Přeskočit na obsah

Jak na zahradu/Užitková zahrada/Ovocná zahrada/Broskvoň

Z Wikiknih
Broskvoň obecná

Broskvoň obecná (Prunus persica) je menší strom či keř z čeledi růžovitých (Rosaceae). Pochází z Asie a jedná se o poměrně choulostivý strom, který špatně snáší prudké změny počasí a je náchylný na napadení různými chorobami. Problematické je rovněž časné kvetení, které ohrožují poslední jarní mrazíky. Plody jsou peckovice s červeným až žlutým oplodím, dozrávající v srpnu až září.

Výsadba a péče[editovat | editovat zdroj]

Kvetoucí broskvový sad

Broskvoně jsou teplomilné a vyžadují značné množství slunečního svitu. Vyhovuje jim vlhčí, ale propustná, mírně kyselá půda. Nesnáší zamokřenou půdu, ovšem zejména v době růstu a dozrávání plodů vyžadují dostatek vláhy. Stromky jsou samosprašné.

Řez[editovat | editovat zdroj]

Broskvoně se obvykle pěstují jako nízkokmenné stromky s kotlovitou (dutou) korunou. Kvůli bujnému růstu se doporučuje pravidelný prosvětlující řez, který umožní slunci i vzduchu pronikat do koruny pro dobré dozrávání plodů. Plody se navíc vytváří na loňských větvích, na odplozených výhonech se již netvoří (z nich rostou jen nové výhony). Neprořezávaná broskvoň je proto přerostlá, ale málo plodí, květy a broskve se objevují jen po obvodu koruny.

Kotlovitou korunu obvykle tvoří tři hlavní kosterní větve, pravidelně rozestavěné kolem kmínku v rozestupu 10 - 15 cm nad sebou. Ty se ponechají, zatímco ostatní výhony se zkrátí.

Broskve

Udržovací, prosvětlovací řez spočívá v odstranění starých, již odplozených výhonů.

  • Loňský (plodný) výhon se na jaře zkrátí za druhým očkem. Z ponechaných oček vyrostou dva nové výhony.
  • V druhém roce se jeden z výhonů zkrátí na délku 7-10 pupenů, zatímco druhý se zkrátí opět za druhým očkem. Na delším výhonu se objeví plody, zatímco z kratšího vyrostou opět dva nové výhony.
  • Ve třetím roce se odstraní odplozený starý výhon, z jednoletých výhonů se opět jeden ponechá v délce 7-10 pupenů, zatímco druhý se zkrátí na dvě očka. V dalších letech se postup opakuje.
Broskvový sad na podzim

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • Gracia - velmi pozdní odrůda; velké plody s dužinou snadno oddělitelnou od pecky
  • Teska - raná odrůda, málo choulostivá na mráz a silně plodící; středně velké plody s výraznou chutí
  • Teliesa - středně raná odrůda, málo choulostivá na mráz; střední až velké aromatické plody
  • Termina - raná odrůda, choulostivější na mráz; velké žluté plody

Choroby a škůdci[editovat | editovat zdroj]

  • Rakovina broskvoní - houbová choroba způsobující zasychání a zkroucení nových výhonů; je nutné odstraňovat a pálit napadené větve
  • Stříbřitost listů - listy dostávají kovový nádech, letorosty jsou špatně vyvinuté, s postupujícími lety se projevy zhoršují až do odumření stromu; zpočátku lze odřezat napadené větve (nástroje desinfikovat, řeznou ránu ošetřit hojivým balzámem), při větším zasažení je nutné vykopat a spálit celý strom
  • Kadeřavost listů - houbová choroba, napadající zejména listy, méně i květy a plody. Způsobuje hnědnutí a deformaci (zkadeření) listů
  • Strupovitost - projevuje se malými hnědými skvrnami na plodech i zelených částech výhonů (nejlépe se šíří během vlhkých letních měsíců); při silném napadení je třeba aplikovat fungicidy
  • Háďátko kořenové - projevuje se drobnými nádory a vybouleninami na kořenech, zastavením růstu a žloutnutím i uvadáním listů; postřik je třeba aplikovat před rašením pupenů