Dějiny Korolup/Zdravotnictví

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Dne 30. dubna 1870 podepsal císař František Josef I. zákon o organizaci veřejné zdravotní správě (Organisation des öffentlichen Sanitätsdienstes, tzv. Reichssanitätsgesetz), čímž byla po celém císařství uvedena do života jednotná zdravotnická správa. Od roku 1872 se stal titul doktor všeobecného lékařství (Doctores medicinae) na základě pětiletého akademického studia samozřejmostí a brzy na to byly diplomy doktorů ranhojičů (Wundarztdiplome) zrušeny. Zdravotnictví spadalo do kompetence c. k. ministerstva vnitra, při němž fungoval pomocný orgán nejvyšší zdravotní rada. Při zemském místodržitelství pak obdobně vznikla zemská zdravotní rada. Při okresních hejtmanstvích došlo k ustanoveni okresních lékařů, jež podléhali hejtmanovi. Po přijetí zemských zdravotních zákonů na Moravě v roce 1884 (Gemeinde-Sanitäts-Organisation) mohli být ustavováni i obvodní a obecní lékaři.

Zdravotní obvod Vratěnín[editovat]

Zdravotní obvod Vratěnín (Sanitätsdistrikt) se sídlem obvodního lékaře tamtéž, zahrnoval obce:

  • Fratting/Vratěnín
  • Hafnerluden/Lubnice
  • Kurlupp/Korolupy
  • Nespitz/Mešovice
  • Ranzern/Rancířov
  • Tiefenbach/Hluboká
  • Ungarschitz/Uherčice

a jeho rozloha činila 62,98 km². V roce 1910 se jednalo o 2 230 obyvatel.

V roce 1879 byl pomocný lékař Melchior Czerny (Domicil Fratting) v hodnosti c. k. poručíka (Lieutenant) na základě podané žádosti a po splnění branné povinnosti propuštěn z Císařsko-královské zeměbrany.[1] V roce 1882 byl veden u c. k. ministerstva vnitra jako felčar (Wundarzt) ve Vratěníně, kdy patřil mezi několik málo lékařů provádějící plošné očkování proti neštovicím.[2] Po přijetí zemských zdravotních zákonů (Gemeinde-Sanitäts-Organisation) zastával od roku 1885 místo obvodního lékaře.[3]

Na začátku roku 1910 vypsala obec Vratěnín konkurz na znovuobsazení uvolněného místa obvodního lékaře. Finanční ohodnocení sestávalo z platu ve výši 700 korun a příplatku 360 korun na jízdy k pacientům. Po přijetí zdravotního zákona se předpokládalo navýšení platu na 1 400 korun. Obec Vratěnín přispívala obvodnímu lékaři na bydlení 600 korun (tzv. Ouartierbetrag), za kontrolu masa dostával od obce 60 korun a od okresní zdravotní pojišťovny 300 korun. Předpokládalo se, že bude zastávat i místo vrchnostenského lékaře (Herrschaftsarzt) v Uherčicích s dohodnutým paušálním honorářem (předchůdce pobíral ročně 1 000 korun).

Měsíční výplatu lékaři vyplácel finanční úřad v Jemnici. Ze zákona měl nárok na penzijní příplatky, zajištění vdovy a sirotků ve výši 700 korun. K jeho povinnostem patřilo vedení domácí lékárny, jejíž financování bylo od ordinace oddělené. Obec Vratěnín dávala přednost lékaři německé národnosti, katolického vyznání se znalostí českého jazyka (č. jazyk nebyl podmínkou) a s minimálně roční praxí. Žádosti o místo se podávaly Johannu Überreiterovi, předsedovi zdravotní komise ve Vratěníně, na základě § 11 zdravotního zákona z 10. února 1884.[4] Moravský zemský výbor se 2. července 1910 usnesl na jmenování Med. dr. Viktora Schlesingera z Nového Jičína ([5][6]

V souvislosti s narukováním obvodního lékaře[7] inzerovala obec Vratěnín v březnu roku 1914 opětovně. Plat obvodního lékaře byl skutečně podle zdravotního zákona, který vstoupil v platnost roku 1910, navýšen na 1 400 korun s pěti ročními příplatky ve výši 140 korun. Měsíční příplatek na cestovné nyní činil 240 korun. Vrchnostenská služba byla jištěna smlouvou s ročním platem 1 000 korun, měsíční příplatek okresní zdravotní pojišťovny 300 korun a poplatek za ohledání masa 60 korun zůstaly stejné. Tržní městečko Vratěnín nyní poskytovalo lékaři k bydlení bezplatně dům se zahradou. Jinak zůstaly požadavky stejné.[8] Dne 17. července 1914 jmenoval Moravský zemský výbor obvodním lékařem Dr. Rudolfa Schönbauera z Vídně.[9]

V novém Československu jmenovalo zastupitelstvo mor. zemského výboru na své schůzi 21. června 1919 obvodním lékařem ve Vratěníně Med. dr. Ottona Nagla.[10] Po něm zastával místo obvodního lékaře MUDr. Walter Kunrath.[11]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. Oesterreichischer Soldatenfreund, Sa, 23. August 1879, s. 7 - Austritt.
  2. Brünner Zeitung, Sa 25. Oktober 1882, s. 1.
  3. Handels- und Gewerbe Adressbuch der Markgrafschaft Mähren und des Herzogtumes Schlesien, Brno 1887 a Statistik und Beamten-Schematismus des Gross– Grundbesitzes in der Markgrafschaft Mähren und im Herzogthume Schlesien, 1885
  4. Znaimer Tagblatt, So, 23. Januar 1910, Seite 3
  5. Brněnské noviny, Ročník 1910, 04.07.1910 Číslo 149, s. 3
  6. Viktor Schlesinger: 1908 Reserve-Assistenzarzt-Stellvertreter, Doktor der gesamten Heilkunde: des Infanterieregiments Erzherzog Carl Nr. 3: Schlesinger Viktor zum Landwehrinfanterieregiment Brünn Nr. 14/Zeměbranecký pěší pluk č. 14 Brno (LIR 14), In: Verordnungsblatt für das k. u. k. Heer Personalangelegenheiten; 1909 lékař v Novém Jičíně (Im Stande der Tabakfabriksärzte wurde ernannt: Dr. Viktor Schlesinger zum Tabakfabriksarzte dritter Kategorie in Neutitschein mit dem Gehaltsbezuge der Zivilstaatsbeamten der elften Rangsklasse entsprechenden Honorar, Brünner Zeitung, Verordnungsblatt für den Dienstbereich des österreichischen Finanzministeriums 1909), 1910 obvodní lékař Vratěnín, 1929-1937 obvodní lékař Fryšava, 1936-1937 ústavní lékař pro slabomyslné dívky - Ústav pro úchylné školního vzděláni neschopné dívky ve Fryšavě. In: Zdravotnická ročenka 1929-1937
  7. Verordnungsblatt für das k. u. k. Heer Personalangelegenheiten: 1915 udělena stříbrná medaile za chrabrost 1. třídy, 1916 das Goldene Verdienstkreuz mit der Krone am Bande der Tapserkeitsmedaille in Anerkennung vorzüglicher und aufopferungsvoller Dienstleistung vor dem Feinde: Landsturmoberarzt Doktor Viktor Schlesinger beim Feldspital Nr. 3/15, 1918 Silberne Tapferkeitsmedaille 2. Klasse: Feldwebel Schlesinger, Viktor (1892; 1913—276).
  8. Znaimer Tagblatt, Do, 16. April 1914, Seite 2
  9. Znaimer Tagblatt, Fr, 17. Juli 1914, s. 1. Brünner Zeitung, 15.07.1914, s. 2
  10. Brněnské noviny, Ročník 1919, 23. 06. 1919, Číslo 141, s. 2
  11. Zdravotnická ročenka československá, Praha: Piras, 1928-1939

Externí odkazy[editovat]