Světové dějiny/Protireformace

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Katolická církev si uvědomila, že v mnoha zemích po několika vlnách reformací ztratila podporu. Proto se sama snažila o změny, které by ji učinily přitažlivější pro lidi.

Za tímto účelem byl svolán sněm do Tridentu (1545 - 1563). Sněm rozhodl, že jeden církevní hodnostář smí držet pouze jeden úřad, což mělo vést ke zjednodušení a zkvalitnění služeb církve. Byla také uzákoněna povinnost biskupů zajišťovat pravidelné vzdělávání kněžích. Rovněž byla dohodnuta podpora a vznik nových řádů, především jezuitů.

Jezuitský řád založil sv. Ignác z Loyoly. Byl to vysoký šlechtic a válečník, který vedl nezřízený život. Kdesi ve válce byl těžce raněn a během rekonvalescence byl obrácen na víru. Společně s kamarády pak založil tovaryšstvo Ježíšovo neboli jezuitský řád.

Jezuité se orientovali především na vzdělávání a misijní činnost. Umně dokázali skloubit církevní dogmatiku s renesančními poznatky. Jejich největší základnou v Čechách se stalo pražské Klementinum. Dobře si vedli i při šíření víry, neboť dokázali z katolictví vytáhnout podstatu a nelpěli na detailech. Podařilo se jim přiblížit křesťanskou víru lidem i ze zcela odlišných kultur.