Dějiny Korolup/Svaz československého hasičstva

Z Wikiknih

Sbory dobrovolných hasičů v pohraničí v podstatě zanikly s odsunem německého obyvatelstva. Nově sestavované sbory přebíraly strojírny po německých dobrovolných hasičích a mužstvo často tvořili hasiči, kteří dosud u hasičstva nepůsobili. V srpnu 1946 započala Okresní hasičská jednota ve Znojmě (OHJ Znojmo), která sídlila ve strojírně na Slepičím trhu, s prvními hasičskými školeními pro velitele, podvelitele a strojmistry (ve Znojmě, v Hrádku, ve Vranově a v Mašůvkách). Školení prováděl znojemský sbor, sestávající z velitele br. Nováka a devítičlenného mužstva. Účelem školení mělo být seznámit účastníky se stroji a s poskytováním prvé pomoci při požárech. Vzhledem k tomu, že Okresní sbor bojoval s nedostatkem členů, žádal zejména mládež a muže, aby se přihlásili do sboru a pomohli vybudovat nový Okresní hasičský sbor OHJ, který by odpovídal současné potřebě města a okresu.[1]

Zvláště pak svolával bratry hasiče, kteří se přistěhovali do pohraničí. K mobilizaci pohraničních hasičských sborů od léta 1946 docházelo také na jihozápadní Moravě. Jeden z nejsilnějších venkovských sborů v pohraničí se utvořil ve Vratěníně (starosta Bohumil Pařízek, náčelník František Vlach) a v Korolupech.[2] Vzhledem k tomu, že oproti hasičskému sboru v Korolupech postrádal Vratěnín hasičskou stříkačku, uspořádali tamní hasiči v obcích jemnického pohraničí svépomocnou veřejnou sbírku na zakoupení motorové stříkačky. Na sbírce se podílely obce Vratěnín částkou 7 330 Kčs, Rancířov 610 Kčs, Hluboká 1 680 Kčs, Lubnice 2 200 Kčs, Mešovice 1 720 Kčs, Dančovice 1 150 Kčs, Dešná 1 239 Kčs a Plačovice 410 Kčs. Zbytek obnosu 1 634 Kčs z celkové částky 16 339 Kčs věnovali vratěnínští po zakoupení stříkačky české sociální pomoci.[3]

Podle sdělení ZHJ zůstal hasičský stejnokroj až na malé výjimky nezměněn: na služebním modrém stejnokroji se již nenosil na rameni státní znak a označení župy, odznak na vycházkové čepici měl být nahrazen novým znakem se státním lvíčkem. Nové uniformy pro pohraničí se vydávaly po vyplnění tiskopisu, který se odevzdával veliteli OHJ k potvrzení. Školení velitelů sborů OHJ se začalo provádět po jednotlivých obvodech a po skončení tohoto nácviku v jednotlivých okrscích vyslal každý sbor jedno mužstvo na celodenní školení. Ve všech pohraničních obvodech mělo také dojít ke zřízení samaritské školy. ZHJ apeloval na novoosídlence v pohraničí, aby se dobrovolně hlásili do řad hasičů, aby tak mohly být přebrány všechny hasičské sbory po Němcích. Hasičstvo se stalo součástí Svazu brannosti, kde mu byla vyhraněna služba ženijní a samaritská, z toho důvodu byl ve sborech volen branný referent.[4]

Po únoru 1948 považovalo Ministerstvo vnitra sbory dobrovolných hasičů za jednu z posledních bašt, kde si tzv. vesničtí kulaci (sedláci) uchovávali své vedoucí funkce a kteří v případě potřeby poskytovali koňské potahy nebo traktory. V roce 1951 na konferenci Československého hasičstva, kterého se účastnila KSČ a členové akčních výborů Národní fronty, byl proveden přísný kádrový výběr aktivistů pro okresní a krajské orgány požární ochrany. V roce 1952 následovala „očista” od kulaků v místních hasičských jednotách.[5]

Služba civilní ochrany[editovat | editovat zdroj]

Podle výnosu ministerstva vnitra ze dne 12. 10. 1948 došlo s účinností od 1. 11. 1948 k reorganisaci požární bezpečnosti. Byla zřízena služba civilní ochrany (CO). V každém správním okrese vznikl okresní inspektorát CO, který byl součástí ONV v rámci bezpečnostního referátu. Za součinnosti požárního inspektora oblastního velitelství SNB se v prvním pololetí roku 1948 započalo s prohlídkami hasičských zbrojnic. Hasičské zbrojnice vykazovaly značné nedostatky, zejména pokud šlo o vybavení a udržování hasičského nářadí. Následně proběhly za účelem vyzkoušení pohotovosti sboru a zjištění výkonnosti strojů po okrese pohotovostní srazy všech sborů dobrovolných hasičů.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Týdeník pro pohraničí. Znojmo: Okresní vedení KSČ, 31.08.1946, 2(35).
  2. V únoru 1947 se konala valná hromada hasičů ve Vratěníně: zvoleni starosta B. Pařízek, místostarosta J. Fic, jednatel J. Kuba, pokladník K. Pejřil, hospodář F. Poláček, vzdělavatel J. Mátl, velitel Vrba, I. podvelitel J. Křivánek, II. podvelitel J. Novotný, strojmistr F. Hvězda, cvičitel J. Křivánek. In:Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.02.1947, 2(6). s. 7.
  3. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 29.11.1946, 1(12).
  4. Šumavský hraničář: orgán osidlovacích komisí v šumavském pohraničí. Vimperk: Osidlovací komise v pohraničí, 03.05.1946, 2(11). s. 5.
  5. Karel Jech: Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy, Albatros Media a.s., 01.01.2008
  6. Zpráva ke IV. pololetnímu sjezdu dne 19. prosince 1948 v Mikulově, Okresním národní výbor v Mikulově, 1949