Islandština/Abeceda

Z Wikiknih
Přejít na: navigace, hledání

Islandská abeceda a výslovnost je podobná české.

Velká písmena A Á B D Ð E É F G H I Í J K L M N O Ó P R S T U Ú V X Y Ý Þ Æ Ö
Malá písmena a á b d ð e é f g h i í j k l m n o ó p r s t u ú v x y ý þ æ ö
Výslovnost a au b d znělé anglické th e je f g h i í j k l m n o ou p r s t ü u v ks i í neznělé anglické th aj ö

Proti české abecedě je v islandské několik rozdílů:

  • samohlásky:
    • Á - neoznačuje dlouhou samohlásku a, ale dvojhlásku au,
    • É - neoznačuje dlouhou samohlásku e, ale hlásku je (É je v islandštině používáno jako Ě v češtině),
    • Ó - neoznačuje dlouhou samohlásku o, ale dvojhlásku ou,
    • U - neoznačuje samohlásku u, ale samohlásku ü (stejně jako ve francouzštině),
    • Ú - neoznačuje dlouhou samohlásku u, ale krátkou samohlásku u,
    • Æ - označuje hlásku aj,
    • Ö - označuje stejnou samohlásku ö jako v němčině,
  • souhlásky:
    • Ð - označuje znělou hlásku th jako v angličtině (např. v anglických slovech this nebo that),
    • Þ - označuje neznělou hlásku th jako v angličtině (např. v anglickém slovu think),
    • K, P, T - na rozdíl od češtiny se vyslovují s přídechem,
    • G, B, D - vyslovují se stejně jako K, P, T v češtině, tedy bez přídechu.

V islandštině se vyskytují zdvojená písmena K, P, T (tedy KK, PP, TT). Jejich výslovnost je stejná jako u jednoduchých písmen K, P, T, ovšem jsou preaspirované (přídech se nevyskytuje po hlásce ale před hláskou, výslovnost je příbližně taková, jako kdyby před hláskou bylo vysloveno H).

Pozn. pro porovnání faerská abeceda
Velká písmena A Á B D Ð E F G H I Í J K L M N O Ó P R S T U Ú V Y Ý Æ Ø
Malá písmena a á b d ð e f g h i í j k l m n o ó p r s t u ú v y ý æ ø
Výslovnost dlouhá: ea
krátká: a
dlouhá: oa
krátká: o
b d -/j/v e f g/dž; -/j/v h dlouhá: í
krátká: i
dlouhá: uj
krátká: uj
j k/č l m n dlouhá: ó
krátká: o
dlouhá: ou
krátká: ö
p r s t dlouhá: ú
krátká: u
dlouhá: üu
krátká: ü
v y dlouhá: uj
krátká: uj
dlouhá: ea
krátká: a
dlouhá: ő
krátká: ö
  • Dlouhé samohlásky se vyskytují pouze v přízvučné posici, když za nimi následuje max jedna souhláska, případně skupiny hlásek PL, KL, PR, TR, KR, TJ, KJ, SJ (ale na jihu Faerských ostrovů se před TJ a SJ vyslovují samohlásky krátce)
  • G se čte jako před E, I, J, Y a EY (platí téměř výhradně na začátku slova, po samohlásce se semostatné G většinou nevyslovuje vůbec),
  • K se čte jako č před E, I, J, Y a EY,
  • SKJ a SK se čtou jako š před E, I, Y a EY,
  • DJ se čte jako , na jihu Faerských ostrovů dj,
  • STJ se většinou čte jako š, někdy (na jihu Faerských ostrovů vždy) jako stj,
  • TJ a HJ se převážně čtou jako č, TJ na jihu Faerských ostrovů vždy tj,
  • EI se v jižní části Faerských ostrovů čte jako aj/aj, v severní části jako oj/oj (tj. stejně jako OY),
  • EY se v dlouhé výslovnosti čte ej, krátce jako e,
  • Æ se v jižní části Faerských ostrovů čte shodně jako 'E',
  • Ó se na jihu Faerských ostrovů čte jako ou/o, v okolí Tórshavnu jako ou/ö a na severu většinou jako eu (öu)/ö,
  • Ð se nevyslovuje, stejně tak i G v pozici po samohlásce - místo nich se vkládá hiátové j nebo v (w), případně se tato písmena nevyslovují vůbec,
  • LL se čte dl (výjimkou je několik málo zejména přejatých slov),
  • RN se většinou čte jako dn, stejně tak i NN po EI a OY,
  • RS se vyslovuje jako dlouhé cerebrální š,
  • S se mezi Í, Ý, EI a OY a další souhláskou čte jako š, přičemž j ve výslovnosti zaniká,
  • Í, Ý, EI, OY před měkkým NK(J), NG(J) a GG(J) ztrácejí druhý komponent dvojhlásky - u, u, a, o,
  • Ó a Ú se před GV vyslovují jako e, i (v jižní části Faerských ostrovů ÓGV = ogv),
  • A se před NK, NG čte e (na jihu Faerských ostrovů a).