Ruština, ukrajinština, běloruština/Lekce 1

Z Wikiknih

Tato lekce vysvětluje použití osobních zájmen, slovesa být a slovesa mít. Při čtení následujícího textu je mít na paměti, že v ukrajinštině se písmeno е vyslovuje jako ruské písmeno э a písmeno и jako ruské písmeno ы. Osobní zájmena , ty, my, vy se tak ve všech třech jazycích vyslovují stejně.

Osobní zájmena[editovat | editovat zdroj]

Ruská, běloruská i ukrajinská osobní zájmena jsou velmi podobná českým. Rozdíl je pouze ve třetí osobě množného čísla, kde tyto jazyky mají pouze jedno osobní zájmeno společné pro všechny tři rody.

česky rusky bělorusky ukrajinsky
я я я
ty ты ты ти
on, ona, ono он, она, оно ён, яна, яно він, вона, воно
my мы мы ми
vy вы вы ви
oni, ony, ona они яны вони

Osobní zájmena se používají stejným způsobem jako v češtině, obvykle se vynechávají. Jejich použití je povinné pouze v minulém čase vždy, a v přítomném čase ve větách typu já jsem (nějaká vlastnost), kde u těchto jazyků není jiný způsob, jak rozlišit gramatickou osobu, neboť ruština, běloruština, ani ukrajinština nepoužívají v těchto případech sponu.

Sloveso být[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl o češtiny, ruština, běloruština, ani ukrajinština nepoužívají sloveso být v přítomném čase. Konstrukce věty obsahující sloveso být v přítomném čase je jinak v podstatě shodná s konstrukcí věty v češtině, pouze sloveso být je vynecháno. Např.

česky rusky bělorusky ukrajinsky
Jsem hladový. Я голодный. Я галодны. Я голодний.

Ve větách tohoto typu je použití osobních zájmen povinné, protože není jiný způsob určení gramatické osoby. Osobní zájmena lze vynechat pouze v případě, kdy je možné gramatickou osobu rozeznat z kontextu.

Pozn.: Přestože se sloveso být v ruštině, běloruštině a ukrajištině v přítomném čase nepoužívá, jeho tvar v přítomném čase existuje a je shodný pro všechny tři gramatické osoby a obě gramatická čísla: есть (rusky), ёсць (bělorusky), є (ukrajinsky).

V ostatních případech je sloveso být používáno stejným způsobem jako v češtině.

Infinitiv slovesa být[editovat | editovat zdroj]

česky rusky bělorusky ukrajinsky
být быть быць бути

Minulý čas slovesa být[editovat | editovat zdroj]

V minulém čase se sloveso být používá stejně jako v češtině, pouze s tím rozdílem, že v ani jedné gramatické osobě není používána spona (přítomný tvar slovesa být). V množném čísle také nejsou rozlišovány gramatické rody.

česky rusky bělorusky ukrajinsky
byl jsem, byla jsem, bylo jsem я был, я была, я было я быў, я была, я было я був, я була, я було
byl jsi, byla jsi, bylo jsi ты был, ты была, ты было ты быў, ты была, ты было ти був, ти була, ти було
byl, byla, bylo он был, она была, оно было ён быў, яна была, яно было він був, вона була, воно було
byli jsme, byly jsme, byla jsme мы были мы былі ми були
byli jste, byly jste, byla jste вы были вы былі ви були
byli, byly, byla они были яны былі вони були

Protože v minulém čase není používána spona, je používání osobních zájmen povinné.

Budoucí čas slovesa být[editovat | editovat zdroj]

Sloveso být se v ruštině, běloruštině i ukrajinštině používá stejným způsobem jako v češtině.

česky rusky bělorusky ukrajinsky
budu буду буду буду
budeš будешь будзеш будеш
bude будет будзе буде
budeme будем будзем будемо
budete будете будзеце будете
budou будут будуць будуть

Sloveso mít[editovat | editovat zdroj]

V ruštině se běžně nepoužívá sloveso mít. Význam slovesa mít se opisuje pomocí konstrukce u mě je, u tebe je, ... (у меня ..., у тебя ..., ...) V běloruštině a ukrajinštině se používá jak sloveso mít, tak i opisná konstrukce u mě je, u tebe je, ... (bělorusky: у мяне ..., у цябе ..., ..., ukrajinsky: у/в мене ..., у/в тебе ..., ...)

Věta Vladimír má kachny se podle tohoto pravidla přeloží do ruštiny jako У Владимира есть утки.

česky rusky bělorusky ukrajinsky
infinitiv иметь мець мати
mám имею маю маю
máš имеешь маеш маєш
имеет мае має
máme имеем маем маємо
máte имеете маеце маєте
mají имеют маюць мають
příčestí minulé имeл,
имeла,
имeло,
имели
меў,
мела,
мела,
мелі
мав,
мала,
мало,
мали