Maturitní otázky z literatury/Experimentální literatura

Z Wikiknih
Tato stránka je částí projektu Maturitní otázky z literatury.
Prosím, ověřte si před použitím informace i z jiných zdrojů - přes všechnu snahu zde mohou zůstat chyby.

Všechna díla, která se v době svého vzniku odlišovala od tehdejších literárních zvyklostí, byla experimentální. Kdyby nikdo nezkoušel objevovat nové podoby obsahu nebo formy, chyběl by v literatuře jakýkoli vývoj.

Takové pojetí literárního experimentu je však pro maturitní otázku nefunkční, proto jej vymezíme jako vybrané texty Moderny a mladší (tzn. druhá třetina 19. stol. až současnost). Výběr můžeme ospravedlnit sociálním vývojem po průmyslové revoluci, který je vlastně oproti dřívějším dobám také jakýmsi společenským experimentem, o němž nikdo neví, jak dopadne. Sociální změny se výrazně odrážejí v umění (např. malířství a jeho ztráta hranic mezi formou a obsahem odstartovaná impresionismem).

Próza[editovat | editovat zdroj]

Dekadence[editovat | editovat zdroj]

  • literární směr obracející se proti realismu, popisuje úpadek a nudnou hnilobu společnosti (hlavně plytkých měštáků) – někdy společné rysy s naturalismem
  • vyznává „uměníproumění“ = tvorba nemá mít žádný jiný cíl krom umění
  • téma „morálka“ – je, není?
  • kouzla, fantastično

Oscar Wilde (1854 – 1900)

  • Období puritánské Anglie, po níž se přehnala průmyslová revoluce -> rozmnožení zbohatlíků, kteří v očích šlechty neměli úroveň

Wilde sám aristokrat, salónní člověk. Odsouzen do vězení za homosexualitu (tuto kauzu u nás rozebírala Moderní revue, kolem Karáska ze Lvovic)

  • Obraz Doriana Graye - Román (spíš novela), témata: relativní morálka, zkažení lidské bytosti. Děj: jakýsi malíř namaluje geniální portrét rozkošného mladíka D. G., který od té doby přestává stárnout. D. G. žije jen pro krásu, vizuální, příběhovou i krásu pocitu. Krásu staví nade vše, i nad morálku, a začne pomalu páchat (snad z nedostatku zábran) různé zločiny. Stále nestárne, ale jeho „morální vrásky“ se odráží na portrétu, který se mění v obraz ohavného, vyžilého muže. Experiment, spíš obsahový –fantastické spojení člověka a obrazu, doslovné zobrazení „lidské duše“
  • další Wildeova díla: např. Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel (obě div. hry) – nejsou experimentální

Moderní román[editovat | editovat zdroj]

obecně charakteristické prvky:

  • kritika společnosti – hledání člověka a jeho místa
  • rozbití realistického příběhu (transformace postav apod.), popírání „logického“ vyprávění
  • proud vědomí
  • ztvárnění času
  • netradiční práce s jazykem

Franz Kafka (1883 –1924) Pražský Němec židovského původu, úředník, souchotinář. Měl despotického otce. Fílo F. K. vydal po jeho smrti Max Brod. Experiment, absurdita až fantastično, symbolika, nejasnost psaní, realistické popisy „surrealných“ situací. Témata tvorby:, bezmocnost před čímsi absolutním, téma systému, který řídí společnost – např. byrokracie, čekání na „až“, motiv „zaspání“ nejdůležitější situace, motiv smrti a trestu smrti.

  • Proměna - pověstná ranní změna obchodníčka Řehoře Samsy v „brouka“, materialismus rodinných vztahů a odcizení
  • V kárném táboře - tábor, kde se odsuzuje bez udání důvodu a bez soudu
  • Zámek - čekání na přijetí do zámeckých služeb, zaspání (nedokončeno)
  • Proces - Josef K. je odsouzen a popraven, ale neví za co (nedokončeno)
  • Amerika/Nezvěstný (nedokončeno)

James Joyce (1882 – 1941) Ir (píšící anglicky a žijící víc v zahraničí), měl být knězem, experiment, hlavně cykličnost – narození, smrt; nekonvenční jazyk

  • Dubliňané – ucelené povídky
  • Portrét umělce v jinošských letech - autobiografie, vyslovení uměleckých názorů
  • Odysseus - celá západní kultura v jednom dni, snaha vytvořit „absolutní román“, který by už nešel překročit, intertextualita (odkazy na cizí texty – počínaje paralelou s Homérem), užívání nejrůznějších žánrů (od reportáže po drama) proudy vědomí. Děj: 16. čevna 1904, tří postav.
  • Plačky nad Finneganem - skoro nečitelný, "rozbitý" text, z něhož se jen s obtížemi dá vyčíst význam
strana 214:
You're thinking of Astley's Amphitheayter where the bobby restrained you making sugarstuck pouts to the ghostwhite horse of the Peppers. Throw the cobwebs from your eyes, woman, and spread your washing proper! It's well I know your sort of slop. Flap! Ireland sober is Ireland stiff Lord help you, Maria, full of grease, the load is with me! Your prayers.

Virginia Woolfová (1882 – 1941) Angličanka, jedna z prvních feministek, schizofrenička (dobrovolně se utopila) spoluzaložila Bloomburyskou skupina – okruh mladých umělcům v Londýně, uvolněných mravů, která se vymezovala vůči puritánské viktoriánské společnosti. Experiment. Charakteristika tvorby: plynutí času, prožívání okamžiků – vteřinové pocity a emoce, literární imprese – časem rozechvělé popisy míst a lidí. Romány:

  • Orleando - humoristické dílo, lidská nesmrtelná bytost se v průběhu věků cyklicky mění z ženy na muže a zpět, poznávání měnících se sociálních konvencí
  • Paní Dallowayová - vystižení života zvláštně „nešťastné“ ženy v jednom dni, motiv odhodlání k žití nebo ke smrti, lehký nádech homosexuality, skládání dvou postav do jedné, hodiny a hodiny života – odbíjení na věži; jemné „ženské“ psaní, používání symbolů (např. různých květin)
  • Vlny - kniha, v níž se mořské vlny snoubí s proudy vědomí různých postav

Nový (francouzský) román[editovat | editovat zdroj]

Poprvé v 50. letech 20. stol. ve Francii. „Klasický způsob psaní románů je přežitý a nedovede vyjádřit novou dobu a jejího člověka“. Odmítání postav a děje v románu. Popis vnitřních světů lidí, okolní svět jen z jejich perspektivy, prolínání bezejmenných postav, „ničení“ žánrů konvenční literatury. Odmítání kauzálních příčin (i v lidském chování), bezesmyslovost.

Alain Robbe-Grillet (1922 – 2008) „není forma ani obsah, je jen rukopis“. Romány:

  • Gumy - detektivka obráceně, než bývá, detektiv vše zamotává, je sám vrahem = smrt detektivního románu
  • Žárlivost
  • Nathalie Sarrautová (1902 – *)
  • Zlaté plody (román)

Magický realismus[editovat | editovat zdroj]

Umělecký směr nejčastěji přiřazován do půlky 20. stol. Znaky: realismus (děj, postavy, líčení) s prvky nadpřirozena, které je ovšem chápáno přirozeně – nikdo se mu nediví, nesouslednost času, prolínání dějových vrstev, motivy mýtů nebo folklóru.

Michail Bulgakov (1891 – 1940)

  • Mistr a Markétka (román) - parafráze na Fausta (zde jako by Mefisto Faustovi-Mistrovi pomáhá)

dvě linie děje – jednak Moskva (se všemi svými utrápenými spisovateli), do níž přijíždí ďábel a jeho družina; jednak evangelijní příběh Piláta Ponského a Ježíše-Jošui; obě linky se nakonec spojí v katarzi

  • Psí srdce (krátká novela) - skoro sci-fi – psa vědci přeoperují na člověka a pak zpátky  lidská zvířeckost

Gabriel Garciá Márquez (1928 – …) kolumbijský autor

  • Sto roků samoty (román)

nesouvislé vyprávění několika roztříštěných příběhů

Současná experimentální próza[editovat | editovat zdroj]

Prvky: „hraní“ s literaturou (se slovy, žánry, styly, klišé), opakování (stejných motivů v průběhu díla), náhoda, motiv každodennosti, aluze, absurdita.

Raymond Queneau (1903 – 1976)

  • Stylistická cvičení - jeden banální příběh v 99ti různých stylistických formách
  • Zazi v metru

Patrik Ouředník (1957 – …) studie absurdity 20. století