Turkické jazyky/Podstatná jména
Turkické jazyky nemají gramatické rody, gramatický rod lze odvodit pouze z kontextu. Výjimku představují některá jména, která mohou být pouze mužská či pouze ženská.
Chakaština má celkem 10 pádů, dva z nich ale nejsou obvykle uváděny.
| plurál | genitiv | dativ | akuzativ | lokativ | ablativ | instrumentál | lativ | objektiv | partitiv | komitativ | komparativ | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| turecky | -lar/-ler | -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün | -(y)a, -(y)e | -(y)ı, -(y)i, -(y)u, -(y)ü | -da, -de; -ta, -te[pozn. 1] | -dan, -den; -tan, -ten[pozn. 1] | ||||||
| ázerbájdžánsky | -lar/-lər | -(n)ın, -(n)in, -(n)un, -(n)ün | -(y)a, -(y)ə | -(n)ı, -(n)i, -(n)u, -(n)ü | -da, -də | -dan, -dən | ||||||
| turkmensky | -lar/-ler | -(n)yň, -(n)iň, -(n)uň, -(n)üň | -(n)a, -(n)e, -ä[pozn. 2] | -(n)y, -(n)i | -da, -de; -nda, -nde[pozn. 3] | -dan, -den; -ndan, -nden[pozn. 3] | ||||||
| uzbecky | -lar[pozn. 4] | -ning | -ga, -qa, -ka | -ni | -da | -dan | ||||||
| -лар[pozn. 4] | ||||||||||||
| kazašsky | -лар/-лер,[pozn. 5] -дар/-дер, -тар/-тер[pozn. 6] | -тің/-тың,[pozn. 6] -дің/-дың, -нің/-ның | -қа/-ке,[pozn. 6] -ға/-ге, -на/-не | -ті/-ты,[pozn. 6] -ді,/-ды, -ні/-ны,[pozn. 5] -н | -та/-те,[pozn. 6] -да/-де, -нда/-нде | -тан/-тен,[pozn. 6] -дан/-ден, -нан/-нен | -пен,[pozn. 6] -бен, -мен | |||||
| kyrgyzsky | -лар/-лер/-лор/-лөр, -дар/-дер/-дор/-дөр, -тар/-тер/-тор/-төр | -тын/-тин/-тун/-түн, -дын/-дин/-дун/-дүн, -нын/-нин/-нун/-нүн | -ка/-ке/-ко/-кө, -га/-ге/-го/-гө, -на/-не/-но/-нө | -ты/-ти/-ту/-тү, -ды/-ди/-ду/-дү, -ны/-ни/-ну/-нү, -н | -та/-те/-то/-тө, -да/-де/-до/-дө, -нда/-нде/-ндо/-ндө | -тан/-тен/-тон/-төн, -дан/-ден/-дон/-дөн, -нан/-нен/-нон/-нөн | ||||||
| altajsky | -лар/-лер/-лор/-лöр, -дар/-дер/-дор/-дöр, -тар/-тер/-тор/-тöр | -ныҥ/-ниҥ, -дыҥ/-диҥ, -тыҥ/-тиҥ | -га/-ге/-го/-гö, -ка/-ке/-ко/-кö | -ны/-ни, -ды/-ди, -ты/-ти | -да/-де/-до/-дö, -та/-те/-то/-тö | -диҥ/-деҥ/-доҥ/-дöҥ, -тиҥ/-теҥ/-тоҥ/-тöҥ | ||||||
| tatarsky | -лар/-ләр, -нар/-нәр | -ның/-нең | -га/-гә, -ка/-кә | -ны/-не | -да/дә, -та/-тә | -дан/-дән, -тан/-тән, -нан/-нән | ||||||
| baškirsky[pozn. 7] | -лар/-ләр, -дар/-дәр, -ҙар, -тар | -дың/-дең, -ның/-нең, -ҙың/-ҙең, -тың | -ға/-гә, -ҡа | -ды/-де, -ны/-не, -ҙы/-ҙе, -ты | -да/-дә, -ла/-лә, -ҙа/-ҙә, -та | -дан/-дән, -ҙан/-ҙән, -тан, -нан/-нән | ||||||
| čuvašsky | -ӑн, -ӗн, -н | -ра, -ре; -тa, -тe | -ран, -рен; -тан, -тен | -пa(ла), -пe(ле) | -(н)a, -(н)е | |||||||
| jakutsky | -лар/-лэр/-лор/-лөр, -дар/-дэр/-дор/-дөр, -тар/-тэр/-тор/-төр, -нар/-нор/-нэр/-нөр | -та, -га, -ка, -ха, -ҥа | -ны, -ы | -ттан, -тан | -нан, -ынан | -та, -да, -ла, -на | -лыын, -тыын, -дыын, -ныын | -тааҕар, -дааҕар, -лааҕар, -нааҕар | ||||
| chakasky[pozn. 8] | -лар/-лер -тар/-тер, -нар/-нер | -ның/-нің, -тың/-тің | -аа/-ее, -ға(а)/-ге(е), -ха/-ке, -а/-е -на/-не | -ты/-ті, -ны/-ні/-н | -да/-де, -та/-те, -нда/-нде | -дан/-ден, -тан/-тен, -нан/-нен | -наң/-нең | -зар/-зер, -сар/-сер, -нзар/-нзер | ||||
| tuvinsky | -лар/-лер, -дар/-дер, -тар/-тер, -нар/-нер | posesiv: -ның/-ниң/-нуң/-нүң, -дың/-диң/-дуң/-дүң, -тың/-тиң/-туң/-түң | -га/-ге, -ка/-ке | -ды/-ди/-ду/-дү, -ты/-ти/-ту/-тү, -ны/-ни/-ну/-нү | -да/-де, -та/-те | -дан/-ден, -тан/-тен | ||||||
| nogajsky | -лар/-лер | |||||||||||
| karačaj balkarsky | -ла/-ле | -да/-де, -нда/-нде | -дан/-ден |
- ↑ 1,0 1,1 Varianty s t po neznělých souhláskách
- ↑ Pokud slovo končí na i, n se nevkládá. Pokud by po i následovalo by e, ie se mění na ä.
- ↑ 3,0 3,1 Varianty s nd se používají ve třetí osobě následují-li po přivlastňovacích příponách.
- ↑ 4,0 4,1 V uzbečtině se přípona -lar/-лар používá také k vyjádření respektu/formálnosti, takže podle kontextu mohou slova s příponou -lar/-лар být i v jednotném čísle.
- ↑ 5,0 5,1 Po samohláskách
- ↑ 6,0 6,1 6,2 6,3 6,4 6,5 6,6 Po neznělých souhláskách
- ↑ Přehled variant baškirkých přípon není úplný
- ↑ Další dva v učebnicích obvykle neudávané pády mají přípony -даңар/-деңер, -таңар/-теңер, -наңар/-неңер a -ӌа/-ӌе, -ча/-че, -нӌа/-нӌе, první z nich se používá pro označení tématu rozhovoru (mluvit o něčem) a druhý je allativ(asi ?) (jít po něčem)