Parní lokomotiva

Z Wikiknih
Přejít na: navigace, hledání

Parní lokomotiva je spojení parního kotle, parního stroje, pojezdu a dalších mechanismů.

Konstrukce[editovat]

Údržba[editovat]

Provoz[editovat]

Příprava k provozu[editovat]

Poznámka: tento manuál je určen pro lokomotivní četu, která se stará o lokomotivu od zatopení až po odstavení. To odpovídá dnešnímu nostalgickému provozu. Ve skutečném provozu prováděli část úkonů pracovníci výtopny.

Doplnění vody[editovat]

Kontroly[editovat]

Kontrola kotle[editovat]

Základní kontrolou před zatopením je kontrola těsnosti a neporušenosti kotle. Tlaková nádoba kotle je potenciálně nejnebezpečnější částí lokomotivy. Lokomotivní četa se musí přesvědčit, zda má kotel platnou kotelní zkoušku, a zda těsní a nejsou na něm patrné vady, trhliny či jiná poškození. Důležité je také zkontrolovat (a samozřejmě pečlivě vést) knihu závad V takovém případě závad nelze uvádět lokomotivu do provozu a je třeba zajistit opravu.

Kontrola se provádí pohledem do topeniště. Za pomoci ruční svítilny obsluha zkontroluje stav celé pece, především stav olovníků ve stropě pece, stav rozpěrek (z kontrolních otvorů nesmí téct voda) a stav pecní trubkovnice.

Kontrola brzd[editovat]

Zatápění[editovat]

Na roštu lokomotivy rozmístí topič něco papíru a rovnoměrnou vrstvu dřeva (odřezků, prken, polen), silnou 20-40 cm. Pokud z předchozího provozu zůstala na roštu vrstva nespečené škváry, je možno ji ponechat - bude sloužit jako ochrana proti přílišnému ochlazování čerstvým vzduchem. K zapálení slouží mastné hadry zbylé po čištění lokomotivy. Mohou se mírně namočit do nafty a vhodit na připravené dřevo. Pokud je zároveň zatápěno více lokomotiv, je možné zatopit přenesením žhavých uhlíků.

Je velmi vhodné topit dřevem alespoň do dosažení varu vody. Voda, vzniklá hořením dřeva zpočátku kondenzuje na stěnách pece a hlavně v trubkách, a při brzkém přidání uhlí by spolu se sírou z uhlí vytvořila kyselinu, leptající povrch trubek. Dřevo také nezanáší tolik kotlové trubky sazemi.

Nedoporučuje se ani urychlovat roztápění kotle dmychavkou. Rychlé zvyšování teploty poškozuje kotel, který se nerovnoměrně prohřívá a roztahuje. Poté co začne narůstat tlak páry je možno postupně ke dřevu přidávat i uhlí.

Kontroly za tepla[editovat]

  • Kontrolní spuštění obou napaječů
  • Dotažení matek vymývacích víček
  • Kontrola funkce bezpečnostních ventilů

Zbrojení[editovat]

Před jízdou je třeba lokomotivu nazbrojit palivem, vodou a mazivy.

Mazání[editovat]

Parní lokomotiva je vybavena řadou různých druhů maznic a maže se minimálně dvěma druhy olejů:

  • Válcový olej
  • Strojní olej

Válcový olej slouží k mazání součástí, které přicházejí do styku s horkou párou. Především musí být doplňován do mazacího lisu, který jej dopravuje do válců k mazání šoupátek a pístů. Dále mívají lokomotivy speciální oddělené maznice k mazání přímočinné parní brzdy nebo regulátoru. Pokud má lokomotiva více parních strojů (ozubnicový stroj, parní kompresor, štokr), je třeba před jízdou doplnit mazací lisy všech těchto strojů.

Strojní olej slouží k mazání ložisek, která nepřicházejí do styku s horkou párou. parní lokomotiva je obvykle vybavena několika desítkami maznic, v nichž je třeba pravidelně několikrát během dne doplňovat olej. Nejdůležitější je dostatek oleje v ložisku křižáku.

Provoz[editovat]

Odstavení[editovat]

Odstavení parní lokomotivy probíhá v následujících krocích:

  • Dohoření paliva - před odstavením by na roštu měl být už jen zbytek žhavého paliva a škváry v rovnoměrné vrstvě po roštu. Je úkolem topiče před dojezdem už jen mírně přikládat. Tlak v kotli je však třeba udržet dostatečný pro dotažení vody do kotle
  • doplnění vody do tendru - lokomotiva před odstavením by měla mít dostatek vody pro napájení během odstavování
  • Odstranění popele z popelníku - lokomotiva dojede na popelovou jámu, a obsluha otevře popelník. Zbytky popela je třeba vyhrnout hrably a poté zavřít popelník.
  • Vyčištění dýmnice - obsluha otevře dýmnici a lopatou vybere zachycený popel
  • Zatažení do depa - lokomotiva vlastní silou dojede do depa
  • Zakrytí komína - po dojezdu do depa zakryje obsluha komín kovovou deskou. Tím se zamezí proudění vzduchu kotlem. Škvára na topeništi začne pomalu uhasínat.
  • Doplnění vody do kotle - obsluha postupně doplní do kotle vodu po maximální možnou míru. Doplnění by mělo probíhat s přestávkami, aby ochlazováním kotle nenastávalo příliš prudké pnutí. Voda se doplňuje i po zaplnění vodoznaků dokud fungují napaječe.

Externí odkazy[editovat]