Pokladnice her/Klasické karetní hry/Napoleon

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Hrála se hojně v 19. století a to především v Británii odkud hra pochází. Hrála se o vysoké částky, ale nejde o hru u které záleží jen na náhodě; umem lze výsledek výrazně ovlivnit. Název nese nejspíš po Napoleonovi III., který se po prohrané prusko-francouzské válce uchýlil do Velké Británie do exilu.

  • Počet hráčů : 2 až 3
  • Druh karet : francouzské - 32 listů
  • Hodnoty : 7,8,9,10,J,Q,K,A
  • Cíl hry : Získat maximální počet zdvihů. Ideálem je uhrát dvojnásobně hodnoceného napoleona, představujícího pět zdvihů.

Pravidla hry[editovat]

Každý hráč obdrží pět karet, zbytek se položí na stůl jako talón. Pak se jeden hráč za druhým (předák začíná) zavazuje uhrát určitý počet zdvihů. Nejmenším závazkem může být jeden nebo dva zdvihy, maximem je tzv. napoleón - pět dosažitelných zdvihů. V průběhu dražby se závazky pochopitelně zvyšují a úlohu hlavního hráče získává ten, jehož nabídka je nejvyšší. V případě, že nebyl vydražen žádný závazek, stane se vítězem ten, kdo uhraje poslední zdvih. Po licitaci nastává druhá fáze hry, výměna karet. Každý hráč může odložit až tři ze svých listů a vzít si výměnou tři listy z talónu. Odkládat z ruky se musí před odkrytím talónových karet.

Po ohlášení trumfové barvy začíná hlavní hráč sehrávat. Barva se ctí nebo přebíjí trumfem, nižší karty se musí přebíjet vyššími. Z banku může hráč který vyhrál získat základní sázku za uhraný zdvih. Napoleón má dvojnásobnou hodnotu, tj. 10× základní sázku. Pakliže hráč neuhraje slíbený závazek, zaplatí za nesplněný zdvih 2× základní sázku a za napoleona 20× základní sázku.