Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Vinná réva

Z Wikiknih
Réva vinná

Réva vinná (Vitis vinifera) je popínavá rostlina z čeledi révovitých (Vitaceae). Pne se se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí úponků. Divoká réva ve volné přírodě může dosahovat výšky až 30 m a průměru kmene u země až 1,5 m. Na zahradách a vinicích jsou však rostliny ve svém vzrůstu výrazně omezovány pravidelným řezem.

Výsadba a péče[editovat | editovat zdroj]

Réva vyžaduje teplé, dobře propustné (písčité či hlinitopísčité) půdy s dostatkem živin a s vysokou hladinou spodní vody. Rostliny jsou světlomilné a teplomilné. Správnému dozrávání bobulí vyhovují horká suchá léta a dlouhý slunný podzim.

Vinná réva je samosprašná, přičemž opylování zajišťuje vítr. Hrozny se objevují jen na čerstvých výhonech, vyrůstajích na loňském dřevě.

Kořeny mohou dosahovat délky i 10 m, zálivka je proto potřebná pouze v případě dlouhodobého silného sucha.

Řez[editovat | editovat zdroj]

Řez je třeba provádět velmi brzy (již v únoru, pokud nejsou silné mrazy), než začne rostlinou proudit míza.

Tvarování do vodorovného kordonu

Nejčastější je tvarování révy Guyotovým řezem do vodorovného kordonu (tzv. rýnsko-hesenské vedení). Rostliny se vyvazují k drátu, vodorovně nataženému mezi dvěma kůly v libovolné výšce (obvykle 40-80 cm nad zemí). Ve výšce 40 cm nad prvním je natažený druhý drát, sloužící k vyvázání plodonosných výhonů.

  • Loni zasazená rostlina se na jaře zkrátí tak, aby nad nižším vodorovným drátem zůstalo 6-8 oček. Část s ponechanými očky (tažeň) se vyváže k tomuto drátu, očka na spodní částí (kmínku) se odstraní. Během jara a léta vyrostou z ponechaných oček první plodonosné výhony, které se přivazují k vyššímu drátu.
  • V dalším roce se odstraní všechny odplozené výhony včetně předloňského tažně, ponechají se jen dva výhony, které jsou nejblíže u kmínku. První z nich se zkrátí nad druhým očkem, vzdálenější se ponechá opět v délce 6-8 oček a vyváže se vodorovně místo odstraněného tažně. Během sezóny z ponechaných oček opět vyrazí plodonosné výhony, přivazované k vyššímu z drátů.
Plodonosné výhony

Na malém prostoru se vinná réva obvykle pěstuje u zdi, a to ve tvaru svislého kordonu - tzv. vertiko. Pro zdárný růst a dobrou úrodu je třeba vybrat zeď orientovanou k jihu.

  • Nově zasazená rostlina se zkrátí nad druhým očkem nad zemí. Během léta vyrostou dva výhony, z nichž se jeden vyváže svisle vzhůru a druhý (případně i další vedlejší výhony) se zkrátí.
  • Ze svislého prutu vyrostou další dva výhony. Slabší výhon se zcela odstraní, druhý (hezčí, vitálnější) se zkrátí ve výšce 30 cm nad zemí, nad třetím očkem a pak se vyváže k opoře.
  • V následujícím roce se postranní výhony zkrátí nad druhým očkem, hlavní výhon 30 cm nad loňským řezem (a opět se vyváže vzhůru).
  • Také v následujících letech se hlavní výhon seřízne vždy 30 cm nad předchozím řezem a vedlejší výhony nad druhým očkem.

Choroby[editovat | editovat zdroj]

  • Padlí révové - hrozny a někdy i listy se rychle pokrývají bílým popraškem, napadené hrozny během zrání praskají
  • Plíseň révová - deformuje výhony i hrozny, na listech se objevují žluté až hnědavé skvrny, za vlhka i bílý povlak
  • Plíseň šedá - způsobuje zasychání květenství i hroznů, výhonky i hrozny pokrývá šedý hustý povlak výtrusů