Dějiny Korolup/Okresní hospodářské družstvo

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v Československé republice se sídlem v Brně byl založen v roce 1918 (před tím 1899 Ústřední svaz českých hospodářských společenstev v Markrabství Moravském Brno). V roce 1920 zřídilo pražské ústředí Republikánské strany v Praze «Oddělení pro Moravu», jehož úpravou byl pověřen dosavadní důvěrník okresní organizace strany v Moravských Budějovicích a člen říšského zastupitelstva strany profesor Emil Dvořák. Veškerá agenda z Brna byla převedena do Prahy. V roce 1927 se v Brně v rámci Republikánské strany ustanovilo Zemské sdružení úředníků a zaměstnanců, zaměstnaných v moravských družstvech.

Okresní hospodářské družstvo Moravských Budějovicích (viz družstevnictví) vzniklo v roce 1920 z popudu tamních agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) a stalo se subkomisionářem „Obilního ústavu”. Z úsporných režijních důvodů byla některá hospodářská družstva postupně fúzována (například Hospodářské družstvo v Jaroměřicích převzalo Hospodář. družstvo v Hrotovicích).[1] V některých případech nebyla provedena fúze, ale dvě nebo více družstev bylo podřízeno společnému obchodnímu vedení. Společné obchodní vedení mělo od roku 1924 Hospodářské nákupní a prodejní družstvo v Telči pro hospodářská družstva v Dačicích, Třešti, Lukách, Jaroměřicích a M. Budějovicích.[2][3]

V roce 1924 byla v Telči nákladem 110.000 Kč otevřena obilní čistící stanice a v Mor. Budějovicích nákladem 430.000 Kč nové obilní skladiště s čisticí stanicí. obilní.[4][5][6] V Jemnici proběhlo slavnostní předání obilního skladiště s čistící stanicí 22. května 1927. Skladiště se taktéž nacházelo na kolejích dráhy téměř u samého nádraží a jeho plány vyhotovil jemnický architekt Josef Hrůza.[7] Po pěti letech se hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích opět osamostatnilo.[8] V roce 1935 se sloučilo s Hospodářským družstvem v Grešlovém Mýtě, kde následně vznikla jeho filiálka.[9]

V roce 1936 se družstvo v M. Budějovicích rozhodlo postavit na počest zemřelého agrárnického poslance Františka Staňka nové osmipatrové obilní silo a při silnici „Dům zemědělské osvěty”. Slavnostní otevření proběhlo 11. října 1936. V domě osvěty byla tehdy zřízena hospodářská záložna, místnost pro odbornou knihovnu, archiv, místnost pro hospodářský spolek a zemědělskou poradnu, spolková místnost pro menší porady a cvičná kuchyně pro kurzy. Jedno patro obilního sila pojalo 300 vagonů obilí.[10][11] Dne 25. října 1936 otevřelo Hospodářské družstvo v Telči své nové obilní skladiště, na kterém současně odhalilo pamětní desku zesnulému poslanci Františku Staňkovi.[12]

V květnu 1939 proběhlo sloučení «Brnosvazu» (Ústředního svazu českých hospodářských družstev v Brně) a «Ústřední Jednoty českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně» v jedno ústředí, nesoucí jméno «Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev, zapsané společenstvo s ručením obmezeným v Brně», zrovna tak «Moragra», obchodního ústředí hospodářských družstev a Jednoty hospodářských družstev se sloučily v jednu instituci »Moragro«, jednota hospodářských družstev v Brně, zapsané společenstvo s ručením obmezeným.[13] V říjnu 1939 se na Moravě přistoupilo k přičlenění skladištních a výrobních družstev k Moravské jednotě všude tam, kde v místě působily až dosud dvě samostatná družstva (anebo jejich pobočky). V okresích a krajích, kde se křížily obvody příbuzných družstev, z nichž však každé mělo sídlo v jiném místě a z nichž jedno bylo přičleněno k Brnosvazu, kdežto druhé k Ústřední jednotě, měla zůstat zachována obě družstva, ale s tím, že dojde k účelné úpravě jejich obvodů. Zároveň s prováděním slučování hospodářských družstev skladištních a výrobních připravovala Moravská jednota záložen, raiffeisenek a družstev i účelné slučování členských záložen a Raiffeisenek (Kampeliček).

V lednu 1944 byla pro plnění dodávkové povinnosti ovčí vlny pro rok 1943/44 u hospodářského družstva v Moravských Budějovicích zřízena sběrna vlny (další Frýdek, Nové Město na Moravě, Přerov, Telč, Tišnov u Brna, Třebíč-Podklášteří, Uherský Brod, Valašské Meziříčí (Zemědělské družstvo), Veselí n. Moravou, Vsetín (Moravská zemědělská prodejna), Zlín.[14]

Sídlo a úřadovna JSČZ[editovat]

Okresní hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích po zrušené Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu převzali 25. května 1946 do národní správy: lidovec Josef Černohous, mlynář a rolník v Mor. Budějovicích, národní socialista Josef Smýkal, statkář na zbytkovém statku v Mešovicích (Nový dvůr), komunista Josef Konvalina, malorolník z Blížkovic, sociální demokrat Adolf Lojda, náměstek ředitele Okresní nemocenské pojišťovny v Mor. Budějovicích a František Klimeš, ředitel Okresního hospodářského družstva v Mor. Budějovicích.[15] Areál hospodářského družstva se stal v podstatě hlavním sídlem JSČZ a celý majetek využíval. V čele družstva stál nejprve předseda soudruh František Klimeš, disponent Lad. Klička a pětičlenná závodní rada za předsednictví soudruha Karla Vedry. V létě 1947 se stal předsedou družstva v národní správě hraničářský pracovník br. Josef Smýkal z Nového dvora u Mešovic.[16]

Vedle administrativní budovy s přednáškovým sálem (bývalý dům osvěty), kde si JSČZ zřídil okresní úřadovnu, postupně JSČZ v družstvu vybudoval oddělení železa a hospodářských strojů, oddělení pro zpeněžování živočišné produkce, oddělení olejů a pohonných látek, oddělení pro osev a sadbu, oddělení paliva, krmiv a zboží. Od podzimu 1946 disponoval strojní stanicí, vybavenou šesti traktory, šesti samovazači, příslušným orným nářadím. Ke strojní stanici patřila montážní dílna a opravna traktorů a hospodářských strojů, skladiště hospodářských strojů a nářadí, podzemní uložiště pohonných látek. Ústředí JSČZ v M. Buděojovicích a pobočka v Jemnici vlastnily každá pět nákladních vozů. Jemnická filiálka okr. hosp. družstva vystavěla v roce 1947 jednopatrové kancelářské budovy a garáže pro zřízení jemnické traktorové stanice, v roce 1948 počítala s vybudováním železobetonové sýpky a železniční vlečky.[17]

Filiálky družstva se nacházely v Jemnici, Třebelovicích, Grešlově Mýtě, Želetavě a Budči; družstvo provozovalo 15 vlastních sýpek (Moravské Budějovice 4, Grešlové Mýto 2, Nové Sýrovice 1, Třebelovice 2, Jemnice 2, Budeč 2, Vysočany 1 a Radotice 1) a vedle toho pronajaté sýpky v Hostimi, Blížkovicích, Ctidružicích, Lesonicích, Budkově, Oponešicích, Kdousově, Vysočanech, Slavíkovicích a konfiskovaná německá Raiffeisen-obilná skladiště v Korolupech, Vratěníně a Dešné. Družstvo čítalo přes 2 000 členů, mělo roční obrat více jak 500.000 Kčs a tržbu 82.000 Kčs.[18][19]

Velikým dobrodiním pro přespolní zaměstnance, kteří tvoří většinu osazenstva, bylo zřízení závodní kuchyně, kde se nestravují jen zaměstnanci družstva, ale i značná část pracovníků jiných závodů. Všichni jsou spokojeni. Pro účely osvětové postavilo družstvo osvětový dům s prostorným přednáškovým sálem pro 300 osob. Budou-li okolnosti jen poněkud příznivé, pomýšlí vedení družstva obnovit cvičnou kuchyni pro kursy vaření a zavařování, která byla za okupace uzavřena. V dohodě a za spolupráce s moravskobudějovickým MNV připravuje se projekt moderních oblastních jatek a chladíren. Během dvouletky se vybuduje čistírna obilí v Moravských Budějovicích a Jemnici, kde je též projektováno nové skladiště přibližně na 200 vagonů. Okresní hospodářské družstvo má v podniku pět nákladních vozů. (Rovnost, 2.2.1947)[20]

Strojní traktorová stanice[editovat]

Zkonfiskovaný majetek velkostatků na moravsko-budějovickém okrese obdržela v srpnu 1946 okresní Strojní traktorová stanice v Mor. Budějovicích, která některé stroje rozprodávala mezi zřizovaná strojní družstva na okrese. Po stanovení částky za odhadnuté stroje nastalo mezi příslušníky družstev rozladění, jelikož stanovené částky byly pro mnohá strojní družstva neúnosné. Některé stroje v době žní úplně zklamaly a potřebovaly generální opravu.[21] V tomto období bylo založeno i strojní družstvo v Korolupech.

Jak takové strojní družstvo založiti? Předseda JSČZ po dohodě s předsedou MNV svolá veřejnou schůzi zemědělců za účelem založení strojního družstva. Po zahájení schůze nechá od přítomných podepsati listinu přítomných a některý ze zemědělců přednese přednášku o účelu strojních družstev. Poté podepíší přítomní, kteří chtějí vstoupiti za členy družstva, hromadnou členskou přihlášku. Přihlášení stávají se podepsáním hromadné přihlášky členy družstva, sami si zvolí ze svého středu představenstvo a dozorčí radu, o čemž nutno sepsati protokol. Zvolení členové představenstva a dozorčí rady zvolí si ze svého středu funkcionáře, předsedu, jednatele, pokladníka a pod. I o tomto musí býti pochopitelně sepsán protokol. Opisy protokolů zašlou zemědělci a takto již členové strojního družstva, okresní radě družstev a přiloží hromadnou členskou přihlášku. Okresní rada družstev zařídí již u Svazu zemědělských družstev v Brně svolení k založení družstva, zápis do družstevního rejstříku krajského soudu a další. Podrobné pokyny, stanovy strojních družstev, vzorce zápisů, protokolů o ustavující schůzi a ostatní potřebné pokyny obdrží zemědělci u příslušných okresních úřadoven Jednotného svazu českých zemědělců.[22]

Zbytek konfiskovaných strojů Strojní traktorová stanice pronajímala na základě písemné žádosti. Cena za orbu se u zapůjčených traktorů odvíjela od odpracovaných hodin. U středních traktorů s výkonem 1,5 měřice za hodinu činila hodinová sazba 119 Kčs, u traktoru „Buldog” 112 Kčs. Za jednu zoranou měřici zaplatili zemědělci v průměru 75-80 Kčs.[23] Zakládání strojních družstev se postupně rozmohlo i po obcích. Většinou z nutnosti, jednak aby si zejména drobní zemědělci svépomocí vypomohli v nedostatku pracovních sil a zemědělských strojů, ale také z důvodu, že v přídělovém systému hospodářských strojů obdržela strojní družstva při žádosti o přiděl strojů odběrní list s přednostním pořadím a pokud si objednala samovazač, obilní žací stroj a jiné stroje, měla naději, že je obdrží do příštích žňových prací v roce 1947. Ministerstvo zemědělství vydalo několik příruček, jež obsahovaly stručné pokyny pro používání a obsluhu zemědělských traktorů všeho druhu, hlavně pro stroje dodané z pomocné akce UNRRA. Příručky byly vydávány v kapesním formátu, aby je řidiči mohli mít neustále u sebe.[24]

Městská jatka v Jemnici[editovat]

Se zavedením řízeného hospodářství v období Protektorátu Čechy a Morava byla zřízena rozdělovna porážkového dobytka v Jaroměřicích nad Rokytnou a správce moravskobudějovické rozdělovny dojížděl v určité dny pro maso do Jaroměřic. V poválečném období začaly Moravské Budějovice usilovat o vlastní oblastní jatky, jejichž výstavbu zařadily do období dvouletky. Město udávalo, že je postaví v místě u nádraží a dobuduje k nim vlečku. Nová velká jatka v nákladu 15-18 milionů Kčs měla sloužit pro porážku dobytka ze všech okolních okresů, čímž by odpadla doprava živého dobytka na vzdálená jatka do Brna a Ostravy.[25][26] V dubnu roku 1947 MNV v Moravských Budějovicích uvedl: „Jenomže z jiné strany konají se již horlivé kroky celý plán zmařit, a to kroky nikoli bezvýznamné.”[27] O rozdělovnu žádalo také město Jaroměřice nad Rokytnou:

Jaroměřice n. R. spolu s 13 přifařenými obcemi žádají Svaz pro dobytek, maso a tuky, aby v Jaroměřicích n. R. byla zřízena rozdělovna porážkového dobytka. Pro kladné vyřízení žádosti mluví tato fakta: V Jaroměřicích n. R. je pět řezníků a všichni mají vybavené jatky i chladírenská zařízení. Dojíždění pro maso do Mor. Budějovic znamená pro řezníky ztrátu dvou pracovních dnů v týdnu, protože se zde jedná o vzdálenost 8-14 km. Kromě toho v parných dnech se při dopravě na takovou vzdálenost maso znehodnocuje. Zemědělcům Jaroměřicka by také daleko lépe vyhovovala rozdělovna v Jaroměřicích n. R., protože dopravováním dobytka do Mor. Budějovic ztrácejí mnoho času, s kterým při dnešním nedostatku pracovních se musí úzkostlivě šetřit. (Stráž na Dyji, 21.02.1947)[28]

Další jatka se nacházela v Jemnici. Už na podzim roku 1946 konstatovalo město Jemnice, že dosavadní městské jatky nevyhovují a že město uvažuje o vybudování nových, též chladíren a konzerváren masných výrobků.[29][30] Ke stejnému závěru dospěla na podzim 1947 revize veterinárního oddělení ZNV v Brně, která konstatovala, že městská jatka v Jemnici vykazují závažné nedostatky: chyběla odvěšovna masa a chladírna masa k nucenému výseku, šatna a umývárna pro zaměstnance, kancelář pro zvěrolékaře, která by současně sloužila jako laboratoř pro práci s infekčním materiálem, scházelo nutné vydláždění dvora a nevyhovoval ani byt jateckého.[31] V roce 1947 bylo na jatkách poraženo 781 vepřů, 512 kusů hovězího dobytka, 332 telat, 213 selat, 89 ovcí a 34 koní.[32] V dubnu 1948 město zakoupilo u firmy «Bratři Horákové, výroba chladících strojů» jeden chladící box za 50.000 Kčs a rekonstrukci jatek, na kterou MNV vyčlenil 450.000 Kčs, zařadil do rozpočtu na rok 1949. Nové dobytčí tržiště smělo město na základě povolení ONV v M. Budějovicích používat do konce roku 1952 jako provizorní.[33][34]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. Dále Hospodářské družstvo v Jevíčku převzalo Hospodářské družstvo v Trnávce a Rolnické družstvo v Boskovicích, Hospodářské družstvo v Kroměříži převzalo Hospodářské družstvo v Hulíně, Hospodářské družstvo ve Slavkově převzalo Hospod. družstvo v Brně, Hosp. družstvo v Zábřeze převzalo Hosp. družstvo v Postřelmově.
  2. Dále se obchodně sloučilo Hospodářské družstvo v Mor. Krumlově s Hospodářským družstvem v Ivančicích.
  3. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 03.11.1927, 22(260). s. 7.
  4. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.11.1924, 19(262). s. 9.
  5. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 18.12.1925, 20(294). s. 9-10.
  6. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 10.12.1926, 21(290). s. 9-10.
  7. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 26.05.1927, 22(124). s. 7.
  8. Svobodné noviny: List Sdružení kulturních organisací. Praha: Orbis, 22.7.1947, 3(169), s. 7.
  9. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 09.11.1935, 30(261). s. 8: Sloučení hospodářských družstev.
  10. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 16.07.1936, 31(164). s. 5.
  11. Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 03.06.1947, 3(128). s. 6.
  12. Slavnost byla velkou manifestací celého kraje a zúčastnili se jí též ministr zemědělství dr. J. Zadina; který učinil na manifestaci projev. Slavnostním řečníkem byl též předseda Ústředního svazu Fr. Wenzl a při odhalení pamětní desky promluvil přís. V. Stoupal. Kromě toho učinili projevy parlamentní zástupci republikánské strany, zástupce Družstevní rady mladých a jiní. Současně byla v Telči uspořádána též výstavka památek na dr. Františka Staňka, družstevní výstavka. Na desce se nacházela posmrtná maska dr. Frant. Staňka a tento nápis: Poslanec, rolník, ministr. Předseda svazu poslanců, za války světové. — Ministr veřejných prací, pošt a telegrafů, zemědělství. — Předseda posl. sněmovny RÚS. — * 14. XI. 1867. † 19. VI. 1936. Praha. — Spolutvůrce svobody národa ve chvíli dějinné. — Obránce odkazu Kozinova, — Sedlák demokrat, — Vůdce statečný, — Věrný syn české půdy. In: Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.10.1936, 31(246). s. 5.
  13. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.06.1939, 34(146). s. 9.
  14. Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 08.01.1944, 39(6). s. 5.
  15. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 2.6.1946, 2(22). s. 4.
  16. Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 03.06.1947, 3(128). s. 6.
  17. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 05.03.1948, 3(10). s. 6.
  18. Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  19. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  20. Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  21. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 11.8.1946, 2(32). s. 2.
  22. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946, 2(50). s. 2.
  23. Naše pravda, Orgán krajského vedení KSČ, 24.10.1946, č. 246, s. 3
  24. Naše pravda. Orgán krajského vedení KSČ. ISSN: 1803-3547. Národní archiv, 28.11.1946, č. 27, s. 3
  25. Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 21.02.1947, 3(Zemědělské vydání č. 44 (7)). s. 6.
  26. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.02.1947, 2(9). s. 2.
  27. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 11.04.1947, 2(15). s. 6.
  28. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 21.02.1947, 2(8). s. 2.
  29. Slovo národa: orgán československé strany národně-socialistické. V Brně: Přípravný výbor československé strany národně-socialistické, 08.11.1946, 2(258). s. 8.
  30. Ustavující schůze obecní rady v Jemnici, pátek večer dne 4 prosince 1931: Po zahájení schůze p. starostou E. Přívětivým byl vzat na vědomí zápis o poslední schůzi staré obecní rady a vyslechnuta zpráva o způsobu, jak se koná volba členů finanční komise. Při volbě komise vodárenské nedošlo pro jistou vzájemnou nedůvěru stran k sjednocení v počtu členů této komise a proto bylo usneseno, aby tato komise byla volena v počtu deseti členů jako obecní rada přímo zastupitelstvem podle zásady poměrného zastoupení. Stejně tak to dopadlo i při volbě komise stavební a proto bude provedena volba obou těchto komisí až ve schůzi obecního zastupitelstva dne 7. prosince večer. Pokud jde o jednotlivé referáty byly tyto přiděleny takto: městské sady a lesík p. Raimund Koczirz, nám. st. (lid.), obecní býčinec, kanec atd. a polní cesty p. Frant. Kuchař, rol. syn (lid.), trhy p. Antonín Křivánek, trafikant (lid.), jatky p. ]an Wágner, řezník (nár. dem.), obecní pozemky p. Ludvík Kohn, velkostatkář (rep.), lomy p. ]an Máca, dělník (soc. dem.), obecní budovy a studny p. Fr. ]elínek, zedník (kom.) Policejní referát byl přidělen devíti hlasy z desíti p. Janu Nevěčnému II. nám. st., ale ten volbu nepřijal a proto bude rozhodnuto o přidělení tohoto referátu až na schůzi zastupitelstva. Konečně byl podán návrh, aby bylo opětně požádáno ministerstvo sociální péče o další příspěvek na nouzové práce a příští stavební komise má sestaviti program prací, kterým bude tato žádost podložena.
  31. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 28.11.1947, 2(47). s. 3.
  32. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 16.01.1948, 4(3). s. [5].
  33. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 02.04.1948, 3(14). s. 2.
  34. Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 07.05.1948, 3(19). s. 3.