Linuxové distribuce dřevních dob

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pod pojmem linux většina lidí obvykle rozumí kompletní operační systém včetně aplikací - tedy distribuci. Historii Linuxu je tak třeba rozdělit na historii vývoje linuxového jádra, o které se můžete více dozvědět v kapitole Stručný historický přehled vývoje UNIXu, LINUXu a GNU a historii linuxových distribucí. Tady se tedy můžete dočíst -pokud vás to zajímá, které z pelotonu linuxových distribucí stály na počátku.

Kořeny linuxových distribucí[editovat]

Mezi nejznámější distribuce v době, kdy Ian Murdock vyzval k vytvoření Projektu Debian, nepatřil ani Red Hat, SuSE či některá z dnešních *buntu hitovek. Za distribuci bylo tehdy považováno každé médium, které obsahovalo linuxové jádro, sadu utilit a aplikací.

Jak psal Matt Welsh v článku "Cooking with Linux" (Linux Journal 1. října 1994), za první linuxovou distribuci, ze které bylo možné rovnou nabootovat linuxové jádro, lze považovat dva obrazy 5.25" disket, které vytvořil a dal k dispozici na sklonku roku 1991 H. J. Lu. Předtím neměli uživatelé jinou možnost, než si linuxový systém zkompilovat ze zdrojáků. Těmto drsňákům se přezdívalo "old hats" (staré hučky) a o některých z nich se soudilo, že ještě žili v jeskyních ;-)[1]

U této první prehistorické distribuce byla první disketa bootovací s jádrem a teprve na druhé byl vlastní kořenový systém se základními unixovými aplikacemi. Přenesení systému na disk spočívalo v manuální úpravě MBR sektoru pevného disku pomocí hexaeditoru. A vlastně kvůli této operaci sepsal Erik Ratcliffe vůbec první HOWTO.

Distribuci, u které již nebyla nutná tato manuální operace, vytvořil Manchester Computing Centre a byla známa jako MMC Interim Linux. Šlo o sadu disket, která obsahovala pouze instalaci základního unixového prostředí, ještě žádná okna (X server). Krátce na to vydala svou distribuci Wikipedia:en:TAMU 1.0A Texas A&M University, která byla vůbec první linuxovou distribucí, jež obsahovala X server. Obě byly vytvořeny především pro studijní účely a distribuovány pouze zájemcům z akademického prostředí.

Yggdrasil[editovat]

První distribucí vytvořenou za účelem komerčního využití, tj. která byla distribuována komukoliv za relativně nízký poplatek byl Yggdrasil. Bylo to vůbec první Live CD s linuxovou distribucí. Bootovalo se sice z diskety, ale pak se již vše spouštělo z CD. Sice než naběhly X, tak si mohl člověk skočit na kafe, protože tehdejší CD-ROM byly max. 2x rychlostní, nicméně byly v této distribuci na tu dobu pěkné vychytávky zvlášť s ohledem na konfiguraci systému.

První alfa verze, která obsahovala linuxové jádro v. 0.98.1 a systém X window v11r5 (podporovaly VGA monitory v rozlišení 1024x768 a 256 barev), byla nabídnuta 24. listopadu 1992 [2]

SLS[editovat]

Softlanding Linux System (SLS) byl vůbec první linuxovou distribucí, která přišla s instalačními balíčky. Jeho první veřejná verze č. .96p4 byla vydaná 1. září 1992 Petrem MacDonaldem a zahrnovala linuxové jádro verze 0.99.11, včetně potřebných knihoven a základní utility včetně X systému. SLS patřil k populárním distribucím, dokud nezačal být pro spustitelné soubory nahrazován formát a.out (assembler output) novým formátem ELF (Executable and Linkable Format). U SLS s tím byly byla řada problémů, které nakonec vedly k tomu, že jej z pomyslného trůnu sesadil Slackware.

Od verze vydané 17. února 1993 nahradilo v této distribuci stávající X systém XFree86 v1.2.

Poznámka 
Projekt XFree86 započal svůj vývoj zhruba o rok dříve na základě zdrojového kódu X386, komerčního X serveru napsaného Thomasem Roellem. Jeho zdrojový kód MIT X konsorciu věnovala společnost Snitily Graphics Consulting Services (SGCS) (Roell byl jejím společníkem). Zpočátku se tato uvolněná a opravená verze nazývala X386 1.2E, ale po diskuzi byl projekt přejmenován na XFree86 - název je slovní hříčkou. Výslovnost X-three-eighty-six zní totiž podobně jako X-free-eighty-six. Roell nadále pokračoval v prodeji proprietárního X serveru známého však již jako Accelerated-X.

V této distribuci se také od verze 1.02 vydané 18. dubna 1993 prvně objevil balíčkovací systém TGZ, který později převzal Slackware.

Podle informací v changelogu poslední vydané verze a1.3 se dá říct, že tato distribuce neustála vleklé potíže spojené s nástupem modulárního modelu jádra a tak umřela v květnu r. 1994 (s linuxovým jádrem verze 1.0).


Slackware[editovat]

Jak už bylo naznačeno, tvůrce SLS se nebyl schopen kloudně vyrovnat s problémy kolem modulárního jádra a změnou formátu spustitelných souborů a tak vývoj SLS přešlapoval na místě. To pravděpodobně vedlo k rozhodnutí Patricka Volkerdinga SLS probrat, vyčistit a vytvořit na jeho základě novou distribuci. Pro její název zvolil kombinaci slov slack - které znamená v duchovním smyslu nějakou vůdčí ideu či myšlenku a ware - výbava, zboží. Čímž chtěl nejspíš naznačit, že s touto distribucí přináší i nového ducha do vývoje.

První verze Slackware 1.0 byla uvolněna 16. června 1993. Obsahovala jádro verze 99pl10, kompilované s libc-4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 verze 1.3.

Jeho vývoj pokračuje dodnes. Předností je střídmost a jednoduchost. Bohužel ale podobně jako u SLS jde o "one man show" která sebou nese určitá rizika - jak se již jednou v poměrně nedávné době ukázalo. Slackware byl totiž kvůli zákeřnému onemocnění Patricka Volkerdinga, které ho odvedlo na nějaký čas od práce na vývoji, jednou z posledních distribucí, co začala používat linuxové jádro řady 2.6.

http://distrowatch.com/table.php?distribution=slackware

Debian[editovat]

Cca dva měsíce po vydání Slackware 1.0 přišel se svým návrhem na vytvoření nové distribuce Ian Murdock - tehdy dvacetiletý student Purduovy univerzity v Indianě, USA) - 16. srpna 1993 rozeslal výzvu k vytvoření nové otevřené distribuce na bázi GNU/Linux, která by splňovala ducha GNU. Tuto distribuci nazval "Debian Linux Release". Pojmenování Debian vytvořil z počátečních písmen jména své tehdejší přítelkyně (a pozdější manželky) Debory a svého.

Ian Murdock se v několika otevřených článcích[3][4] pokusil osvětlit důvody, které jej k tomuto návrhu přiměly. Byl to jednak nepružný vývoj SLS, ale především se mu nelíbil v podstatě neprůhledný styl vývoje stávajících distribucí (tj. jak SLS i Slackware).

Správně předpokládal, že tehdejší trend nevede ke kýženému zkvalitnění linuxových aplikací. Cílem Debianu bylo soustředit dosud roztříštěné vývojáře linuxových distribucí v rámci jedné distribuce, tak aby byli schopni operativně reagovat na požadavky uživatelů.

Zároveň měla tato distribuce do budoucna zajistit ochranu jejich práce tím, že distribuce byla postavena na nekomerční základ, aby ji nebylo možné koupit a změnit na komerční distribuci s uzavřeným kódem. Proto ve své výzvě stanovil základní pravidla, která by měla nová distribuce dodržovat:

otevřený vývoj 
tak aby každý z uživatelů měl možnost se zapojit do vývojového modelu
modularita jednotlivých komponent 
tak aby bylo možné aplikace bez větších problémů vyvíjet samostatně
souborový systém podle FSSTND standardu 
aby byla jasně daná pravidla, kde co v systému hledat a jak
snadná instalace a konfigurace 
vytvoření instalátoru
inteligentní správa instalačních balíčků 
vytvoření balíčkovacího systému schopného ošetřit problémy závislostí a dodatečnou konfiguraci instalovaného software
integrovaná možnost kontinuální aktualizace 
tak aby nebylo nutné systém pro každou aktualizaci pokaždé znovu celý instalovat
dostupnost 
pro tento účel se spojil s FSF, která nabídla možnosti šíření v rámci GNU

Teprve dnes, v době licenčních sporů, se ukazuje, jak nadčasová tato pravidla jsou.

První veřejné vydání Debianu byla verze 0.01 vydaná během podzimu 1993, však byla záhy přečíslována na 0.90 a v lednu 1994 ji nahradila verze 0.91. Měla ještě velmi primitivní balíčkovací systém (stejný jako SLS) který neřešil závislosti a v podstatě byla pouze odrazovým můstkem pro další vývoj.

Skutečně novou, moderní distribucí bylo teprve vydání Debian 0.93 Release 5 z března 1995 kterou již tvořil tým vývojářů, z nichž každý měl na starost "svoje" balíčky (maintainer). Pro manipulaci s nimi byl vytvořen balíčkovací systém DEB a nástroj dpkg.

Verze 1.0 nebyla nikdy vydána. Resp. to, co vyšlo pod titulem "Debian 1.0" v rámci sady 5-cd "InfoMagic Linux Developer's Resource 5-CD Set November 1995", byla pouze nedodělaná vývojová verze a pravděpodobně ji ani nešlo nabootovat. Toto upozornění zveřejnila společnost InfoMagic (vydavatel CD) 11. prosince 1995. Aby však nedošlo ke zmatkům, dostala první oficiálně vydaná verze číslo 1.1 a kódové označení Buzz (17. června 1996)

Svá kódová označení začal Debian používat podle postaviček z filmu Toy Story (Příběh hraček), protože tehdejší vedoucí projektu Bruce Perens, který převzal tuto funkci po Ianu Murdockovi, pracoval v Pixaru, společnosti, která tento film produkovala.

Všechny binární soubory v této distribuci již byly v ELF formátu, obsahovala 474 instalačních balíčků a linuxové jádro řady 2.0.

http://distrowatch.com/table.php?distribution=debian

Bogus[editovat]

Ve stejnou dobu, co byla vydána první verze Debianu, byla zveřejněna také alfa verze s číslem 0.1 distribuce Bogus. Tuto distribuci začali v říjnu 1993 vyvíjet Wikipedia:en:Doug Hoffman, Wikipedia:en:Kevin Martin a Wikipedia:en:Rik Faith. V prosinci 1993 Vývoj začali od programování vlastního balíčkovacího systému pms dokončili v lednu 1994.

V konkurenci Slackware a Debianu neměla tato distribuce šanci a tak její vývoj umřel u verze 1.0.90 (pre-2.0) někdy v r. 1998 a ohlašovaná verze 2.0 už nikdy nevyšla. Poslední stabilní vydanou verzí zůstala 1.0.1 (s linuxovým jádrem verze 1.1.51) z října 1994.

http://bogus.org/

Red Hat[editovat]

Je poslední z významnějších distribucí, které začaly působit před rokem 1995 a které výrazně ovlivnily následující vývoj. Red Hat 1.0 byl vydán 3. listopadu 1994 a přišel s vlastním balíčkovacím systémem RPM.

Vycházejí z něj deriváty Yellow Dog Linux - což byla linuxová distribuce s RPM balíčkovacím systémem určená pro architekturu PowerPC a ASPLinux, což byla zase první linuxová distribuce s podporou pro non-Latin znakové sady.

Během r. 2003 se Red Hat přetransformoval na komerční společnost Wikipedia:en:Red Hat Enterprise Linux, která pro volné použití vytvořila otevřený projekt Wikipedia:en:Fedora Core jako svou testovací platformu. Posledním oficiálním vydáním byl Red Hat Linux 9 final release, jehož oficiální podpora skončila 30. dubna 2004

SUSE[editovat]

Společnost S.u.S.E ("Software- und System-Entwicklung"), původně vznikla na sklonku r. 1992 jako konzultační skupina unixových odborníků, která mezi jiným hodlala distribuovat linuxový software a literaturu. Zkratka je akronymem, který má poukazovat na jméno německého počítačového průkopníka Konráda Zuse. Tato skupina vydala na CD svou vlastní verzi distribuce založené na Slackware v roce 1994 pod názvem "S.u.S.E Linux 1.0".

Později integrovala distribuci Wikipedia:en:Jurix Floriana La Roche (ten začal Jurix vyvíjet na počátku r.1995) a takto upravenou verzi vydala r. 1996 pod názvem "S.u.S.E Linux 4.2". Do ní byly začleněny mnohé věci z distribuce Red Hat, například balíčkovací systém RPM, soubor /etc/sysconfig atd.

4. listopadu 2003 koupila S.u.S.E firma Novell a ta změnila název na SUSE Linux.

Vývoj S.u.S.E byl vždy regulován a pro volné použití byly uvolňovány verze vždy s nějakým zpožděním, podobně jako u jiných komerčních společností. Po koupi S.u.S.E Novellem ještě tento systém dobíhal, ale 4. srpna 2005 byl ohlášen začátek projektu Wikipedia:en:openSUSE.

Znamenalo to větší otevření vývojového procesu vůči uživatelům, kteří tak dostali možnost testovat nové věci ještě před jejich umístěním do komerční verze. První takto uvolněnou verzí byla verze 10.0 z 6. října 2005, která je nabízena třech variantách:

  • jako OSS (veškerý software v distribuci je pouze Wikipedia:en:Open Source),
  • jako "eval" (distribuce obsahuje i proprietární aplikace),
  • a jako krabicová verze, která je dodávána včetně manuálu.

Zřejmě ve snaze vyhnout se do budoucna patentovým sporům uzavřel v listopadu 2006 Novell kontroverzní smlouvu s firmou Microsoft, která z pohledu mnohých představuje potencionální ohrožení světa svobodného software. Je tak otázkou, zda si tímto SUSE nepodřízlo z hlediska budoucnosti pod sebou větev.

Jen zcela na okraj o Mandrivě[editovat]

Původním názvem Mandrake je v ČR poměrně populární distribuce, francouzské provenience. Začal být vyvíjen pro komerční využití firmou Wikipedia:en:MandrakeSoft roku 1998 na původním základu distribuce Red Hat s okenním manažerem KDE.

Od této distribuce převzaly jiné její roční vydávací cyklus.

Je pozoruhodné, že pro mnoho začátečníků u nás byla startovací distribucí (z kteréžto role ji v současnosti vyšťouchlo Wikipedia:en:Ubuntu). Nemalou zásluhu má na tom bezesporu Ivan Bíbr. Jeden čas byla firma MandrakeSoft na pokraji krachu, nicméně po sloučení firmy Mandrakesoft s brazilskou firmou Connectiva v roce 2003 se firma zvedla a distribuce po přejmenování na Mandrivu jede dál.

Connectiva 
U nás byla téměř neznámá linuxová distribuce brazilské firmy Conectiva Inc., která byla vůbec prvním distributorem linuxu mimo oblasti pod vlivem USA, Evropy a Japonska. Od ní však pochází APT4RPM (který byl příčinou, že jsem se o tuto distribuci zajímal ještě před sloučením s Mandrakesoftem).

15. června 2005 absorbovala Mandriva také francouzskou firmou Lycoris.

Lycoris 
se původně jmenoval Wikipedia:en:Redmond Linux Corp. (k přejmenování došlo r. 2003) Vlajkovou lodí této firmy byla distribuce Wikipedia:en:Lycoris Desktop/LX, která vycházela z distribuce Caldera's Workstation 3.1 firmy Caldera Systems, kterou postupně ovládla a přivedla k zániku společnost Wikipedia:en:SCO.

A co bylo dál?[editovat]

Nové tisíciletí a narůstající výkon počítačů vedly k renesanci distribucí kompilovaných ze zdrojového kódu, ale o tom až někdy jindy.

Externí zdroje[editovat]