Neprogramátor/Několik myšlenek o logice
; základní definice a opak (negace) jedné věty
(define pravda #t)
(define (je-pravda? věta)
(if (equal? pravda věta)
pravda
lež))
(define lež #f)
; Z hlediska logiky je nekorektní používat lež jako opak pravdy.
(define (je-lež? věta)
(if (equal? lež věta)
pravda
lež))
(define (neplatí-že věta)
(cond ((je-pravda? věta) lež)
((je-lež? věta) pravda)))
; možné kombinace dvou vět
(define (platí-obě? první-věta druhá-věta)
(if (je-pravda? první-věta)
(if (je-pravda? druhá-věta)
pravda
lež)
lež))
(define (platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta)
(if (je-pravda? první-věta)
(if (je-lež? druhá-věta)
pravda
lež)
lež))
(define (platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta)
(if (je-pravda? druhá-věta)
(if (je-lež? první-věta)
pravda
lež)
lež))
(define (neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta)
(if (je-lež? první-věta)
(if (je-lež? druhá-věta)
pravda
lež)
lež))
(define (řekni-jestli-platí-že má-být věta)
(cond ((platí-obě? má-být věta) "platí")
((neplatí-ani-jedna? má-být věta) "platí")
(else "neplatí")))
; souvětí dvou vět
(define (souvětí-s-a první-věta druhá-věta)
(cond ((platí-obě? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta) lež)
((platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta) lež)
((neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta) lež)))
(define (souvětí-s-nebo první-věta druhá-věta)
(cond ((platí-obě? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta) pravda)
((neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta) lež)))
(define (souvětí-s-vylučovacím-nebo první-věta druhá-věta)
(cond ((platí-obě? první-věta druhá-věta) lež)
((platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta) pravda)
((neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta) lež)))
(define (když první-věta druhá-věta)
(cond ((platí-obě? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta) lež)
((platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta) pravda)
((neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta) pravda)))
(define (právě-tehdy-když první-věta druhá-věta)
(cond ((platí-obě? první-věta druhá-věta) pravda)
((platí-první-a-druhá-ne? první-věta druhá-věta) lež)
((platí-druhá-a-první-ne? první-věta druhá-věta) lež)
((neplatí-ani-jedna? první-věta druhá-věta) pravda)))
; odborné názvy
(define konjunkce souvětí-s-a)
(define disjunkce souvětí-s-nebo)
(define negace neplatí-že)
(define implikace když)
(define ekvivalence právě-tehdy-když)
; Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
(define prší pravda)
(define je-mokro pravda)
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (když prší je-mokro))
(když (neplatí-že prší) je-mokro)) ; Když neprší je mokro.
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (když prší je-mokro))
(když prší (neplatí-že je-mokro))) ; Když prší není mokro.
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (když prší je-mokro))
(když (neplatí-že prší) (neplatí-že je-mokro))) ; Když neprší není mokro.
Toto je trochu delší myšlenka, proto je rozdělena na několik částí, kde každou část uvozuje komentář. O čem myšlenka je? O čem je každá z jejích částí?
Text pojednává o Logice. První část, základní definice a opak (negace) jedné věty
, definuje podstatná jména (pravda
a lež
) a slovesa (je-pravda?
, je-lež?
, neplatí-že
), která tvoří základ pro další text. Logická věta je kouzelná věta, která představuje jednu z pravdivostních hodnot pravda
či lež
. Logické věty odpovídají predikátům v kouzelném jazyce Racket a podstatná jména pravda
a lež
pravdivostním (boolean) hodnotám #t
a #f
.
Druhá část, možné kombinace dvou vět
, představuje, jakých (pravdivostních) hodnot mohou nabývat kombinace dvou logických vět (predikátů); tato část vlastně definuje pravdivostní tabulku pro dvě pravdivostní hodnoty.
Část souvětí dvou vět
se od předchozí části liší v tom, že všem možným kombinacím hodnot dvou logických vět přiřadí nějakou další pravdivostní hodnotu a toto přiřazení pojmenuje. Například souvětí-s-a
přiřadí pravdivostní hodnotu pravda
kombinaci dvou logických vět, když jsou obě pravdivé a lež
pro všechny ostatní případy kombinací těchto dvou vět. Nebo souvětí-s-nebo
přiřadí pravdivostní hodnotu lež
kombinaci dvou logických vět, když ani jedna z nich není pravdivá a pravda
pro všechny ostatní případy kombinací těchto dvou vět (když alespoň jedna z nich je pravdivá nebo když jsou pravdivé obě).
Část odborné názvy
říká, jak se přiřazením pravdivostních hodnot dvou větám z předchozí části říká odborně.
Poslední část, Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
, řeší implikaci – logickou větu, která začíná slovem "Když", respektive její negaci, tedy negaci implikace. Poslední tři kouzelné věty této myšlenky o logice (každá z těchto kouzelných vět je na třech řádcích) zkoumají, zda Negace věty "Když prší je mokro" je buď Když neprší je mokro, nebo Když prší není mokro, nebo Když neprší není mokro.
Jaká je negace věty 'Když prší je mokro' vyplývající z vyhodnocení kouzelných vět?
Když prší není mokro.
Na této myšlence o logice je vidět jeden z přístupů k řešení složitějších problémů. Složitější problém této myšlenky je poslední část, tedy Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
pro jehož řešení se využijí předchozí části. Jinými slovy, pro řešení složitějšího problému čaroděj vytváří nová kouzelná slovesa a podstatná jména, která postupně využívá v dalších částech textu, aby nakonec řešení problému popsal několika málo kouzelnými větami.
Jak lze ověřit základní definice?
"Ověření základních definic:"
(řekni-jestli-platí-že pravda (je-pravda? pravda))
(řekni-jestli-platí-že lež (je-pravda? lež))
(řekni-jestli-platí-že lež (je-lež? pravda))
(řekni-jestli-platí-že pravda (je-lež? lež))
(řekni-jestli-platí-že pravda (neplatí-že (neplatí-že pravda)))
(řekni-jestli-platí-že lež (neplatí-že (neplatí-že lež)))
Kouzelné sloveso řekni-jestli-platí-že
lze definovat o trochu lépe za pomoci kouzelných sloves definovaných kouzelnými větami v části souvětí dvou vět
. Jak třeba?
(define (řekni-jestli-platí-že má-být věta)
(if (právě-tehdy-když má-být věta)
"platí"
"neplatí"))
Kouzelná slovesa souvětí-s-a
, souvětí-s-nebo
a neplatí-že
lze definovat jednodušeji a pouze s kouzelným jazykem Racket, tedy bez nových kouzelných sloves a podstatných jmen definovaných v jednotlivých částech této myšlenky. Jak třeba?
(define (souvětí-s-a první-věta druhá-věta)
(and první-věta druhá-věta))
(define (souvětí-s-nebo první-věta druhá-věta)
(or první-věta druhá-věta))
(define (neplatí-že věta)
(not věta))
Myšlenka obsahuje množství nových kouzelných sloves a podstatných jmen pro usnadnění zápisu poslední části – Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
– této myšlenky. Zkušenější čaroděj by se s největší pravděpodobností soustředil právě na poslední část myšlenky a snažil by se použít co nejvíce slov kouzelného jazyka Racket. Jak by mohl poslední část myšlenky zapsat bez nových kouzelných slov z předchozích částí? (Takže když nějaké chce použít, musí je napsat znovu?)
; Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
(define prší #t)
(define je-mokro #t)
(define (když příčina důsledek) ; implikace
(if (and příčina (not důsledek))
#f
#t))
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když (not prší) je-mokro)) ; Když neprší je mokro.
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když prší (not je-mokro))) ; Když prší není mokro.
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když (not prší) (not je-mokro))) ; Když neprší není morko.
Nejzajímavější je definice když
, která vychází z definice když
v textu myšlenky. Je vidět, že když
je lež
(tedy #f
) pouze v případě, že platí-první-a-druhá-ne?
, což lze v jazyce Racket zapsat jako (and příčina (not důsledek))
. Definice když
lze navíc ještě zkrátit, takže výsledek může být:
; Jaká je negace věty 'Když prší je mokro'?
(define prší #t)
(define je-mokro #t)
(define (když příčina důsledek) ; implikace
(not (and příčina (not důsledek))))
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když (not prší) je-mokro)) ; Když neprší je mokro.
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když prší (not je-mokro))) ; Když prší není mokro.
(equal? (not (když prší je-mokro))
(když (not prší) (not je-mokro))) ; Když neprší není morko.
Když čaroděj použije nová kouzelná slova z myšlenky výše – jaká je negace věty 'Právě tehdy když prší je mokro'?
; Jaká je negace věty 'Právě tehdy když prší je mokro'?
(define prší pravda)
(define je-mokro pravda)
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když (neplatí-že prší) je-mokro))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když prší (neplatí-že je-mokro)))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když (neplatí-že prší) (neplatí-že je-mokro)))
Výsledek vyhodnocení znamená, že jsou dva způsoby, jak říci či napsat negaci věty 'Právě tehdy když prší je mokro': První je 'Právě tehdy když neprší je mokro' a druhý je 'Právě tehdy když prší není mokro'.
A jaká je negace věty 'Právě tehdy když prší je mokro', kdyby čaroděj nová kouzelná slova z myšlenky výše nepoužil?
; Jaká je negace věty 'Právě tehdy když prší je mokro'?
(define prší #t)
(define je-mokro #t)
(define (právě-tehdy-když platí-první? platí-druhá?) ; ekvivalence
(not (or (and platí-první? (not platí-druhá?))
(and (not platí-první?) platí-druhá?))))
(equal? (not (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když (not prší) je-mokro))
(equal? (not (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když prší (not je-mokro)))
(equal? (not (právě-tehdy-když prší je-mokro))
(právě-tehdy-když (not prší) (not je-mokro)))
Negace právě tehdy když je to samé jako souvětí s vylučovacím nebo. Jak to lze otestovat?
(let ((platí-první pravda)
(platí-druhá pravda))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když platí-první platí-druhá))
(souvětí-s-vylučovacím-nebo platí-první platí-druhá)))
(let ((platí-první pravda)
(platí-druhá lež))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když platí-první platí-druhá))
(souvětí-s-vylučovacím-nebo platí-první platí-druhá)))
(let ((platí-první lež)
(platí-druhá pravda))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když platí-první platí-druhá))
(souvětí-s-vylučovacím-nebo platí-první platí-druhá)))
(let ((platí-první lež)
(platí-druhá lež))
(řekni-jestli-platí-že
(neplatí-že (právě-tehdy-když platí-první platí-druhá))
(souvětí-s-vylučovacím-nebo platí-první platí-druhá)))