Němčina/Výslovnost

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Německá výslovnost není příliš komplikovaná a u většiny hlásek je dokonce blízká české. Hlavní odlišnosti jsou:

  • Ü k vyslovení této samohlásky musíme našpulit rty na ‘‘‘ U ‘‘‘ ,ale při tom jakoby vyslovit Ý
  • Ä se čte jako anglické æ tedy samohláska mezi a a e
  • Ö k vyslovení ö musíme našpulit rty jako kdybychom vyslovovali o ale přitom říct E
  • ÄU a EU se čtou OJ
  • CH se čte asi jako české CH
  • V se čte jako F, např. vergessen [frgesen] zapomenout
  • W se čte jako V
  • EI, EY, AI, AY se čtou AJ. Např. das Ei [das aj] vejce ( v některých případech se AI čte jako É ( jako ve francoužtině) př. Training [ tréning], Fair [ fér] ( spravedlost, něco je fér))
  • IE se čte Í. Např.: wie [] jak
  • SCH se čte Š. Např.: schauen [šauen] dívat se
  • CHS se čte KS . Např.: verwechseln [frvekseln] splést
  • SP se na začátku slov nebo kořenů se čte jako ŠP, jinak jako SP. Např: sparen [šparen] spořit
  • ST se na začátku slov nebo kořenů se čte jako ŠT, jinak jako ST. Např: bestellen [beštelen] objednat; kosten [kosten] stát peníze}
  • SS se čte S. Někdy se (po dlouhých samohláskách) píše místo SS tzv. ostré S: ß, ale není chybou jej nepoužívat. Např. der Fluss
  • TSCH se čte Č
  • DSCH se čte jako
  • S se čte jako Z
  • E se v poslední slabice obvykle skoro nevyslovuje, pokud za ním následuje souhláska
  • Z a TZ se čtou jako C