Dějiny Korolup/Nové územní členění okresu Moravské Budějovice (1949)

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Na základě vládního nařízení č. 3/1949 Sb. o územní organisaci okresů v českých zemích vstoupilo od 1. února 1949 v platnost nové územní členění okresu Moravské Budějovice. Zároveň vznikly v Jihlavském kraji nové okresy Pacov a Třešť, takže území sestávalo z okresů: Dačice, Havlíčkův Brod, Humpolec, Jihlava, Kamenice nad Lipou, Ledeč nad Sázavou, Moravské Budějovice, Pacov, Pelhřimov, Třebíč, Třešť, Velké Maziříčí, Žďár. Vzhledem k tomu, že nově vzniklý Jihlavský kraj se rozprostíral na území Moravy i Čech, došlo tak k porušení zemské hranice.

Okres Dačice tvořily obce soudního okresu Dačice a Slavonice, soudního okresu Telč (Bolíkov, Myslůvka, Černíč, Nová Říše, Dolní Vilímeč, Horní Dvorce, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Olší, Skrýchov, Strachoňovice, Slaviboř, Jilem, Studená, Jindřichovice, Sumrakov, Krasonice, Zadní Vydří, Mysletice, Zdeňkov), ze soudního okresu Jindřichův Hradec obec Zahrádky, obce soudního okresu Nová Bystřice (Dobrotín, Pomezí, Kebharec, Rajchéřov, Košťálkov, Romava, Kuní, Staré Hutě, Návary, Staré Město, Peršláček, Vitíněves) a obce obce soudního okresu Jemnice (Báňovice, Lovčovice, Bělčovice, Menhartice, Dančovice, Ostojkovice, Dešná, Pálovice, Hluboká, Panenská, Chvalkovice, Plačovice, Jemnice, Rančířov, Lhotice, Třebětice, Lomy, Louka, Županovice).

Nově vzniklému okresu Třešť bylo odstoupena většina obcí soudního okresu Telč s městem Telčí kromě 20 a 4 obce (Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava) byly připojeny k okresu Moravské Budějovice. Ke změnám došlo také na západní hranici s okresem Jindřichův Hradec v Čechách (např. k okresu J. Hradec byly připojeny 3 moravské obce Popelín, Česká Olešná a Palupín.[1]

Obce nového okresu Moravské Budějovice[editovat]

Okres Jeho území tvoří tyto územní části Patřily k okresu
Moravské Budějovice Obce soudního okresu Moravské Budějovice (vyjma obec Horní Újezd) Moravské Budějovice
Obce soudního okresu Hrotovice: Bačice, Pulkov, Biskupice, Radkovice, Krhov, Slatina, Litovany, Udeřice, Myslibořice, Přešovice, Újezd Moravský Krumlov
Obce soudního okresu Vranov: Oslnovice, Vysočany a Zblovice Znojmo
Obce soudního okresu Jemnice: Bačkovice, Oponešice, Budkov, Police, Jiratice, Rácovice, Kdousov, Radotice, Korolupy, Slavíkovice, Kostníky, Třebelovice, Lubnice, Uheřčice, Mešovice, Mladoňovice, Vratěnín Moravské Budějovice
Obce soudního okresu Telč: Bítovánky, Šašovice, Lesná, Želetava Dačice

Rada ONV Dačice[editovat]

Rada ONV v Dačicích v novém složení: předsedou zůstal Lad. Arient, řídící učitel z Cizkrajova (obdržel též referát pro všeobecné vnitřní záležitosti, školství a osvětu), náměstkem byl jmenován ředitel střední školy v Jemnici František Šmolka (též referát plánovací a technický), bezpečnostní referent Antonín Vávrů z Dačic, referent práce, sociální péče a zdravotnictví A. Lačný ze Studené, finanční referent Josef Tůma z Dačic, hospodářský referent František Štěrba z Cizkrajova, zemědělský referent R. Švec z Dačic, referent pro vnitřní obchod, výživu a ceny Vít Slabý z Jemnice. Pro styk se stranami byly vyhrazeny úterý, středa a sobota.[2]

Doprava[editovat]

Po spojení Jemnice (22 obcí) a Starého Města (19 obcí) s okresem Dačice vstoupila od 1. únorem 1949 v platnost nová autobusová spojení. Upraven byl především jízdní řád stávající autobusové linky Jemnice — Třebětice — Dačice (na zkoušku bylo zavedeno 5 dopravních dvojic). Odjezd z Jemnice byl stanoven na 5,45 — 7,30 — 14 a 16 hodin; odjezd z Dačic směrem k Jemnici na 8,10 — 12,10 a 17 hodin. Všechny spoje jezdily denně, spoje v 9,30 z Jemnice a ve 12,10 hod z Dačic i v neděli. V nejbližší době měl být zaveden spoj Český Rudolec — Matějovec — Stálkov — Staré Město — (ČSD) a spoj Dačice — Hříšice — Červený Hrádek — Nová Říše. Ostatní stávající linky (i vlakový jízdní řád) měly být zachovány.

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-3
  2. Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.2.1949, [5](6). s. 6.