Masožravé rostliny/pěstování/zahradní rašeliniště

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
příklad plachtového zahradního rašeliniště.


Založení a údržba rašeliniště[editovat]

  • Plachtové: Základ rašeliniště tvoří pevná plastová fólie zatížená kameny
  • s pevným tělem: Základ rašeliniště tvoří větší plastová nádoba
  • lisované: Korpus rašeliniště je předem dán a je jako celek k zakoupení


Plachtové rašeliniště[editovat]

Tento způsob je určen pro (fajnšmekry)! Konečný efekt vyloženě záleží na tom, kdo to dělá a tudíž je plně podřízen jeho fantazii. Lze výborně kombinovat i s ostatními rostlinami, které nejsou masožravé - leč výborně dokreslují prostředí!

Umístění[editovat]

Nejvhodnější je aby na rašeliniště dopadalo ranní, dopolední a odpolední slunce. Tedy odpolením se myslí až po 15té hodině ... . Při vybírání přirozeného stínu je také třeba dbát na další aspekty - např. pokud bude Vaše rašeliniště umístěno pod stromem - bude neustále atakováno spadem typu pylu, okvětních lístků, starého listí a mšic. Pokud se "vydaří" rok, tak takovéto rašeliniště bez údržby může utrpět velikou škodu a kytky se potom celý příští rok regenerují.

Jáma[editovat]

Pro plachtové rašeliniště je vhodné vykopat jámu hlubokou kolem 50cm, pokud bude zaplněno rašelinou celé. Pokud plánujete "jezírko" s vodními druhy (např. aldrovandka či bublinatky) je zapotřebí dodržet hloubku min 70cm, aby nedošlo v zimě k promrznutí na dno a tím pádem ke zničení gem, které padají na podzim na dno) Velikost a půdorys jámy plně závisí na přání tvůrce (běžné větší zahradní rašeliniště má velikost například 2*2,5m). Při kopání jámy je nutné myslet na budoucí odtok přebytečné vody (pokud rašeliniště nemá odtok je nutné vybírat přebytečnou vodu při každém větším dešti).

Plachta[editovat]

Plachta se vloží do jámy tak, aby o kousek (alespoň 3cm) přesahovala. Riziko protržení plachty se dá minimalizovat tím, že se pod ní položí buď vhodná geotextilie, nebo starý koberec. Pro zvýšení estetického dojmu je možné okraj rašeliniště posypat mulčovací kůrou (nebo nechat zarůst ekologicky příbuznými rostlinami).

Rašelina[editovat]

Celé rašeliniště se zaplní vhodnou (jakou?) rašelinou a napustí vodou. Smáčení rašeliny velkého objemu trvá velmi dlouho (i několik dní) a dá se urychlit občasným promícháním. Vůbec neuškodí, když rašelinu "naředíte" pískem. Poměr záleží na typu rostlin, ale lze vycházet z všeobecného poměru 1:1 .

Rašeliník[editovat]

Rašeliník je velmi důležitým faktorem ovlivňujícím ekologické vztahy na rašeliništi. Příznivě ovlivňuje vlhkost vzduchu, teplotu (barvou a výparem vody), kvalitu rašeliny a působí proti plísni. Proto může být dobré ho nasadit na co největší plochu rašeliniště. Rašeliník se dá nasbírat v české přírodě, nalézt ho je možné téměř všude - vyhledávejte v lese místa s vyšší vlhkostí (stojaté tůňky atp.) a s trochou trpělivosti určitě uspějete. Na plochu rašeliniště je ho možné pouze rozházet (i nastříhaný) a on se sám uchytí, nebo ho můžete „zapichovat“ do rašeliny, což je zejména pro větší rašeliniště dost pracné a zdlouhavé.

Sázení masožravek[editovat]

Rostliny je možné sázet buď přímo do rašeliny (může být problém čistou rašelinou, ale mě takhle v klidu rostou) , nebo je možné je do rašeliniště zasadit i s květináčem (vhodné pro rostliny, které jsou na rašeliništi pouze přes léto).

  • Tip: Některé rostliny (například tučnice) nemohou růst na plném sluníčku tak jako ostatní. Pokud není možné zajistit vhodný stín umístěním rostliny na rašeliništi můžete rostlinu zastínit větvičkou vpíchnutou do rašeliny. K tomuto účelu se osvědčily například větvičky tůje. Výjimku lze udělat například u P.bohemica, P.vulgaris a P.grandiflora, tyto tučnice prosperují v rašeliništi velmi dobře i na plném slunci.

Voda[editovat]

S vodou může být největší problém - rašeliniště je možné zalévat pouze měkkou vodou. Spotřeba vody může být opravdu velká - i více než 5l za den. U konkrétního rašeliniště však spotřeba vody velmi záleží na velikosti, jeho poloze a době oslunění, pokrytí rašeliníkem a mnoha dalších faktorech. V úvahu proto přichází buď dešťová voda z okapu (nemůže střecha vodu zkazit?) nebo voda sbíraná drenáží svahu (viz tip níže). Ve chvílích největší krize (období extrémního sucha) lze použít i odstátou "kohoutovku" - ne však pravidelně. S jejím skladováním je další problém - voda se zvlášť za teplejšího počasí rychle kazí (zelená). Taková voda není pro rašeliniště zdaleka takovým rizikem jako voda vodovodní, ale i tak by mohla nepříznivě ovlivnit kvalitu rašeliny. Pro nejlepší kvalitu vody je dobré skladovat jí, pokud možno, v chladu a temnu.

  • Tip: Abyste měli plnou kontrolu nad hladinou podzemní vody v rašeliništi, je vhodné do něj umístit hojně proděravělý kýbl. Aby kýbl "nevyplaval" je vhodné ho zatížit větším křemenem (křemen nevylučuje žádné nežádoucí látky).
  • Tip: Voda se dá také "sbírat" pod svahem. Pokud máte příkřejší, vlhčí svah - lze pod tento svah napříč , zakopat drenážní trubku. Tedy trubku většího průměru s mnoha dírami v plášti. Hloubka zakopání - cca 20 - 30cm. A nějaké vyústění, kterým bude nasbíraná voda stékat do ... (do čehokoliv)

Drenáž? Faktem je, že existuje mnoho výborných zkušeností s ní i bez ní! Takže její užití se nechává na rozhodnutí každého pěstitele. Pro začátečníky je třeba dodat, že pokud začne rašelina zapáchat (2-3roky) je třeba ji ihned vyměnit. V případě nedostatku času tato zkažená rašelina vydrží v létě třeba měsíc, ale NIKDY v ní nenechávejte rostlinky přes zimu !!!

Co s ptáky[editovat]

Ptáci mohou být dalším velkým problémem zahradního rašeliniště. Odnášejí si především vlhký rašeliník a mohou při tom poškodit i ostatní rostliny.

  • Radikální řešení: Je možné přes rašeliniště přetáhnout síť a bezpečně tak zabránit ptákům v přístupu na rašeliniště. Toto řešení ale není příliš estetické.
  • Jiná řešení: umělá kočka, umělý dravec, blyštivé předměty, pískátko, ... ?????
  • Lze také povrch substrátu posypat buď mulčovací kůrou, ale pozor na slimáky, kterým se zespod této kůry velmi líbí (krom toho ptáci za pár týdnů zjistí, že se dá kůra vyházet - řešení je to tedy dočasné) nebo drobnými kamínky, ale vrstva by měla být min. 2cm, aby pod těmito kamínky necítili substrát. Větší vrstva kamínků se nebude líbit rosnatkám - je to spíše řešení pro rašeliniště se sárami.

Rašeliniště s pevným tělem[editovat]

Nejjednodušší volba vhodná i pro naprosté začátečníky. Tuto metodu lze shrnout do následujícího velmi zjednodušeného postupu, který lze až do omrzení modifikovat. Vybrat plastový kýbl - nejlépe 16l (ale může být jakákoliv hlubší nádoba - min 10l obsah) zakopat ho do země - zároveň s terénem a naplnit ho rašelinou a pískem - 1:1 popř. i perlitem - 1:1:1 a osadit květinami. Vyměňovat substrát - ano, ale stačí po 2 - 3 letech.

Lisované rašeliniště[editovat]

Celé - hotové korpusy jsou lisované a nepřeberné množství druhů a tvarů lze zakoupit ve specializovaných obchodech. Stačí je zakopat do země a osadit. Je třeba dbát (pouze) na umístění (viz výše) - zda zvolit otevřené prostranství, či stín nějakých větších keřů a dále je třeba volit tvar dle zamýšlených rostlin, které tam budou pěstované. Zda umístíte rostliny celoročně, nebo jen na (letní) sezónu atp.

Vhodné rostliny[editovat]

Celoročně

Kromě zimy
Vlastně skoro většina ostatních masožravek. Pokud bych to měl konkretizovat, tak určitě špirlice (Sarracenia), mucholapky (Dionaea), většina tučnic (Pinguicula), některé bublinatky (Utricularia) a pár rosnatek (Drosera). Je třeba si zjistit co který druh pro letnění venku potřebuje, ale viděl jsem letnit bez problémů i rosnolist!

Péče o rostliny[editovat]

Přestože naprostá většina uvedených rostlin je vhodná k celoroční kultivaci venku, je dobré na zimní období rašeliniště s rostlinami nějak chránit. Vhodné je zakrytí chvojím či jinými přírodními materiály. Ideální je chránit rašeliniště sněhovou přikrývkou.