Světové dějiny/Průmyslová revoluce

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Začíná se objevovat v polovině 18. století v Anglii. Ta byla nejrozvinutějším státem. Měla nejvíce kolonií (Kanada, Nový Zéland, Austrálie, Britská Guayana, Persie, Čína). Jediným možným konkurentem byla Francie, která ale přišla u Egypta a Trafalgaru o loďstvo a po válkách byla ekonomicky vyčerpaná.

Zásadní význam měl vynález parního stroje roku 1760, na němž měl velký podíl James Watt. Parní stroj začal nahrazovat lidskou práci v továrnách. Rozvinul se také těžební průmysl a zpracování oceli. Roku 1814 byla postavena první lokomotiva. První veřejná železnice byla v Anglii mezi Manchesterem a Liverpoolem.

První železnice v habsburské monarchii byla zprovozněna mezi Lincem a Č. Budějovicemi (1834) a první parní mašina jezdila na trati z Vídně do Brna. V polovině 19. století už bylo hodně průmyslu v Prusku (Porýní a Porůří), Francii a habsburské monarchii. V Česku byly nejrozvinutějšími oblastmi Kladensko, Ostravsko, Praha a Liberecko.

Čím dál více lidí našlo v továrnách práci, za kterou dostávali pravidelný plat. Tím rostla i spotřeba a to dále podporovalo rozvoj průmyslu. Později ale začala nezaměstnanost zase růst.

Průvodním znakem průmyslové revoluce byl růst síly buržoazie - měšťanstva. Ta začala požadovat i politickou moc, vznikal liberalismus. Této době se říká zakladatelské období kapitalismu, do měst se stěhovalo mnoho lidí. Brzy na trhu práce nastal přebytek pracovní síly a klesly mzdy. Zpočátku nefungovaly žádné instituce na ochranu dělníků, zaměstnavatel je mohl kdykoliv vyhodit.

Šlechta podnikání odmítala, stále vydělávala starým způsobem ze středověku. Protože měla buržoazii nerada, snažila se podporovat dělníky. Zaměstnavatelé měli vůči zaměstnancům prakticky neomezená práva, zraněný nebo starý dělník mohl být kdykoliv nahrazen jiným. Ochrana dělníků (odbory, sociální politické strany) vznikaly až na konci 19. století. Do té doby byla jediným zdrojem pomoci charita.

Rostla porodnost. Lidé chtěli mít co nejvíce dětí, aby se o ně měl ve stáří kdo postarat.