Počítačová klávesnice prakticky

jako sdílené poznámky o používání počítačové klávesnice a to zejména ve prostředí svobodného softwaru.

Detekce signálů zmáčknutí kláves

Může přijít vhod v situacích jako je vývoji software, zjišťování stavu hardware nebo chcete-li změnit rozložení kláves. V každém případě je vhodné toto provádět na co nejnižší úrovni, aby se eliminoval vliv zobrazovacího serveru (Wayland, X-ka) nebo desktopového prostředí.

Vstupní zařízení jsou v Linuxu řešena jako soubory event## v adresáři /dev/input/. S identifikací toho pravého může pomoct /dev/input/by-path/ , kde napoví název symlinku, zjištěný příkazem # ls -la /dev/input/by-path/.

• # cat /dev/input/event3 - vypíše signály klávesnice při zmáčknutí klávesy, ale jenom jako "rozsypaný čaj". (Ukončuje se pomocí Ctrl+C.) To postačuje pro zjištění, zda je/není konkrétní klávesa "mrtvá", praktičtější je však použít
• # evtest /dev/input/event3 - jako lidsky čitelný výpisu se stejným ukončením, který pro Insert má podobu

..
Event: time 1590880465.728723, -------------- SYN_REPORT ------------
Event: time 1590880466.175525, type 4 (EV_MSC), code 4 (MSC_SCAN), value d2
Event: time 1590880466.175525, type 1 (EV_KEY), code 110 (KEY_INSERT), value 1
Event: time 1590880466.175525, -------------- SYN_REPORT ------------
..

Alternativou je použít evdevremapkeys, jak je popsáno v části "Změna rozložení kláves".

Změna rozložení kláves

Podobně jako u detekce signálů není dobré záviset na zobrazovacím serveru či desktopu, což je díky vazbě na X-ka případ jinak oblíbeného xmodmap. Nahradit jej může evdevremapkeys, který buď je v balíčcích použité distribuce jako u NixOS, nebo jej budete potřeba stáhnout z repozitáře a spustit jako python aplikaci (python3 evdevremapkeys.py). Přímé volání

1. # evdevremapkeys -l vypíše číslo, fyzickou adresu a označení vstupních zařízení jako

# evdevremapkeys -l
/dev/input/event0:        "isa0060/serio0/input0" | "AT Translated Set 2 keyboard
/dev/input/event1:        "PNP0C0E/button/input0" | "Sleep Button
..

2. # evdevremapkeys -e 0 bude zobrazovat události zmáčknutí kláves (místo čísla šlo v parametru použít i adresu nebo označení zařízení)

..
Key pressed: KEY_INSERT (110)
..

3. # evdevremapkeys -f evdevremapkeys.yaml provede vlastní přemapování dle konfiguračního souboru sestaveného na základě zjištění z předchozích kroků. V následující podobě evdevremapkeys.yamlbude Alt Gr k dispozici také na ≣ Menu, obdobně Delete na pozici Insert.

devices:
- input_name: "AT Translated Set 2 keyboard"
  input_phys: 'isa0060/serio0/input0' # není nutné, pro identifikaci stačí jeden způsob
  output_name: remap-keyboard
  remappings:
    KEY_RIGHTALT:
    - KEY_COMPOSE
    KEY_DELETE:
    - KEY_INSERT

4. Případné automatické spouštění je třeba zajistit způsobem odpovídajícím chtěnému rozsahu (všichni nebo konkrétní uživatelé) a době aktivace (při startu systému nebo až po zalogování). Pro všechny uživatele a během startu, je-li používán systemd se nabízí vytvoření unity podle návodu.

5. Dovoluje-li to mechanika a způsob přemapování, je možné klávesy přeskládat též fyzicky (obezřetnost se vyplácí stejně jako při vyjímaní vestavěných klávesnic), nebo správný popis vyřešit přelepkou, vypálením apod.

Vyjmutí vestavěné klávesnice

Na rozdíl od externí klávesnice, kde odpojení obvyklého USB kabelu je triviální záležitostí, se u notebooků nezřídka jedná o jeho kompletní rozborku s nemalým rizikem poškození jiných částí. Pokud se přesto pustíme do akce vlastními silami, je dobré se poohlédnout na internetu po návodu a nepostupovat naslepo. Obvykle stačí zadat klíčová slova jako keyboard, replace a modelovou řadu zařízení. Výsledek třeba pro HP 620.