Ergonomie léčebného nemocničního pokoje

Z Wikiknih
Léčebný lůžkový pokoj

Ergonomie léčebného nemocničního pokoje spočívá v harmonizaci mobiliáře, mikroklimatu a zejména prvků organizační ergonomie s různorodými kvalitami a potřebami organismu pacientů i specifik jejich léčení. Doplňkově také v harmonizaci léčebných aktivit s možnostmi zdravotnického personálu způsobem, který ale nezhorší kvality určené pacientům.[1][2]

Faktory kvality směřované k pacientovi[editovat | editovat zdroj]

Účelem kvalit směřovaných k pacientovi je vytvoření optimálních podmínek pro klidný odpočinek na lůžku, vykonávání hygienických potřeb, stravování a absolvování drobných doplňkových léčebných výkonů.

Užitečné kvalitativní srovnání nabízí výčet vlastností interiéru způsobující Syndrom nemocných budov (SBS). Pokud se kterákoliv objeví v pokoji pro léčbu pacientů, je to znak nepochopení potřeb pacienta.[3]

Množství a umístění lůžek[editovat | editovat zdroj]

Při stanovení množství lůžek hrají úlohu podobné principy jako při volbě množství pracovních míst v kanceláři určené pro soustředěnou mentální práci. Až na výjimky speciálních stavů je optimální počet jedno lůžko. Přijatelné množství dvou lůžek umožňuje pacientům vzájemnou komunikaci a zároveň dává velkou záruku dohody o vzájemném nevyrušování. Takovou kvalitou již neoplývá množství tří a více lůžek. Při zvětšení počtu lůžek nad šest už začíná fungovat mechanismus soukromí vznikající ve větší skupině, kdy se hovor lidí slévá do méně srozumitelného šumu a vizuální pozornost skupiny vůči jedinci, jako důležitý faktor soukromí, se oslabuje.

Ve všech případech může být potřeba soukromí podpořena paravány a jasně formulovanými pravidly hlasové komunikace. Je třeba odlišovat potřebu vizuálního a akustického soukromí, přičemž akustické se nesmí podceňovat.

Umístění lůžek je nezbytné v poloze, kdy ležící vidí jak na vstupní dveře, tak na okno. V případě větrání oknem musí být respektovány požadavky pacientů ležících k nim nejblíže (organizační ergonomie).

Samotným kvalitám lůžka, jeho příslušenství a hygienického zařízení se věnují samostatné články.[1]

Zvukový smog a hluk: TICHO LÉČÍ[editovat | editovat zdroj]

Základní potřebou léčení pacientů je klid. Hluk a zvukový smog vyvolávají u člověka mj. odvozené fyziologické a psychologické poruchy. K fyziologickým patří

  • Zrychlení tepu a krevního tlaku vč. stažení periferních cév
  • Ztráty hořčíku a zvýšení hladiny adrenalinu

K psychologickým např.

  • Únava, deprese, rozmrzelost, agresivita a neochota
  • Zhoršení paměti, ztráta pozornosti a snížení kondice

Dlouhodobě pak

  • Poškození srdce
  • Snížení imunity
  • Chronickou únavu
  • Nespavost

To vše jsou efekty působící proti léčebnému procesu, proto zajištění ticha na léčebném pokoji patří k základním povinnostem nemocnice, které musí řešit zejména nepopulárními organizačními opatřeními. Klid na léčebném pokoji tak patří k základním právům pacienta, která je třeba aktivně kontrolovat.[4]

Instalace televizí bez sluchátek do nemocničních pokojů je zcela neprofesionální a ignoruje princip TICHO LÉČÍ.

Doplňkové potřeby audiovizuální zábavy mohou být řešeny pouze prostřednictvím sluchátek a nejlépe malých monitorů telefonů nebo tabletů, které nevytvářejí v místnosti rušivý audiovizuální smog. Je nezodpovědné a neprofesionální instalovat do výše prostoru velké, odevšud viditelné obrazovky s výmluvou, že pacienti se přeci na užívání dokážou domluvit. Namísto rušivé televize je optimální malá knihovnička s odkazem na další možnosti půjčování knih v nemocnici, noviny a časopisy. Dobré nemocnice sice mají pro pacienty tiché meditační prostory, ale ty nemohou vyvážit potřebu dlouhodobého klidu na pokojích, nehledě k jejich nedostupnosti nepohyblivými pacienty.

Profesionálně kvalitní personál dokáže bránit veškerému hluku na pokoji všemi způsoby. Profesionální slovní komunikace v nemocnicích je jen tichá, s předměty se manipuluje pomalu, a proto potichu. Dveře se zavírají klikou jemným dotykem.

V nemocnicích užívajících dopravu pacientů vrtulníky nebo v pokojích přiléhajících hlučným komunikacím je nezbytná instalace zvukotěsných oken s trojitým sklem.[5]

Mikroklima[editovat | editovat zdroj]

Mikroklima patří k důležitým faktorům ergonomické kvality. Základem je dodržení standardní teploty 24,5 °C kontrolovatelné všemi na místě nástěnnými teploměry. Odlišné požadavky jednotlivých pacientů se specifickými termoregulačními problémy se řeší buď lokálním ventilátorem nebo vyhřívací podložkou v posteli. Klimatizační systém nesmí vytvářet zvukový smog a musí být hygienicky ošetřován a kontrolován (plísně, bakterie, bakterie legionella…). Proudění ze vzduchotechniky nesmí překročit v místě polohy pacientů 0,15 m/s. Nestandardní vlhkost vzduchu narušuje léčení, standardy jsou díky vývoji technologií již dobře kontrolovatelné. Není-li k dispozici kvalitní vzduchotechnika s profesionální nebo automatickou regulací, je potřebné kontrolovat zejména koncentraci CO2.[6][7][8]

Pokud není ve vyšších patrech přímo viditelná venkovní zeleň, je vhodné harmonizovat prostředí přirozenými či umělými květinami.

Materiály a dekorace[editovat | editovat zdroj]

Materiály použité v interiéru musí skloubit požadavky na hygienickou údržbu s požadavky na pozitivní působení přírodních látek na psychiku léčeného (dřevo, textil…) včetně volby barevnosti. Jako dekorace nesmí být použita anatomická zobrazení těla a nemocí, ani komerční reklamy.

Není-li průhledem okna dostupná zeleň, zdravotnický personál zváží hygienické umístění živých nebo umělých rostlin, případně alespoň jejich výrazného zobrazení fotografií apod.[9]

Osvětlení[editovat | editovat zdroj]

Svislé záclony dobře regulují svit pohybujícího se slunce.

Přirozené osvětlení okny musí být regulovatelné nejlépe ve svislé poloze odpovídající pohybu slunce po obloze. Vodorovné žaluzie neumožňují přiměřenou regulaci, ale jen svit či jeho zrušení po celé šíři okna. Jsou možná determální skla, ovšem bez snížení viditelného světelného toku. Umělé osvětlení musí mít regulaci teploty chromatičnosti odpovídající cirkadiánnímu rytmu, nebo obsahovat pouze teplé světlo. Celkové osvětlení místnosti i osvětlení lokální již díky vývoji technologií musí být postupně stmívatelné, aby nedocházelo při rozsvícení ke světelnému šoku.[10]

Vizuální komunikace[editovat | editovat zdroj]

Ukázka snížení čitelnosti použitím obrysových symbolů a nedostatečným proložením znaků písma.

Její funkčnost je významná zejména pro pacienty, kteří mají omezené možnosti a na nemocniční prostor nejsou zvyklí. Kvalitní vizuální komunikace spočívá v čitelnosti nápisů a instruktážních textů (velikost a typ písma, kontrast s podkladem, užití minusek namísto verzálek ad.), jejich sdílné formulaci omezující cizí slova, stejně tak informačních symbolů, které vedle čitelnosti vyžadují respektování mezinárodních komunikačních norem (ISO 7001 ad.), užití barev podle obecného barevného kódu, které je důležité nejen pro informace bezpečnostního charakteru a tonální řešení obrysů a kontrastu prvků interiéru podporujících výraznost, přehlednost i funkční identifikaci.[11][12][13][14]

Stravování[editovat | editovat zdroj]

Stravování nemocných má podobně jaké jiné aktivity dvě stejně významné roviny – fyzickou a psychickou. O fyzickou se starají dietní sestry, o psychickou hlavní sestra a lékaři, kteří dohlížejí na příjemný vzhled, vůni a chuť stravy, neboť ta může léčit více než je jen běžným zvykem. Není velký problém alespoň částečně vytvořit v pacientovi pocit, že má možnost si vybrat z různých možností nabídky.[15]

Kuřáci[editovat | editovat zdroj]

Na pokoji se nesmí objevit ani náznak tabákového dýmu. Lékaři však musí u silně závislých tabakistů zvážit, zda jim při některých typech léčby nepovolit alespoň zapůjčenou elektronickou cigaretu ve vyhrazené místnosti a zabránit tak jejich obtěžování veřejnosti u vchodů nebo zbytečného prochlazení v zimě. Také kouření na záchodě je pro dospělého nedůstojné. Tajné pití alkoholu pacienty se toleruje více, ačkoliv abstinence nevytváří takový stres jako u tabakistů.[16]

Organizace aktivit na pokoji[editovat | editovat zdroj]

Musí být zásadně podřízena psychické podpoře léčení. Nemocný pacient potřebuje více klidu a více spánku než zdraví lidé. Je také nezbytné zabránit tradiční diskriminaci menšiny, která má denní rytmus posunutý do pozdějších hodin (tzv. slavíci a sovy). Chronotyp jednotlivce je dán mj. geneticky, což má sice nepřekonatelný vliv jen někdy, ale to nelze při nemocničním léčení nově testovat ignorancí. To je zcela neprofesionální. Ranní měření teploty, dávky léků a některé pravidelné úkony umějí směřovat až po osmé hodině nejen luxusní soukromé nemocnice, ale i kvalitní nemocnice běžné. Stejně je nezbytné volit vhodně dobu práce uklízečky s nezbytností vykonávat úkony tiše.[17]

Psychologie komunikace s pacienty[editovat | editovat zdroj]

Pacient je v citlivém stavu, jehož kvalita má výrazný vliv na sílu a rychlost léčebného procesu. Jestliže se prodavači malých soukromých prodejen dokážou ze zištných důvodů chovat ke kupujícím mile, s úsměvem a úctou, podstatně ještě přívětivější vztah je nezbytné vyvinout k pacientům. Je to základní součást profesionality stejně důležitá jako technologické znalosti zacházení s pomůckami, léky a přístroji.[18][19]

Faktory kvality směřované ke zdravotnickému personálu[editovat | editovat zdroj]

Harmonizace faktorů směřujících ke zdravotnickému personálu se vztahují zejména ke kvalitám léčebného lůžka, které jsou popsány v samostatném článku. Z hlediska prostoru musí být lůžko přístupné z obou podélných stran. Harmonizace se vztahuje také k hygienické technologii umývacích prvků a WC, které nevyžadují tak složitou obsluhu. Práci personálu také mohou usnadnit funkční komunikační pomůcky, dálkové sdělovače čidel některých kvalit prostoru pokojů nebo měřící techniky monitorující základní stav pacientů. Zbytečným stížnostem a diskusím preventivně zabrání také viditelně umístěné teploměry v pokojích a jasná informace pacientů (včetně písemné) o pravidlech podporujících soužití pacientů na pokoji a léčebné klima.[20]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. 1,0 1,1 Neufert: Navrhování staveb, Consult Invest, Praha, 2006, s. 504-508
  2. Žúžiová, Zuzana a kol.: Humanizácia nemocničného prostredia, In: Kotradyoová, Veronika (ed.): Dizajn s ohľadom na človeka, Fakulta architektúry Slov. technickej univerzity, Bratislava, 2015, s. 191-198
  3. Syndrom nemocných budov. Příznaky, faktory, prevence | CRDR. www.bozp.cz [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  4. Malý, Stanislav a kol.: ABC ergonomie, Professional Publishing, Praha, 2010, s. 72
  5. Malý, Stanislav a kol.: ABC ergonomie, Professional Publishing, Praha, 2010, s. 67-72
  6. Malý, Stanislav a kol.: ABC ergonomie, Professional Publishing, Praha, 2010, s. 140-141
  7. Kolektiv: Vnitřní prostředí budov, EXPO-DAT, Brno, 2001, s. 39-107
  8. Klimatizace spíše škodí, než pomíhá | Design Cabinet CZ. www.designcabinet.cz [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  9. BCD Lab. www.bcdlab.eu [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  10. Bystřický, Václav; Kaňka, Jan: Osvětlení, ČVUT, Praha, 1999, s. 10, 11, 35, 47-66
  11. Infrastructure and Safety, International Institute for Information Design, Wien, 2008, 91 s., s. 24-27, 46, 47
  12. Bezpečnostní barvy – Encyklopedie BOZP. ebozp.vubp.cz [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  13. USER, Super. Bezpečnostní značení a signály. Znalostní systém prevence rizik v BOZP [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  14. Fassati, Tomáš: Česko-anglický slovník praktické globální vizuální komunikace, ČUT, Praha, 2021, s. 325-346
  15. DATABAZEKNIH.CZ. Jídlo léčí : převratná stravovací strategie boje proti nemoci od nachlazení po osteoporózu - kniha. www.databazeknih.cz [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  16. Evropský kodex proti rakovině - Co by se mohlo stát, pokusím-li se přestat kouřit?. cancer-code-europe.iarc.fr [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online.
  17. Ranní ptáče vs. noční sova: kdo je zdravější i lépe hubne?. Aktin [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (cs)
  18. https://is.muni.cz/el/1411/jaro2007/VLKM081/um/Skripta.pdf
  19. https://is.muni.cz/el/med/podzim2020/MIDI011p/um/komunikace_s_pacientem__pribuznymi__postoj_pacienta_k_nemoci.pdf
  20. Pracovní podmínky zdravotníků v ČR Průzkum ČAS 2013. www.florence.cz [online].  [cit. 2023-11-02]. Dostupné online. (cs)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

V celém textu článku se podle interdisciplinárního charakteru ergonomie komplexně prolínají informace z více zdrojů obsažených v následující literatuře:

  • Dylevský, Ivan: Biomedicínská ergonomie, Grada, Praha, 2022
  • Neufert: Navrhování staveb, Consult Invest, Praha, 2006, s. 504-508
  • Žúžiová, Zuzana a kol.: Humanizácia nemocničného prostredia, In: Kotradyoová, Veronika (ed.): Dizajn s ohľadom na človeka, Fakulta architektúry Slov. technickej univerzity Bratislava, 2015, s. 191-198
  • Fassati, Tomáš: Laboratoř ergonomie, ČVUT, Praha, 2022