Pokladnice her/Klasické karetní hry/Farao

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jedná se o jednu z nejstarších hazardních her našeho kontinentu. V 17. a 18. století byla nejoblíbenější hrou evropských kasin. Farao pronásledoval jeden zákaz za druhým, a to především v době vlády Marie Terezie.

Hra v Orient Saloonu v americkém Bisbee (Arizona, okolo r. 1900)
  • Jiné názvy : Pharao, Pharaon, Faraon, Faro, Farobank
  • Počet hráčů : 2 až X
  • Druh karet : 2×francouzské - 2×52 listů
  • Hodnoty : A,2,3,4,5,6,7,8,9,10,J,Q,K
  • Cíl hry : Vyhrát vložený vklad. Rozhodují dvě karty vyložené na stůl bankéřem. Levá karta určuje výhru bankéře, pravá výhru spoluhráče. Rozhodující je shoda hodnoty a barvy hráče s bankéřem.

Pravidla[editovat]

Bankéř dva balíčky karet rozdělí tak, že si jeden ponechá a druhý předá spoluhráčům. Ty mezi sebe rozdělí 52 listů tak, že každý z nich má všechny karty jedné barvy. Každý tak obdrží sekvenci 13 karet, které ihned vyloží na stůl od esa po krále, rubem navrch.

Poté bankéř vyzve ostatní k uzavření sázek, což znamená otočit některou kartu a přiložit na ní příslušný vklad. Bankéř zamíchá své karty, nechá sejmout a ukáže spodní kartu. Před sebe položí dvě horní karty - první nalevo, druhou napravo. Kartu vlevo inkasuje, vpravo vyplácí vsazený vklad v plné výši. Odehrané karty se odloží stranou a hráči uzavřou nové sázky. Hra se točí tak dlouho, dokud má bankéř karty ve svém balíčku. Pozor! Poslední dvojice bankéřova balíčku nesmí být otočena!