je min. 35 mm.

Z tohoto důvodu je, u vodorovných betonových konstrukcí, jejichž tloušťka je do 80 mm (např. betonáž desky uložené na podloží), zcela zbytečné používání kari sítě. V takovém případě se totiž výztuž ocitá v ose průřezu kde není žádné napětí (neutrálné ose) a takováto výztuž pozbývá smyslu. Vhodnější je proto přidání vláken (např. betonářských drátků), které směs zpevní při tuhnutí, neplní ale funkci statickou, resp. nelze ji výpočtem určit.

Jaké betony doma nevyrábět[editovat | editovat zdroj]

Obecně nelze doporučit vyrábět v domácích podmínkách betony, které budou trvale vystaveny povětrnostním podmínkám, protože nikdy nedosáhneme životnosti betonu z betonárny, odpovídající pořizovací ceně a námaze. Praktici vědí, že sebepečlivěji namíchaný domácí beton na venkovní ploše začne do 20 let na povrchu zvětrávat a odlupovat se.(Jedná se o vadu estetickou, jinak je pevný). Beton z betonárny vydrží o několik let déle. Stejnoměrně probarvené betony nelze v domácím prostředí vyrobit vůbec.