Maďarština/Pravidla pravopisu

Pravidlo způsobu psaní podle výslovnosti

– Slova píšeme tak, jak je slyšíme (kása, sajt, hajó)

Pravidlo způsobu psaní podle slovního rozboru

– V některých případech se souhlásky asimilují ve výslovnosti.

– Pravidlem je, že když slovo rozdělíme na kmen a přípony / předpony, zjistíme jak se píší jednotlivé části slova, které

použijeme při psaní (např. egészség [egésség] = egész + ség).

– Složená slova rozdělíme na základní slova a tak zjistíme jejich pravopis (např. vízszint [vísszint] = víz + szint).

– Složená slova, ve kterých při spojení by měly stát tři stejné souhlásky, rozdělíme pomlčkou (např. sakk - kör).

– Přípony -val, -vel, -vá, -vé se úplně asimilují, čili značíme to i v pravopise (např. kép + vel = képpel).

Zjednodušující pravidlo způsobu psaní

– Spřežkové souhlásky se zkrátí, když vedle sebe stojí dvě stejné spřežkové souhlásky (např. hosszú = hosz + szú).

– Když slovo končí na dvě stejné souhlásky a přípona začíná tou stejnou souhláskou (máme vedle sebe tři stejné

souhlásky), jedna z nich vypadne a píšeme jen dvě souhlásky (např. több + ből = többől).

Pravidlo tradičního způsobu psaní

– Některá slova si zachovala archaický pravopis a obsahují souhlásku ly (např. lyuk). Jsou to vlastně jako vybraná slova,

která se musíme naučit.

– Některá maďarská jména si zachovala archaický pravopis, přičemž se výslovnost neřídí podle pravopisu (např. Egressy

[egresi], Batthyány [battyányi]).

Psaní malých a velkých začátečních písmen

– Obvykle slova píšeme s malými písmeny.

– S malými písmeny píšeme názvy významných dní, svátků, akcí, národů a národností, jazyků.

– Větu vždy začíname s velkým písmenem.

– Při oslovení (v dopisech a e-mailech) všechna slova píšeme s velkým začátečním písmenem; výjimku tvoří spojky

(např. Tisztelt Németh Úr!).

– Texty a názvy tabulek, grafů, informačních tabulí apod. začínáme s velkým písmenem.

– Každý člen vlastních podstatných jmen se píše s velkým začátečním písmenem (např. Németh Gábor, Magyar

Tudományos Akadémia, Olaszország, Észak-Afrika, Velencei-tó).

Rozdělování slov

Slova rozdělujeme podle pravidla slabikování:

– Kolik samohlásek ve slově, tolik máme slabik (např. ka-to-na).

– Slabika vždy začíná na samohlásku nebo na jednu krátkou souhlásku (např. ka-to-na).

– Slova, které obsahují jen jednu samohlásku, nerozdělujeme (např. nyolc).

– Když je jedna souhláska mezi dvěma samohláskami, souhláska patří k druhé slabice (např. ró-zsa).

– Když jsou dvě souhlásky mezi dvěma samohláskami, jedna souhláska patří k první a druhá k druhé slabice (např.

am-per).

– Když se jedná o dlouhou spřežkovou souhlásku, píšeme ji krátce v jedné i druhé slabice (např. mennyi —> meny-nyi).

– Když jsou tři souhlásky mezi dvěma samohláskami, do druhé slabiky přejde jen jedna souhláska (např. Veszp-rém).

– Složená slova rozdělujeme podobně jako jednoduchá slova, výjimka nastane při spojení těchto slov. Rozdělujeme je

tam, kde první člen složeného slova končí (např. rend-őr).

Číslovky psané slovem

– Základní číslovky do 2 000 píšeme spolu. Například: 1 676 = ezerhatszázhetvenhat

– Nad 2 000 píšeme spolu jen celé tisícovky a milióny. Například: 6 000 = hatezer, 2 000 000 = kétmillió

– Číslovky nad 2 000, když po tisícovce ještě číslo pokračuje, rozdělujeme pomlčkou po třech číslech. Například: 13 428

= tizenháromezer - négyszázhuszonnyolc

Číslovky psané číslicemi

– Čísla se značí arabskými číslicemi. Rozdělujeme je po třech číslech od 10 000. Například: 18 236, 2 526 357

– Po řadových číslovkách píšeme tečku. Tečku píšeme i v případě, kdy se k číslovce přidává přípona. Například:

10., 18., 17.-nek, 28.-ba

– Když píšeme řadové číslovky ve formě od – do, oddělujeme je pomlčkou a tečka stojí jen na konci. Například: a 10 –

12. oldalon, X – XII. század

– Římskými číslicemi obvykle píšeme století, pořadí panovníků, městských obvodů a pod. Například: XIV. század, I.

László, XIX. kerület

– Čas (hodiny a minuty) píšeme v 24 hodinovém formátu. Hodiny a minuty oddělujeme tečkou. 10.30, 15.40-kor

Psaní data

– Pořadí je ROK MĚSÍC DEN.

– Rok píšeme vždy arabskými číslicemi a ukončíme tečkou. Rovněž den píšeme arabskými číslicemi a ukončíme tečkou.

– Měsíc můžeme psát arabskými číslicemi, římskými číslicemi, písmeny nebo zkratkou.

– Jednotlivé části data můžeme oddělovat i pomlčkou. V takovém případě píšeme vše arabskými číslicemi.

– Po roce píšeme nejčastěji tečku:

1848. 03. 15., 1848. 3. 15., 1848. III. 15., 1848. március 15., 1848. már. 15., 1848. márciusi, 1848. március havában

– Nepíšeme za rokem tečku, když:

– po roce následuje záložka nebo přídavné jméno tvořené ze záložky (1848 előtt, 1848 utáni)

– rok je vlastníkem v přivlastňovací vazbě (1848 hősei, 1848 márciusa)

– rok je podmětem věty (1492 fordulópont az emberiség történelmében.)

– Když se přidává přípona za rokem nebo za dnem, tečku nepíšeme (1848-ban, 1848. március 15-én).