Němčina/Výslovnost

Německá výslovnost není příliš komplikovaná a u většiny hlásek je dokonce blízká české. Hlavní odlišnosti jsou:

• Ü k vyslovení této samohlásky musíme našpulit rty na ‘‘‘ U ‘‘‘, ale při tom jakoby vyslovit Ý
• Ä se čte jako anglické æ tedy samohláska mezi a a e
• Ö k vyslovení ö musíme našpulit rty jako kdybychom vyslovovali o ale přitom říct E
• ÄU a EU se čtou OJ
• CH se čte asi jako české CH
• V se čte jako F, např. vergessen [frgesen] zapomenout
• W se čte jako V
• EI, EY, AI, AY se čtou AJ. Např. das Ei [das aj] vejce ( v některých případech se AI čte jako É ( jako ve francoužtině) př. Training [ tréning], Fair [ fér] ( spravedlost, něco je fér))
• IE se čte Í. Např.: wie [ví] jak
• SCH se čte Š. Např.: schauen [šauen] dívat se
• CHS se čte KS . Např.: verwechseln [frvekseln] splést
• SP se na začátku slov nebo kořenů se čte jako ŠP, jinak jako SP. Např: sparen [šparen] spořit
• ST se na začátku slov nebo kořenů se čte jako ŠT, jinak jako ST. Např: bestellen [beštelen] objednat; kosten [kosten] stát peníze}
• SS se čte S. Někdy se (po dlouhých samohláskách) píše místo SS tzv. ostré S: ß, ale není chybou jej nepoužívat. Např. der Fluss
• TSCH se čte Č
• DSCH se čte jako DŽ
• S se v nekterych pripadech čte jako Z
• E se v poslední slabice obvykle skoro nevyslovuje, pokud za ním následuje souhláska
• Z a TZ se čtou jako C