Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Ostružiník

Z Wikiknih
Divoký ostružiník

Ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) je keř z čeledi růžovitých (Rosaceae). Ve střední Evropě se přirozeně vyskytuje v lesích i na jejich okrajích, v křovinách u cest i na mezích, je ale rovněž pěstován v zahradách.

Výsadba a péče[editovat | editovat zdroj]

Dozrávající ostružiny

Keřům ostružiníku vyhovuje plné slunce i polostín. Dobře rostou ve vlhčí, dobře propustné půdě. Jsou samosprašné. Zálivka je nutná jen během dlouhodobého silného sucha.

Ostružiník vytváří dlouhé, popínavé výhony, které však plodí až následující rok. Výhony divokých ostružin jsou opatřeny trny, které však u některých vyšlechtěných odrůd chybí.

Ostružiníky se snadno množí odnožemi a hřížením. Mladé výhony, které se ohnou až k zemi, rychle zakořeňují, čehož se dá snadno využít. Koncem července lze mladé šlahouny záměrně ohnout a jejich vrchol zapustit do jamky, hluboké asi 15 cm. Takový šlahoun by měl do konce podzimu zakořenit. Pak jej lze od mateřské rostliny jednoduše odříznout.

Řez[editovat | editovat zdroj]

Každý rok po sklizni se odstřihávají odplozené výhony, a to až u země.

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

  • Malinovník plstnatý - brouk, jehož larvy využívají květy a plody jako úkryt i potravu
  • Antraknóza - projevuje se tmavě purpurovými skvrnami na lodyhách