Přeskočit na obsah

Pokladnice her/Klasické karetní hry/Tisíc

Z Wikiknih

Tato varianta hry šestašedesát se hraje na Moravě a ve Slezsku. V Polsku se častěji než s níže popsanou variantu setkáme s podobnou hrou tysiąc či obierany.

Pravidla hry

[editovat | editovat zdroj]

Hra je určená pro tři hráče. Je-li hráčů víc, lze hrát tzv. "pauzíráka", tj. při každém kole postupně jeden hráč pauzíruje. Obvykle to bývá ten, který rozdává karty.

Výchozí pořadí se na počátku hry určuje sejmutím karet. Kdo má nejvyšší rozdává, kdo má nejnižší píše. Hráč který následuje po hráči který rozdával bude hru začínat a má tzv. povinnost.

Zápis bodů

[editovat | editovat zdroj]

Během hry se zapisují získané body a tzv. "úpisy" na lístek papíru. Lístek má obvykle tři sloupce, ve stejném pořadí jak budou hráči hrát po sobě a čtvrtý sloupec, do kterého se zapisuje počet bodů o které hraje ten kdo vyhádal talón (Pokud talón nikdo nevzal, hraje se povinnost).

Každé kolo se pak odděluje podtržením - což se dělá především kvůli přehlednosti a aby se snížila pravděpodobnost chyby v pořadí hráčů.

Rozdávání

[editovat | editovat zdroj]

Hraje se s dvouhlavými mariášovými kartami, ale také s piketami. Postup rozdávání se liší podle oblastních zvyklostí a kolikrát kvůli neshodám může téct i krev ;-) Proto je dobré se před začátkem hry na společných pravidlech domluvit.

Po rozdání by měla situace vypadat tak, že každý z hráčů má na ruce 10 karet a 2 karty leží v takzvaném talónu.

Nejběžnější způsoby rozdávání

3-3-3 2(talón) 4-4-4 3-3-3

2-2-2 2-2-2 2-2-2 2(talón) 2-2-2 2-2-2

2(talón) 10-10-10

Hra začíná tím, že se hráči o tento talón hádají.

Hádání o talón

[editovat | editovat zdroj]

Hádání začíná u hráče který následuje po hráči který má povinnost. Podle toho jaké má hráč karty či na jakou hru se cítí může buď tento základní počet navýšit (Říct "šest!" nebo zvýšit na hodnotu na kterou si troufá ) nebo ne (Být "dobrý"). Pak je na řadě druhý hráč.

Pokud byl první hráč "dobrý", může být "dobrý" i druhý hráč, a to tehdy když:

  • se necítí se na lepší hru
  • nebo má naopak velmi dobré karty, chce zariskovat a má šanci zahrát větší počet bodů i bez výhody první karty
  • nebo chce donutit hráče s povinností ke hře

Na druhou stranu je lepší říct "šest" v případě, že by bez výhody první karty mohl přijít o "hlášku"

Pokud byli oba spoluhráči "dobří", je na hráči s povinností aby si vzal talón. Nicméně pokud některý ze spoluhráčů navýšil na "šest", tak se s ním může začít hádat o talón.

Talón nakonec bere ten, kdo si troufá na to že uhraje vyšší počet bodů. Ostatní hráči se mu pak snaží tento cíl zmařit.

Začátek hry

[editovat | editovat zdroj]

Hráč na kterého zůstala "povinnost", nebo který "vyhádal" talón si nejprve přetřídí karty a složí místo něj dvě libovolné karty s výjimkou esa nebo desítky. Tyto karty se mu pak samozřejmě započítávají do celkového součtu, ovšem pouze v hodnotě obrázků. Tzn. složená hláška se počítá pouze jako dáma + král.

Pak už záleží jen na něm zda řekne že bude hrát o vyšší počet bodů než uhádal, nebo zda zahraje pouze o "vyhádaný" počet. V případě že na něj zůstala povinnost musí uhrát minimálně 50 bodů.

V případě že neuhraje to co má se mu stejný počet bodů upíše (dostane takzvané "kolečko").

Zapomene-li hráč složit karty

[editovat | editovat zdroj]
  1. Upisuje se mu počet bodů o který hrál
  2. Ostatním hráčům se připíše po šedesáti bodech

Pokud ho na to spoluhráči upozorní dřív než se začne hrát, tj. než padne první karta. Nic se neděje.

Občas se toto "zapomenutí" používá jako taktický krok. Třeba tehdy, když má hráč s povinností karty totálně slabé a je riziko, že některý z hráčů tzv. "bukaří" (čeká za bukem - má karty aby nahrál vyšší počet bodů, ale pokud by vyhádal talón, tak by jej nemusel uhrát). Nebo také tehdy, když někomu chybí do tisíce nahrát alespoň 70 bodů. Tímto tahem si lze "vynutit" další kolo.

Pozn.: K "úmyslnému zapomenutí" se lze uchýlit tehdy, kdy je velmi nepravděpodobné, že by se některý z hráčů smířil se stornováním hry. Pokud se hraje o pivo, kdy nezáleží na úpisech a na čárkách, je zcela běžné, že hráč navrhne že se hra nebude hrát a na spoluhráčích záleží zda si hru zahrají, nebo ne. Při hře o peníze by podobná shoda byla z hlediska konečného součtu her kontraproduktivní. Hráči mají nejenom možnost nahrát více bodů, ale ještě dosáhnout čárky u dalšího protihráče.

Počítání

[editovat | editovat zdroj]

Při tisíci se počítají následující body:

karty
eso = 11
desítka = 10
král = 4
dáma = 3
junek = 2
hlášky
křížová = 100
listová = 80
kulová = 60
srdcová = 40
Platí následující hierarchie
7 -> 8 -> 9 -> junek -> dáma -> král -> 10 -> eso -> trumf (vyšší trumf přebíjí nižší)

Na rozdíl od například mariáše, kde se trumfy v průběhu hry nemění a hned na počátku hry je jasné kterou barvu trumfy mají, se u tisíce začíná bez trumfů a trumfovou barvou se stává barva teprve po zahlášení.

Aby bylo možné zahlásit, musí proběhnout přinejmenším jedno kolo. Hlásí se vhozením dámy nebo krále do hry se slovy TRUMF. Zvykem je hlásit trumf dámou, jelikož má nížší bodovou hodnotu a pokud nemá hráč celou barvu, je jisté, že o tento štych přijde.

Hráč může točit kolo dokud jej někdo nepřebije, třeba tím, že zahlásí nové trumfy. Platí povinnost přiznávat barvu! A to za všech okolností. Tzn. i když má hráč plnou ruku trumfů, musí nejprve přiznat barvu. Zároveň musí jít nutně "přes" (přebít vyšší hodnotou).

Nepřizná-li někdo barvu, pak záleží na počáteční dohodě.

  • buď se hra opakuje
  • nebo ten kdo hru zmrvil upíše povinnost (50 bodů) a ostatním hráčů se připíše po 60 bodech

Cílem hry je uhrát předem stanovený počet bodů. Po skončení kola se spočítá bodová hodnota získaných karet a hlášek. Pokud to nestačí, čeká hráče úpis. Ostatním hráčům se připisuje ten počet bodů jaký skutečně nahráli. S tím, že se zaokrouhluje od pěti nahoru.

Výjimkou je opět hráč, který hrál o předem stanovený počet bodů. Ten nesmí zahrát ani o jeden bod méně.

Základy taktiky

[editovat | editovat zdroj]

Pokud má hráč od jedné barvy pouze jedinou kartu jedná se o tzv. "plonkovní" kartu. Pokud je touto kartou eso, je velmi pravděpodobné, že se ho z něj pokusí "vytáhnout" hráč který má desítku.

Naopak pokud má hráč na ruce desítku bez esa, pak by měl mít v záloze nejméně jednu kartu téže barvy.

Je žádoucí z ostatních hráčů vytahat maximum karet, a nepustit je na štych dokud nejsou ve hře žádné trumfy.

Do talónu si hráč odkládá:

  • buď karty obrázkové, které se počítají a u nichž by byla velká pravděpodobnost že by o ně přišel
  • hláška se obvykle do talónu skládá pokud není šance ji zahrát (buďto že jich má hráč na ruce více, nebo ji nemá krytou a složením jiných karet by se připravil o jinou barvu která bude trumfovou)
  • karty které neupotřebí při hře a zvyšují riziko že na ně bude "chycen" některým ze spoluhráčů

V kartách je celkem 120 bodů, v každé barvě po třiceti. Pokud má hráč na ruce eso, desítku a hlášku téže barvy, je jasné že jde všechno za ním a uhraje minimálně 30 + hlas (v případě červené barvy celkem 70 bodů). S vysokou pravděpodobností mu však shodí některý z protihráčů určitě i nějaké "obrázky" takže může jít při hádání až na 80 bodů.

Stejně tak, pokud má tzv. "dlouhou barvu" a chybí mu třeba pouze jedna karta - třebas desítka. Pak si může troufnout zahrát 40 bodů + hlas. Pokud hlas nemá, záleží na zbývajících kartách. Jsou-li vysoké, může si dovolit zahrát i 120, tj. že posbírá všechny karty. (Při hře o peníze vůbec nejžádoucnější výsledek - spoluhráči dostanou čárku a jemu se připíšou body)

Pokud má na ruce více hlášek - a je malá pravděpodobnost že by zahrál všechny, pak upřednostňuje tu barvu, kterou má krytou esem ev. která má vyšší hodnotu.

Příklad : Pokud má "dlouhé" červené, ovšem bez esa a bez hlášky, dámu a krále křížové a pouze jedno eso kulové ovšem k němu i nějakou nízkou kartu, může čekat, že bude některý z protihráčů silný v kulích a čeká pouze na příležitost. Stačí pak plonkovní červené eso a má jistotu že se dříve nebo později na řadu dostane. Pak záleží pak na ochotě riskovat. "Malá domů", to je 10 za eso, 100 za křížový hlas a 10 za nějaké barvičky takže celkem 120. Hráč, ochotný riskovat, může vsadit na předpoklad, že mu zůstane jak červená desítka tak i sebere něco i na barvu. Takže může zahlásit i 140.

Body se upisují v případě že hráč neuhrál počet bodů stanovených povinností, nebo ten který si stanovil sám, ale také když špatně složil talón, nebo když byl přistižen při podvodu, nebo zapomněl shodit kartu.

Po odehraném kole

[editovat | editovat zdroj]

Se povinnost posouvá o jednoho. Hráč který měl povinnost míchá a rozdává. Před rozdáním dává balíček "přeložit" hráči co rozdával předtím. Ten ho přeloží, anebo mu tzv. "věří" a balíček pouze "klepne". Někde je pak zvykem takto "klepnutý" balíček rozdat jiným způsobem.

Hra končí tehdy, kdy některý z hráčů dosáhne více než 1000 bodů. Přičemž přednost má ten, který bral v poslední hře talón. A to i přesto že jej jiný hráč co do počtu bodů v konečném součtu překonal.

Ovšem pozor! Je to věc dohody a jinde může být vítězem ten kdo dosáhl nejvyššího počtu bodů - talón pak rozhoduje pouze v případě rovnosti bodů.

Hra o peníze

[editovat | editovat zdroj]

Při hře o peníze se může hrát tisíc padesátníkový, ale také korunový. Princip je však stejný. Každý hráč vkládá základní částku, kterou shrábne vítěz + další suma podle počtu takzvaných čárek a úpisů.

U padesátníkové hry bývá základní částkou 5 korun, čárka za 50 haléřů a úpis za korunu. Tato suma se může zdvojnásobit, pokud hráč do uzavření hry (tj. než jiný z hráčů dosáhl počtu 1000 bodů) nahrál méně než 500 bodů a skončil v tzv. dublu. Ještě jednou se pak násobí výsledná částka, pokud nejenže hráč nedosáhl 500 bodů, ale ještě skončil v mínusu

Příklad
Hra skončila s výsledkem: hráč A - 1010 bodů, hráč B - 890 bodů, dva úpisy a jeden mínus, hráč C - má -50 bodů 4 úpisy a 4 mínusy. Hráč B zaplatí hráči A 7,50Kč a hráč C zaplatí hráči A 44Kč(!) protože skončil v mínusu. Hráč A tedy vyinkasuje celkem 51,50 Kč

V praxi však rozdíl tak vysoký nebývá, protože rozhoduje více faktorů. Ochota riskovat, diplomatický způsob hry, schopnost taktizovat.

Hra o pivo

[editovat | editovat zdroj]

Základním vkladem je jedno pivo. Poslední platí prvnímu, druhý nevyhrává (ale také neplatí) nic. Vyrovnání se většinou provádí při placení na konci večera.

Hra o pivo se od hry o peníze liší odlišným přístupem hráčů ke hře. Když se totiž hraje o peníze, je důležitý každý úpis a každá čárka, neboť od toho se odvíjí kolik v konečném důsledku hráč zaplatí (nebo naopak vyhraje). Když se hraje o pivo tak na tom nezáleží. Rozhoduje pouze zda hráč náhodou neskončil v dublu nebo mínusu.

Hra není tak ostrá, hráči se vzájemně méně hlídají a taktizuje se spíš podle vzájemných sympatií. Při hře o peníze je tomu jinak. Tam je naopak žádoucí aby protihráči měli co nejvyšší počet úpisů a čárek, protože výhra je o to vyšší. Navíc platí oba hráči co prohráli.

Slovníček

[editovat | editovat zdroj]
čárka
hráč neuhrál během hry žádný bod
úpis
hráč neuhrál počet bodů který uhádal resp. zahlásil
dubl
hráč uhrál méně než 500 bodů, ale více než 0 bodů
mínus
hráč se dostal do záporného počtu bodů
povinnost
hráč je povinen uhrát alespoň 50 bodů

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SVOBODA, Tomáš, a kolektiv Oficiální pravidla karetních her. Praha : Eminent, 2002. ISBN 80-7281-116-9. Kapitola Skupina Mariage, s. 125.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]