Světové dějiny/Kolonialismus

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

19. století je ve znamení utužování kolonialismu. K osamostatnění některých kolonií došlo pouze na počátku století v jižní Americe. V Evropě docházely suroviny. Průmyslová revoluce rychle postupovala a rostla poptávka po uhlí a kovových rudách.

V Evropě navíc začínalo být málo místa. Objevily se nové velmoci (Německo, Prusko). Evropské státy do kolonií navíc hnala vidina získání obrovských trhů. Z těchto důvodů se všechny evropské státy snažily své stávající kolonie udržet, nejlukrativnější byly ty jihovýchodní Asii. V 80. létech si navíc rozebraly Afriku, kterou předtím prozkoumaly desítky cestovatelů (Livingstone).

Britové si chtěli Afriku podmanit ze severu na jih (začali u Egypta). Francouzi chtěli kontinent propojit svými koloniemi ze západu na východ. Tyto snahy musely logicky vést ke konfliktu, který přišel v roce 1898 u Fašody v Súdánu. Výsledek: Súdán dostali Britové a Francouzi slíbili, že je na oplátku podpoří jinde.

Hranice, které evropské koloniální velmoci narýsovaly napříč Afrikou, vůbec nerespektovaly kmenové ani historické reálie. Proto došlo po dekolonizaci po roce 1945 k rozhoření mnoha občanských válek.