Turečtina/Lekce 4

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Úvodní poznámka: vzhledem k samohláskové harmonii v přehledech přípon písmena i, ı, u a ü označují kterékoliv z těchto čtyř písmen. Stejně tak písmena a a e označují kterékoliv z těchto dvou písmen.

Složená slovesa[editovat]

osobní přípony sloves
ben -(i)m biz -(i)z
sen -(i)n siz -siniz
o (u)- onlar -lar
  • dans etmek - tancovat /to dance (being in the dance)
  • hasta olmak - být nemocný /getting sick/ill = hastalanmak - onemocnět /to get sick
  • mutlu olmak - být šťastný /getting (becoming) happy
  • spor yapmak

Časování sloves[editovat]

časové koncovky sloves
-mak/-mek přípona infinitivu
-yor/-(ı/i/u/ü)yor- přípona průběhového času[pozn. 1]
-r/-ar/-er/-ır/-ir/-ur/-ür přípona přítomného času
-dı/-di/-du/-dü- přípona minulého času
-muş-/-miş- přípona nejistého minulého času[pozn. 2]
-acak-/-ecek- přípona budoucího času
  1. varianta koncovky -yör- neexistuje.
  2. pokud jsem o něčem slyšel, že se to stalo,
    ale nejsem si jistý, že se to stalo.
  • okumak - číst /to read
  • gitmek - jít /to go

časování slovesa okumak[editovat]

  • ben oku-yor-um - průběhový přítomný čas
  • ben oku-r-um - přítomný čas
  • ben oku-muş-um - nejistý minulý čas
  • ben oku-du-m - minulý čas
  • ben oku-y-acağ-ım - budoucí čas

Příklad věty:

  • Ben her gece kitap okurum. - Každý večer čtu knihu.
  • Já, každý, večer/noc, kniha, čtu /I, every, evening/night, book, read

Turečtina má větný pořádek slov podmět-předmět-sloveso, sloveso se tedy nachází až na konci věty.

Souhláskové změny[editovat]

Pokud by ve slově následovaly dvě samohlásky po sobě, vkládá se mezi ně některé z písmen y, s, ş, n. Neexistuje obecné pravidlo, které písmeno se kdy použije.

Pokud se ke slovu nebo za příponu, které/která končí na souhlásku, připojí přípona začínající na samohlásku, u některých souhlásek proběhne změna:

p

b
ç

c
t

d
k

ğ

Po tvrdých souhláskách f, s, t, k, ç, ş, h, p musí přípona podobně začínat podobnou tvrdou souhláskou - souhláskou z této skupiny souhlásek.

Příklady:

  • Tezgahtan (-dan) alıp kaç (-dı).
  • Açıktan (-dan) geçti (-di)
  • Bak (-dı) - to look
  • korktu (-du, to be scared) ve kaç (-dı)

Přivlastňování[editovat]

přivlastňovací přípony
benim -(u)m bizim -(u)muz
senin -(u)n sizin -(u)nuz
onun (u) onların -ları
  • strom /tree: ağaç
    • můj strom: ağaç + ım -> ağacım
    • tvůj strom: ağaç + ın -> ağacın
    • jeho/její strom: ağaç + ı -> ağacı
    • náš strom: ağaç + ımız -> ağacımız
  • kniha /book: kitap
    • moje kniha: kitap + ım -> kitabım
  • pohovka /sofa: koltuk
    • jeho/její pohovka: koltuk + u -> koltuğu
  • vlajka /flag: bayrak
    • jejich vlajky: bayrak + lar + ı -> bayrakları

Turecké věty[editovat]

Pořadí větných členů v turecké větě je (podmět)-předmět-sloveso /(subject) + object + verb. Slovesné přípony se připojují v pořadí kořen slova + časová přípona + osobní přípona /verb root + tense suffix + personal suffix.

přípony místa
-a okul+a do, k /to
-u okul+u /(that)
-da okul+da v, na, u /at/in
-dan okul+dan od, z /from
    • Jdu do školy. /I go to school.
    • Ben okula (okul+a) giderim (git+er+im).
      • škola = okul
    • Chci spát. /I want to sleep.
    • Ben uyumak istiyorum (iste+yor+um).
      • chtít /to want = istemek
      • Pozn.: Část slova -eyor- se mění na -iyor-
    • /I want to join (to) you.
    • Ben size katılmak istiyorum.
    • Učím se turecky/turečtinu. /I am learning Turkish.
    • Ben Türkçe öğreniyorum.
      • učit se /to learn = öğrenmek
    • Mluvil jsi s mými přáteli. /You talked with my friends.
    • Sen benim arkadaşlarım ile konuştum (konuş+d+um).
      • přítel /friend = arkadaş
      • mluvit /to talk = konuşmak
      • s /with = ile

Poznámky[editovat]

  • 2014-12-01