Světové dějiny/Situace v Maďarsku a Turecku po WW1
Maďarsko
[editovat | editovat zdroj]Maďarsko bylo po první světové válce jedním z nejvíce ponížených států, přišlo o 75 % území. Mimo nově vzniklé Maďarsko zůstalo 60 % obyvatel. Mír s Maďarskem byl podepsán v roce 1920 v Trianonu u Paříže. Strach z Maďarska mělo především Československo, Rumunsko a Jugoslávie, protože v těchto státech se najednou objevila spousta Maďarů.
Zprávy o chystaném míru vyvolávaly v Maďarsku zděšení. V březnu 1919 (ještě před podpisem smlouvy) tamní pravicová vláda zpozorovala nebezpečí revoluce, lidé se po válce politicky rychle orientovali nalevo. Pravicové strany si přály, aby zůstaly Uhry sjednoceny, a proto předaly vládu oblíbenější sociální demokracii. Socdem se ale spolčil ještě s komunisty a společně založili Maďarskou republiku rad.
Státy, které se cítily ohrožené, mezi nimi i Československo, vyhlásili Maďarsku preventivně válku. Maďaři ale obsadili východní Slovensko a v Prešově vyhlásili Slovenskou republiku rad. Československá armáda ale toto zřízení svrhla asi za tři týdny. Vůdčím maďarským komunistou byl Béla Kun.
Maďaři mírovou smlouvu podepsali až po těchto dobrodružstvích, pod hrozbou další invaze. V roce 1919 byl v Maďarsku polodemokratickou cestou bolševický režim nahrazen vládou admirála Hortyho, který se později stal jedním z prvních fašistických diktátorů v Evropě.
Státy ohrožené Maďarskem založily tzv. Malou dohodu, která nakonec přestala fungovat právě díky nástupu fašismu ve většině zúčastněných státech, v Rumunsku i Jugoslávii. Účelem tohoto uskupení byla koordinace postupu proti Maďarsku.
Turecko
[editovat | editovat zdroj]Turecko mír podepsalo v Servés v srpnu 1920. Osmanská říše se rozpadla, na jejím území vznikla celá řada států. K územním ztrátám došlo i v Malé Asii, hlavně na pobřeží Egejského moře a v Egyptské části. Na východě vznikla velká Arménie. Většina územních změn byla ve prospěch Řecka nebo Společnosti národů. Pro Turecko byl mír také potupný, rostla nespokojenost.
Mladoturecké hnutí se inspirovalo na Západě, snažili se vytvořit demokratický sekularizovaný stát. Roku 1922 svrhli sultána a do čela státu postavili Ata Türka. Situace v Turecku byla již před revolucí vyhrocená kvůli územním ziskům Řeků, kteří postoupili mnohem hlouběji do tureckého vnitrozemí než měli dovoleno podle mírové smlouvy. Turkové přešli do protiútoku a Řeky zcela vyhnali z Malé Asie.
Turecko se podařilo posunout dokonce i zpět do Evropy, ve své podstatě se jednalo o první násilnou revizi Versailleského systému. Turci uzavřeli druhou smlouvu, v Lausanne, která uznala turecké zisky po protiútoku. Tato smlouva navíc uznala okupaci Arménie, která si svobody moc neužila.