Dějiny Korolup/Družstevnictví

Již za bývalého Rakouska-Uherska věnovala vláda rozvoji živnostenského úvěrního družstevnictví velkou pozornost. V roce 1908 zřídila ve Vídni úřad pro živnostenské úvěrnictví (Dienststelle für gewerbliche Kreditangelegenheiten), který byl podřízen ministerstvu veřejných prací. S postupným nárůstem družstev, živnostenských záložen a provozovacích družstev vznikla potřeba ústředních živnostenských a družstevních svazů.

V roce 1919 se k dosavadním družstevním svazům přiřadila německá nákupní centrála «"Gedeka-Zentrale" deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften v Mar. Lázních» (sídlo přeloženo do Ústí n. Labem), v roce 1922 «Jednota středostavovských družstev a záložen živnostenských v Čechách», jež od konce roku 1927 působila pod názvem Ústřední jednota živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze. V roce 1923 vznikl «Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě». V roce 1922 byla působnost «Zemského úvěrního fondu živnostenského v Praze» rozšířena na celé území republiky a v roce 1924 jeho stanovy pozměněny na fond plnící funkci «Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského» pro celou Československou republiku.

Dne 1. června 1932 se Národní shromáždění republiky československé usneslo na vládním návrhu zákona o Ústředí družstevnictví živnostenského se sídlem v Praze, jehož úkolem mělo být převzetí působnosti „Peněžního ústředí družstevnictví živnostenského”, dosud vykonávané „Zemským úvěrním fondem Živnostenským v Praze”.

K peněžní působnosti „Ústředí” náleželo: poskytování úvěrů svazům živnostenských družstev, přijímání zemských vkladů od družstevních svazů, od státu, zemí a jiných veřejných korporací a peněžních ústavů, úschova a správa svazových cenných papírů, obstarávání koupě a prodeje cenných papírů, inkaso kuponů, směnek a šeků pro svazy, přejímání záruky a skládání vádia a kauce za svazy.

Poradní činnost sestávala z podpory a šíření družstevnictví ve všech formách, hájení společných zájmů živnostenského družstevnictví, v péči o společnou statistiku svazů a živnostenských družstev, ve vydávání odborných spisů, vzorových stanov, jednacích řádů, v podávání návrhů ve věcech družstevních a pod., udržování kontaktu s ostatními ústředními družstevními organizacemi formou sjezdů, odborných kurzů, výstav, studijních cest. Třetí oblastí pak byla jeho revizní činnost.

Ústředí zastřešovalo:

• Zemský svaz živnostenských záložen a družstev v Praze

• Ústřední jednotu živnostenských záložen a družstev středostavovských v Praze

• Ústřední svaz družstev živnostenských pro Moravu a Slezsko v Brně

• Svaz živnostenských úvěrných ústavov a družstiev pre Slovensko a Podkarpatsku Rus v Bratislavě

• Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband Aussig v Ústí n. Labem

• Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus v Brně

• Svaz československých obchodních družstev v Plzni

• Gedeka-Zentrale deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossenschaften v Ústí n. Labem

Tímto vznikla třístupňová organizační struktura živnostenského družstevnictví, jež na prvním stupni zastřešovalo Ústředí družstevnictví živnostenského (jako finanční, revisní a organisační středisko svazů), na druhém stupni stálo 6 svazů živnostenských družstev (sdružujících družstva úvěrní a neúvěrní) s 2 svazy kupeckých družstev a třetí stupeň tvořily živnostenské záložny a živnostenská neúvěrní družstva.

Německé hospodářské a svépomocné organizace

Oficiálními zástupci německého zemědělství byly německé sekce Zemědělských rad v Praze, Brně, Opavě a Bratislavě. Z více než 4 000 odborných zemědělských spolků a družstev, organizovaných v okresních a župních svazech, se jich převážná většina nacházela ve třech největších svazech:

• »Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften« / Ústřední svaz zemědělských družstev v Praze (r. 1928 1000 členů),
• »Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und Slowakei« / Ústřední svaz zemědělských družstev z Moravy, Slezska a Slovenska v Brně (r. 1928 přes 600 družstev) a
• »Verband landwirtschaflichen Genossenschaften in Schlesien« / Ústřední svaz zemědělských družstev ve Slezsku v Opavě (r. 1928 přes 200 družstev).

Všechny tyto tři svazy zastřešoval »Bund der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände« / Svaz německých zemědělských družstev v Praze.

Ústřední poradnou a kanceláří všech německých zemědělských družstev v Československu byla od roku 1925 »Geschäftsstelle der deutschen Land- und Forstwirtschaft« / Úřad německého zemědělství a lesnictví v Praze, organizovaná pod společností »Arbeitsgemeinschaft der deutschen wirtschaftlichen Verbände« / Pracovní skupina německých hospodářských svazů, sdružující z největší části německé průmyslové, obchodní, živnostenské a zemědělské svazy (I. Deutscher Hauptverband der Industrie, II. Geschäftsstelle der deutschen Land- und Forstwirtschaft, III. Verband der deutschen Großgrundbesitzer, IV. Reichsverband der Kaufmannschaft, V. Geschäftsstelle für das deutsche Gewerbe, VI. Reichsverband der deutschen Gastwirtegenossenschaftsverbände, VII. Reichsverband deutscher Gewerbevereine, VIII. Bund deutscher Hausbesitzervereine, IX. Kaufmännischer Verein der Landwirte).

I. Bund der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaftsverbände / Svaz německých zemědělských družstevních svazů

1. Zentralverband der deutschen landwirtschaitlichen Genossenschaften Böhmens in Prag

2. Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn

3. Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Schlesiens in Troppau

II. Allgemeiner Verband der deutschen Erwerbs- und Wirtschafts-Genossenschaften in Prag

III. Revisionsverband der deutschen Erwerbs- und Wirtschaftsgenossenschaften, Aussig

1. „Gedeka-Zentrale“ deutscher kaufmännischer Einkaufsgenossen schaften, r. G. m. b. H., Aussig

2. Verband deutscher Wirtschattsgenossenschaften

3. Zentralverband der Heimatschollen, reg. Genossenschaft m. b. H.

IV. Deutscher gewerblicher Landes-Kredit-Verband, Aussig, registrierte Genossenschaft mit beschränkter Haftung

V. Zentralverband der gewerblichen Erwerbs und Wirtschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slowakei und Podkarpatská Rus, reg, Gen, m, b. H., in Brünn

Koncem r. 1926 se v Československu nacházelo: 1593 německých úvěrních družstev, z toho 1170 Raiffeisenek, 311 občanských záložen, 95 živnostenských záložen, 14 úvěrních družstev; 1631 neúvěrních družstev, z toho 845 zemědělských, 286 živnostenských, 267 konsumních, 206 stavebních a bytových, 10 spotřebitelských, 17 obecně prospěšných. Německou kapitálovou sílu a finanční organizaci dokládala hustá síť peněžních ústavů (r. 1925 jich bylo 166 proti 193 českým), kterou doplňovala Rada německých pojišťoven a bank (např. »Kreditanstalt der Deutschen« měla přes 80 filiálek).

Po odstoupení pohraničí přeložil pražský Svaz zemědělských družstev (Zentralverband der deutschen landwirtschaitlichen Genossenschaften Böhmens) svoje sídlo z Prahy do Karlových Varů. Zemědělský svaz v Brně (Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens u. der Slovakei) převzal všechna družstva se sídlem na území Protektorátu, která byla dříve členy pražského Ústředního zemědělského svazu (Central-Verband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Böhmen in Prag) a svoje družstva z území severní a jižní Moravy odevzdal říšskoněmeckým svazům.

Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn

Ústřední svaz německých zemědělských družstev pro Moravu, Slezsko a Slovensko se sídlem v Brně / Zentralverband der deutschen landwirtschaftlichen Genossenschaften Mährens, Schlesiens und der Slowakei in Brünn byl rozčleněn do žup a okresů. Župa jižní Morava (Gau Südmähren) se organizačně členila na 4 okresy: Vranov, Znojmo, Mikulov, Jaroslavice. Členskou základnu župy „Gau Südmähren” tvořilo 70 raiffeisenek, 60 mlékárenských družstev, 3 mlátící družstva (Druschgenossenschaften), 2 zemědělské konzumní spolky, 1 družstvo na zužitkování medu (Honigverwertungsgenossenschaft), 1 stavební družstvo (Baugenossenschaft), 1 vinařské a sklepní družstvo (Winzer- und Kellereigenossenschaft); dále pak nákupní, prodejní a zelinářská spotřební družstva a vlastní závody Ústředního svazu německých zemědělských družstev.

Dne 22. dubna 1937 se konalo ve Znojmě v Selském domě v hostinci p. Anderleho (Bauernheim, Gasthaus Anderle) župní výroční shromáždění, kterého se zúčastnilo 50 raiffeisenek se 164 hlasy a ostatní družstva zastoupená 77 hlasy. Do ústředního výboru a do župního představenstva byli zvoleni za každý okres zástupci:

• za okres Vranov: Franz Efferl, člen dozorčí rady mléčného družstva, místopředseda mléčného družstva a ředitel nákupního a prodejního družstva z Horního Břečkova, jeho zástupce Franz Kaufmann, předseda nákupního a prodejního družstva z Horního Břečkova a člen představenstva raiffeisenky ve Starém Petříně.

• za okres Znojmo: Joh. Gost z Těšetic, místopředseda raiffeisenky a mléčného družstva z Těšetic a člen představenstva mléčného družstva z Prosiměřic, jeho zástupce hejtman R. Franz Soja, pokladník raiffeisenky Znojmo

• za okres Mikulov: Anton Schwanzer, předseda raiffeisenky a místopředseda obilného mlátícího družstva z Kolenfurtu (Brod nad Dyjí), jeho zástupce Andreas Grech, předseda mléčného družstva z Klentnice a člen představenstva mléčného družstva z Dolních Věstonic

• za okres Jaroslavice: Laurenz Markel, pokladník raiffeisenky z Dyjákovic, jeho zástupce Karl Frey, předseda mléčného družstva z Hevlína

Do výboru ústředního svazu byli delegováni Franz Efferl z Horního Břečkova, do dozorčí rady ústředního svazu Johann Gost z Těšetic, Anton Schwanzer z Kolenfurtu a Laurenz Markel z Dyjákovic. Předsedou župy jižní Morava byl zvolen Franz Efferl a jeho zástupcem Anton Schwanzer.

Spořitelní a úvěrová družstva na jihozápadní Moravě

Spořitelní a úvěrové spolky (Spar- und Darlehenskassen Vereine) na Moravě byly v roce 1937 rozděleny do žup. Župa jižní Morava (Gau Südmähren) se členila na okresy Mikulov (Nikolsburg), Znojmo (Znaim), Moravské Budějovice (Mährisch Budwitz), Dačice (Datschitz) a Jihlavu (Iglau), ve kterých sídlilo okresní vedení. Okresní vedení spořitelních a úvěrových spolků v Moravských Budějovicích (Bezirksbehörde Mährisch-Budwitz) mělo na starosti spořitelny a úvěrová družstva v soudním okrese Jemnice (Gerichtsbezirk Jamnitz):

• Spořitelní a úvěrové družstvo v Dešné (Spar- und Darlehenskasse Döschen)
• Spořitelní a úvěrové družstvo ve Vratěníně (Spar- und Darlehenskasse Fratting)
• Spořitelní a úvěrové družstvo v Rancířově (Spar- und Darlehenskasse Ranzern)
• Spořitelní a úvěrové družstvo v Korolupech (Spar- und Darlehenskasse Kurlupp)

Spořitelní a úvěrový spolek pro Korolupy (Spar- und Darlehenskassen-Verein für Kurlupp), registrované družstvo s neomezeným ručením bylo zaneseno do rejstříku společenstev u c. k. krajského soudu ve Znojmě dne 20. března 1903 a Spořitelní a úvěrový spolek pro Dešnou a okolí (Spar- und Darlehenscassen-Verein für Döschen und Umgebung) 29. května 1903. Spořitelní a úvěrová záložna ve Vratěníně (Spar- und Darlehenskasse Fratting, GmuH) byla založena až v roce 1928.

Koupě obchodu a hostince (1937)

Stanovy Spořitelní a úvěrové záložny v Korolupech obsahovaly mimo mnoha dalších bodů ustanovení, „že za peníze, které jsou po ruce, reality, které v okrsku společenstvním leží, exekučně nabývá.” Nákup půdy a realit už od poloviny 30. let čím dál více korespondoval s představou Svazu Němců o „ochraně půdy”, kdy byl prodej z německé držby do české považován za zradu na jazykové hranici. Německým spolkům a družstvům se dařilo „hájit německou půdu” zejména díky provázanému řetězci «Bund der Deutschen - Heimatscholle - Raiffeisen-Genossenschaften - Svaz zemědělských družstev».

„Kolonizaci zněmčeného území” měla v programu i Národní jednota. Úkolem každého hraničáře bylo takovému prodeji majetku z českých do německých rukou zabránit. Spořitelní a úvěrová záložna se pokoušela získat pro své účely budovu staré německé školy již v roce 1928. Tu však tehdy obdržela česká menšinová škola. Možnost získat vlastní budovu se korolupské raiffeisence naskytla až v roce 1937, kdy ve veřejné dražbě získala za 123 000 Kčs na návsi budovu hostince a obchodu čp. 63.

S nákupem hostince na návsi byla tehdy spojena velká aféra, kterou vyšetřovala četnická pátrací stanice ze Znojma. Obchodník Franc Blažek bydlel s manželkou Juliánou nejprve v usedlosti čp. 59 (nyní čp. 64) a teprve po uvolnění staré německé školy a učitelského bytu se rodina přestěhovala do těchto obecních prostor na čp. 65 (nyní čp. 72), kde obec vybudovala v roce 1911 obchod (Greißlerei). Dcera Johanna Blažková (provdaná Kallendová) pak s rodinou žila v otcovském domě čp. 59. Po smrti rodičů Blažkových vedlobchod syn Franz Blažek, filiální obchod v Uherčicích syn Josef Blažek. O budovu staré školy usilovala česká menšinová škola.

Syn Josef Blažek zakoupil od rodiny Stroblů usedlost čp. 63 (nyní čp. 66), kde začal v roce 1929 provozovat hostinec s obchodem. Na nákup této usedlosti si tehdy vzal bankovní půjčku, jenže už v roce 1932 se dostal do finanční tísně a banka začala hrozit exekucí. Dne 8. ledna 1937 byla nakonec nařízena veřejná dražba a šance se tehdy chopila německá Spořitelní a úvěrová záložna v Korolupech.

Ještě před tím, než došlo ke dražbě, se Josef Blažek snažil potřebný finanční obnos získat pojistným podvodem a se svým kumpánem kovářem Antonínem Slabým z Korolup naplánoval požár své nemovitosti. Plán na zapálení se na první pokus nezdařil. K druhému žhářství již nedošlo, protože se Slabý dozvěděl, že hospodu a obchod má získat německá raiffeisenka, a nakonec celou plánovanou akci nahlásil četnické stanici.

V Korolupech žijící 43letý mládenec Josef Blažek, majitel hostince a obchodu, dostal se v r. 1932 z vlastní viny do finanční tísně a byl před soudní exekucí. Vymotal se však z toho a protáhl celou záležitost až do minulých dnů, kdy se již soudnímu prodeji nemohl nikterak vyhnout, a to snad také byl hlavní důvod, proč se celá věc prozradila. Blažek věděl, že mu peněz ubývá a dům se stále více a více zadlužuje, ale přes to si hrál na velkého pána. Když nakonec nevěděl, kde peníze bráti, chtěl si pomoci zapálením stavení. Nebyl si jist, že se mu vše podle dobře promyšleného plánu povede a povolal si proto svého kamaráda 41letého Antonína Slabého z Korolup, kterého znal jako velmi šikovného člověka. Zapálení nebylo tak jednoduché. Podle dobře promyšleného výpočtu měl požár na usedlosti vypuknout kolem půlnoci, když všichni spali, takže by nebylo na žádného podezření. Blažek již viděl před očima velký obnos z pojišťovny, u které byl pojištěn a Slabý si dělal nároky na velkou odměnu. Dům sice neshořel, ale shořel zato jejich plán. Nad obchodem Josefa Blažka byla půda, kde měl obchodník nashromážděno několik beden a od kamen, které stály v přízemí, vedla roura stropem přímo na půdu. Malý otvor v koleně roury měl býti příčinou požáru. Slabý s Blažkem nasypali k rouře piliny a drtiny, které polili sírou. Síra byla na několika metrech nakapána až k bednám. Oba žháři si ale nebyli jisti, zda stavení shoří. Vydlabali si proto ve stropě otvor, kterým měla tam uložená sláma po zapálení padnout do obchodu na sud petroleje a ten měl vybouchnout. Tedy jistě velmi rafinovaný plán, z kterého však bohužel sešlo, když se jim poprvé hned nepodařil.

V letech 1934-1938 provozoval hostinec s obchodem na čp. 63 bratr Blažek Franz a druhý hostinec na čp. 49 Matzinger Agnes, další obchod se smíšeným zbožím provozovala Marie Vyhlídal,o d r. 1938 Marie Mach a Matzinger Agnes.

Getreidelagerhaus (1936)

Na základě vládního nařízení ze dne 13. července 1934 č. 137 Sb. z. a n. a vládního nařízení ze dne 13. července 1935, čís. 152 Sb. z. a n. a ze dne 20. července 1935, čís. 156 Sb. z. a n., o úpravě obchodu obilím, moukou a mlýnskými výrobky a některými krmivy došlo ke zřízení Československé obilní společnosti, která zemědělcům zaručovala stabilní a na konjunktuře nezávislé ceny obilí a konzumentům neměnné ceny mouky.

Zemědělci mohli nyní své obilí prodávat všem komisařům Čsl. obilní společnosti (skladištním družstvům, mlýnům, konsumním družstvům a obchodníkům), kteří jim byli povinni zaplatit cenu odpovídající místu jejich nakládky a zohlednit jejich náklady na přepravu k místu prodeje. K tomu velká úroda v roce 1935 způsobila, že skladištní kapacity téměř nestačily, leč 87 % obilí bylo něm. zemědělci prodáváno právě skladištním družstvům Ústředního svazu.

V roce 1936 tak následovala výstavba družstevních skladišť, obilných sil a nebo rozšíření či modernizace dosavadních skladišť tak, aby obilí mohlo být od zemědělců odebíráno v termínu a řádně skladováno. V župě Jižní Morava se jednalo o skladištní družstvo Jaroslavice (Joslowitz), které postavilo novou budovu v Božicích (Possitz) a skladištní sběrny obilí (Sammelstelle) v Korolupech, Vratěníně a Dešné, postavené ve spolupráci s místními raiffeisenkami.

Po druhé světové válce bylo obilné silo konfiskováno a přiřazeno pod okresní Hospodářské družstvo v Moravských Budějovicích, které spravovalo čtyři filiálky v Jemnici, Třebelovicích, Grešlově Mýtě a Želetavě, k tomu 14 skladů v obcích: Hostim, Ctidružice, Blížkovice, Nové Syrovice, Vysočany, Kdousov, Oponešice, Budkov, Budeč, Radotice, Jemnice-Podolí a tři obilné sklady bývalé raiffeisenky v pohraničních obcích Dešná, Korolupy a Vratěnín.

Po zřízení JZD připadl obilný sklad s čističkou obilí v roce 1950 Jednotnému zemědělskému družstvu v Korolupech. Po roce 1989 zůstala budova v majetku družstva. Obec budovu odkoupila v roce 2009 pro potřeby uskladnění obecní techniky a vybudování sběrného dvora. Na pozemku mělo být dobudována víceúčelová budova s podnikatelským centrem. Nové zastupitelstvo nechalo budovu obilného skladiště v dezolátním stavu a nakonec ji demolovalo.

Milchgenossenschaft in Kurlupp (1912)

Mlékárenské družstvo Korolupy s.r.o.	Období 1.1.1919 - 31.12.1919
Název	Milchgenossenschaft in Kurlupp
Členství ve svazu	ZVDLG
Počet členů	51
Výše podíl v Kčs	10
Počet upsaných podílů	110
Suma upsaných podílů v Kčs	1 100
Suma splacených podílů v Kčs	1 100
Suma ručení(kromě podílů) v Kčs	11 000
Ručení trvá po zániku členství	1 rok
Ručení je	desetinásobné
Výše zápisného v Kčs	2
Vlastní jmění v Kčs	2 377
Cizí jmění v Kčs	61
Jiné příjmy v Kčs	93

Aktiva a pasiva mlék. družstva v Kčs	Období 1.1.1919 - 31.12.1919
Budovy a pozemky	0
Stroje, zařízení, dobytek	874
Zásoby	0
Pohledávky	0
Uložená suma	1 382
Pokladní hotovost	17
Ztráta za upl. rok	165
Splacené podíly	1 100
Nesplatné subvence a dary	0
Rezervní fond	1 277
Úrokové půjčky	61
Obchodní dluhy	0
Zisk z upl. roku	0
Zisk z minul. let	0
Jiná pasiva	0
Úhrn aktiv a pasiv v Kčs	2 438

Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe

Německé živnostenské družstvo «Genossenschaft der handwerksmäßigen Gewerbe in Fratting und Umgebung» (Řemeslnické družstvo ve Vratěníně a okolí) bylo v roce 1928 založeno taktéž pod ústředním svazem «Zentralverband der gewerblichen Erwerbs- und Wirschaftsgenossenschaften mit deutscher Geschäftssprache in Mähren, Schlesien, der Slovakei u. d. Podkarpatská Rus, r. G. m. b. H. v Brně», sdružující živnostenská družstva s německou jednací řečí v zemi Moravskoslezské.