Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Kaštanovník

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa) je velký listnatý strom z čeledi bukovité (Fagaceae). Dorůstá výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Není nijak příbuzný se známějším koňským kaštanem (jírovec maďal).

Tradiční oblastí jeho pěstování je jižní Evropa a Přední Asie. Do západní a střední Evropy se však rozšířil již pod vlivem římské říše. Stromy jsou mrazuvzdorné, a tak jejich pěstování není problematické, ačkoliv nejlépe prospívají v teplých oblastech. Kaštanovník kvete dlouhými jehnědami, je však silným alergenem.

Plodem jsou lesklá hnědá semena, které dozrávají na podzim (září, říjen). Chrání je trnitá slupka - číška. V jedné slupce se běžně nachází 2-3 semena, existují však i odrůdy s jediným semenem. Kaštany se jedí obvykle vařené nebo pečené. Obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin a mají vyšší energetickou hodnotu než brambory.

Výsadba

Kaštanovník lze množit výsevem semen (kaštanů), ale v současnosti jsou k sehnání i roubované stromky. První kaštany se sklízejí asi po pěti letech.

Kaštanovník není plně samosprašný, takže lépe plodí, pokud se nedaleko od sebe nachází dva a více stromů.

Odrůdy

Pro podmínky střední Evropy byly vyšlechtěné odrůdy Bojar a Mistral, místní klima však dobře snášejí i odrůdy Migoule a Marigoule.

Choroby

Inkoustová choroba - hniloba způsobená houbami rodu Phytophthora (P. cambivora, P. cinnamomi), napadajícími kořeny stromu. Napadený strom obvykle umírá a není možné jej zachránit, neexistuje ani spolehlivá ochrana
Korová nekróza kaštanovníku (též rakovina kůry) - choroba vyvolaná houbou Cryphonectria parasitica se projevuje usycháním celých větví. Léčba se provádí pomocí hypovirulentních kmenů téže houby. V České republice se tato choroba v současnosti nenalézá, ačkoliv dříve byla zaznamenána.