Přeskočit na obsah

Maďarština/Interpunkce

Z Wikiknih
  • TEČKA (PONT)
Píše se na konci oznamovací věty, za některými zkratkami, za řadovými číslovkami, za datem, apod. V případě, že hlavní věta obsahuje oznámení, a po ní následuje tázací nebo rozkazovací vedlejší věta, na konec věty píšeme tečku.
Nepíšeme tečku po titulech knih, po názvech jednotlivých kapitol, po názvech časopisů a po textech na informačních tabulích, ani po zkratkách měrných jednotek, peněžních měn a po iniciálových zkratkách.
  • ČÁRKA (VESSZŐ)
Čárka odděluje vícenásobné větné členy, souřadicí souvětí, podřadicí souvětí, větu vloženou do další věty, oslovení vložené do věty, předložku mint, když s ní uvádíme porovnání.
Čárka se nepíše před spojkami és, s, meg, vagy, jestliže spojují vícenásobné větné členy.
  • DVOJTEČKA (KETTŐSPONT)
Uvádí citace, přímou řeč, vyjmenování, apod. V citacích a přímé řeči píšeme za dvojtečkou velké písmeno.
  • POMLČKA (GONDOLATJEL, NAGYKÖTŐJEL)
V maďarštině existují dva typy pomlček: gondolatjel a nagykötőjel.
Před a za pomlčku zvanou gondolatjel dáváme mezeru. Píše se před přímé řeči a vymezuje začátek a konec uvozených vět.
Před ani za pomlčku zvanou nagykötőjel nedáváme mezeru. Tuto pomlčku používáme při spojování národních jmen (např. magyar-cseh szótár). Pomlčkou se naznačuje též rozpětí mezi dvěma krajními body, a to ve smyslu časovém i prostorovém (např. Bécs-Budapest útvonal).
  • UVOZOVKY (IDÉZŐJEL)
Citáty uvádíme v uvozovkách. Citát začíná velkým začátečním písmenem. Pokud je citát součástí našeho textu (věty), začínáme ho malým začátečním písmenem.
Uvozovkami můžeme vyjádřit, že slovo jimi ohraničené je použito v posunutém či opačném významu.
  • OTAZNÍK (KÉRDŐJEL)
Otazník se píše na konci tázací věty. Píše se i na konci souvětí, když je hlavní věta tázací.
  • VYKŘIČNÍK (FELKIÁLTÓJEL)
Vykřičník píšeme na konci vět zvolacích, rozkazovacích a přacích. Píše se též na konci souvětí, pokud přísudek v hlavní větě vyjadřuje rozkaz. Píšeme ho také po osloveních.
  • SPOJOVNÍK (KÖTŐJEL)
Spojovníkem se spojují některé složené zeměpisné názvy a složená příjmení. Spojovník spojuje také některá složená slova. Spojovníkem spojujeme přípony k číslicím a zkratkám.
Čísla větší než dva tisíce zařazujeme odzadu do trojicových skupin a spojujeme spojovníkem v tom případě, když je píšeme slovy.
Spojovníkem spojujeme také opakující se slova (např. egy-egy).
Spojovníkem připojujeme ke slovu také tázací částici -e.
  • MEZERA (SZÓKÖZ)
Mezery se dávají mezi jednotlivá slova, za věty, které jsou uzavřené interpunkčním znaménkem, před i za závorkou a uvozovkami, apod.
Před tečkou, otazníkem, vykřičníkem, čárkou, středníkem a dvojtečkou se mezera nepíše.
  • ZÁVORKA (ZÁRÓJEL)
Do závorky dáváme vedlejší, méně důležité poznámky, dokonce i věty. Pokud se závorky nacházejí u čárky, která rozděluje souvětí, čárka se píše po závorkách.