Dějiny Korolup/Československá strana lidová

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Na jihozápadní Moravě zahájila Československá strana lidová svoji činnost už ke konci května 1945. První regionální list „Naše demokracie” ze dne 22. května oznamoval, že strana je připravena hájit zájmy živnostníků, obchodníků a středních vrstev. ČSL se zároveň snažila sjednotit křesťanský venkov a oslovit zemědělce z bývalé strany agrárníků. Sekretariáty Čs. strany lidové se nacházely v Moravských Budějovicích v bývalé Lidové záložně na Horním náměstí čp. 59,[1] v Jemnici v domě pekaře Roberta Knesla na náměstí Svobody čp. 61, ve Znojmě na Stalinově náměstí čp. 21 (Náměstí Svobody). V sekretariátu strany ve Znojmě sídlila také redakce listu Naše Demokracie, filiální redakce deníků strany a v přízemí prodejna novin s katolickou knihovnou. Namísto farních organizací zakládala ČSL místní „Lidové jednoty”.[2][3]

Osazení farností a zakládání místních lidových jednot[editovat]

Lubnice byla už na konci června zcela osídlena novým českým obyvatelstvem. Ve zdejším kostele sv. Jiří se také konala první česká bohoslužba ve vysídleném pohraničí. V neděli 24. června 1945 ji celebroval farář Vilém Klim z Kdousova. Další pohraniční fary se na Jemnicku započaly osazovat českými duchovními na konci srpna a začátkem září 1945.[4]

Do Starého Hobzí nastoupil jako správce fary bývalý jemnický kaplan dp. Ludvík Teplík, do Dešné dp. František Hamerský z Kdousova (r. 1946 dp. František Hrabal, Fr. Hamerský do Tvrdonic),[5] do Когоlup a Lubnice dp. Metoděj Sláma[6][7] z Velkého Újezdu, do Vratěnína přišel P. František Vorlíček, do Rancířova P. Antonín z Nové Říše a na faru v Kdousově jako kooperátor novosvěcenec Stanislav Bláha z Domamile. Premonstráti z Nové Říše se ujali také opuštěných klášterních far. Do Rancířova vyslali P. Bronislava Svobodu a do Vratěnína P. Isfrida Mušku.

V Lubnici, Hluboké, Dešné, Korolupech (předseda Ladislav Šula čp. 6) a Dančovicích byly také už v létě 1945 ustanoveny místní „Lidové jednoty” Československé strany lidové (ČSL).[8] Od ledna 1946 spadaly německé obce Dešná, Staré Hobzí, Lubnice, Rancířov, Nové Sady (po vysídlení něm. faráře nastoupil dp. Ferdinand Hrušata) a Vratěnín opět do děkanství jemnického.[9]

Církevní poutě[editovat]

Již v sobotu 7. června 1945 se vydali poutníci z Moravských Budějovic na velkou pouť do Hlubokých Mašůvek a 15. srpna na svátek Nanebevzetí Panny Marie vyšlo procesí z Jemnice k poutnímu kostelu Montserrat u Mutné.[10] Také pouť ke kostelíku Panny Marie v Kostníkách, tzv. Hájecká pouť na svátek „Narození Pany Marie” se konala opětovně v den 8. září a to za účasti nového obyvatelstva v pohraničních obcích, kde k věřícím promluvil administrátor František Hamerský z Dešné.[11]

V neděli 9. září se sešlo na tisíc věřících na pouti v Dobré Vodě u Mladoňovic. Procesí z vratěnínské farnosti vedl P. Isfrid Muška a promluvu měl farář z Kdousova Vilém Klim.[12] Průvod krojované mládeže s obrazem Panny Marie vyšel o desáté hodině dopoledne z kostela v Kdousově. Obraz bohorodičky byl následně umístěn na nově zrestaurovaném oltáři v poutní kapli Panny Marie. Oltář restauroval Vladimír Kolbábek z Náměště nad Oslavou.[13]

Pouť hraničářů v Hájku a Děkovná pouť u Dobré Vody. Vzhůru na pouť hraničářů v Hájku, která se koná na svátek Narození Panny Marie v Hájku u Kostník. Z Dešné vyjde k této poutí procesí s hudbou. Pouť se koná v Hájku o půl 11. hod. Odpoledne o půl 3 hod. požehnání. Národní děkovná pouť u Dobré Vody u Mladoňovic bude velkolepým projevem věřícího lidu jihozápadní Moravy. Přijďte všichni vzdáti úctu Matce Boží a poděkovat jí v nově obnoveném kostelíku před novým oltářem a novým milostným obrazem. Pouť se koná v neděli 9. září o pul 11. hod.[14]

Pouť k Panně Marii se konala též ve Znojmě ve dnech 8. a 9. září 1945.[15] Také poutníci z Velkého Meziříčí se vydali 9. září do Vranova ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie.[16] Obnovena byla též pouť z Mladoňovic do Kostelního Vydří k Panně Marii Karmelské (zmiňuje Josef Stanislav Menšík). Z Kostník k Panně Marii do Dobré Vody se putovalo podle staré tradice také v neděli 7. října 1945 v den Růžencových slavností (Rosenkranzfest).[17]

Lubnice - ochotnické divadlo[editovat]

V březnu 1947 sehráli lubničtí ochotníci činohru dra Josefa Mouřinovského[18] „Tři Marie” (s velkým úspěchem též v Radoticích a Vysočanech). Čistý výtěžek pak věnovali na potřeby farního kostela v Lubnici. Ve hře z vesnického života vystupoval student, který měl rád dvě Marie, jeho srdce však přilnulo k Panně Marii a vstoupil do kněžského semináře.[19]

Korolupy - farní činnost[editovat]

V květnu 1947 se P. Metoděj Sláma rozhodl v Korolupech zřídit farní knihovnu.[20] V neděli 7. září 1947 ve tři hodiny odpoledne se konalo v kostele svěcení nové sošky Panny Marie, kterou si farnost pořídila z darů katolických žen a dívek pro pro mariánské poutní průvody. Sošku v ceně 8 000 Kčs vyrobil brněnský sochař a řezbář Jaroslav Vaňka (* 31.3.1914 – † 4.10.1991).[21] V neděli 14. září 1947 slavila svoji premiéru při prvním farním putování k Panně Marii v Dobré Vodě.

O půl šesté ráno se v kostele sv. Vavřince korolupští farníci sešli při tiché mši svaté za korolupské a lubnické farníky, po ní se průvod vydal do Lubnice, kde následovala další tichá mše svatá o půl sedmé v tamním kostele a následně se přidali i farníci lubničtí. Poprvé od konce války se poutě do Dobré Vody účastnilo procesí z pohraničních obcí Vratěnína, Lubnice a Korolup v tak hojném počtu. Novou sošku Panny Marie nesly v čele průvodu družičky.

Po příchodu na poutní místo se u příležitosti sv. zpovědi konalo též sv. přijímání, dopoledne v 10.30 hod. následovala hlavní mše s kázáním dp. karmelitána Dr. Prokopa Valeny z Kostelního Vydří, odpoledne v 15.00 hod. sv. požehnání, rozloučení s P. Marií Dobrovodskou a návrat domů. Poutníci Matce Boží děkovali za ochranu poskytnutou v nebezpečných dobách minulé války a zároveň si vyprosili Boží požehnání a pomoc Mariinu pro svůj těžký začátek a šťastný život v novém domově. Pouť korolupští farníci zakončili v kostele sv. Vavřince v Korolupech chvalozpěvem Те Deum, sv. požehnáním a večerní modlitbou.

V listopadu 1947 se v Korolupech konaly sv. misie, jejichž cílem bylo oživení života farnosti a prohloubení víry farníků, popřípadě obrácení k víře. Účastnili se jich též kapucíni a lubničtí farníci.[22]

Korolupy. Také v Korolupech mají dítě dvouletky. V rodině předsedy místní organisace (ČSL) br. Lad. Šuly narodila se na Nový rok dceruška, která dostala jméno Anna a ze státní pokladny tisícovku.[23]
Korolupy. Milému bratru Jaroslavu Šebestovi a jeho vyvolené sl. Mařence Tříleté blahopřeje k jejich sňatku dne 21. října 1947 a na společné cestě životem vyprošuje hojnost Božího požehnání. Sbor dobrovolných hasičů v Korolupech.[24]
Duchovní obnova farnosti korolupské a lubnické. V sobotu 15. listopadu 1947 večer počíná duchovní obnova v Коrolupech a skončí ve středu 19. listopadu ráno. Duchovní vedení převzal ochotně P. Arnold Bachan, kvardián františkánského řádu z Dačic. — Řím. katol. farní úřad v Коrоlupech.[25]

Orel západomoravská župa Václava Kosmáka[editovat]

Všechny pokyny pro jednoty, orelská zpravodajství a organizační zprávy uveřejňovalo župní vedení v týdeníku „Naše demokracie“ a každá jednota musela také povinně odebírat jeden výtisk. Župním starostou byl zvolen bratr Antonín Kokeš. Župní kancelář se nacházela v Třebíči ve Spolkovém domě „Sušil”. Ústřední kancelář čsl. Orla sídlila v Brně na ulici Starobrněnské čp. 19-21.[26]

Br. místním radám jednot čsl. Orla!

Doba letošních krátkých prázdnin je u konce, proto svolejte co nejdříve schůzi míst. rady společně s cvičitelským sborem a proveďte důkladné přípravy pro zahájení činnosti a pravidelného cvičení všech kategorií. Nelekejte se případných nedostatků a obtíží. Začneme nyní po třetí a pozvedneme se zas! Všichni do práce! Jsme ve svobodné, demokratické republice a činnost Orelstva nesleduje jen cíl a prospěch vlastní, nýbrž je prokazatelně zaměřena valnou měrou k podpoře a dobru celého národa i československého státu!

Ve Znojmě došlo oproti vnitrozemí k založení orelské jednoty až v neděli 9. prosince 1945. Starostou byl zvolen bratr Stanislav Sysel, místostarostou bratr Jan Zima, jednatelem bratr Stanislav Jiříček, pokladníkem bratr Ferdinand Bělobradič, náčelníkem bratr Jan Vídeňský a náčelnicí sestra Joža Nováková.

Ústředí Čs. Orla v Brně vydalo na začátku října 1946 jako doplněk k prozatímnímu kroji tkané odznaky. Nosil se na levé straně prsou, u košile (halenky) na levé kapsičce, u cvičebního úboru a tílka též uprostřed. Sportovci (lyžaři, turisté, branný úbor) nosili znak na levém rukávu sportovního nebo civilního obleku. Ve žlutém erbu se nacházela státní vlajka kombinovaná s nápisem Orel ve formě kříže. Cena odznaku činila 5 Kčs.[27]

Ve čtvrtek dne 6. února 1947 se konala valná hromada jednoty Čsl. Orla v Jemnici. Starostou byl zvolen br. Jan Vaněk, místostarostou páter M. Kolík a K. Finda, jednatelem br. Fr. Svoboda, vzdělavatelem br. páter Ludvík Gazda (od roku 1949 působil na faře v Korolupech), matrikářem L. Michal, pokladníkem J. Jelínek, hospodářem A. Janoušek, náčelníkem Ant. Havelka, náčelnicí s. Ant. Slámová. Zároveň byl přijat návrh přistoupit do Svazu brannosti.

ČSL - kraj Jihlavský[editovat]

Po téměř 7 letech obnovila svou činnost na jihozápadní Moravě také Čsl. strana lidová. Ustavila okresní výbory, vybudovala sít důvěrníků, v Mor. Budějovicích zřídila na Horním náměstí čp. 51 sekretariát (bývalá Lidová záložna), který úřadoval zpočátku denně. Zde bylo také možné vyzvednout přihlášky do strany. Na konci května se počítalo, že v nejbližších dnech bude otevřen také sekretariát ve Znojmě. Zároveň začal od 23. května vycházet informační list pro jihozápadní Moravu «Naše demokracie». Členové strany se zapojili do práce v místních i okresních Národních výborech.[28]

Všechny naše pp. důvěrníky žádáme, aby do konce měsíce června provedli všude nábor členstva do čsl. strany lidové. Po skončení náboru, zašlete řádně vyplněné a podepsané přihlášky svému příslušnému okresnímu sekretariátu. — Zároveň prosíme pp. důvěrníky, aby učinili soupis odběratelů našeho týdeníku a zaslali tento buďto administrací ve Znojmě, Stalinovo nám. 21 aneb svému okresnímu sekretariátu. Oznamte nám také na jaké prodejny máme náš list zasílati. Naším pp. důvěrníkům a pracovníkům zasíláme toto číslo ku propagaci. Rozšiřte toto mezi členstvem a získejte odběratele listu, který počne po skončení náboru vycházeti ve zvětšeném formátě.[29]

Místní organizace lidové strany v Jemnici uspořádala v neděli 12. 8. 1945 oslavu k 75. narozeninám pana náměstka předsedy vlády a předsedy strany Msgre. Dr. Jana Šrámka. V 10 hod. dopoledne promluvil katecheta P. Josef Gross (* 12.8.1906 Oslavany – † 6.11.1967 Brno) a po té se konaly v kostele sv. Stanislava slavnostní děkovné bohoslužby. Josef Gross přežil koncentrační tábor v Nordhausenu (KZ Dora-Mittelbau) a po návratu do Jemnice měl své první kázání 17. června 1945 na Svatovítské pouti.[30][31]

Ve dnech 27.-28. září 1945 pořádal krajský odbor mládeže čsl. strany lidové ve Znojmě první „Svatováclavské oslavy”. Oslavám předcházely porady ve spol. domě ve Znojmě, které řídil krajský a okresní předseda odboru mládeže čsl. strany lidové br. Antonín Machát. Sjezdová kancelář v době oslav se nacházela v kanceláři sekretariátu čsl. strany lidové ve Znojmě, nám. Svobody 21. Na oslavy dorazila krojovaná mládež z oblastí od Třeště až po Mikulov, od Dačic až po Mor. Krumlov a Hrotovice. Na znojemském stadiónu probíhala přehlídka národních zvyků a tanců. Svatováclavské oslavy ukončilo díkuvzdání „Pánu světa a Svatému knížeti Václavu”.

1945 Krajský sjezd Československé strany lidové[editovat]

První poválečný krajský sjezd západomoravské ČSL se konal 15.-16. prosince 1945 ve stranickém domě v Jihlavě. Sjezd zahájil krajský předseda ČSL poslanec Alois Janáček. Jednotlivé sekce a odbory se pak věnovaly vlastnímu programu.

  • Zemědělská sekce: řídil krajský předseda Josef Zacha z Radošova
  • Živnostenská sekce: řídil Karel Černý z Velkého Meziříčí
  • Dělnicko-zaměstnanecká sekce: řídil P. Vilém Klim z Kdousova
  • Odbor mládeže: řídil předseda krajského odboru mládeže bratr Antonín Machát ze Znojma
  • Odbor žen: řídila Emilie Vejvodová z Velkého Meziříčí

Delegáti západomoravského kraje po pracovních schůzích pokračovali ve 14.30 hodin na plenární schůzi krajské lidové rady v budově Besedy. Sjezdová neděle započala v 8.00 hodin ráno mší svatou v kostele sv. Ignáce, kterou celebroval ministr pošt monsignore František Hála a ministrovali poslanci Alois Janáček a Cyril Charvát. Po deváté hodině se delegáti sešli v sále jihlavského divadla, kde je přivítal společně s ministrem Hálou, ostatními poslanci kraje, zástupci úřadů a politických stran NF předseda Alois Janáček.[32]

Čsl. strana lidová se zasazovala o lepší postavení zemědělců v nově osídleném pohraničí.

Proto žádají naši hraničáři, aby vláda splnila slib o rychlém přidělení do úplného vlastnictví a neprodleně přikročila ku přidělování do vlastnictví. Dále si stěžují naši národní správci na nedostatek hotových peněz. Ptají se, proč je jim vypláceno za obilí a výrobky jen 50% ceny a ostatní zadržováno? Je sice pravda, že jsou jenom národními správci a stát zadržuje tyto peníze pro konečné vyúčtování, je však stejně pravda, že osídlenci už chtějí býti jednou plnoprávnými pány na svých usedlostech. Na mnohých místech, kde převzali vybrakovaná hospodářství, naříkají na nedostatek potahů, dobytka, povozů a strojů. Tato místa bude třeba zjistiti a tam především pomoci z dodávek z ciziny, jak strojů tak i hospodářského dobytka. Nesmíme zanedbávati naše pilné a svědomité hraničáře, ale všemožně jim pomáhati. Vybízíme ONV, aby těmto otázkám věnoval zvýšenou pozornost.

Živnostníci a obchodníci při živnostensko-obchodnickém odboru Československé strany lidové, kteří se sešli na schůzi 2. prosince 1945 ve Znojmě, se usnesli na rezoluci:

RESOLUCE

1. Kompetence různých ministerstev v záležitostech obchodníku a živnostníků budiž přenesena a soustředěna jedině v řádně vybudovaném ministerstvu obchodu a živností.

2. Rozhodování o udílení živností nebudiž však vyhrazováno ministerstvu, nýbrž naopak budiž provedena účelná decentralisace řízení v živnost. záležitostech a zasahování ministerstva do živnostenské samosprávy buď co nejvíce omezeno.

3. Vliv ÚRO ve věcech živností a obchodu budiž omezen na záležitosti zaměstnanecké.

4. Žádáme co nejširší samosprávu pro zemi Moravskoslezskou.

5. Žádáme znovuustavení zemských jednot živnostenských v zemi Moravskoslezské.

6. Žádáme znovuzřízení obchodních grémií na místo okupanty zavedených hospodář. skupin.

7. Žádáme znovuvybudování živnostenských škol.

8. Provádění učňovských zkoušek buď ponecháno obchodním grémiím a společenstvům, nikoliv obchodní komoře.

9. Zaměstnavatelům budiž přiznáno přiměřené zastoupení ve správních výborech Okresních úřadů ochrany práce.

10. Státní a družstevní podniky buďtež podrobeny stejnému daňovému zatížení a vůbec stejným povinnostem jako podnikání soukromé.

11. Vázané vklady potřebné pro podnikání a nákup zboží buďtež ihned uvolněny, aby nevznikly těžké poruchy v hospodářském životě a zaměstnanosti.

12. Zvláštní požadavky osvobozeného pohraničí (býv. Sudet).

a) Markové vklady obchodníků a živnostníků v pohraničí, kde marka zůstala i po osvobození delší dobu zákonným platidlem, složené u poštovních a berních úřadů, buďtež uvolňovány ve stejné míře v nové měně, jako vklady korunové.

b) Osvobozenému pohraničí budiž ihned přiznáno řádné poměrné zastoupení ve všech centrálních institucích.

Tato resoluce byla zaslána: pp. minister. předsedovi Zd. Fierlingerovi. náměstku předsedy vlády dr. Šrámkovi, ministru průmyslu B. Laušmanovi, ministru vnitřního obchodu dr. Ivanu Pietorovi, ministru pošt Františku Hálovi, klubu poslanců čsl. strany lidové v Praze, ústř., sekretariátu čsl. strany lidové v Praze, zemskému sekretariátu v Brně, kraj. sekretariátu v Jihlavě, poslancům kraje p. Ing. Janáčkovi v Jihlavě, J. Konvalinovi v Blížkovicích a Charvátovi ve Vel. Meziříčí.

Československé parlamentní volby 1946[editovat]

Před senátními volbami 1946 uspořádali lidovci ve Vratěníně dvě velké schůze pro obce Vratěnín, Uherčice, Mešovice, Lubnice a Korolupy. Na druhé schůzi (na konci dubna 1946) vystoupil lidovecký poslanec Alois Janáček z Moravských Budějovic a krajský tajemník Karel Linhart z Jihlavy. Oba zdůraznili nekompromisní stanovisko lidové strany ve věci přídělu zabraných statků do úplného vlastnictví a vyloučení veškeré stranickosti při přidělování usedlostí. Zároveň slíbili, že se lidová strana přičiní, aby zemědělské celky (tak jak se během historického vývoje utvořily) nebyly parcelovány a přešly v této podobě společně se selskými lesy do rukou národních správců. Schůze měla úspěch a zúčastnili se jí i duchovní dpp. Halík a Klima.[33] Členské a veřejné schůze ČSL na Moravsko-budějovicku pak plynule pokračovaly i po celý květen 1946:

  • Nové Syrovice 3. květen,
  • Martínkov a Litohoř 5. květen,
  • Budkov 13. květen, referující poslanec Národního shromáždění Josef Konvalina (rolník z Blížkovic),
  • Mladoňovice 14. květen, ref. posl. J. Konvalina,
  • Příložany, 15. květen, ref. posl. J. Konvalina,
  • Korolupy, 16. květen, ref. posl. J. Konvalina,
  • Jakubov, 16. květen, ref. profesor František Vítek z Třebíče (člen ZNV v Brně),
  • Blížkovice, 17. květen, ref. prof. F. Vítek (člen ZNV v Brně).[34]

Výsledky voleb[editovat]

Československé parlamentní volby 1946, které se konaly v neděli 26. května 1946, komunistická strana v okrese Moravské Budějovice i přes veškerou předvolební agitaci prohrála. Vedla pouze v bývalých německých obcích, kde těsně před volbami rozdala národním správcům dekrety o majetku půdy. Obce Korolupy a Lubnice se staly baštou čsl. strany lidové, obce Vratěnín a Uherčice baštou stran komunistické a soc. demokracie.

V poslední májové neděli dosáhla čsl. strana lidová svého kýženého a opravdu zaslouženého vítězství. Lid okresu moravsko- budějovického spontáně vyjádřil svou důvěru odevzdáním svého hlasu straně lidové a tím zjevně a otevřeně se přihlásil k těm ideálům a zásadám, které hájí jediná nesocialistická strana lidová. (Naše Demokracie, Zasloužené vítězství lidové strany na Budějovicku. Budějovický okres bašta lidového hnutí na jihozápadní Moravě)[35]
Výsledky voleb v bývalých německých obcích okresu M. Budějovice Výsledky voleb v přilehlých českých obcích okresu M. Budějovice[36]
Vratěnín: KSČ 125, ČSL 22, ČSD 64, ČSNS 38 Police: KSČ 157, ČSL 117, ČSNS 97, ČSD 60
Uherčice: KSČ 157, ČSL 34, ČSD 60, ČSNS 27 Kostníky: ČSL 93, KSČ 51, ČSNS 16, ČSD 0
Korolupy: KSČ 73, ČSL 69, ČSD 9, ČSNS 8 Kdousov: ČSL 79, KSČ 16, ČSNS 20, ČSD 9
Lubnice: KSČ 54, ČSL 50, ČSNS 33, ČSD 2 Dešov Malý: ČSL 99, ČSNS 25, ČSD 6, KSČ 2
Mešovice: KSČ 54, ČSL 35, ČSNS 9, ČSD 3 Dešov Velký: ČSL 189, ČSNS 84, KSČ 60, ČSD 6
Rancířov: ČSL 19, KSČ 12, ČSNS 25, ČSD 7 Bačkovice: ČSL 82, KSČ 75, ČSNS 10, ČSD 3
Dešná: KSČ 121, ČSL 13, ČSNS 40, ČSD 5 Jiratice: ČSL 61, KSČ 8, ČSD 1, ČSNS 0
Županovice: KSČ 35, ČSL 12, ČSNS 2, ČSD 0 Radotice: ČSL 114, KSČ 51, ČSD 2, ČSNS 0
Dančovice: KSČ 40, ČSL 21, ČSD 29, ČSNS 2 Menhartice: ČSL 75, ČSD 45, KSČ 0, ČSNS 0
Frauendorf: KSČ 14, ČSD 60, ČSL 0, ČSNS 0 Pálovice: ČSL 77, KSČ 77, ČSNS 10, ČSD 7
Lovčovice: ČSL 33, KSČ 17, ČSD 2, ČSNS 2 Slavíkovice: ČSL 101, KSČ 55, ČSNS 38, ČSD 21
Bělčovice: KSČ 38, ČSL 18, ČSD 0, ČSNS 0 Mladoňovice: ČSL 184, KSČ 76, čSD 49, ČSNS 8
Chvalkovice: ČSL 32, KSČ 25, ČSD 12, ČSNS 9 Jemnice: ČSL 774, KSČ 595, ČSNS 543, ČSD 357
Plačovice: ČSL 9, KSČ 7, ČSD 0, ČSNS 0 Moravské Budějovice: ČSL 10 091, KSČ 7 103, ČSNS 4 300, ČSD 2873, В 92

1947 - organizování lidovecké mládeže[editovat]

Vzhledem k tomu, že se měl v květnu roku 1947 konat v Praze sjezd lidovecké mládeže, plánovala strana během února 1947 v každé obci zřizování odborů mladých lidovců. Mladí lidovci se věnovali hlavně nácviku písní a po večerech vyšívali vlajky nebo standarty. Stejnokroj sestával u bratrů z bílých košilí a modrých vázanek, u sester z modrých sukní, bílých košil a modrých vázanek, s připnutými tkanými odznaky.[37]

1947 - okresní valná hromada ČSL Moravské Budějovice[editovat]

Okresní valná hromada Čs. strany lidové se konala v Moravských Budějovicích ve čtvrtek 13. března 1947 v Národním domě. Schůzi za hojné účasti delegátů a místních organizací předsedal poslanec br. Konvalina. Během referátů bylo konstatováno, že strana vyvíjí na okrese bohatou a úspěšnou činnost a že si je vědoma svého vedoucího postavení. Spokojena byla i s přílivem nových členů z řad drobných podnikatelů a zemědělců. V nově zvoleném výboru zasedli opětovně osvědčení činovníci: předseda br. Konvalina, I. místopředseda páter J. Hladík, II. místopředseda br. J. Hazuka, III. místopředseda br. J. Sedlák, jednatel br. Ed. Kuba, organizátor br. Kříž, pokladník br. Maloň, referentka žen slečna Tichá, kulturní ref. br. Plšek, zdravotní a sociální ref. farář J. Opletal, referent mládeže br. Kučera, školský ref. slečna Petráková, družstevní ref. bratři Abrahám, Kežlínek a Čuka, živnostenský ref. br. Černohous, dělnicko-zaměstnanecký ref. br. Hazuka, zemědělský ref. br. Dvořák a tiskový ref. farář Šrámek.[38]

Stranický tisk[editovat]

Československá strana lidová vydávala v letech 1945-48 několik svých listů: deníky «Národní obroda» a «Lidová demokracie», na jihozápadní Moravě krajský týdeník «Naše demokracie», zemědělské týdeníky «Zemědělská svoboda» a «Zemědělská demokracie», týdeník pro dělnictvo, zaměstnance a závodní organizace «Obrana práce», týdeník pro živnostníky, obchodní a výrobní sektor «Hospodářská demokracie».

Naše demokracie, týdeník pro jihozápadní Moravu, vydával Výkonný výbor Československé strany lidové. Redakční kruh vedl Ondřej Obruča, odpovědným zástupcem listu Stanislav Bartušek. Redakce a administrace týdeníku se nacházela v Mor. Budějovicích na Horním náměstí čp. 55. Vycházela každý pátek (Tisk V. Dvořák, Mor. Budějovice). Roční předplatné činilo 96 Kčs, na půl roku 46 Kčs, na čtvrt roku 24 Kčs. Uzávěrka týdeníku se konala v úterý večer. Od 23. února 1948 přesídlila redakce týdeníku a okresní sekretariát ČSL do prostor v prvním patře Národního domu (později již Okresní osvětový dům, tzv. Beseda).

Týdeník «Naše demokracie» vyšel naposledy 27. února 1948 (4. ročník, č. 9), už jen o 4 stránkách. Přinesl též zprávu, že deník «Lidová demokracie» se stala tiskovým orgánem akčního výboru Národní fronty a že «Svobodné noviny» (List Sdružení kulturních organisací) převzal taktéž akční výbor, který šéfredaktorem listu jmenoval Jana Drdu.

Na šéfredaktora týdeníku «Vývoj», Pavla Tigrida, který byl členem Lidové demokracie, ústředního orgánu Československé strany lidové a týdeníku «Obzory», byl vydán zatykač. Deník «Národní obroda» vydával od č. 47 (26.02.1948) Krajský akční výbor Národní fronty v Brně a poslední číslo vyšlo 28. února 1948. Lidová demokracie vyšla naposledy 31. března 1948. Obdobně byla ukončena komunisty i ostatní lidovecká periodika.[39]

Reference[editovat]

  1. V současnosti v přízemí sídlí Česká pošta, nám. ČSA 59, 676 01 Moravské Budějovice.
  2. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 15.06.1945, 1(2).
  3. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 05.12.1947, 3(47). s. [5].
  4. Naše demokracie, 29.06.1945, s. 4: První české bohoslužby v osvobozené Lubnici.
  5. Naše Demokracie, 27.01.1946, s. 3
  6. Narozen 13. 9. 1911 v Černá Hoře (okres Blansko), studoval na gymnáziu v Boskovicích. Katolický kněz, doktor přírodních věd (Národní knihovna ČR), 1949-1960 farář v Hrušovanech, 1.7. – 30.9. 1960 administrátor v Lanžhotě. pak v Dolních Věstonicích.
  7. http://valousek.me.cz/thumbnails.php?album=375
  8. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3
  9. Naše Demokracie, 20.01.1946, s. 3
  10. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 1(4). s. [2].
  11. Naše Demokracie, list Československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 02.09.1945, číslo 12, s. 3 a 16.09.1945, číslo 14, s. 3
  12. Citace:„P. Vilém Klim: Narozen 7. 9. 1900 ve Vídni, vysvěcen 5. 7. 1924 v Brně. Před příchodem do Žatčan byl kaplanem v Šaraticích a ve Znojmě, kde byl od roku 1936 farářem. Do Žatčan nastoupil v roce 1938, ale pro dlouhodobou nemoc vykonával úřad jen krátce, od roku 1941 byl kaplanem v Domamili a od roku 1945 farářem v Kdousově, kde také v roce 1946 zemřel a je pohřben.” In: Duchovní správa žatčanské farnosti na www.farnostujezdubrna.cz.
  13. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 16.09.1945, číslo 14, s. 3
  14. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.09.1945, 1(13). s. [2].
  15. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 09.09.1945, 1(13).
  16. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.09.1945, 1(15).
  17. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 14.10.1945, 1(18).
  18. Mouřínovský, Josef, 1893-1959: Tři Marie -sladkobolný obraz ze života venkovského o 5 jednáních s proměnou / od Josefa Bedřicha Mouřinovského, nakl. v Žarošicích, Josef Bedřich Mouřinovský, [mezi 1918 a 1938] (ve Vyškově tiskem Fr. Obziny), fond Národní muzeum - Knihovna Praha, sign. Div 05175
  19. Naše Demokracie, 18.04.1947, s. 4
  20. Národní obroda, 10.05.1947, s. 7.
  21. https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_osobnosti&load=14123
  22. Naše Demokracie, 05.09.1947, s. 5 a Naše Demokracie, 12.09.1947, s. 5
  23. Naše Demokracie, 07.02.1947, s. 5
  24. Naše Demokracie, 17.10.1947, s. 4
  25. Naše Demokracie, 07.11.1947, s. 2
  26. Patron župy P. Václav Kosmák (1843 - 1898), kněz a spisovatel. Jako kněz působil v Moutnicích, Tvarožné a Prostoměřicích u Znojma. Od roku 1871 začal brněnský časopis Hlas uveřejňovat jeho básně a vzpomínky. Později se začal věnovat i větším literárním útvarům.
  27. Naše Demokracie, 04.10.1946, s. 4
  28. MNV Moravské Budějovice: za ČSL Abrahám Karel, Černohous Josef, Dvořák Jan, Hazuka Jaroslav, Sedlák Josef, Šálek Jiří, Tichý František. In: Naše demokracie, 14.07.1945.
  29. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 23.06.1945, 1(3). s. [4].
  30. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 29.06.1945, 3(4).
  31. R. D. Josef Gross: na kněze byl vysvěcen 5. 7. 1930 v Brně, poté působil jako kaplan v Moravských Budějovicích a jako katecheta v Jemnici a v Brně (po válce opět v Jemnici a v Brně u sv. Jakuba).
  32. Naše Demokracie, Podnázev: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě, 22.12.1945, číslo 24, s. 2
  33. Naše Demokracie, 01.05.1946, č. 18, s. 5
  34. Naše Demokracie, 09.05.1946, č. 19, s. 4
  35. Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2
  36. Naše Demokracie, 30.05.1946, č. 22, s. 1-2
  37. Naše Demokracie, 31.01.1947, s. 2
  38. Naše Demokracie: list československé strany lidové na jihozápadní Moravě. Mor. Budějovice: Čs. strana lidová na okrese mor.-budějovickém, 21.03.1947, 3(11).
  39. Moravská zemská knihovna v Brně, deníky Národní obroda a Lidová demokracie, týdeník Naše demokracie.