Maďarština/Gramatické výrazy

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

MAĎARSKO — ČESKY


  • A Á
ablativus — ablativ
adessivus — adessiv
ajakkerekítés nélküli magánhangzók — nelabializované samohlásky
ajakkerekítéses magánhangzók — labializované samohlásky
alak — tvar
alany — podmět
alanyi (határozatlan) ragozás — neurčité časování
alapfok — pozitiv
allativus — allativ
aposztróf — odsuvník, apostrof
ábécé — abeceda
ábécésorrendben — v abecedném pořadí
állítás — výpověď
állítmány — přísudek
állító mondat — konstatační věta
állító szó — afirmativní částice
általános névmás — všeobecné zájmeno


  • B
beálló melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno budoucí
befejezett melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno minulé
betű — písmeno
birtok — vlastnictví
birtoklás — vlastnictví
birtokos — vlastník
birtokos eset — posesivní genitiv
birtokos névmás — přivlastňovací zájmeno
birtokos szerkezet — přivlastňovací vazba
birtokviszony — přivlastňování


  • D
delativus — delativ
distributivus — distributiv
distributivus - temporalis — distributiv - temporál


  • E
egyenes beszéd — přímá řeč
egyenes szórend — přímý slovosled
egyes szám — jednotné číslo, singulár
egytagú szó — jednoslabičné slovo
elativus — elativ
eldöntendő kérdés — zjišťovací věta
ellentétes mellékmondat — odporovací souvětí
előtag — předpona
elválasztás — rozdělování
eset — pád
eszközhatározós eset — instrumentál


  • F
felkiáltás — zvolání
felkiáltó jel — výkřičník
felsőfok — superlativ
felszólító mód — rozkazovací způsob (imperativ)
feltételes mód — podmiňovací způsob (kondicionál)
fok — stupeň
fokozás — stupňování
folyamatos melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno přítomné
fonetika — fonetika
fonetikus — fonetický
fonéma — foném
fordított szórend — inverze
főige — hlavné sloveso
főmondat — hlavní věta
főnév — podstatné jméno
főnévi igenév — neurčitek, infinitiv
függő beszéd — nepřímá řeč
függő kérdés — nepřímá otázka


  • G
gondolatjel — pomlčka


  • GY
gyakorító ige — frekventativní sloveso


  • H
hajlító nyelv — flektivní jazyk
hanglejtés — intonace
hangrend — vokálová harmonie
hangrendi szabály — pravidlo vokálové harmonie
hangsúly — přízvuk
hangsúlyos mondatok — důrazové věty
hangsúlyos szó (elem) — zdůrazněné slovo
hangsúlytalan — nepřízvučný
hangsúlytalan mondatok — bezdůrazové věty
hasonulás — asimilace
határozatlan névelő — neurčitý člen
határozatlan névmás — neurčité zájmeno
határozatlanságot kifejező szó — částice vyjadřující neurčitost
határozó — příslovečné určení
határozói — adverbiální, příslovečný
határozói igenév — slovesné příslovce (přechodník)
határozószó — příslovce
határozott névelő — určitý člen
ható igék — potenciální slovesa
helyesírás — pravopis
helyhatározó — příslovečné určení místa
helyhatározószó — příslovce místa
hímnem — mužský rod


  • I
idegen szó — cizí slovo
idézet — citace
idézés — citát
idő — čas
időhatározó — příslovečné určení času
időhatározószó — příslovce času
ige — sloveso
igei állítmány — slovesný přísudek
igeidő — čas sloves
igekötő — slovesná předpona
igenév — jmenný tvar slovesný
igerag — slovesná přípona
igeragozás — časování sloves
igető — slovesný kmen
igevonzat — závislý člen
ikes ige — ikove sloveso
illativus — illativ
inessivus — inessiv
intonáció — intonace


  • J
jel — znak
jelen idő — přítomný čas
jelen idejű melléknévi igenév — příčestí přítomné
jelentés — význam
jelentésbeli különbség — rozdíl ve významu
jelző — přívlastek
jövő idő — budoucí čas


  • K
kapcsolatos mellékmondat — slučovací souvětí
kettős pont — dvojtečka
képzés — tvorba
képző — slovotvorná přípona
kérdő mondat — tázací věta
kérdő névmás — tázací zájmeno
kérdőjel — otazník
kérdőszó — tázací slovo
kiegészítendő kérdés — doplňovací otázka
kiejtés — výslovnost
kifejezés — výraz
kijelentő mondat — oznamovací věta
kijelentő mód — oznamovací způsob (indikativ)
kölcsönös névmás — vzájemné zájmeno
kötőhang — spojovací samohláska
kötőjel — spojovník
kötőszó — spojka
következtető mellékmondat — důsledkové souvětí
közvetett felszólítás — nepřímý rozkaz
közvetett kérdés — nepřímá otázka
közvetlen felszólítás — přímý rozkaz
közvetlen kérdés — přímá otázka
középfok — komparativ


  • L
létige — existenciální sloveso být


  • M
magas hangrendű magánhangzó — vysokozvuká samohláska
magas hangrendű szó — slovo s vysokými samohláskami
magánhangzó — samohláska
magánhangzóvesztő szó — slovo s vokálovým vyřazením
magyarázó mellékmondat — vysvětlovací souvětí
mássalhangzó — souhláska
mellékmondat — vedlejší věta
melléknév — přídavné jméno
melléknév fokozása — stupňování přídavných jmen
melléknévi igenév — slovesné přídavné jméno (příčestí)
mellérendelő mellékmondat — souvětí souřadné
mély hangrendű magánhangzó — nízkozvuká samohláska
mély hangrendű szó — slovo s nízkými samohláskami
mondat — věta
mondathangsúly — větný důraz
mondatrész — větný člen
morféma — morfém
mód — způsob
módhatározó — příslovečné určení způsobu
módhatározószó — příslovce způsobu
módosítószó — částice, partikule
múlt idejű melléknévi igenév — příčestí minulé
múlt idő — minulý čas
mutató névmás — ukazovací zájmeno
műveltetés — kauzace
műveltető ige — kauzativní sloveso


  • N
nem — rod
névelő — člen
névmás — zájmeno
névszó — podstatné jméno
névszói állítmány — jmenný přísudek
névszói-igei állítmány — slovesno-jmenný přísudek
névszórag — pádová přípona / koncovka
névszóragozás — skloňování, deklinace
névutó — záložka, postpozice
nőnem — ženský rod


  • NY
nyelv — jazyk
nyelvtan — gramatika


  • Ó
óhajtó mondat — přací věta
óhajtó mód — přací způsob
óhajtószó — přací částice


  • Ö
összetett mondat — souvětí
összetett szó — složené slovo


  • P
pont — tečka
pontosvessző — tečkačárka


  • R
rag — pádová koncovka, osobní koncovka
ragasztó nyelv — aglutinační jazyk
ragozás — skloňování, časování
rendhagyó alak — nepravidelný tvar
rendhagyó ige — nepravidelné sloveso
rendszeres (szabályos) ige — pravidelné sloveso
régi (archaikus) betűk — archaická písmena
részeseset — dativ


  • S
segédige — pomocné sloveso
semleges nem — střední rod
simuló — enklitický
sorszámnév — řadová číslovka


  • SZ
szabályos alak — pravidelný tvar
szám — číslo
számnév — číslovka
származékszó — odvozenina
személy — osoba
személyes névmás — osobní zájmeno
személyrag — osobní přípona
személytelen szerkezet — neosobní vazba
szenvedő szerkezet — trpný rod
szó — slovo
szófaj — slovní druh
szórend — slovosled
szótag — slabika
szótár — slovník
szótő — kmen slova


  • T
tagadás — zápor
tagadószó — záporka
tárgy — přímý předmět
tárgyas ige — předmětné sloveso
tárgyas (határozott) ragozás — určité časování
tárgyatlan ige — bezpředmětné sloveso
tárgyeset — akuzativ, přímý předmět
társhatározós eset — komitativ
tiltószó — zakazovací částice
toldalék — přípona
többes szám — množné číslo, plurál
többjegyű mássalhangzók — spřežkové souhlásky
többszörös birtokviszony — vícenásobný posesivní genitiv
többszörös tagadás — vícenásobný zápor
törtszámnév — zlomková číslovka
tőmondat — holá věta
tőszámnév — základní číslovka


  • U
utalószó — odkazovací slovo


  • V
választó mellékmondat — vylučovací souvětí
vegyes hangrendű szó — slovo se smíšenými samohláskami
vessző — čárka
végződés — koncovka
visszaható névmás — zvratné zájmeno
vonatkozó névmás — vztažné zájmeno
vonatkozói mellékmondat — vztažná vedlejší věta
vonzat — závislý člen rekce
vonzatos ige — frázové sloveso


  • Z
zárójel — závorka