Dějiny Korolup/Četnictvo republiky Československé

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Pod Zemské četnické velitelství pro Moravu v Brně spadala četnická oddělení v Brně, Jihlavě, Třebíči a Znojmě. Znojemskému četnickému oddělení bylo podřízeno okresní četnické velitelství v Moravském Krumlově a ve Znojmě. Jihlavskému četnickému oddělení okresní velitelství v Jihlavě, Dačicích a v Novém Městě na Moravě a třebíčskému okresní velitelství v Třebíči, Moravských Budějovicích a ve Velkém Meziříčí.

Okresní četnické velitelství Znojmo[editovat]

Stanice: Znojmo, Starý Šaldorf, Šatov, Kravsko, Prosiměřice, Jevišovice, Vranovská Ves, Hodonice, Želetice, Plaveč u Znojma, Chvalovice, Podmolí, Strachotice, Lechovice, Vranov, Bítov, Liliendorf, Frejštejn, Šafov, Jaroslavice, Hrušovany nad Jevišovkou, České Křídlovice, Hevlín, Fryšava.

Okresní četnické velitelství Dačice[editovat]

Stanice: Dačice, Budeč, Markvarec, Budíškovice, Řečice, Staré Hobzí, Slavonice, Písečné, Český Rudolec, Bolíkov, Telč, Nová Říše, Želetava, Mrákotín, Studená, Popelín, Stará Říše, Urbanov, Panské Dubenky.

Okresní četnické velitelství Moravské Budějovice[editovat]

Stanice: Mor. Budějovice, Jaroměřice, Domamil, Hostím, Vel. Dešov, Lesonice, Blížkovice, Nové Syrovice, Horní Újezd, Jemnice, Vratěnín, Police u Jemnice, Budkov, Flandorf, Dešná.[1]

Zákon o četnictvu[editovat]

§ 17

Mužstvo četnické doplňuje se přijímáním uchazečů dobrovolně k četnictvu se hlásících. Uchazeč přijímá se nejprve jako četník na zkoušku. Za četníka na zkoušku může býti přijat jen ten, kdo:

a) jest státním občanem republiky Československé,

b) jest bezúhonný, svéprávný a duševně způsobilý,

c) překročil 21. a nedosáhl ještě 35. roku věku,

d) jest svobodný neb bezdětný vdovec,

e) má silné, zdravé tělo a přiměřenou výšku,

f) je znalý v slově i písmě jazyka československého,

g) prokáže se vzděláním, jakého se nabývá na obecné škole,

h) má výcvik vojenský, konav službu vojenskou se zbraní nejméně po tu dobu, kterou branný zákon pro normální presenční službu vojenskou stanoví.

Ministerstvo vnitra může prominouti požadavek pod písmeny c) a d) uvedený vůbec, pak požadavek pod písmenem f) uvedený, tento však jen s podmínkou, že mu žadatel nejdéle do dvou let vyhoví. Dočasně na dobu potřeby, zejména v případě mobilisace, může ministerstvo vnitra v dohodě s ministerstvem národní obrany doplnit četnictvo osobami vojenskými bez ohledu na to, zda hořejším požadavkům plně vyhovují čili nic.

§ 22

Příslušníci četnictva se propouštějí ze sboru:

1. když se během služby na zkoušku ukáže, že nejsou způsobilí k četnické službě;

2. když, obdrževše lhůtu k průkazu způsobilosti jazykové ( § 17), průkazu toho včas nepodají;

3. když vyslouživše dobu, na kterou se k službě zavázali (§ 19), déle sloužiti si nepřejí;

4. když stanou se tělesně ke službě nezpůsobilými, aniž nabyli nároku na výslužné;

5. když soud, odsoudiv je pro zločin nebo přečin, uznal při tom na ztrátu hodnosti;

6. cestou disciplinární, když spáchali takový čin, pro který sice nebylo soudním rozsudkem uznáno na propuštění, pro který by však vzhledem k dobrému jménu četnictva ve sboru trpěni býti neměli;

7. když o to žádají z rodinných důvodů a ministerstvo vnitra k tomu přivolí.[2]

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. Schematismus československé branné moci, 1927, s. 855
  2. Zákon ze dne 14. dubna 1920 o četnictvu.

Externí odkazy[editovat]