Maďarština/Jednotné a množné číslo

Jednotné číslo

Jednotné číslo (singulár, lat. [numerus] singularis, zkráceně sg.) je gramatická kategorie, která označuje skutečnost, že se jedná o jeden kus něčeho. Používá se jak u jmen (podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno), tak u sloves.
Jednotné číslo maďarských podstatných jmen je prostá záležitost. V každém slovníku je maďarské podstatné jméno v jednotném čísle spolu s jeho překladem.

Množné číslo

Množné číslo (plurál) má v maďarštině typickou koncovku -k, případně -i, následuje-li přivlastňovací přípona. Koncovka množného čísla se připojuje jako první před ostatními koncovkami:

přímo k podstatnému jménu, končí-li toto jméno samohláskou. Často dochází k dloužení této samohlásky. Například: kutya – kutyák (pes – psi)
za vkladné -o- u slov obsahujících zadní samohlásky: abrosz – abroszok (ubrus – ubrusy)
za vkladné -e- u slov obsahujících přední samohlásky: könyv – könyvek (kniha – knihy)
jinak: ajak – ajkak (ret – rty) – navíc se vypouští -a-

Množné číslo používáme v tom případě, když z něčeho je víc, ale neurčíme množství. Když určíme množství (tři, šest, mnoho, atd.), podstatné jméno zůstává v jednotném čísle:

egy fa = (jeden) strom

fák = stromy

három fa = tři stromy (nikoliv három fák!)

sok fa = mnoho stromů (nikoliv sok fák!)

Jestliže podstatné jméno je podmětem ve větě, i sloveso zůstává v jednotném čísle:

Három fa növekedik. = Tři stromy rostou.

Egy fa növekedik. = Jeden strom roste.

V množném čísle se na podstatná jména ptáme kik?, mik? (kdo?, co?).

Za tázacími zájmeny hány?, mennyi? (kolik?) podstatné jméno i sloveso je též vždy v jednotném čísle:

óra = hodina —> Hány óra van? = Kolik je hodin?

esik = padat, padnout —> Mennyi esik rám? = Kolik připadá na mně?

Nepravidelné formy množného čísla podstatných jmen nevidíme ze základního slova, proto se je musíme naučit.

Koncovky množného čísla

Pravidelná podstatná jména

Jméno končíci se na / Kmen	Koncovka	Pravidlo	Nominativ singulár	Nominativ plurál
-a	-k	-a se prodlouží = -ák	alma	almák
-e	-k	-e se prodlouží = -ék	csésze	csészék
ostatní samohlásky	-k	koncovka množného čísla se jen přidá	kávé kapu	kávék kapuk
-alom -elem	-ak -ek	v množném čísle bude -alma-, -elme- + -k	lakodalom rejtelem	lakodalmak rejtelmek
souhlásku	-ök -ek -ok	když poslední slabika kmene obsahuje labializovanou vysokou samohlásku (ö, ő, ü, ű) a kmen obsahuje jen vysoké samohlásky když poslední slabika kmene obsahuje nelabializo- vanou vysokou samohlásku (e, é, i, í) a kmen obsa- huje jen vysoké samohlásky když kmen obsahuje nízké (a, á, o, ó, u, ú) nebo nízké i vysoké samohlásky	gyümölcs szék kalap	gyümölcsök székek kalapok
slova cizího původu	viz případy výše	rozhodující je poslední samohláska na určení přípony, postupujeme i tady podle pravidla vokálové harmonie	szoftver	szoftverek
složena slova	viz případy výše	rozhodující je poslední slovo na určení přípony, postupujeme podle výše uvedených pravidel	buszjegy (busz + jegy)	buszjegyek

Nepravidelná podstatná jména

Jméno končíci se na / Kmen	Koncovka	Pravidlo	Nominativ singulár	Nominativ plurál
-v kmen	-ak -ek	jednoslabičná slova končící na dlouhou samohlásku často změní kmen na v-kmen = -ak, -ek	tó cső	tavak csövek
vokálové zkrácení jednoslabičných a dvojslabičných kmenů	-ak -ek	v některých jednoslabičných a dvojslabičných slovech se dlouhá samohláska zkrátí a pravidlo vokálové harmonie v některých případech neplatí	út híd tehén kéz	utak hidak tehenek kezek
jednoslabičná slova	-ak -ek	v některých případech jednoslabičná slova dostanou koncovky -ak / -ek a kmen slova se nezmění; pro slova s vysokými samohláskami se používá spojovací samo- hláska -e- a pro slova s nízkými nebo smíšenými samo- hláskami se používá spojovací samohláska -a-	ház toll őz	házak tollak őzek
dvojslabičný kmen s vokálovým vyřazením	-ök -ek -ok -ak	V některých slovech se samohlásky poslední slabiky vyřadí: * když poslední samohláska změněného kmene je labializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -ö- * když poslední samohláska změněného kmene je nelabializovaná vysoká samohláska, spojovací samo- hláskou je -e- * když poslední samohláska změněného kmene je a, á, o, ó, spojovací samohláskou je -o- * v některých případech může být i -a-, když poslední samohláska změněného kmene je a, á nebo poslední slabika slova je -jú	ököl eper bokor sátor borjú	öklök eprek bokrok sátrak borjak