Dějiny Korolup/Korolupy po únoru 1948

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Zakládání akčních výborů NF[editovat]

V neděli 22. února 1948 se rozběhlo zakládání akčních výborů NF napříč republikou a s infiltrovanými aktivovanými komunisty tak mohla započít komunisty proklamovaná „očista národa”. Po zřízení Ústředního akčního výboru tzv. „obrozené” Národní fronty se od 26. února 1948 zřizovaly akční výbory také po celém okrese Moravské Budějovice.[1]

Okresní akční výbor NF v Mor. Budějovicích byl ustanoven 26. února, jeho předsedou se stal osvětový inspektor J. Popelínský (Svaz osvobozených politických vězňů, SOPV), místopředsedou odborný učitel s. František Smolka (Čs. soc. dem., vzdělavatel Sokol Jemnice, člen MNV Jemnice, předseda Okresní péče o mládež v Jemnici)[2][3][4][5], zapisovatelem a jednatelem Jan Pokorný (Ústřední rada odborů, ÚRO). Členy výboru: za KSČ Rostislav Kračmar (předseda nově ustanoveného ONV Moravské Budějovice), Jaroslav Chalupa a jedno místo zůstalo vyhrazeno - v březnu jej obsadil s. Boh. Coufal z Jemnice), za Čs. soc. demokracii s. František Havlík a s. Bohumil Pařízek z Vratěnína, za stranu nár. soc. (Československá strana národně socialistická, ČSNS) Vlastimil Pelikán, za stranu lidovou (Československá strana lidová, ČSL) Ing. Jaroslav Čech, za ÚRO s. Jan Láník a Jakub Urbánek, za Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ) s. Karel Římovský (rolník Moravské Budějovice)[6], Josef Rychtecký (komunista, okresní tajemník JSČZ)[7] a Josef Burian, za Svaz české mládeže (SČM) Vlad. Vedra (Moravské Budějovice) a Ant. Šindler, za Svaz národní revoluce (SNR) J. Zerrich a Jar. Slavík, za Svaz osvobozených politických vězňů (SOPV) s. Vilém Strnad, za Čsl. obec legionářskou (ČsOL) por. Pitour (okresní velitel SNB) a Otakar Prchal, nahrazen v březnu Vladimírem Javůrkem.[8]

Akční výbor obrozené Národní fronty v Jemnici měl složení: předseda František Bělík (KSČ, předseda MNV Jemnice), místopředseda Antonín Hofman (Čs. soc. dem.), členové: František Jelínek (KSČ), Emil Křivánek (SČM), Radislav Nečada (Svaz národní revoluce), Antonín Simandl (Čs. soc. dem.), Karel Hotař (Svaz osvobozených politických vězňů), Marie Nečadová (KSČ), Alois Zacharník (Čs. soc. pomoc), František Kadrnožka (Čs. soc. dem.), Jan Kratochvíl (Svaz přátel SSSR), Boh. Coufal st. (ROH), Leopold Hunger (KSČ), František Kubáček (KSČ).[9]

Ministr vnitra vydal vyhlášku, kterou na přechodnou dobu upravil odvolávání členů národních výborů nadřízenými orgány. Podle této vyhlášky mohl být člen národního výboru nebo člen jeho složky odvolán z členství nadřízeným orgánem také tehdy, navrhl-li to tomuto orgánu akční výbor Národní fronty, ustavený pro obvod působnosti národního výboru. Vyhláška byla uveřejněna v Úředním listu.

Akční výbory jsou a budou hybnou silou našeho budování a proto musí býti přísné a nekompromisní. Skutečnými vykonavateli vůle lidu budou jen tehdy, budou-li v nich lidé pokrokoví — skuteční socialisté. Nyní, kdy se poměry již značně uklidnily a každé město a víska se věnují poctivé práci a budování, je třeba myslet také na to, zdali se do akčních výborů nevloudily přes všechnu opatrnost zejména na vesnici lidé, kteří socialismus jen předstírají. Takoví nejsou hodni práce v AV a musí býti odstraněni. Stráž na Dyji, 23.04.1948[10]

Předvolební investice do pohraničí[editovat]

Sanitní auto[editovat]

Po válce se nacházelo zdravotnictví v pohraničí v tristní situaci. Teprve rok 1947 přinesl částečné změny a dařilo se konečně obsadit bývalé posty obvodních lékařů. Největší potíže však činil převoz nemocných do znojemské nemocnice, jelikož pro celý soudní okres Jemnice bylo k dispozici jediné sanitní auto. K tomu celou situaci ztěžoval nedostatek pohonných hmot. Po únoru 1948 obdrželo město Jemnice od ministerstva zemědělství darem sanitní auto.

Nové sanitní auto darovalo městu Jemnici ministerstvo zemědělství v rámci příspěvkové akce k 28. říjnu 1947. Činnost sanitního vozu, který musí býti podle podmínek ministerstva zemědělství viditelně označen jako dar ministerstva, bude kontrolovat zvláštní komise. (Stráž na Dyji, 05.03.1948)

Pracovní příležitosti[editovat]

Na začátku března 1948 započaly stavební práce k otevření státního kamenolomu u Police: prováděla se odkrývka lomu, byl postaven přejezd přes Želetavku, vytyčena příjezdní silnice v délce 1,2 km, vystavěny tři dřevěné baráky pro nouzové ubytování dělnictva, dopravován stavební materiál pro stavbu stálých ubikací pro dělníky, kterých zde bylo již 40 zaměstnáno a další přijímáni. Do kamenolomu byl dovezen nejmodernější kompresor o třech kladivech belgické výroby a z iniciativy inž. Zdeňka Kubity ze Správy státních silnic ve Znojmě měly dorazit další stroje. Počítalo se s regulací Želetavky a zřízení koupaliště pro osazenstvo kamenolomu.[11]

Na konci roku 1947 projevila firma Antonín Malec z Trutnova zájem o získání objektu bývalé Pánkovy továrny na hospodářské stroje v Jemnici, která hodlala do továrny přenést výrobu koberců a nábytkových látek. Na konci ledna 1948 dal MNV přednost fa Malec před dvěma místními nabídkami. Na začátku března 1948 firma Malec zahájila adaptační práce v továrních halách, po kterých mělo dojít ihned k stěhování a montáži strojů a dopravovány výrobní suroviny.[12][13]

Na schůzi plena MNV v Jemnici dne 29. ledna 1948 bylo rozhodnuto o závažném přenesení průmyslu do Jemnice. Město Jemnice usilovalo již od osvobození o získání průmyslu, pro který je v Jemnici neobyčejně vhodný objekt bývalé Pánkovy továrny. Na možnost umístění průmyslu v Jemnici bylo upozorněno ministerstvo průmyslu, ZNV, státní plánovací úřad a jiní příslušní činitelé. Došlo též k řadě jednání s různými zájemci, která až do konce r. 1947 nevedla k cíli pro potíže komunikační, pro nemožnost okamžitého uvolnění objektu a konečně i proto, že těžký průmysl je vzhledem k poloze Jemnice předem vyloučen. Vedle cizích zájemců, ucházeli se v poslední době o tovární objekt také zájemci místní, zejména truhlářská firma F. Juránek a firma St. Finda, která hodlá rozšířiti svoji obvodovou sběrnu drůbeže a vajec o konservárnu, chladírnu, výkrm drůbeže atd. Koncem r. 1947 projevila zájem o objekt také firma Ant. Malec, výroba koberců a nábytkových látek v Trutnově. Zástupci firmy jednali několikrát v Jemnici, prohlédli si objekt a rozhodli se na přemístění podniku do Jemnice.

Schůze plena měla rozhodnouti o tom, bude-li dána přednost firmě Ant. Malec, či oběma jemnickým žadatelům. Před konečným rozhodnutím vyslal MNV svoje zástupce do Trutnova, kteří podali zevrubnou zprávu o výsledku své cesty také v Národní frontě. Bylo zjištěno, že firma Malec se těší na Trutnovsku nejlepší pověsti a že odchází z Trutnova jednak proto, že jí tam byly přiděleny nevhodné objekty, v nichž nemůže umístit své těžké textilní stroje a též proto, že průmyslem přesycené Trutnovsko nezaručovalo firmě dostatek pracovních sil. Firma hodlá v Jemnici postupně zaměstnat přes 200 pracovních sil, převážně ženských, které si sama zacvičí. Tyto a řada jiných důvodů rozhodly, že plenum bez ohledu na místní, osobní, stavovské a stranické zájmy dalo přednost firmě Malec, která byla ihned vyrozuměna a v nejbližších dnech zahájí převoz strojů a zásob surovin, které má uskladněny většinou na nádraží v Trutnově. Rozhodnutím plena byl učiněn jeden z posledních kroků, vedoucích k získání průmyslu pro Jemnici v hodině již vskutku dvanácté. (Stráž na Dyji, 06.02.1948, s. 2)

Volby do Národního shromáždění, jednotná kandidátka NF a soutěž o Vlasteneckou obec[editovat]

Voleb do Národního shromáždění 30. května 1948 se v kraji Jihlavském zúčastnilo 204 785 voličů, kteří 193 538 hlasy zvolili jednotnou kandidátku Národní fronty (95%) a vhozením 11 247 bílých lístků (5%) vyjádřili s jednotnou kandidátkou nesouhlas. V samotném okrese Moravské Budějovice volilo celkem 21 754 voličů, z toho 19 689 jednotnou kandidátku NF a 2 065 vhodilo bílý lístek.[14]

Soutěž o «Vlasteneckou obec» v okrese Moravské Budějovice vyhrály obce: Dolní Lažany, Lesůňky, Vacenovice, Bělčovice, Hluboká, Lubnice, Mešovice, Rácovice, Uherčice a Vratěnín (tedy 6 pohraničních obcí). Nejblíže k získání titulu vlastenecká obec měly obce: Jiřice, Lesonice, Chvalkovice a Županovice, kde bylo vhozeno po jednom bílém lístku. Obec Korolupy, jako jedna z mála dosídlených pohraničních obcí, titul vlastenecké obce nezískala a ani se k tzv. „vítěství” nepřiblížila, což svědčí o voličích v obci, kteří jako nesouhlas s jednotnou kandidátkou NF vhodili bílý lístek.[15]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. Okresní výbor Národní fronty Moravské Budějovice, Státní okresní archiv Třebíč, datace 1948 - 1959.
  2. Naše Demokracie, 13.02.1948, s. 5. Stráž na Dyji, 19.03.1948, s. 6.
  3. Čestném občanství Klementa Gottwalda v knize Dějiny Jemnice, Horácké noviny, 12. Ledna 2019
  4. Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5: Okresní péče o mládež.
  5. V letech 1934-39 vyučoval František Smolka na menšinové škole v Lubnici.
  6. Karel Římovský, rolník Moravské Budějovice, před válkou člen Republikánské strany. In: Venkov, orgán České strany agrární, 1. listopadu 1932, s. 6.
  7. Josef Rychtecký, v roce 1946 člen ONV Moravské Budějovice, odbor družstevnictví, osidlování a Fond národní obnovy, okresní tajemník JSČZ. In: Naše Demokracie, 21.07.1946, s. 7.
  8. Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 2; 26.03.1948, s. 5.
  9. Stráž na Dyji, 19.03.1948, s. 6.
  10. Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 23.04.1948, s. 1.
  11. Stráž na Dyji, 05.03.1948, s. 5.
  12. Stráž na Dyji, 16.01.1948, s. 6 a 05.03.1948, s. 5.
  13. Po znárodnění textilního průmyslu tam byla umístěna pobočka národního podniku Slavona ze Slavonic, kde se vyráběly pracovní obleky. Slavonu později nahradil n. p. Otavan (pobočka národního podniku z Třeboně), který sídlil v nově postaveném objektu u dnešního Motorpalu. Do opět uvolněného objektu staré Pánkovy továrny byl nastěhován dřevařský národní podnik Dřevona, který se v roce 1959 spojil do jednoho národního podniku s Jizerskými dřevařskými závody a Krušnohorskými dřevařskými závody, později Jihlavských dřevařských závodů, které fungovaly až do r. 1989. Dnes po několikaleté pauze objekt vlastní (od r. 2012) pan Pokorný a provozuje v něm kromě dřevovýroby také sklenářství. Jemnické listy / říjen 2016: 120. výročí založení nejstaršího průmyslového podniku v Jemnici – Pánkovy továrny.
  14. Rovnost, list sociálních demokratů českých, 1.6.1948, strana 1-2: výsledky voleb
  15. Stráž na Dyji, krajinský týdeník československé sociální demokracie, 04.06.1948, s. 3: Kolik bylo vlasteneckých obcí.