Uživatel:Toma646/Pískoviště

1. etapa (cca 3 miliony let př. n. l. — 4. tisíciletí př. n. l.)

Lidé na samém začátku žili v tlupách a velmi pomalu si osvojovali dovednosti jako rozdělat oheň, opracovávat kameny, z nichž si vytvářely první nástroje, jako kladivo, oštěpy, nebo pazourek, vývoj byl velmi pomalý i proto, že jednotlivé skupiny lidí žily daleko od sebe, a pokud se setkaly, většinou reagovaly agresivně. Využívaly přírodních úkrytů jako jeskyně, ale také si stavěli první domy z pouhých větví, mechu a dalšího přírodního, většinou ne příliš opracovaného materiálu.

2. etapa (4. tisíciletí př. n. l. — 200 př. n. l. (v česku do roku 625))

Během tohoto období se lidé naučili zemědělství a opracovávání kovů, které jsou k výrobě nástrojů daleko vhodnější než kámen a také se naučili výrobě keramiky. Základním (a také nejvyšším) společenským útvarem je kmen, čítající obvykle desítky členů, a mezi těmito kmeny dochází k prvním obchodům a předávání zkušeností.

3. etapa (200 př. n. l. — 400)

Ve střední Itálii se utváří římská říše, která začíná jednotlivé kmeny a první malé, roztroušené národy spojovat a vznikají tak první státní útvary, mezi lidmi začíná fungovat vzájemná komunikace a spolupráce, jejímž výsledkem je technický, kulturní i sociologický pokrok, vzniká první parlament, armáda, jenž je na svoji dobu skutečně elitní, římané dokázali vytvořit i věci jako je kanalizace, či složité těžební systémy. V oblasti česka se tato etapa nevyskytuje a z druhé etapy se přechází rovnou do čtvrté.

4. etapa (400 (v česku 625) — 1500)

Zvaná také středověk. Římská říše se rozpadá a po ní zůstaváji roztroušené národy, s neuspořádanou vnitřní strukturou a značným podílem místní samosprávy. To samé ve střední evropě, kde jsou jednotlivé kmeny spojovány ve větší celky a vznikají tak první státní útvary a nastává přechod do systému panství, zvaného feudalismus. Vývoj lidstva však kvůli izolovanosti jednotlivých skupin (nevolnictví) stagnuje a životní úroveň je jen lehce vyšší než v první etapě.

5. etapa (1500 — 1800)

Evropské mocnosti začínají skutečně fungovat jako stát, začíná fungovat výběr daní, soudnictví, úřednictví, státy dokážou svoje území kontrolovat, a brzo se zmůžou na námořní výpravy do celého světa, jejichž výsledkem je kolonizování dalekých zámořských oblastí, z nichž se získavají nové plodiny, suroviny a lidská síla, ve formě otroctví. Zlepšuje se i mezilidská komunikace a dochází k rozvoji kultury, umění, technologií, a znalostí.

6. etapa (1800 — 1990)

Také zvaná technická revoluce. Díky dobré vzájemné komunikaci, začíná technologický vývoj přímo raketově stoupat, v roce 1825 se objevují první veřejné železnice a okolo 1850 i první automobily a v druhé polovině 19. století se objevují i další vynálezy, schopné zaznaménávat obraz, přenášet zvuk, a mnoho dalších. Životní úroveň běžného obyvatelstva také velmi rychle stoupá, zlepšuje se hygiena, velký rozvoj zaznamenává zdravotnictví. Bohužel však lidské myšlení zůstává stále primitivním a tak v kombinaci s rychlým vývojem dochází i k strašlivým válkám, vývoj časem dosahuje takové výše, že dochází k situaci, kdy je lidstvo vzájemně schopno se vymýtit a tak se tehdejší znepřátelené mocnosti (USA a SSSR) dohodnou na postupném vzájemné ukončení studené války a postupném odzbrojení. Padá také železná opona a tím končení izolace západní a východní evropy.

7. etapa (od roku 1990)

Zásadním pokrokem je, že lidstvo upoučtí od válečného řešení státních záležitostí a přechází k diplomatickému, mezi evropskými státy dochází k pocitu sounáležitosti a schopnosti spolupracovat na celoevropské úrovni, a po vzoru USA, dochází de facto k federalizaci (Schengen) a poprvé v historii evropy k situaci, kdy může kterýkoliv evropan svobodně cestovat po celé evropě, na začátku etapy se stává běžně dostupným a použitelným nový, fenomenální vynález, který umožňuje komukoliv přístup k téměř jakékoliv informaci, a značně přispívá k dalšímu intenzivnímu prolínání kultur, sdílení zkušeností a komunikaci, internet. Díky internetu se lidé stávají daleko vzdělanějšími a je mnohem těžší je oblbovat a hlavně, přimět je opět vzít do ruky zbraň a jít do války, což dokazuje situace během ukrajinské krize. Snadné je i cestování, i pro průměrného evropana je relativně snadné, dostat se až na druhý konec světa. Opravdu nových vynálezů sice nepřibývá, jako v technické revoluci, ale ty stávající se stále zdokonalují. Pokračuje i zvyšování životní úrovně, hodnota jednotlivého člověka je daleko vyšší než před tím.

Budoucnost

viz článek: Budoucí vývoj lidstva

2050

V rámci evropy stále dochází k hlubší federalizaci, a nejspíš vznikne podobně jako USA i evropská federace. Končí pojmy jako roaming, a cestování je cenově dostupnější a proto také využívanější, tím spíše, že třeba do francie lze cestovat stejně snadno jako do Chebu, průkazy typu ZTP nebo studentský průkaz mají celoevropskou planost, pravděpodobně dojde i k zavedení eura ve všech státech EU. Je pravděpodobné, že Brusel, či jiné vedení EU bude moci vydávat zákony s celoevropskou platností. EU nejspiš začne navazovat spolupráci s v této době již vyspělejším ruskem a dojde ke zrušení vízové povinnosti mezi EU a ruskem.

2100

Na známých těžištích se zásoby ropy a dalších surovin tenčí a pozornost se stáčí na rusko, kde je velké množství nevytěžených surovin, a tak se z ruska stává světová velmoc, s kterou se brzy spojí evropa, nejspíš vzniknce federace USA a EU, ke které se dříve či později připojí i rusko. Západní svět také začíná být konfrontován s důsledky konzumního života a kapitalistického zaměření na co nejrychlejší koloběh výroby a spotřeby, který se v souvislosti s vyšší životní úrovní (která je na území celé americko evropské federace již celoplošně srovnaná) roztáčí stále rychleji. Nejspíš dojde k vynalezení způsobu, jak uměle vytvořit ropu a další potřebné suroviny.

2150

Evropsko americká federace je již značně multikulturní oblast, dochází i k určitému prolínání jazyků, a vícejazyčnosti, technický vývoj nejspíš začne zpomalovat, protože už dosáhl natolik vysoké úrovně, že přestává být co vynálézat, a výroba je natolik efektivní, že dosavadní postup: vyrobit levně co nejvíc věcí, zlomek ceny dát zaměstnanci a zbytek si strčit do kapsy, povede jen k utopení v moři odpadu, a tak se začíná praktikovat postup: výrabět kvalitní výrobky, draze je prodat, dát poctivý podíl zaměstnanci (aby nemusel vyrobit tolik kusů), a ten nemalý zbytek nechat. Vzhledem k vysoké efektivitě práce a vyšším cenám bude i vyšší plat. Nakupovat se možná bude draze, ale dvouletá záruka se bude považovat za vtip. Určité menší vykořistování poctivě pracujících však nejspíš stále přetrvá. K evropsko americké unii se navíc přidá i Čína a další sousední, méně vyspělé státy, které se stanou novými zemědělskými a průmyslovými oblastmi, odkad budou proudit levné výrobky a potraviny a vykořisťovatelský kapitalismus dnešního, českého typu, se přesune tam, výrobky však stále budou kvalitní. V západním světě se množství výroby tímto sníží a přejde se na jiné typy práce, s vyšší mzdou.

2200

Globalizace stále pokračuje, a populace stále narůstá a již se blíží 20 milionum, z USA a evropy, včetně ecropské části ruska se stává fakticky jedna velká aglomerace, zatímco z jižní asie a jižní ameriky jsou rozsáhlé průmyslové a zemědělské oblsti, a jelikož je zbytek globální unie (USA, ruska a číny) na nich závislý, domáhají se tamní vyšších platů a lepších podmínek.

2300

Dochází k srovnání životních podmínek v přidružených státech globální unie, s jejím vyspělejším zbytkem. Ke globální unii se přidává afrika a přebírá roli levných průmyslovo-zemědělských oblatsí (podobně jako dnes čína).

2400 (8. etapa)

Lidé na celém světě si jsou rovni a mají podobnou životní úroveň, hlavní průmyslové a zemědělské oblasti jsou soustředěny kolem rovníku, z celé evropy je již jedná velká městká aglomerace, počet lidí na zemi dosahuje 50 až 70 miliard a lidé využívají celou planetu Zemi, která jim začíná být malá. Vykořistovatelský kapitalismus, jenž lze také nazvat novodobým otroctvím, jako takový už vymizel, a proto dochází k spravedlivějšímu rozdělení bohatství mezi lidmi, a také díky vysoké efektivitě práce, netřeba tolik pracovat, lidé mají více volného času, tráví více času ve společnosti. Systém přechází v novodobý, moderní socialismus, který nemá nic společného s tím předchozím a je založen čistě na tom, že bohatství světa nevlastní několik nadnárodních korporací, ale dělí se poctivě mezi lidi a to formou vyšších mezd. Lidé, jelikož žijí více společenským životem a veřejné prostranství je jejich druhým domovem, protože je mnohem těžší uniknout někam do lesa, se učí vzájemné toleranci a respektu, dávno jsou minulostí doby, kdy jste mohli dostat přes hubu jen za to, že jdete po ulici a vypadáte jako homosexuál, dávno jsou minulostí i autorská práva, tak jak je známe dnes, a tak nic nikoho neomezuje v kreativitě, zásadním rozdílem mezi dnešní dobou a tímto světem je, že zatímco dnes je vše dělané tak, aby se z nás vytahalo co nejvíc peněz, tam jsou věci v první řadě dělány s tím, aby byly společensky prospěšné.

Jak to bude dál?

To už nelze jednoznačně určit, pokud dojde k zastavení růstu populace, již se svět v dalších stoletích příliš nezmění a pokud ne, začne svět po dalších pár stoletích připomínat ten z hvězdných válek, a co budou všichni žrát a z čeho vyrábět? Nejspíš si budou hrát s molekulama, a vytvářet si umělý chleba, či vyrábět ropu z vody :-D Já myslím že lepší je ta první verze, protože takový svět bude mít v sobě krásu, a proto souložme s mírou, a když nám nestačí k***a, tak pomůže ruka :-)