Dějiny Korolup/Mlékárna Zemědělské družiny

Přidat odkazy
Z Wikiknih

Areál lidovecké Zemědělské družiny v Mor. Budějovicích se nalézal nedaleko nádraží (nyní ul. Chelčického). Lidové straně se podařilo v roce 1935 vybudovat za finanční pomoci Jednoty hospodářských družstev v Brně a Ústřední jednoty českých hospodářských společenstev úvěrních v Brně družstevní obilní silo pro výkup. V témže roce bylo vybudováno lidovecké obilní silo Zemědělské družiny v Jemnici.[1][2] V roce 1937 se Zemědělská družina v M. Budějovicích stala komisionářem Čs. obilní společnosti a začala ve svých skladech vykupovat obilí a dodávat hnojiva, krmiva, uhlí a další hospodářské potřeby pro obce: Mor. Budějovice, Jaroměřice n. R., Blížkovice, Třebelovice, Jemnice, Dačice, Telč, Maršov, Třešť, Luka, Kamenice, Jihlava, Nová Říše, Stará Říše, Budeč, Želetava, Krásonice, Grešlové Mýto, Batelov, Stonařov, Studená, Brtnice, Jamné.[3]

Kancelář Obilní společnosti Zemědělská Družina v M. Budějovicích se nacházela v hostinci Fr. Sedláčka naproti obilnímu skladišti, kde podával potřebné informace skladník p. Alois Matlocha. Zemědělci organizovaní v lidové straně se měli obracet s prodejem obilí určenému pro výkup či jiným příležitostným nákupem výhradně na své vlastní hospodářské podniky pod heslem „Svůj k svému!”.[4] V témže roce Zemědělská družina započala s výstavbou družstevní mlékárny, kterou na jaře 1939 plně dokončila.[5] Stavbu prováděl projektant a stavitel Josef Nejez z Moravských Budějovic, který se podílel též na stavbě a projektu obilného skladiště Zemědělské družiny v Třebíči, další nové silo přibylo v roce 1936 v Dačicích.[6] Mlékárna byla vybavena nejmodernějšími stroji, disponovala výrobou másla a sýrů, mléka odstředěného, mléka zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a sušeného mléka.

V protektorátních podmínkách započala Mlékárna Zemědělské družiny, transformovaná do společnosti s ručením omezeným, s výstavbou drůbežárny, dostavěla chladírny vajec a druhým rokem samostatnou budovu pro sběrnu a manipulaci vajec.[7] V roce 1940 vyhlásil Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce „Mlékárnu zemědělské družiny Moravské Budějovice” obvodní sběrnou pro vejce z obcí soudního okresu M. Budějovice a z českých obcí bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov. Do čela podniku byl jmenován František Dvořák, rolník z Krnčic. Pro celý soudní okres Jemnice byla zřízena sběrna vajec u rolníka Stanislava Findy (Jemnice č. 177).[8][9][10][11][12] V roce 1942 si požádal vnucený správce na jemnickém velkostatku a lihovaru Ferdinand Vyhnálek (Jemnice č. 28) o výstavbu dřevěné drůbežárny pro chov čistokrevných slepic. Drůbežárnu stavěl jižně od města v části Podolí zednický mistr Josef Hrůza.[13]

Poválečné období a obnova provozu[editovat | editovat zdroj]

Už v roce 1947 běžel provoz mlékárny naplno - obnovila se výroba másla a sýrů, mléka odstředěného, zahuštěného a kondenzovaného, smetany, podmáslí, tvarohu a také mléka sušeného. Vzhledem k tomu, že k odvádění dodávek mléka přibyly i bývalé německé obce v pohraničí, přestávala kapacita mlékárny na 15 000 l denně stačit a v další dvouletce se počítalo s přestavbou mlékárny (stavební náklady asi 6 000 000 Kčs, strojní zařízení nákladem asi 4 000 000 Kčs). Pro tento účel mlékárna vykoupila sousední stavební pozemky od hoteliéra Vincenta Bendy (dříve nájemce nádražní restaurace).[14] Z Dánska objednala stroje na výrobu kondenzovaného mléka, hodlala rozšířit sýrařské sklepy, vyměnit a rozšířit pasterizační stanici a výrobu sušeného mléka.

V závodě Mlékárna zemědělské družiny jsme spatřili velmi dokonalá zařízení a chtějí je stále ještě zdokonalovat. Mlékařský odborník, ředitel Gustav Čuka má na mysli právě ono nejdokonalejší zpracování mléka, zracionalisování provozu, zkrácení dopravy a zvýšení výroby z dosavadních 15.000 L denně na 30 000 L denně. Po zařízení nových máselnic budou produkovat až 8 q másla denně. Zařídí se nové chladírny, sušárny a zdokonalí drůbežárna v Krnčicích. Pro zaměstnance bude ve zvláštním traktu zřízena jídelna, šatna, koupelny i čítárna. Mlékárna zásobuje konsumním mlékem i oblast brněnskou. Pro spotřebitele nejširšího okruhu jsou připraveny sýry výtečné jakosti. Můžeme čtenářům prozradit, že jsme ochutnali nový výrobek Mlékárny zemědělské družiny v Mor. Budějovicích, sýr «bel paese», a slovo pochoutka je na místě. (Rovnost, 2.2.1947)[15]
Bel Paese (poetické označení pro Itálii, česky krásná země), sýr lombardské firmy Galbani, 1947 zařazen do výroby mlékárny

V plánu bylo zřízení pobočky na Jemnicku, kde by se zpracovávalo mléko kondenzováním a sušením, popřípadě i sušená smetana. Rada MNV v Jemnici se usnesla, že pro tento účel věnuje pozemek zdarma. V létě 1947 se dokonce uvádělo, že Mlékárna zemědělské družiny „postaví v roce 1948 deset vzorných sběren mléka na okrese moravskobudějovickém”, přičemž předpokládaný náklad na jednu sběrnu činil 200 tisíc Kčs.[16][17] V úvahu přicházelo i využití bývalých mlékárenských Raiffeisen-družstev ve Vratěníně a Korolupech. V listopadu 1947 navrhl Okresní sbor předsedů místních národních výborů soudního okresu jemnického zařadit zprovoznění mlékárny ve Vratěníně do 1. pětiletého hospodářského plánu.[18] V Krnčicích se začala budovat drůbežárna pro 400 slepic a líhně pro 80 000 kuřat, kam byly také přemístěny chladírny vajec z Moravských Budějovic.

Drůbežárna při Mlékárně zemědělské družiny[editovat | editovat zdroj]

Od počátku února 1946 byly z USA do Československa letecky dopraveny 4 zásilky násadových vajec odrůd Leghorn a Rhode-Island, celkem se jednalo o počet asi 90 000 kusů. Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) je následně započal rozdělovat líhňařským podnikům. Vejce byla Československu poskytována v rámci akce UNRRA zdarma a výtěžek z prodeje kuřat putoval do státní pokladny. V květnu 1946 dorazilo z New Yorku dalších 66 000 kusů násadových vajec.[19]

Kohout a slepice leghornky
Rodajlendka červená - slepice

Ministerstvo zemědělství vypsalo soutěž na hodnotné stavby pro chov domácího zvířectva. Vzhledem k fatální situaci ve stavebním průmyslu doporučovalo ministerstvo dřevovýrobu. K soutěžnímu řízení o nejlepší kurníky pro drůbež byla přizvána celá řada firem a ze soutěže vítězně vyšel konfiskát národní podnik „Dřevostavba v Jihlavě”.[20] Ministerstvo výživy vyhlásilo na rok 1946 národní soutěž na dodávku vajec a zvýšení stavu slepic, kohoutů a kuřat. Cílem soutěže mělo být nejpozději do 30. září 1946 rychlé dosažení a překročení dodávek vajec, navýšení stavu nosnic a následné navýšení přídělů vajec z domácí produkce.[21]

„Nové kurníky. Jednotný svaz českých zemědělců, expositura pro zemi Moravskoslezskou v Brně organisuje akci nákupu kurníků pro zemědělce-chovatele. Dojednal s určitými firmami sériovou výrobu zdravotně a účelně vhodných kurníků za snížené ceny, které jsou tak nízké, že ani ve vlastní režii by za ně zemědělec podobný kurník nepostavil. Kurníky jsou prováděny ve 4 různých velikostech v ceně 7.520 Kčs bez vnitřního zařízení t. j. kontrolních hnízd, krmítek a hrabanišť, která se staví mimo kurník, 8.100 Kčs v kompletním vybavení bez hrabanišť, 8.500 Kčs v kompletním vybavení s hrabaništěm. Cena dalších typů je 10 až 42 tisíc, dle užitkové plochy. V cenách mohou nastat příp. nepatrné diference jak ve zvýšení, tak ve snížení. Zájemci o tyto kurníky se mohou přihlásiti závazně u Jednotného svazu českých zemědělců, expositury pro zemi Moravskoslezskou v Brně, Divadelní 3, který dodání zprostředkuje.” (Naše Demokracie, 06.09.1946)[22]
Moravskobudějovicko bude mít ušlechtilou drůbež. Letos na jaře založila mlékárna v Mor. Budějovicích drůbežárnu se 700 kuřaty, získané umělou líhní. Věnovala jim velkou péči, neboť šlo o novou věc, která měla přinést užitek až s odstupem času. Nyní byla drůbež přemístěna do nově zařizované farmy v Krnčicích, kde má mlékárna větší komplex pozemků. V nejbližší době bude přezkoumána krev drůbeže a od té chvíle započne hlavní úkol této nové drůbežárny: dodávat zemědělcům vejce nebo kuřata nejušlechtilejšího druhu a nosnosti. Jestliže bude u hospodyň dostatek pochopení a budou postupně vyměňovat slepice za lepší, je naděje, že okres moravskobudějovický v dohledné době se pochlubí, že má vyspělé drůbežnictví, jež ve dvouletce zaujímá důležité místo. (Stráž na Dyji, 13.12.1946)[23]

Drůbežářský odbor Mlékárny zemědělské družiny začal od jara roku 1947 s líhnutím kuřat z násadových vajec ze státně uznaných čistokrevných chovů. Vzhledem k tomu, že od r. 1948 měla být dodávka vajec vypsána podle výměry zemědělské usedlosti, upozorňoval drůbežářský odbor zemědělce, aby si včas zajistili nebo doplnili stav nosnic podle velikosti svého hospodářství. Líhňařský podnik Mlékárny zemědělské družiny dodával kuřata: Leghorn, Vlašek koroptvích, Wyandotte a Rhode-Island. Kuřata si mohli zemědělci objednat u předsedy místního JSČZ nebo přímo v Mlékárně v Mor. Budějovicích. Ceny kuřat stanovovala vyhláška Nejvyššího úřadu cenového (NÚC). Dále Mlékárna nabízela z loňského líhnutí slepice Leghorn, červenky (Islandky - Rodajlendky červené) a všechny druhy plemenných kohoutů.[24]

Ředitelem mlékárny v národní správě se stal i po válce lidovec Gustav Čuka. Družstvo mělo 1 200 členů, přičemž se předpokládalo, že každý zemědělec, který do mlékárny dodává, bude jeho členem. Dodávka mléka dosáhla v podzimních měsících 1946 23 000 litrů mléka denně.[25] V budově Zemědělské družiny sídlilo zpočátku zemědělské oddělení ONV v Mor. Budějovicích, v roce 1947 se přestěhovalo do domu p. Antonína Šplíchala, kde tehdy sídlilo již zásobovací oddělení a oba referáty se spojily. I tak byly z nedostatku místa úřadovny ONV roztroušeny ještě na pěti různých místech.[26]

Dodávky mléka[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. prosince 1947 se konalo v zasedací síni ONV v Mor. Budějovicích slavnostní odevzdání čestných uznání a peněžitých odměn zemědělcům a obcím za vzorné dodávky mléka do mlékárny Zemědělské družiny. Slávy se účastnili předseda ONV Ing. Jaroslav Čech, předseda okresního sdružení JSČZ Boh. Brabenec, předseda mlékárny František Dvořák z Krnčic, zástupci lidové správy, představenstva a dozorčí rady mlékárny, zástupci mlékárny a zástupci odměněných obcí a odměnění zemědělci.[27][28]

Zemědělci a obce Odměna mlékárny Odměna JSČZ Celková odměna
1. Kratochvíl К., Blížkovice 131 5 000 0 5 000
2. Vojtěch B., Vícenice 25 4 500 0 4 500
3. Bartes J., Lukov 17 0 5 000 5 000
4. Bartes J., Lukov 66 4 000 3 500 7 500
5. Vytopil J., Blížkovice 1 3 500 0 3 500
6. Matějka J., Jackov 37 3 000 2 000 5 000
7. Nesnídal J., Vícenice 14 2 500 0 2 500
8. Novák B., Vícenice 52 2 000 0 2 000
9. Čurda L., Krnčice 30 1 500 0 1 500
10. Račický A., Louka 18 1 000 0 1 000
11. Tržil J., Budkov 16 500 0 500
1. Uherčice 0 10 000 10 000
2. Lukov 10 000 7 000 17 000
3. Plačovice 8 000 0 8 000
4. Vícenice 6 000 0 6 000
5. Mešovice 4 000 0 4 000
6. Oponešice 3 000 0 3 000
7. Vranín 1 500 0 1 500

V lednu 1948 byla při MNV v Jemnici zřízena mimořádná vyživovací komise: předsedou komise byl zvolen Jaroslav Moos, členy Vít Slabý, František Bastl, Stanislav Hrbek a Josef Švanda, za spotřebitele M. Nečadová a Kr. Hrušková, za JSČZ Jan Hloušek a Boh. Prokeš, za ÚRO František Kadrnožka. Komise se usnesla, že na obecní tabuli bude zveřejňovat seznamy pěstitelů, plnicích dodávkové povinnosti. Proti pěstiteli, který nedodá 75% předepsaného kontingentu, zavede trestní řízení. ONV v Mor. Budějovicích zaslal komisi přípis, ve kterém upozorňoval, že mnoho mléka veřejnému zásobování uniká tím, že si samozásobitelé neoprávněné zvyšují dávky, volným prodejem mléka či volným prodejem selského másla.[29]

Mlékárna a drůbežárna po roce 1948[editovat | editovat zdroj]

Už v březnu 1948 byl lidovecký ředitel Gustav Čuka zatčen státní bezpečností a odvezen do vazby krajského soudu ve Znojmě. Na jeho místo byl jmenován komunista Josef Rychtecký, dosavadní okresní tajemník JSČZ.[30] Mlékárna nesla od roku 1949 název „Okresní družstevní mlékárna a drůbežárna v Moravských Budějovicích s pobočkou v Jemnici”.[31]

Dne 2. března 1949 konala národní správa mlékárny svou 101 schůzi, na které konstatovala, že dodávky mléka splnila na 102%, v témže roce obdrží z Dánska již zaplacené stroje na výrobu zahuštěného mléka v hodnotě 1 500 000 Kčs a koncem měsíce března 1949 obdrží ze Škodových závodů nové chladící zařízení. Nadále pokračovala přestavba podniku, na kterou bylo uvolněno 1 400 000 Kčs. Národní správa se také usnesla na změně stanov, přičemž měl nyní každý člen družstva pouze 1 hlas. Mlékárna poskytla dvěma družstevním prádelnám příspěvek po 5 000 Kčs a převzala patronát nad Okresním dětským domovem a národní dívčí školou v Mor. Budějovicích.[32]

Mléko, drůbež, vejce vykupuje, máslo, tvaroh, sýr, sušené mléko vyrábí a kuřata dodává

Okresní družstevní mlékárna a drůbežárna v Moravských Budějovicích s pobočkou v Jemnici.[33]

V létě 1949 byla pod okresní mlékárnu začleněna mlékárna z Jaroměřic nad Rokytnou a název byl upraven na „Spojené mlékařské a drůbežnické podniky Okresní družstevní mlékárna a drúbežárna v Moravských Budějovicích se závodem v Jaroměřicích n. Rokytnou a pobočkou v Jemnici”.[34] Od podzimu 1949 byla zahájena týdenní školení na krajské družstevně-politické škole v Počátkách. Dnem 7. listopadu 1949 škola zahájila kurzy pro nové kádry hospodářských a mlékařských družstev.[35]

Závazky zaměstnanců mlékárny. Osazenstvo okresní družstevní mlékárny v Moravských Budějovicích na schůzi konané dne 24. srpna 1949 k II. všeodborovému sjezdu si vytyčilo následující úkoly:

1. vyškolí 1 zaměstnance ve 4 nedělním kursu ROH,

2. stoprooentní organisovanost v ROH a

3. propagací mezi rolníky usilovat o zvýšení dodávek mléka, selského másla a vajec. (Jiskra: týdeník komunistické strany, 10.9.1949)[36]

Dne 3. dubna 1951 zadala Okresní družstevní mlékárna v Moravských Budějovicích Stavoprojektu n. p. v Jihlavě k vypracování dva projekty (rekonstrukci administrativní budovy a novou artézskou studni).[37] V roce 1952 byla začleněna pod Horácké mlékárny, n. p., Jihlava; r. 1953 Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice; r. 1958 Jihlavské mlékárny, n. p., Jihlava, závody Moravské Budějovice a Jaroměřice; r. 1960 Lacrum, n. p., Brno, závod Moravské Budějovice, provoz Jaroměřice; r. 1994 a.s. Lacrum Brno; 1992 J + R MLÉKÁRNA s.r.o.[38][39][40]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.9.1935, 37(34). s. 4.
  2. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 22.8.1935, 37(32). s. 4.
  3. ↑ Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 17.2.1938, 40(7). s. 7.
  4. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 5.9.1935, 37(34). s. 4.
  5. ↑ Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 17.2.1938, 40(7). s. [4].
  6. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 8.10.1936, 38(39). s. 5.
  7. ↑ Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 24.08.1941, 36(199). s. 9.
  8. ↑ Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  9. ↑ Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 1.4.1939, 41(13). s. 6.
  10. ↑ Stráž: orgán strany katolické národní na Západní Moravě. V Brně: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebické, 22.10.1936, 38(41). s. [1].
  11. ↑ Českomoravský svaz pro mléko, tuky a vejce v roce 1940 ustanovil pro Jihlavský kraj jednou z několika obvodních sběren vajec „Mlékárna zemědělské družiny Moravské Budějovice” pro obce ze soudního okresu M. Budějovice: Malý Dešov, Velký Dešov, Hornice, Kojatice, Nimpšov, Dědice, Nové Syrovice, Láz, Krnčice, Jakubov, Moravské Budějovice, Litohoř, Vranín, Blanné, Martínkov, Domamil, Komárovice, Štěpkov, Lukov, Vícenice, Lažínky, Vesce, Častohostice, Zvěrkovice, Blížkovice, Ctidružice, Jackov a z bývalého soudního okresu Vranov: Vysočany, Oslnovice, Zblovice, Bítov. Knesl Eduard a spol., obchodník z Moravských Budějovic, měl na starost celý zbytek bývalého soudního okresu znojemského (Bezkov, Bojanovice, Citonice, Černín, Domčice, Horní Dunajovice, Jevišovice, Kravsko, Kuchařovice, Hluboké Mašůvky, Mikulovice, Mramotice, Němčičky, Olbramkostel, Pavlice, Plaveč, Plenkovice, Přímětice, Rudlice, Střelice, Tvořihráz, Únanov, Vevčice, Výrovice, Žerotice, Žerůtky). In: Stráž Západomoravská: týdeník čsl. strany lidové pro kraj jihlavský. Třebíč: Katolicko-politická jednota pro hejtmanství třebícké, 2.3.1940, 42(9). s. 3.
  12. ↑ Ústřední list Československé ̌socialistické ̌republiky, Protektorát 1939-1945, Ministerstvo vnitra 1942, s. 367.
  13. ↑ Jindřich Kadlec: Architektonický vývoj města Jemnice (okr. Třebíč) od 16. století až do roku 1945
  14. ↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství: Praha: Rudolf Mosse, 1939, s. 1706.
  15. ↑ Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  16. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 27.06.1947, 2(26). s. 5.
  17. ↑ Rovnost: list sociálních demokratů českých. Brno: J. Opletal, 2.2.1947, 63(28). s. 11.
  18. ↑ Stráž na Dyji, 28.11.1947, s. 3.
  19. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 01.05.1946, 2(18). s. [4].
  20. ↑ Národní podnik Dřevostavba ve službě rolníkům, Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 15.12.1946.
  21. ↑ Naše Demokracie, 08.08.1946, č. 31, s. 6
  22. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 06.09.1946, 2(35). s. [4].
  23. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 13.12.1946, 1(14). s. 7.
  24. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 28.02.1947, 3(8). s. [6].
  25. ↑ Národní obroda: ústřední orgán Československé strany lidové. V Brně: Československá strana lidová, 09.04.1947, 3(83). s. 4.
  26. ↑ Stráž na Dyji: krajinský týdeník československé sociální demokracie. Znojmo: Zemský výkonný výbor čs. sociální demokracie, 24.01.1947, 2(4). s. 7.
  27. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 02.01.1948, 4(1). s. [4].
  28. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.01.1948, 4(2). s. [3]: Oprava Lukov místo Budkov.
  29. ↑ Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.01.1948, 4(2). s. [3].
  30. ↑ Josef Rychtecký (člen KSČ), v roce 1946 člen ONV Moravské Budějovice, odbor družstevnictví, osidlování a Fondu národní obnovy, okresní tajemník JSČZ (Naše Demokracie, 21.07.1946, s. 7), od 26. února 1948 v Okresním akčním výboru NF v Mor. Budějovicíc zvolen členem výboru za Jednotný svaz českých zemědělců (Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 2; 26.03.1948, s. 5).
  31. ↑ Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 1.10.1949, s. 8.
  32. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.3.1949, [5](10). s. 6.
  33. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 5.2.1949, [5](5). s. 8.
  34. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 30.7.1949, [5](29). s. [8].
  35. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 12.11.1949, [5](45). s. 8.
  36. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 10.9.1949, [5](35). s. 3.
  37. ↑ Jiskra: týdeník komunistické strany třebíčského kraje. Třebíč: KV KSČ, 14.7.1951, [7](28). s. 4.
  38. ↑ Jiskra, týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 29.10.1949, s. 12.
  39. ↑ Znárodnění podle vyhlášky ministra výkupu č. 362/1952 Ú.l. ze dne 19. prosince 1952 o znárodnění družstevních podniků v oboru výkupu zemědělských výrobků a distribuce zemědělských potřeb a jejich začlenění do národních podniků výkupních: IX. V kraji Jihlavském: Okresní hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích.
  40. ↑ Mlékařské závody, n. p., Moravské Budějovice, Moravský zemský archiv v Brně
Citováno z „https://cs.wikibooks.org/w/index.php?title=Dějiny_Korolup/Mlékárna_Zemědělské_družiny&oldid=48993“