Světové dějiny/Občanská válka v USA

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rozšíření území[editovat]

USA vznikly v roce 1783, kdy byla uzavřena dohoda s Anglií o samostatnosti kolonií. V této době sahaly státy jen k řece Mississippi, k zásadnímu rozšíření došlo po odkoupení Louisiany od Napoleona roku 1803. Později si Američané přikoupili ještě Floridu. Další území připojili ve 40. létech na úkor Mexika po Americko-mexické válce. Aljaška byla koupena od Ruska za sedm milionů dolarů v roce 1867.

Přistěhovalectví a konflikt s Indiany[editovat]

Kolem roku 1850 měly USA 30 milionů obyvatel. Dnes mají desetkrát více. Počet obyvatel narůstal především díky imigraci (Polsko, Irsko, Německo, Slovensko), kterou vláda podporovala přidělováním půdy každému přistěhovalci. Po roce 1850 se velmi zrychlilo osidlování západu, což vedlo ke konfliktům s Indiány. Válku proti nim usnadňoval fakt, že indiánské kmeny byly rozhádané a daly se snadno přesvědčit ke spolupráci. Probíhala deportace do připravených teritorií, někde docházelo dokonce k jejich cílenému vyhazování. Do roku 1860 byl přitom přístup jiný, bylo s nimi jednáno seriózně, dokonce i na vládní úrovni.

Velkým mezníkem v přístupu k Indiánům byla bitva u Little Bighornu, kde vyhráli Indiáni. To byla pro vládu záminka pro tvrdší postup, někde právě i pro genocidu. Následné uvolnění nových prostorů ještě zrychlilo imigraci.

Spor o otroctví[editovat]

V severních státech na pobřeží otrokářství nebylo, tradici tam měly rodinné farmy. Na jihu až po Alabamu byly velké plantáže na třtinu a bavlnu, na kterých pracovaly armády černých otroků, kteří v některých regionech tvořili až třetinu obyvatelstva. Postavení otroků nebylo zase tak špatné. Jejich nákup byl nákladný a kdyby se zranili nebo utekli, tak by to byl pro majitele velká ztráta. Na náročnou nebo nebezpečnou práci byli spíše najímáni bílí nádeníci.

Na severu vzniklo hnutí prosazující zákaz otrokářství - abolicionismus. Jejich hlavními argumenty byla nehumánnost systému a fakt, že to brzdilo ekonomický růst. Spor o otrokářství propukl naplno poté, co se podařilo k USA připojit další velká území na západě a jihozápadě. Američané se nemohli dohodnout, zda otrokářství na těchto nových územích zavést či nikoliv.

Jedenáct jižanských států založilo Konfederaci s hlavním městem Richmond, která se fakticky oddělila od zbylých států Unie. Válčit začali v roce 1861. Roznětkou bojů bylo zvolení Lincolna do prezidentského úřadu. Zastával totiž severské názory. Armády severu vedli generálové Grant a Sherman. Armáda měla modré uniformy a izolovala Konfederaci pomocí námořní blokády. Armádě jihu velel generál Lee. Armáda se potýkala s nedostatečným vybavením. V roce 1863 vyhlásil prezident Lincoln Zrovnoprávnění otroků. Čekal že se černoši na jihu vzbouří, marně. Naštěstí byl generál Lee poražen u Gettisburgu a Sever začal ve válce vítězit. Došlo ke znovu sjednocení USA se zákazem otroctví. Lincoln si však vítěství dlouho neužil, byl zavražděn v divadle hercem a špiónem Konfederace John Wilkes Booth.