Dějiny Korolup/Československá strana lidová

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Československá strana lidová rozjela svoji činnost na jihozápadní Moravě ke konci května 1945. První stranický list „Naše Demokracie” ze dne 22. května oznamoval, že strana je připravena hájit zájmy živnostníků, obchodníků a středních vrstev. Zároveň se snažila sjednotit křesťanský venkov a oslovit zemědělce z bývalé strany agrárníků. Sekretariáty Čs. strany lidové se nacházely v Moravských Budějovicích v bývalé Lidové záložně na Horním náměstí čp. 59, v Jemnici v domě pekaře Roberta Knesla u kostela na Náměstí Svobody, ve Znojmě na Stalinově náměstí čp. 21 (bývalé Náměstí Svobody). V sekretariátu strany ve Znojmě sídlila také redakce listu Naše Demokracie, filiální redakce deníků strany a v přízemí prodejna novin s katolickou knihovnou. Místo farních organizací zakládala ČSL místní, okresní a krajské „Lidové jednoty”.

Osazení farností[editovat]

Lubnice byla už na konci června zcela osídlena novým českým obyvatelstvem. Ve zdejším kostele sv. Jiří se také konala první česká bohoslužba ve vysídleném pohraničí. V neděli 24. června 1945 ji celebroval farář z Kdousova Vilém Klim. Pohraniční fary na Jemnicku se započaly osazovat českými duchovními na konci srpna a začátkem září 1945. Do Starého Hobzí nastoupil jako správce fary bývalý jemnický kaplan dp. Ludvík Teplík, do Dešné dp. František Hamerský z Kdousova (r. 1946 dp. František Hrabal, Fr. Hamerský do Tvrdonic),[1] do Когоlup a Lubnice dp. Metoděj Sláma[2][3] z Velkého Újezda, do Vratěnína přišel P. František Vorlíček, do Rancířova P. Antonín z Nové Říše a na faru v Kdousově jako kooperátor novosvěcenec Stanislav Bláha z Domamile. Premonstráti z Nové Říše se ujali také opuštěných klášterních far. Do Rancířova vyslali P. Bronislava Svobodu a do Vratěnína P. Isfrida Mušku. V Hluboké, Dešné, Lubnici a Korolupech byl ustanoven místní odbor „Lidové jednoty” (MLJ).[4] Od ledna 1946 spadaly německé obce Dešná, Staré Hobzí, Lubnice, Rancířov, Nové Sady (po vysídlení něm. faráře nastoupil dp. Ferdinand Hrušata) a Vratěnín opět do děkanství jemnického.[5]

Poutě hraničářů jihozápadní Moravy[editovat]

Hájecká pouť na svátek „Narození Pany Marie” (15. srpna) se konala v hájeckém kostelíku u Kostník jako symbol počeštění německého pohraničí. K věřícím promluvil administrátor Hamerský z Dešné. V neděli 9. září se sešlo na tisíc věřících na pouti v Dobré Vodě u Mladoňovic. Procesí z vratěnínské farnosti vedl P. Isfrid Muška. Promluvu měl farář z Kdousova Vilém Klím. Průvod krojované mládeže s obrazem Panny Marie vyšel o desáté hodině dopoledne z kostela v Kdousově. Obraz byl následně umístěn na nově zrestaurovaném oltáři v kostele v Dobré Vodě. Oltář restauroval Vladimír Kolbábek z Náměště nad Oslavou.[6]

Obnovena byla pouť z Mladoňovic do Kostelního Vydří. V neděli 7. října se konaly Růžencové slavnosti z Kostník k Panně Marii do Dobré Vody.

Svatováclavské oslavy ve Znojmě[editovat]

Krajský odbor mládeže čsl. strany lidové pořádal ve dnech 27. - 28. září první svatováclavské oslavy ve volebním kraji jihlavském. Oslavám předcházely porady ve spol. domě ve Znojmě, které řídil krajský a okresní předseda odboru mládeže čsl. strany lidové br. Antonín Machát. Sjezdová kancelář pro oslavy se nacházela v kanceláři sekretariátu čsl. strany lidové ve Znojmě, nám. 21. Telefon č. 23. Na oslavy dorazila krojovaná mládež na koních od Třeště až po Mikulov, od Dačic až po Mor. Krumlov a Hrotovice. Na znojemském stadiónu probíhala přehlídka národních zvyků a tanců. Svatováclavské oslavy ukončilo díkuvzdání „Pánu světa a Svatému knížeti Václavu”.

Orel západomoravská župa Václava Kosmáka[editovat]

Všechny pokyny pro jednoty, orelská zpravodajství a organizační zprávy uveřejňovalo župní vedení v týdeníku „Naše demokracie“ a každá jednota musela také povinně odebírat jeden výtisk. Župním starostou byl zvolen bratr Antonín Kokeš. Župní kancelář se nacházela v Třebíči ve Spolkovém domě „Sušil”. Ústřední kancelář čsl. Orla sídlila v Brně na ulici Starobrněnské čp. 19-21.[7]

Br. místním radám jednot čsl. Orla!

Doba letošních krátkých prázdnin je u konce, proto svolejte co nejdříve schůzi míst. rady společně s cvičitelským sborem a proveďte důkladné přípravy pro zahájení činnosti a pravidelného cvičení všech kategorií. Nelekejte se případných nedostatků a obtíží. Začneme nyní po třetí a pozvedneme se zas! Všichni do práce! Jsme ve svobodné, demokratické republice a činnost Orelstva nesleduje jen cíl a prospěch vlastní, nýbrž je prokazatelně zaměřena valnou měrou k podpoře a dobru celého národa i československého státu!

Ve Znojmě došlo oproti vnitrozemí k založení orelské jednoty až v neděli 9. prosince 1945. Starostou byl zvolen bratr Stanislav Sysel, místostarostou bratr Jan Zima, jednatelem bratr Stanislav Jiříček, pokladníkem bratr Ferdinand Bělobradič, náčelníkem bratr Jan Vídeňský a náčelnicí sestra Joža Nováková.

Ústředí Čs. Orla v Brně vydalo na začátku října 1946 jako doplněk k prozatímnímu kroji tkané odznaky. Nosil se na levé straně prsou, u košile (halenky) na levé kapsičce, u cvičebního úboru a tílka též uprostřed. Sportovci (lyžaři, turisté, branný úbor) nosili znak na levém rukávu sportovního nebo civilního obleku. Ve žlutém erbu se nacházela státní vlajka kombinovaná s nápisem Orel ve formě kříže. Cena odznaku činila 5 Kčs.[8]

Ve čtvrtek dne 6. února 1947 se konala valná hromada jednoty Čsl. Orla v Jemnici. Starostou byl zvolen br. Jan Vaněk, místostarostou páter M. Kolík a K. Finda, jednatelem br. Fr. Svoboda, vzdělavatelem br. páter Ludvík Gazda (od roku 1949 působil na faře v Korolupech), matrikářem L. Michal, pokladníkem J. Jelínek, hospodářem A. Janoušek, náčelníkem Ant. Havelka, náčelnicí s. Ant. Slámová. Zároveň byl přijat návrh přistoupit do Svazu brannosti.

Krajský sjezd Československé strany lidové[editovat]

První poválečný krajský sjezd západomoravské ČSL se konal 15. - 16. prosince 1945 ve stranickém domě v Jihlavě. Sjezd zahájil krajský předseda ČSL poslanec ing. Alois Janáček. Jednotlivé sekce a odbory se pak věnovaly vlastnímu programu.

  • Zemědělská sekce: řídil krajský předseda Josef Zacha z Radošova
  • Živnostenská sekce: řídil Karel Černý z Velkého Meziříčí
  • Dělnicko-zaměstnanecká sekce: řídil P. Vilém Klim z Kdousova
  • Odbor mládeže: řídil předseda krajského odboru mládeže bratr Antonín Machát ze Znojma
  • Obor žen: řídila Emilie Vejvodová z Velkého Meziříčí

Po pracovních schůzích se delegáti západomoravského kraje sešli ve 14. 30 hodin v budově Besedy na plenární schůzi krajské lidové rady. Sjezdová neděle započala v 8. 00 hodin ráno svatou mší v kostele sv. Ignáce, kterou celebroval ministr pošt Msgre. František Hála a ministrovali poslanci ing. Alois Janáček a poslanec Cyril Charvát. Po deváté hodině se delegáti sešli v sále jihlavského divadla, kde je přivítal společně s ministrem Hálou, ostatními poslanci kraje, zástupci úřadů a politických stran NF předseda Alois Janáček.[9]

Čsl. strana lidová se zasazovala o lepší postavení zemědělců v nově osídleném pohraničí.

Proto žádají naši hraničáři, aby vláda splnila slib o rychlém přidělení do úplného vlastnictví a neprodleně přikročila ku přidělování do vlastnictví. Dále si stěžují naši národní správci na nedostatek hotových peněz. Ptají se, proč je jim vypláceno za obilí a výrobky jen 50% ceny a ostatní zadržováno? Je sice pravda, že jsou jenom národními správci a stát zadržuje tyto peníze pro konečné vyúčtování, je však stejně pravda, že osídlenci už chtějí býti jednou plnoprávnými pány na svých usedlostech. Na mnohých místech, kde převzali vybrakovaná hospodářství, naříkají na nedostatek potahů, dobytka, povozů a strojů. Tato místa bude třeba zjistiti a tam především pomoci z dodávek z ciziny, jak strojů tak i hospodářského dobytka. Nesmíme zanedbávati naše pilné a svědomité hraničáře, ale všemožně jim pomáhati. Vybízíme ONV, aby těmto otázkám věnoval zvýšenou pozornost.

Živnostníci a obchodníci při živnostensko-obchodnickém odboru Československé strany lidové, kteří se sešli na schůzi 2. prosince 1945 ve Znojmě, se usnesli na rezoluci:

RESOLUCE

1. Kompetence různých ministerstev v záležitostech obchodníku a živnostníků budiž přenesena a soustředěna jedině v řádně vybudovaném ministerstvu obchodu a živností.

2. Rozhodování o udílení živností nebudiž však vyhrazováno ministerstvu, nýbrž naopak budiž provedena účelná decentralisace řízení v živnost. záležitostech a zasahování ministerstva do živnostenské samosprávy buď co nejvíce omezeno.

3. Vliv ÚRO ve věcech živností a obchodu budiž omezen na záležitosti zaměstnanecké.

4. Žádáme co nejširší samosprávu pro zemi Moravskoslezskou.

5. Žádáme znovuustavení zemských jednot živnostenských v zemi Moravskoslezské.

6. Žádáme znovuzřízení obchodních grémií na místo okupanty zavedených hospodář. skupin.

7. Žádáme znovuvybudování živnostenských škol.

8. Provádění učňovských zkoušek buď ponecháno obchodním grémiím a společenstvům, nikoliv obchodní komoře.

9. Zaměstnavatelům budiž přiznáno přiměřené zastoupení ve správních výborech Okresních úřadů ochrany práce.

10. Státní a družstevní podniky buďtež podrobeny stejnému daňovému zatížení a vůbec stejným povinnostem jako podnikání soukromé.

11. Vázané vklady potřebné pro podnikání a nákup zboží buďtež ihned uvolněny, aby nevznikly těžké poruchy v hospodářském životě a zaměstnanosti.

12. Zvláštní požadavky osvobozeného pohraničí (býv. Sudet).

a) Markové vklady obchodníků a živnostníků v pohraničí, kde marka zůstala i po osvobození delší dobu zákonným platidlem, složené u poštovních a berních úřadů, buďtež uvolňovány ve stejné míře v nové měně, jako vklady korunové.

b) Osvobozenému pohraničí budiž ihned přiznáno řádné poměrné zastoupení ve všech centrálních institucích.

Tato resoluce byla zaslána: pp. minister. předsedovi Zd. Fierlingerovi. náměstku předsedy vlády dr. Šrámkovi, ministru průmyslu B. Laušmanovi, ministru vnitřního obchodu dr. Ivanu Pietorovi, ministru pošt Františku Hálovi, klubu poslanců čsl. strany lidové v Praze, ústř., sekretariátu čsl. strany lidové v Praze, zemskému sekretariátu v Brně, kraj. sekretariátu v Jihlavě, poslancům kraje p. Ing. Janáčkovi v Jihlavě, J. Konvalinovi v Blížkovicích a Charvátovi ve Vel. Meziříčí.

Předvolební agitace v pohraničních obcích[editovat]

Československá strana lidová uskutečnila před senátními volbami 1946 ve Vratěníně pro obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice a Korolupy dvě velké schůze. Na druhé, uskutečněné na konci dubna 1946, vystoupil lidovecký poslanec ing. Alois Janáče z Moravských Budějovic a krajský tajemník Karel Linhart z Jihlavy. Oba zdůraznili nekompromisní stanovisko lidové strany ve věci přídělu zabraných statků do úplného vlastnictví a vyloučení veškeré stranickosti při přidělování usedlostí. Zároveň slíbili, že se lidová strana přičiní, aby zemědělské celky (tak jak se během historického vývoje utvořily) nebyly parcelovány a přešly v této podobě společně se selskými lesy do rukou národních správců. Schůze měla úspěch a zúčastnili se jí i duchovní dpp. Halík a Klima.[10]

Po celý duben a květen se konaly po okrese Mor. Budějovice členské a veřejné schůze ČSL, v Nových Syrovicích 3. května 1946, v Martínkově a Litohoři 5. května a další byly naplánované:

  • Budkov, 13. 5. 1946, referent poslanec NS Josef Konvalina (rolník z Blížkovic)
  • Mladoňovice, 11. 5. 1946. ref. posl. J. Konvalina
  • Přiložany, 15 5. 1946 ref. posl. J. Konvalina.
  • Korolupy, 16. 5. 1946, ref. posl. J. Konvalina
  • Jakubov, 16. 5. ref. profesor František Vítek z Třebíče, člen Zemského národního výboru
  • Blížkovice, 17. 5. ref. prof. F. Vítek, člen ZNV[11]

Organizování lidovecké mládeže[editovat]

Vzhledem k tomu, že se měl v květnu roku 1947 konat v Praze sjezd lidová mládeže, měl být během února 1947 v každé obci ustanoven odbor mladých lidovců. Začal nácvik písní a po večerech vyšívání vlajky nebo standarty. Stejnokroj sestával u bratrů z bílých košilí a modrých vázanek, u sester z modrých sukní, bílých košil a modrých vázanek, s připnutými tkanými odznaky.[12]

Divadelní hra v Lubnici[editovat]

V březnu 1947 sehráli lubničtí ochotníci činohru dra Josefa Mouřinovského[13] „Tři Marie” (s velkým úspěchem též v Radoticích a Vysočanech). Čistý výtěžek pak věnovali na potřeby farního kostela v Lubnici. Ve hře z vesnického života vystupoval student, který měl rád dvě Marie, jeho srdce však přilnulo k Panně Marii a vstoupil do kněžského semináře.[14]

Farní činnost v Korolupech[editovat]

V neděli 7. září 1947 ve tři hodiny odpoledne se v Korolupech konalo svěcení sošky Panny Marie, která byla pořízena pro poutní průvody z darů katolických žen a dívek v ceně 8 000 Kčs u brněnského sochaře a řezbáře Jaroslava Vaňka (* 31.3.1914 – † 4.10.1991).[15] Na svou první pouť k Panně Marii v Dobré Vodě u Kdousova vyšli korolupští farníci v neděli 14. září, kdy družičky nesly novou sošku Panny Marie. Slavnostně Matce Boží děkovali za ochranu poskytnutou v nebezpečných dobách minulé války a zároveň si vyprosili Boží požehnání a pomoc Mariinu pro svůj těžký začátek a šťastný život v novém domově.

V kostele sv. Vavřince se v den pouti konala o půl šesté ráno tichá mše svatá za korolupské a lubnické farníky a po ní se průvod vydal do Lubnice, kde následovala tichá mše svatá o půl sedmé za poutníky. V Lubnici se přidali farníci lubničtí. Poprvé od konce války se účastnilo poutě do Dobré Vody procesí z pohraničních obcí Vratěnína, Lubnice a Korolup v tak hojném počtu.

Po příchodu na poutní místo se u příležitosti sv. zpovědi konalo též sv. přijímání, dopoledne v 10.30 hod. hlavní mše s kázáním dp. karmelitána Dr. Prokopa Valeny z Kostelního Vydří, odpoledne v 15.00 hod. následovalo sv. požehnání, rozloučení s P. Marií Dobrovodskou a návrat domů. Pouť farníci zakončili v kostele sv. Vavřince v Korolupech chvalozpěvem Те Deum, sv. požehnáním a večerní modlitbou.

V listopadu 1947 se v Korolupech konaly sv. misie, jejichž cílem bylo oživení života farnosti a prohloubení víry farníků, popřípadě obrácení k víře. Účastnili se jich též kapucíni a lubničtí farníci.[16]

Korolupy. Také v Korolupech mají dítě dvouletky. V rodině předsedy místní organisace (ČSL) br. Lad. Šuly narodila se na Nový rok dceruška, která dostala jméno Anna a ze státní pokladny tisícovku.[17]
Korolupy. Milému bratru Jaroslavu Šebestovi a jeho vyvolené sl. Mařence Tříleté blahopřeje k jejich sňatku dne 21. října 1947 a na společné cestě životem vyprošuje hojnost Božího požehnání Sbor dobrovolných hasičů v Korolupech.[18]
Duchovní obnova farnosti korolupské a lubnické. V sobotu 15. listopadu 1947 večer počíná duchovní obnova v Коrolupech a skončí ve středu 19. listopadu ráno. Duchovní vedení převzal ochotně P. Arnold Bachan, kvardián františkánského řádu z Dačic. — Řím. katol. farní úřad v Коrоlupech.[19]

Reference[editovat]

  1. Naše Demokracie, 27.01.1946, s. 3
  2. Narozen 13. 9. 1911 v Černá Hoře (okres Blansko), studoval na gymnáziu v Boskovicích. Katolický kněz, doktor přírodních věd (Národní knihovna ČR), 1949-1960 farář v Hrušovanech, 1.7. – 30.9. 1960 administrátor v Lanžhotě. pak v Dolních Věstonicích.
  3. http://valousek.me.cz/thumbnails.php?album=375
  4. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3
  5. Naše Demokracie, 20.01.1946, s. 3
  6. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3
  7. Patron župy P. Václav Kosmák (1843 - 1898), kněz a spisovatel. Jako kněz působil v Moutnicích, Tvarožné a Prostoměřicích u Znojma. Od roku 1871 začal brněnský časopis Hlas uveřejňovat jeho básně a vzpomínky. Později se začal věnovat i větším literárním útvarům.
  8. Naše Demokracie, 04.10.1946, s. 4
  9. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.12.1945, číslo 24, s. 2
  10. Naše Demokracie, 01.05.1946, č. 18, s. 5
  11. Naše Demokracie, 09.05.1946, č. 19, s. 4
  12. Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 2
  13. Mouřínovský, Josef, 1893-1959: Tři Marie -sladkobolný obraz ze života venkovského o 5 jednáních s proměnou / od Josefa Bedřicha Mouřinovského, nakl. v Žarošicích, Josef Bedřich Mouřinovský, [mezi 1918 a 1938] (ve Vyškově tiskem Fr. Obziny), fond Národní muzeum - Knihovna Praha, sign. Div 05175
  14. Naše Demokracie, 18.04.1947, s. 4
  15. https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14123
  16. Naše Demokracie, 05.09.1947, s. 5 a Naše Demokracie, 12.09.1947, s. 5
  17. Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 5
  18. Naše Demokracie, 17.10.1947, s. 4
  19. Naše Demokracie, 07.11.1947, s. 2