Dějiny Korolup/Lidové lovecké společnosti

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Myslivost se stala pro KSČ po volbách v roce 1946 další oblastí, které se snažila ovládnout. Komunistický ministr zemědělství Július Ďuriš vydal dne 27. července 1946 výnos č. 1568 „o využití společenstevních honiteb”, a ještě téhož roku výnos čj. 25633-VIII/3-1946, „o zvláštních podmínkách propachtování honebních okrsků”, spravovaných ústředním ředitelstvím Státních lesů a statků v Praze, čímž komunisté prakticky zabránili pronájmu jakýchkoliv státních honiteb jednotlivcům. Honitby byly následně pronajímány pouze tzv. lidovým loveckým společnostem, jejichž funkci formuloval další komunistický výnos ministerstva zemědělství č. 32823/940-VI/7-47 ze dne 13. března 1947, „o ustavení lidových loveckých společností a instruování žádostí o schválení stanov a o pachtu honiteb”. Z jeho nařízení si moly státní honitby pronajímat výlučně lidové lovecké společnosti, o jejichž ustavení rozhodovaly místně příslušné okresní výbory.

Lidová lovecká společnost měla přesně stanoveno personální složení: polovinu členské základny museli tvořili místní zemědělci s nejvýše 20 ha orné půdy a druhá polovina členů měla vycházet ze zaměstnanců státních lesů a statků, dělníků, zaměstnanců, drobných živnostníků a „z lidově demokratických vrstev“. Některé sociální vrstvy obyvatelstva se naopak členy lidové lovecké společnosti stát nesměly. Myslivecký zákon č. 225/1947 Sb. patřil mezi šest zemědělských zákonů předložených ministrem zemědělství Júliem Ďurišem,[1] a jež Národní shromáždění ČSR dne 18. prosince 1947 přijalo. Komunistům vyhovoval až do roku 1962 (zákon č. 23/1962 Sb.)

Okresní myslivecké komise[editovat]

Okresní myslivecká komise Moravské Budějovice[editovat]

V úterý 25. června 1946 se konala při okresním sdružení Jednotném svazu českých zemědělců (JSČZ) v Moravských Budějovicích ustavující schůze „Okresní myslivecké komise”. Předsedou byl zvolen Antonín Plichta, rolník ze Šebkovic, místopředsedou Karel Fridrich, kontrolor ONV Mor. Budějovice a jednatelem tajemník JSČZ Josef Rychtecký. Myslivecká komise pak následně vyzvala všechny předsedy MNV, aby provedli soupis zájemců o členství v lidových loveckých společnostech, které měly přebírat do pronájmu státní lesní honitby. Zájemcům o členství byly vyloženy směrnice a podmínky pro převzetí (pronájem) státních lesních honiteb, jejichž celková rozloha činila 9 000 ha. Okresní myslivecká komise hodlala na moravsko-budějovickém okrese zřídit 10 lidových loveckých společností. Stanovy a bližší informace k lidovým loveckým společnostem podávalo okresní sdružení JSČZ v Mor. Budějovicích, na ul. Pražská čp. 115.[2]

Okresní myslivecká komise Znojmo[editovat]

Dne 20. srpna 1946 se konala ustavující schůze „Okresní myslivecké komise” při okresním sdružení Jednotného svazu českých zemědělců ve Znojmě. Komise složená ze zástupců: tří myslivců z JSČZ, dvou myslivců z ONV (Okresního národního výboru), dvou myslivců z OMS (Okresního mysliveckého sdružení) zvolila ze svého středu předsedu, jímž se stal p. Bohumil Petrželka, rolník z Plavče. Současně v tisku vyzvala všechny zájemce z řad myslivců politického okresu znojemského, aby nejpozději do 7. září 1946 podali u okresního sdružení JSČZ ve Znojmě, Lidická čp. 4 písemné přihlášky o vstup do „Lidových loveckých společností” na honebních revírech podniku „Státní lesy a statky”.

Znojemská okresní myslivecké komise předpokládala, na podkladě výnosu ministerstva zemědělství ze dne 17. května 1946, č. 61254/VI-46, utvoření 12 lidových loveckých společností, které by do pachtu obdržely honitbu st. lesů a statků v honebních revírech: Podmolí, Čížov, Jazovice, Uherčice II. (Frejštejn), Bítov, Plaveč, Č. Křídlovice, Hrušovany n. Jevišovkou, Lechovice, Šumvald-obora, Štítary a Vranov n. Dyjí. Přednostní právo ke vstupu do lidových lov. společností měli samozřejmě myslivci-zemědělci s výměrou do 20 ha orné půdy (tedy hlavně novoosídlenci). Ministerstvo zemědělství a JSČZV hodlalo v lidových loveckých společnostech takto omezit účast myslivců z vyšších vrstev obyvatelstva. Podmínkou vstupu do lidových loveckých společnosti bylo „držení nejméně jednoročního honebního lístku a myslivecká spolehlivost”.[3][4]

Honební společnosti[editovat]

Přislib pronájmu honitby.[5]

Lesy do každé vesnice[editovat]

Vznik lidových loveckých společností v obcích byl zákonitě podmíněn dispozicí patřičné rozlohy lesa. Jen tak se mohlo komunistům podařit dostat v každé obci do rukou zemědělců a výše jmenovaných sociálních vrstev zbraně. Prakticky ještě před vznikem Lidových milicí byl venkov, obzvláště ten pohraniční a komunistům zavázaný, ozbrojen.

Obecní lesní družstva v bývalých německých obcích[editovat]

Porada předsedů MNV osídlované oblasti na moravskobudějovicku. Okresní národní výbor moravskobudějovický svolává na den 11. srpna t. r. o 9. hod. dopoledne do místnosti kanceláře MNV v Dešné poradu předsedů MNV z obcí Dešná, Plačovice, Dančovice, Lovčovice, Bělčovice, Chvalkovice, Vratěnín, Flandorf, Županovice, Rancířov, Hluboká, Uherčice, Mešovice, Korolupy a Lubnice. Předsedové budou informováni okresním opsidlovacím referentem soudruhem Josefem Rychteckým v záležitosti konfiskace lesního majetku v pohraničí jednotlivých obcí. Nebudou-li obce na tento majetek reflektovati, bude rozhodnuto o jeho přidělení družstvům. Těchto porad mohou se zúčastniti také předsedové místních skupin JSČZ.[6]

Okresní národní výbor v Mor. Budějovicích ve spolupráci s JSČZ svolal na neděli 11. srpna 1946 do Dešné (na den dožínkové oslavy) schůzi všech předsedů MNV a JSČZ z dosídlených obcí. Hlavní bod programu se týkal přídělů lesa, ke kterému promluvil Josef Rychtecký, osidlovací referent ONV a tajemník JSČZ.[7]

V této oblasti je 15 obcí, kde stát přebíral určitou výměru lesa a lesní půdy a zbytek 580 ha zůstává pro příděl obcím. Jsou však obce, mající ve svém katastru přes 100 ha lesa a lesní půdy a naproti tomu opět některé s několika měřicemi neb dokonce několika ary. Osídlenci však chápou, že by bylo nespravedlivé, aby jedna obec měla tak velikou výměru, kterou by sama mohla těžko zaplatiti a naproti tomu opět obec, která by neměla možnost lesního hospodaření.[8]

Obec Korolupy patřila k obcím, které se měly svých lesů vzdát ve prospěch obcí s malou nebo žádnou lesní výměrou. V roce 1930 činila celková plošná výměra obce Korolupy 1 586,91 ha, 970,79 ha patřilo soukromým zemědělským závodům, 591,17 ha velkostatku a státní lesní správě. Lesní plochy v katastru obce Korolupy zabíraly 96,44 ha. Po obšírné debatě a nakonec i za jednomyslného souhlasu všech zúčastněných byla na schůzi utvořena dvě obecní lesní družstva („podle hospodářské účelnosti jednotlivých lesních oblastí”), lesní družstvo pro obce: Uherčice, Korolupy, Lubnice, Mešovice a Vratěnín, lesní družstvo pro obce: Dešná, Plačovice, Dančovice, Rancířov, Hluboká, Bělčovice, Lovčovice, Županovice a Chvalkovice. Následně pak pohraniční obce, které si již o příděl lesů požádaly, svoji žádost stáhly a o příděl lesů v katastru svých obcí žádala o přidělení lesů obě nově utvořená obecní lesní družstva.[9]

Lesní družstva se tvoří tak, že na společné schůzi si zvolí uchazeči prozatimní výbor družstva, t. j. předsedu, místopředsedu a jednatele, kteří vyřizují všechny záležitosti až do řádné valné hromady. Své přihlášky podávají jednotlivci výboru na tiskopise, který si hromadně vyzvednou u OKMZ. Výbor je zpracuje, uvede název lesa, katastrální území, čísla parcel a pokud možno i náčrtek požadovaného lesa na přihlášce družstevní, prvopis zašle OKMZ, druhopis ministerstvu zemědělství, odbor VII. Současně si vyžádá od téhož odboru vzorné stanovy a jednací řád a od Svazu zemědělských družstev v Brně směrnice pro zakládání lesních družstev. Doporučuje se, aby k právoplatnému ustavení družstva došlo až po oznámení, že příděl bude uskutečněn. Tak se zamezí zbytečné práci a roztrpčení. Osídlenci, kteří zanechali ve vnitrozemí les, jsou povinni odevzdati ho Národnímu pozemkovému fondu, žádají-li o příděl lesa v pohraničí.[10]

Příděly lesů na okrese M. Budějovice[editovat]

V polovině března roku 1947 zaslala okresní rolnická komise a rada ONV v M. Budějovicích Zemskému národnímu výboru v Brně návrhy pro příděly zestátněných lesů pro obce:

  1. Babice, les „Háj” z majetku Udona, prince Löwenstein-Wertheim-Freudenberg ve výměře 24,91 ha,[11]
  2. Blatnice, les z majetku Wrbna-Kaunitz (z Wrbna-Kounic-Rietberg-Questenbergu a Freudenthalu) ve výměře 28,54 ha,[12]
  3. Boskovštejn, les u cihelny z majetku Viktora Trauttmansdorfa ve výměře 3,35 ha,[13]
  4. Hornice, les „Velká syrovská stráň” z majetku polického panství-Alfreda Vraždy z Kunvaldu ve výměře 5,60 ha,
  5. Hostim, z majetku V. Trauttmansdorfa les „Daleká” ve výměře 71,37 ha, les „Telátko” ve výměře 1,59 ha, les „U lednice” ve výměře 0,62 ha, les „Amerika” ve výměře 1,40 ha,
  6. Prokopov, les „Seč” z majetku V. Trauttmansdorfa ve výměře 55,83 ha,
  7. Lesonice, les „Obora” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 65,24 ha,
  8. Meziříčko, les „Stráně” z majetku Anny Attems ve výměře 62,76 ha,
  9. Lesní družstvo Šebkovice, les „Boroví” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 81,06 ha,
  10. Loukovice, les „Boroví” z majetku prince Udo Löwensteina ve výměře 8,29 ha,
  11. Kostníky, „Raymanův les” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 32,64 ha,
  12. Kdousov, „Raymanův les” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 14,35 ha,
  13. Jemnice, z majetku Pallavicini lesy „Vlčí hora”, „Smrček”, „Bažantnice”, „Horní Strachovec”, „Obůrka”, „Menhartický les”, „U Dvořákovýho rybníka” v celkové výměře 120 ha,
  14. Mladoňovice, les z majetku Christiana Salma ve Slavíkovicích ve výměře 4,74 ha a les „Pálenice” z majetku Ludvíka Kohna ve výměře 2,12 ha,
  15. Budkov, les „Tři kříže” a les „Ježek” z majetku Christiana Salma ve výměře 26,91 ha,
  16. Police, les „Housenka”, les „U starého mlýna”, les „Hřebouška” z majetku polického panství-Wražda ve výměře 22,66 ha,
  17. Pálovice, les „Lukavce” z majetku Pallavicini ve výměře 18,20 ha,
  18. Lomy, les z majetku Anny Schaffgotsch ve výměře 12 ha,
  19. Lesním družstvům v pohraničních obcích byly přiděleny lesy ve výměře více jak 700 ha.[14]

Příděly lesů na okrese Znojmo[editovat]

Obdobně probíhal příděl lesů na znojemském okrese, kde osidlovací komise při ONV ve Znojmě za přítomnosti zástupců ministerstva zemědělství, okresní rolnické komise a lesního úřadu ve Znojmě započala s přídělem lesů obcím na konci června 1947. Pásmo lesů podél Dyje, počínaje obcí Krhovicemi až k Hrádku mělo být přiděleno obecním družstvům. Jednotlivé obce obdržely: Kyjovice 55 ha, Německé Konice 12 ha, Police 19 ha, Stošíkovice 10 ha, město Znojmo 31 ha, Olexovice 174 ha, Horní Břečkov 26 ha, Čížov 47 ha, Frejštejn 25 ha, Jazovice 74 ha, Lukov 9 ha, Onšov 25 ha, Stálky 14 ha, St. Petřín 115 ha, Nový Petřín 23 ha, Podmýče 13 ha, Lančov 49 ha, Chvalatice 5 ha, Božice 27 ha, Čes. Křídlovice 6 ha, Hevlín 41 ha, Hrabětice 85 ha, Dyjákovice 6 ha, Fryšava 66 ha, Hrušovany 60 ha, Jaroslavice 19 ha, Šanov 17 ha, Mackovice 8 ha, Štítary 5 ha, Vracovice 3 ha, Vranov 3 ha, Pravice 66 ha, Podmolí 2 ha, Milíčovice 3 ha. Les v Havraníkách o 20 ha zůstal u pozemkového úřadu a obec o něj mohla následně zažádat.[15]

Téměř současně vypsalo ministerstvo zemědělství přihláškové řízení pro příděl zkonfiskovaných, státem nepřevzatých lesů nebo nepojatých do pastevních objektů. Lhůta k podávání přihlášek byla velmi krátká a končila dnem 30. dubna 1947. Seznam lesů se nacházel k nahlédnutí u Osidlovacích komisí ministerstva zemědělství. Žádat mohly: obce, lesní družstva utvořená z obcí, lesní družstva utvořená ze zemědělců osídlenců, stát a okresy pro veřejné účely.[16]

Lidové lovecké společnosti[editovat]

Přípravné kurzy myslivosti[editovat]

Počátkem ledna 1947 odstartovalo okresní sdružení Jednot. svazu čes. zemědělců ve spolupráci se zemědělskými lidovými školami ve Vratěníně, Blížkovicích a Litohoři v obcích hovory se zemědělci, na kterých informovalo především o nadcházejících přípravných mysliveckých kurzech. Další hovory JSČZ plánoval na období od 12. do 18. ledna 1947 v Hluboké, Rancířově a v Ohrazenicích. Ve čtvrtek 16. ledna 1947 se konala informační schůzka pro zájemce o zkoušky myslivosti v Moravských Budějovicích, na níž přednášel p. Václav Štrégl, ředitel na Státní škole pro lesní hajné v Jemnici.[17]

V neděli 26. ledna 1947 zahájilo okresní sdružení Jednot. svazu čes. zemědělců v M. Budějovicích ve spolupráci s Mysliveckou jednotou v Jaroměřicích v M. Budějovicích „U bílého koníčka”, v hostinci pana Peroutky, první nedělní kurz na přípravu zkoušek z myslivosti. Zahajovacího kurzu se v době od 9.00 hod. do 12.00 hod. účastnilo na 110 zemědělců. Úvodní nedělní kurz započal přednáškou o mysliveckých zbraních a jejich užití (p. Sadílek, prof. na Státní škole pro lesní hajné v Jemnici) a přednáškou o honebním zákonu (Karel Fridrich, kontrolor ONV M. Budějovice a místopředseda okresní lovecké komise).[18] Program následujících nedělních kurzů:

  • Neděle 9. února 1947: Honební zákon (přednášel Karel Fridrich, kontrolor ONV Mor. Budějovice); Organizace honů — Zužitkování zvěře (přednášel p. Václav Štrégl, ředitel na Státní škole pro lesní hajné v Jemnici);
  • Neděle 16. února 1947: Pěstování zvěře (přednášel p. Jura, nadlesní z Hostimi); Ochrana zvěře (nadlesní Morisek); Organizace honů — Zužitkováni zvěře (přednášel p. Václav Štrégl, ředitel hájenské školy z Jemnice);
  • Neděle 23. února 1947: Ochrana zvěře (přednášel p. Jura, nadlesní z Hostimi); Organizace honů — Zužitkováni zvěře (přednášel Václav Štrégl, ředitel hájenské školy z Jemnice); Zakládání lidových loveckých společností (přednášel Josef Rychtecký, tajemník JSČZ Mor. Budějovice). Po každé přednášce následovala diskuze.[19]

V neděli 30. března 1947 započal přípravný myslivecký kurz pro 50 zemědělců v Jemnici.[20][21]

Myslivecké zkoušky[editovat]

Žádosti o připuštění k mysliveckým zkouškám podávali uchazeči trvale bydlící v obvodu mor. budějovického okresu u ONV v Mor. Budějovicích a to v předem vyhlášených termínech. Žádost o připuštění k myslivecké zkoušce za účelem dosažení 1. celoročního honebního lístku musela být opatřena 12 Kčs kolkem, k té se přikládaly přílohy: 1. krátký životopis, 2. osvědčení o československém státním občanství, 3. osvědčení o státní a národní spolehlivosti, 4. vysvědčení zachovalosti, 5. potvrzení o bydlišti, všechny opatřené 2 Kčs kolkem. První kolo zkoušek se konalo v polovině měsíce března 1947 (lhůta k podání žádostí do 15. března 1947) a druhé v polovině června 1947 (lhůta k podání žádostí do 1. června 1947)[22]

Nácvik mysliveckých honů a lečí[editovat]

K myslivecké přípravě patřil i praktický nácvik honů a lečí. V září 1947 uspořádal Okresní myslivecký spolek z Moravských Budějovic ukázky: vzorových kolových a řadových honů, obstavné leče a české leče, jež zahájil předseda okresního spolku Emil Dobrovolný z Ratibořic, řídil je nadlesní p. Jura z obce Hostim. Praktický nácvik končil členskou schůzí v Bohušicích.

Školení moravskobudějovických myslivců

Myslivecký spolek v Mor. Budějovicích uspořádal v sobotu odpoledne u »Mátlova boroví« a v okolí Blatnice ukázky vzorných honů. Procvičeny byly hony kolové a řadové, dále leče obstavné a hlavně leč česká. Ukázky honů zakončeny byly členskou schůzí v Bohušicích, na níž byla zhodnocena dosavadní činnost myslivecká a provedeny přípravy k honebnímu podzimnímu období. Mysliveckého srazu zúčastnilo se 260 členů ze soudního okresu moravskobudějovického a zahájil jej předseda spolku Emil Dobrovolný přivítáním účastníků, obzvlášť srdečně uvítal předsedu ONV p. vlád. r. Ing. Jaroslava Čecha a mysliveckého referenta ONV p. vrch. kom. Ant. Dusíka. Ukázky vzorných honů řídil s obvyklou pečlivostí p. nadlesní Jura z Hostima. Sraz byl uspořádán proto, aby členstvo mysliveckého spolku bylo náležitě obeznámeno s pořádáním honů podle mysliveckých pravidel. Členstvu bylo zdůrazněno, že řádné uspořádání honů a dodržování mysliveckých zvyklostí je v zájmu české myslivosti, jejíž národohospodářský význam nelze přehlížeti. Myslivost sleduje nejen cíle materiální, ale směřuje též ke zvelebení a udržení veškeré naší zvěře.[23]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. 1. zákon o revizi první pozemkové reformy, 2. zákon o hospodářskotechnické úpravě pozemků, tzv. scelovací zákon, 3. zákon o myslivosti, 4. zákon o zaknihování přídělů ze zkonfiskování zemědělského majetku a o zajištění úhrad za přidělený majetek, 5. zákon o zajištění zemědělského výrobního plánu, 6. zákon o zamezení drobení zemědělské půdy.
  2. Naše Demokracie, 05.07.1946, č. 27, s. 5
  3. Naše Demokracie, 30.08.1946, č. 34, s. 3
  4. Český myslivecký svaz, okresní výbor Znojmo, Státní okresní archiv Znojmo
  5. Naše Demokracie, 13.12.1946, s. 3
  6. Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 11.8.1946, s. 2
  7. Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6
  8. Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6
  9. Jiskra týdeník komunistické strany třebíčského kraje, 25.8.1946, s. 6
  10. Naše Demokracie, 25.04.1947, s. 3: Příděl lesu v pohraničí.
  11. Po hraběti Nadasdym držela panství Lesonice (Lißnitz, okres Třebíč) od roku 1810 hraběnka Terezie Trautmannsdorfová, která je prodala hraběnce Emilii z Reichenbachu. Poté byla vlastníkem panství od roku 1880 princezna Löwenstein-Wertheim-Freudenberg, po níž je zdědil roku 1929 Udon, princ Löwenstein-Wertheim-Freudenberg.
  12. V roce 1897 získal Jaroměřice nad Rokytnou Rudolf Kristián Wrbna-Kounic.
  13. Panství Hostim se nacházelo v majetku Trauttmansdorffovů od roku 1908.
  14. Naše Demokracie, 14.03.1947, s. 4-5
  15. Stráž na Dyji, 27.06.1947, s. 2
  16. Naše Demokracie, 25.04.1947, s. 3: Příděl lesu v pohraničí.
  17. Naše Demokracie, 17.01.1947, s. 5
  18. Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 3
  19. Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 4
  20. Jednoletá lesnická škola (Státní škola pro lesní hajné) v Jemnici byla zrušena v roce 1951 a dočasně zde byl zřízen zvláštní ročník vyšší lesnické školy, kde se měli žáci z výcvikových středisek naučit látku I. a II. ročníku SVLŠ (Státní vyšší lesnické školy), aby mohli přejít přímo do III. ročníku státních vyšších lesnických škol. Později zde fungovalo lesnické odborné učiliště, které bylo v roce 1970 zrušeno. V jeho prostorách se následně nacházela poliklinika a od r. 1975 psychiatrické oddělení OÚNZ Třebíč.
  21. http://www.lesprace.cz/casopis-lesnicka-prace-archiv/rocnik-80-2001/lesnicka-prace-c-8-01/lesnicka-vyroci-srpen-2001
  22. Naše Demokracie: 07.03.1947, s. 5; 30.05.1947, s. 3; 30.05.1947, s. 3
  23. Stráž na Dyji krajinský týdeník československé sociální demokracie, 12.09.1947, s. 2

Externí odkazy[editovat]