Osazování zárubní

Z Wikiknih

Mezi dokončovací zednické práce patří i osazování dveřních zárubní či okenních rámů. Zárubně musí být zakotveny přesně a pevně, aby již nemohly změnit svou polohu. Prvním krokem k úspěchu je správné zaměření před samotným osazováním. Nejčastěji používané jsou ocelové zárubně, kterým se věnuje následující návod.

Správné zaměření před osazením zárubní (stejné i u okenních rámů):[editovat | editovat zdroj]

  1. vytvoříme si nákres dle rozměrů šířky zárubně
  2. světlost otvorů – výška , šířka
  3. váhorys (vágrys)
  4. tloušťka hotové zdi - zdivo s omítkou nebo zdivo z obklady
  5. výrobní rozměr osazovaného prvku (- 0,5 cm u výšky, - 10 mm u šířky)
  6. vyznačení váhorysu (100 cm od výšky podlahy)
  7. rovina podlahy ( výška zárubně + 3 až + 5 cm podle ocelové zárubně)
  8. předem vyseknuté otvory pro zámek ( západka, závora vpravo i vlevo pozor pouze pro ocelové zárubně)
  9. hrana omítky nebo její zaoblená stana (0,9 – 1 cm)
  10. světlá výška zárubně

Pozor: Při měření musíme dbát, zda jsou to dveře bez prahu nebo dveře s prahem.

Technologický postup při osazování dveřních zárubní:[editovat | editovat zdroj]

Popis ocelové zárubně s nejčastějšími rozměry

Následující popis je tvořen pro ocelové zárubně. Před samotným osazování zjistíme a odstraníme vady způsobené dopravou nebo nesprávným uložením (uskladněním) zárubní. Je nutné zkontrolovat rozměry šíře zárubně v polodrážce v místě nadpraží a prahové spojky. Osazování musí být kvalitně zaměřeno a realizováno. Správné zaměření je popsáno výše.

  1. Osadí se středový otvor prahové spojky zárubně nad střed, který by měl být vyznačen na podkladním betonu. A dále se zárubeň zapře a zajistí. Např. zavětrováním (zapřením) šikmými vzpěrami s použitím kozového trubkového lešení (viz Obr.1).
  2. Zárubeň se vypodloží dřevěnými klíny u okrajů prahové spojky (viz Obr.2).
  3. Zkontroluje se otevírání dveří podle stavebního výkresů (pravé nebo levé) a tedy správné umístění dveřních závěsů na zárubni.
  4. Vyrovnají se a vyváží stojky do svislé polohy (viz Obr.3). Zkontroluje se pravoúhlost rohu zárubně (viz Obr.4).
  5. Latí se ověří vodorovnost nadpraží (viz Obr.5) a výška zárubně od váhorysu (vágrys) ke spodní ploše nadpraží zárubně.
  6. Zárubeň se zajistí ve vyrovnané a nastavené poloze. Provede se rozepření ve středu zárubně mezi svislými stojkami a šikmo u prahu zárubně (viz Obr.6). Zazdění a zalití zárubně vápenocementovou maltou se provádí šetrně a nenásilně. Stavební materiál (cihly, příčkovky, tvárnice atd.) je potřeba zasunout do dutého průřezu stojky, která se nesmí vychýlit dovnitř.Proto se zárubeň uprostřed výšky rozepíná latí či trámkem.
  7. Kotvy z páskové oceli přivařené v dutém průřezu spojky, se opatrně vychýlí do vodorovné polohy a později se zazdí do spáry zdiva nebo příčky (viz Obr.7).
  8. Podbetonuje se prahová spojka a vyjmou se pomocné dřevěné klíny (podbetonování chrání nechtěné deformaci prahové spojky - při šlápnutí na tuto spojku).
  9. Může dojít k dokončovacím pracím, tedy lze zazdít či zabetonovat zárubně (viz Obr.8).
  10. Odstranění pomocných sloupků nebo zavětrování, případně odříznutí prahové spojky se provede po zatvrdnutí malty.
  11. Na závěr očistíme zárubně od malty a obnovíme základní nátěr zárubně pro zajištění antikorozní ochrany povrchu zárubně.
Postup pro osazování zárubní 1.část.
Postup pro osazování zárubní 2.část

Související články[editovat | editovat zdroj]