QBasic/Lekce 2

Příkazy

LET

Slouží k zadávání hodnot do proměnných a k psaní matematických výrazů (vzorců). V prostředí QBasic je příkaz nepovinný, lze ho tedy vynechat a rovnou psát příslušný matematický výraz (vzorec), nebo výraz pro uložení hodnoty do proměnné. Například pro předpis LET A=30 lze napsat zjednodušeně jako A=30

Příklad použití příkazu LET

LET X=36
LET Y=48
LET A$="Ahoj"
LET I=I+1
LET R=(T*R)-7

Ten samý příklad použití s vynecháním příkazu LET

X=36
Y=48
A$="Ahoj"
I=I+1
R=(T*R)-7

DIM

Slouží k deklaraci proměnné. Syntaxe příkazu: DIM NázevPromenne AS TypPromenne

Příklad použití:

DIM Jmeno AS STRING
DIM Cislo1 AS DOUBLE
DIM Cislo2 AS DOUBLE
DIM X AS INTEGER
DIM Y AS INTEGER
DIM JednoRozmernePole(10) AS STRING
DIM DvouRozmernePole (100,100) AS INTEGER

Teoretická témata

Proměnná

Proměnná symbolizuje název pomyslného šuplíku, do kterého je rezervován kus paměti. V prostředí QBasic se proměnná deklaruje pomocí příkazu DIM NázevPromenne AS TypPromenne, kde NázevPromenne je jméno (tedy pojmenování) proměnné a TypPromenne udává typ proměnné (Celé číslo, desetinné číslo, text atd.). Tento způsob se používá i ve Visual Basic.

Deklarování proměnné lze vysvětlit jako definování, vytvoření nebo zavedení proměnné. V prostředí QBasic ji však nemusíme vždy deklarovat předem, programovací jazyk jej dokáže deklarovat v momentu jejich prvního použití, například LET A=30 Chápe QBasic, že se jedná o celočíselnou proměnou (INTEGER), například LET A$="Ahoj", chápe QBasic, že se jedná o proměnnou typu text (STRING). Všimněte si textová proměnná se od celočíselného lišila přidáním příznaku $ (dolaru), lze jej vytvořit stiskem kláves alt+36.

Typy proměnných

Tabulka typu proměnných
typ proměnné	znak	klávesová zkratka	rozsah hodnot	paměť	popis
INTEGER	%	alt+37	-32768 až +3276	2-Byte	Celá čísla
LONG	&	alt+38	-2 147 483 648 až +2 147 483 647	4-Byte	Celá čísla - dlouhý rozsah
SINGLE	!	alt+33	+2,810^-45 až +3,410³⁸ -2,810^-45 až -3,410³⁸	4-Byte	desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou / 7 desetinných míst
DOUBLE	#	alt+35	+4,910^-324 až +1,810³⁰⁸ -4,910^-324 až -1,810³⁰⁸	8-Byte	desetinné číslo s pohyblivou řadovou čárkou dvojité přesnosti /16 desetinných míst
STRING	$	alt+36	znaky	x	řetězová proměnná s proměnlivou délkou
STRING*X	$	alt+36	znaky	x	řetězová proměnná pevné délky, X= počet znaků

Pole

Pole je datová struktura skládající se z prvků stejného typu (například: všechny prvky jsou typu INTEGER nebo všechny prvky jsou typu STRING), tyto prvky se od sebe vzájemně odlišují pomocí indexu (index připomíná pořadové číslo, které slouží jako adresa prvku). Pro ukládání sady (řady) dat stejného typu je užití pole efektivněji, než užití více proměnných stejného typu.

Pole patří mezi strukturované typy dat.

Jednorozměrné pole

Jednorozměrné pole je řada proměnných s jedním indexem určitého rozsahu.

Deklarace jednorozměrného pole:

DIM MojePole (10) AS INTEGER

Deklarace říká, že se jedná o proměnu s názvem MojePole jenž je polem s jedním indexem o rozsahu 0-10 a proměnné jsou typu INTEGER.

DIM MojePole (10) AS INTEGER
index (0)	index (1)	index (2)	index (3)	index (4)	index (5)	index (6)	index (7)	index (8)	index (9)	index (10)
hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota	hodnota

Vkládat hodnoty do paměti lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):

LET MojePole(0)=25
LET MojePole(1)=14
LET MojePole(2)=18
LET MojePole(3)=29
LET MojePole(4)=88
LET MojePole(5)=151
LET MojePole(6)=25
LET MojePole(7)=107
LET MojePole(8)=88
LET MojePole(9)=115
LET MojePole(10)=118

Vícerozměrné pole

Vícerozměrné pole má dvě nebo více indexů.

DIM A(10,10) AS STRING
DIM B(10,10,10) AS STRING
DIM C(50,50,50,25,25) AS INTEGER

Vkládat hodnoty lze tímto způsobem (příkaz LET lze vynechat):

LET A(0,0)="Alfa"
LET A(1,0)="Beta"
LET A(2,0)="Gama"
LET A(3,0)="Delta"
LET A(4,0)="Leden"
LET A(0,1)="Unor"
LET A(0,2)="Brezen"
LET A(0,3)="Duben"
LET A(8,10)="Kveten"
LET A(4,10)="Cerven"

Matematické výrazy (vzorce)

Matematické operátory a funkce

Matematické operátory
Operátor	Příklad užití	Popis
+	A+B	sčítání
-	A-B	odčítání
*	A*B	násobení
/	A/B	dělení
\	A\B	zbytek po dělení
^	10^2	mocnina

Matematické funkce
Funkce	Příklad užití	Popis
ABS	ABS(-15)	absolutní hodnota
ATN	ATN(a)	arkus tangens
COS	COS(a)	cosinus v radiánech
SIN	SIN(a)	sinus v radiánech
LOG	LOG(a)	logaritmus
EXP	EXP(a)	exponenciál
RND	A=INT(RND(1)*10+1)	náhodné číslo
SQR	SQR(a)	druhá odmocnina
INT	INT(3.147)	zobrazí pouze celou část čísla

Matematika v QBasic

$a=(\mathbf {x} \cdot \mathbf {y} )-7$	LET a=(x*y)-7
$S=a^{2}$	LET S=a^2
$S={\frac {1}{2}}\mathbf {a} \cdot \mathbf {v}$	LET S=(a*v)/2
${\sqrt {q^{2}-p^{3}}}$	LET S=SQR(q^2-p^3) nebo LET S=(q^2-p^3)^(1/2) protože lze užít vzorce $a^{\frac {m}{n}}={\sqrt[{n}]{a^{m}}}$
${\sqrt[{3}]{q^{2}-p^{3}}}$	LET S=(q^2-p^3)^(1/3)

Programy

Program č. 1

Příklad užití proměnných (příkaz LET lze vynechat)

CLS
LET a=13
LET b=9
LET c=24
LET a$="Windows 7, 64 Bit Systém"
LET s1=a+b
LET s2=a-b
LET s3=a*b
LET s4=a/b
LET s5=a^2
LET s6=b^2
LET s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT "Vypis promene s5=";s5
PRINT "Vypis promene s6=";s6
PRINT "Druha odmocnina z s5-s6=";s7
PRINT a$

Ten samý program, ale s vynecháním příkazu LET

CLS
a=13
b=9
c=24
a$="Windows 7, 64 Bit Systém"
s1=a+b
s2=a-b
s3=a*b
s4=a/b
s5=a^2
s6=b^2
s7=SQR(s5-s6)

PRINT a
PRINT b
PRINT c
PRINT
PRINT a+b+c
PRINT a-b-c
PRINT a*b*c
PRINT a/b
PRINT
PRINT s1
PRINT s2
PRINT s3
PRINT s4
PRINT "Vypis promene s5=";s5
PRINT "Vypis promene s6=";s6
PRINT "Druha odmocnina z s5-s6=";s7
PRINT a$

Výstup na obrazovce po spuštění programu

 13
 9
 24

 46
 -20
 28008
 1.444444

 22
 4
 117
 1.444444
vypis promene s5= 169
vypis promene s6= 81
Druha odmocina z s5-s6= 9.380832
Windows 7, 64 Bit System

Program č. 2

Úhledné zobrazení proměnných a výpočtů (příkaz LET lze vynechat)

CLS
LET a=15
LET b=29
LET c=3

PRINT "a=";a
PRINT "b=";b
PRINT "c=";c
PRINT
PRINT "a+b=";a+b
PRINT "a-b=";a-b
PRINT "a*b=";a*b
PRINT "a/b=";a/b
PRINT
PRINT "(a+b)^2=";(a+b)^2
PRINT "(a+b)^c=";(a+b)^c

Ten samý program bez použití příkazu LET

CLS
a=15
b=29
c=3

PRINT "a=";a
PRINT "b=";b
PRINT "c=";c
PRINT
PRINT "a+b=";a+b
PRINT "a-b=";a-b
PRINT "a*b=";a*b
PRINT "a/b=";a/b
PRINT
PRINT "(a+b)^2=";(a+b)^2
PRINT "(a+b)^c=";(a+b)^c

Výstup na obrazovce po spuštění programu

a= 15
b= 29
c= 3

a+b= 44
a+b=-14
a*b= 435
a/b= .5172414

(a+b)^2= 1936
(a+b)^c= 85184

Program č. 3

Zvyšování proměnné v krocích

CLS
LET a=10
PRINT "a=";a

LET a=a+1
PRINT "a=";a

LET a=a+1
PRINT "a=";a

Ten samý program s vynecháním příkazu LET

CLS
a=10
PRINT "a=";a

a=a+1
PRINT "a=";a

a=a+1
PRINT "a=";a

Výstup na obrazovce po spuštění programu

a=10
a=11
a=12