Dějiny Korolup/Vzdávání holdu císaři Františku Josefu I.
František Josef I. nastoupil na trůn v osmnácti letech po svém odstoupivším strýci Ferdinandu I. Vlády se ujal v sále olomouckého arcibiskupského paláce 2. prosince 1848 a jeho 68 let trvající panování ukončila smrt 21. listopadu 1916. Je tedy nasnadě, že celá druhá polovina 19. století je spojena s vládou císaře a krále Františka Josefa I. Až na revoluční období roku 1848 a Prusko-rakouské války v roce 1866 se odvíjel život v zemích Koruny české (a potažmo na jihozápadní Moravě) do roku 1914 v poklidné mírové době. Tak jako v celém mocnářství pořádali i obyvatelé jihozápadní Moravy slavnosti a bohoslužby k uctění panovníka a jeho rodiny. Příležitostí k holdování a projevování loajality k vládnoucímu Habsbursko-lotrinskému rodu se našla za 68 let celá řada. V žádném případě se ale nezapomínalo na jeho narozeniny a oslavy výročí jeho panování, která přinášela obcím a městům možnost pojmenovat po císaři veřejně prospěšné stavby.
Vratěnín/ oslava k 25. výročí uzavření sňatku císařského páru
[editovat | editovat zdroj]Tržní městečko Vratěnín u holdu císařskému páru k jeho 25. výročí uzavření sňatku nemohlo chybět. V předvečer oslav 23. dubna 1879 se konal za doprovodu místní kapely (Zapfenstreich) pochodňový průvod (Fackelzug) vyzdobenou obcí, kde před domem starosty obce byl vystaven portrét její výsosti. Vlastní oslava 24. dubna začínala v devět hodin ráno budíčkem (Tagreveille), pokračovala slavnostní mší svatou za účasti představenstva obce, školní rady, školního žactva atd. Od kostela se vydal celý průvod za doprovodu kapely do školní budovy. Zde promluvil nadučitel Karl Förster a žáci zapěli dvě patriotické písně. Odpoledne se konal výlet za doprovodu místní honorace a večer taneční věneček. Žádná císařská oslava se samozřejmě neobešla bez třikrát provolané slávy císaři.[1]
Korolupy/oslava císařových narozenin
[editovat | editovat zdroj]Vzhledem k tomu, že císař František Josef byl velkým podporovatelem a mecenášem dobrovolných hasičů, vzdávali hold císaři také korolupští hasiči. V roce 1896 se 18. srpna odebrali v parádních uniformách na mši svatou a po jejím ukončení se sešli před zbrojnicí, kde velitel Franz Blažek promluvil k družstvu, vyzdvihl povinnosti a morálku hasičů a vyslovil přání, „aby Bůh dal a milovaný panovník ještě dlouhá léta užíval svého života”. Hasiči sborově provolali třikrát slávu (Hoch!) a místní kapela ukončila narozeninovou oslavu zahráním hymny.[2]
Korolupy/oslava 50. výročí císařova vladaření
[editovat | editovat zdroj]Dvoudenní oslavu 50. výročí panování císaře Františka Josefa zahájili obyvatelé Korolup v podvečer 30. července roku 1898 průvodem dobrovolných hasičů a školní mládeže s hořícími pochodněmi (Fackelzug) pod vedením nadučitele Ernesta Körnera. V neděli 31. července v 8 hodin ráno se vydal průvod od fary k místnímu kostelu sv. Vavřince, kde pan farář Martin Sperka držel k poctě císaře mši svatou. Z kostela se účastníci oslavy přesunuli do školní budovy a po proslovu pana nadučitele Körnera a radostného provolání třikrát Hoch! se děti pod dozorem odebraly na místo k oslavě, kde jim předseda školního výboru rozdal občerstvení. Po obědě dorazili na oslavu hosté z Drosendorfu, Elsernu, Písečné, Uherčic a Vratěnína. Zábavné odpoledne odstartovalo školní představení a cvičení dobrovolných hasičů pod velením Franze Blažka. Hřebíčkem oslavy se stal projev pana faráře Clemense Kryla z obce Niklasberg k poctě císaře a odeslání holdovacího telegramu císaři do Bad Ischlu.[3]
Vranov/Císařský jubilejní most
[editovat | editovat zdroj]Dřevěná lávka přes řeku Dyji v tržním městečku Vranově pod zámeckou skálou k továrně na cement a betonové díly pana Halamaska byla už léta v dezolátním stavu a nakonec ji vzala velká voda. Téměř současně založili obyvatelé domů postižené oblasti dobročinnou sbírku na stavbu nového mostu. Starosta města pan Czeloth přišel s návrhem, že by město mohlo postavit most na vlastní náklady a otevřít ho k 50. výročí panování monarchy. Císař František Josef I. projevil totiž přání, aby obce a města oslavila slavné výročí dobročinnými skutky nebo vybudováním veřejně prospěšných staveb. Město zadalo zakázku místnímu tesaři a zaslalo na c. k. okresní hejtmanství žádost o pojmenování dřevěného mostu „Císařský jubilejní most” (Kaiser Jubiläums Brücke).
V neděli 11. prosince roku 1898 ve čtyři hodiny odpoledne byl ověnčený most s obrazem císaře připraven k slavnostnímu otevření. V čele průvodu kráčela vranovská kapela s vlajkonoši, za ní představenstvo města, c. k. státní úředníci, úředníci z panského dvora, místní farář, učitelský sbor a zástupci všech spolků, spolek vojenských veteránů, místní spolek dobrovolných hasičů a obyvatelé Vranova. Starosta pronesl oslavnou řeč a poděkoval všem, kteří se na stavbě mostu a jeho uvedení do provozu podíleli. Celý průvod se pak vydal přes novou dřevěnou stavbu na druhý břeh a tím byl most veřejnosti otevřen.[4]
Vranov/oslava 70. císařových narozenin
[editovat | editovat zdroj]V sobotu 18. srpna roku 1900 se tržní městečko Vranov na počest císařových 70. narozenin poprvé rozzářilo pod elektrickým světlem. O květinovou a vlajkovou výzdobu v černo-žlutých barvách se postarala místní skupina spolku Bund der Deutschen Südmährens. V neděli 19. srpna oslavy pokračovaly. V 9 hodin ráno se konala slavnostní mše svatá, které se účastnilo nejen místní vysoké úřednictvo, ale také mnoho letních hostů. Odpoledne město uspořádalo na Hraběnčině louce (Gräfinwiese) velkou zahradní slavnost, ke které se žáci pod dohledem učitelského sboru, spolek vojenských veteránů, dobrovolných hasičů a nespočet letních hostův odebrali v dlouhém průvodu.
Po celé louce se nacházely atrakce jako lezení na strom, závody ve skákání v pytli, ruský kuželník, korzo z konfetami, zpěv, tanec, stánek s párky a pivem. Největší zájem byl o děvčata s výherními losy a zajíci pro štěstí (Glückshasen), které byly v mžiku vyprodány. Samozřejmě nechyběly ani slavnostní projevy. Po setmění se všichni seřadili s rozsvícenými lampiony a loučemi v průvodu a odkráčeli do elektricky nasvíceného městečka. Na závěr před hostincem pana starosty Czelotha „zur Rose" (U růže) přednesl nadučitel Fuchsa dojemný projev na oslavu císaře a více jak tisíc osob sborově a s nadšením zazpívalo císařskou hymnu. Císařský narozeninový den ukončili v hostinci taneční zábavou. Výtěžek z celé slavnosti byl věnován na vánoční dárky pro chudé vranovské děti. Na úspěšné organizaci celé slávy se nejvíce podíleli předseda místní skupiny spolku Bund der Deutschen pan Dr. Anerl, pan farář Theodor Weinmann, pan nadučitel Franz Fuchsa a pan Fuchsa z Vídně.[5]
Vratěnín/oslava 60. výročí císařova vladaření
[editovat | editovat zdroj]Se stejnou pompou holdovali k 60. výročí panování císaře v roce 1908 ve Vratěníně. Císařská oslava (Kaiserhuldigungsfeier) uspořádaná tržním městečkem Vratěnínem ve spolupráci se spolkem válečných veteránů (k. k. Reichsbund-Militär-Veteranenverein) započala v pátek 4. září roku 1908 v pět hodin ráno budíčkem hudební kapely Müllner z obce Weikertschlag. V 10 hodin dopoledne následovala ve farním kostele sv. Jakuba Většího slavnostní mše celebrovaná premonstrátským bratrem a vratěnínským farářem Clemensem Franzem Krylem. Mše se účastnili: učitelé se školní mládeží, spolek válečných veteránů, spolek dobrovolných hasičů, zástupci a čelní představitelé radnice, místní školní rada, c. k. četnictvo a mnohočetné zástupy lidí z blízkého a dalekého okolí.
Ve tři hodiny odpoledne se hostinec hospodského Johanna Reibera naplnil až k prasknutí a koncertní prostory nemohly nával diváků vůbec pojmout. V podvečerních hodinách započal v 7 hodin slavnostní průvod vyzdobenou obcí. Všechna okna stavení byla osvětlena, některá zdobily fotografie císaře a nápisy s letopočty 1848 — 1908 nebo požehnání. Dokonce v jednom z oken se vyjímala busta císaře v životní velikosti. Čelo průvodu tvořil vlajkonoš školního praporu, školní mládež s lampiony a vlaječkami pod vedením učitelského sboru, dále veteráni s hořícími pochodněmi a zdobnými lampiony, radní, hasiči a publikum z celého okolí. U radnice pronesl pan farář Kryl slavnostní řeč, všichni provolali císaři třikrát slávu (Hoch!) a společně zapěli hymnu. Podařenou slávu zakončili všichni taneční zábavou (Tanzkränzchen).[6]
Zámek Uherčice/oslava 60. výročí císařova vladaření a narozenin
[editovat | editovat zdroj]Na zámku v Uherčicích oslavili 60. výročí císařova vladaření a narozeniny nezvykle a to v jednom dni. V den narozenin 18. srpna 1908 se v 8 hodin ráno konala v zámecké kapli sv. Lucie slavnostní mše svatá a večer se v nazdobeném a nasvíceném zámku odehrálo samotné holdování k výročí panování.[7]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ (Neuigkeits) Welt Blatt, Sa, 19. April 1879, Seite 5
- ↑ Welt Blatt, 27. August 1896.
- ↑ Kaiser-Jubiläum zu Kurlupp. Die freundliche Ortschaft Kurlupp bei Ungarschitz in Mähren hat — wie man uns schreibt — am 30. und 31. Juli das fünzigjährige Regierugs-Jubiläum des Kaisers in festlicher Weise begangen. Am Abend des 30. Juli durchzog ein von der freiwilligen Feuerwehr und der Schuljugend unter der Leitung des Herrn Schulleiters Ernst Körner veranstalteter Fackelzug den Ort. Den Festmorgen des 31. Juli eröffnete eine Tagreveille (Aufwecken), woraus sich um 8 Uhr vom Pfarhause aus ein festlicher Zug zur Pfarrkirche bewegte, woselbst der hochw. Herr Pfarrer Martin Sperka eine tiefdurchdachte patriotische Festpredigt und darauf ein feierliches Hochamt abhielt. Im Schulhause, wohin sich sodann die Festtheilnehmer verfügten, hielt der Herr Schulleiter eine bezügliche markante Ansprache aus, die in ein dreifaches, begeistertaufgenommenes Hoch auf den Kaiser anklang. Hiernach wurden die Kinder auf den Festplatz geführt und vom Herrn Schulobmanne bewirthet. Am Nachmittag erschienen zahlreiche liebe Festgäste aus Drosendorf, Elsern, Pieslinq, Ungarschitz und Fratting, um der äußerst gelungenen Schul- und Schauübung der unter ihrem tüchtigen Hauptmann Franz Blažek kräftig erblühenden freiwilligen Feuerwehr beizuwohnen, woraus erst das eigentliche Volkffest seinen Anfang nahm. Den Höhepunkt desselben bildete die vom hochw. Herrn Pfarrer von Niklasberg, Clemens Kryl, gehaltene Festrede und die Absendung eines Huldigungs-Telegrammes an den Kaiser nach Ischl. Welt Blatt, 18. August 1898.
- ↑ Znaimer Tagblatt, neděle 16. prosince 1898, str. 5.
- ↑ Znaimer Wochenblatt, 25. August 1900, s. 6
- ↑ Znaimer Tagblatt, 20. Oktober 1908
- ↑ Deutsches Volksblatt, 21. August 1908