Akvaristika/Odpěňovač

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ve veřejných mořských akváriích v přímořských státech a městech se s úspěchem používá voda z otevřeného moře. Voda samozřejmě obsahuje všechny složky a také v nepatrném množství se vyskytující stopové prvky. Díky smlouvám s obchodním loďstvem je zajišťováno průběžné zásobování těchto akvárií čerstvou mořskou vodou.

Výstavní část akvárií je podle teplot rozdělena na studenovodní a tropické oblasti. Kromě toho mají k dispozici okruhy s rozdílným obsahem solí. Dovážená a skladovaná voda z otevřeného moře musí být tedy ošetřena podle jejího dalšího použití. Tak například v přípravné nádrži pro teplovodní akvária je voda pozvolna ohřívána na 20-25 °C a upravována na potřebné pH. Např. pro baltská akvária musí být mořská voda ředěna sladkou vodou na 10-15 promile. Intenzivním větráním během všech stupňů úpravy vody je zajištěna výměna plynů.

Z odumřelého planktonu a ostatních organických látek vznikající CO2 je odebírán a vodou je přijímán kyslík. Teprve po těchto přípravách je mořská voda všestranně použitelná. Nyní ovšem v žádném koloběhu nebude vyměněna všechna voda najednou. Podle živočišného obsazení a nároků se během 2 až 8 týdnů čerstvou vodou nahrazuje čtvrtina až třetina celkového množství.

Výstavní akvária představují různá uzavřená vodní tělesa, lišící se podle zeměpisného původu jednotlivých živočichů teplotou, případně obsahem solí. Přes tuto rozdílnost fungují koloběhy, které jsou podrobovány chemickým kontrolám a korekturám, všude přibližně stejně. Cílem všech kvalitu vody zlepšujících prostředků je vytvoření optimálních, přírodním poměrům co možná nejbližších podmínek pro chované živočichy. Jen v bezvadném prostředí projevují své životní aktivity, rozvíjejí se ve svých barvách a dožívají se maximální délky života.

Výstavní nádrže jsou jen částí akvarijního zařízení návštěvníkům přístupného. Většinou je několik takových akvárií spojeno do jednoho koloběhu. Tímto spojením je dosaženo vytvoření jednoho většího množství vody, které je pak vůči chemickým změnám odolnější. Aby se obíhající množství vody ještě zvětšilo, jsou filtrační a zvláště připojené retenční komory voleny co možná největší. Přesto bez dodatečné úpravy není zaručena použitelnost vody po delší období. Výměšky, zbytky potravy nebo zavlečené mikroorganizmy zvyšují ve vodě obsah organických látek. Různé druhy bakterií poté tyto dusíkaté sloučeniny, především bílkoviny, rozkládají a v několika stupních vznikají konečné minerální produkty. V moři tyto látky slouží rostlinnému planktonu a řasám k výstavbě organického materiálu. K tomu však ve většině akvárií nedochází, zde je biologická rovnováha porušena. Koncentrace těchto rozkladných produktů zde narůstá a v důsledku zmíněné činnosti bakterií se zvyšuje výskyt bakteriálních jedů.

Zůstanou-li tyto skutečnosti nepovšimnuty, může zakrátko vymřít celé osazenstvo takto zanedbané nádrže. Protože uvedené procesy probíhají bez vzniku zákalu, nejsou pohledově nijak patrné. Naproti tomu pravidelná chemická kontrola vody odhalí důležité biochemické procesy a dovolí včas provést příslušné opravné zákroky.

Důležitými indikátory kvality akvarijní vody je, jak už bylo uvedeno, hodnota pH a redox-potenciál. Je-li na příklad zjištěno, že hodnota pH vykazuje klesající tendenci, tedy že pozvolna klesá pod hodnotu 8, je možno z toho usoudit, že se začíná vyskytovat kyselina uhličitá spolu s větším množstvím dusičnanů a fosforečnanů. V takovém případě je třeba hodnotu pH upravit přídavkem sody a bikarbonátu. Ovšem opakovaný prudký pokles pH upozorňuje na žádoucí výměnu staré vody za čerstvou. V připravené přidávané vodě nám musí být vedle teploty přesně známo pH a obsah solí. Je-li obsah solí příliš vysoký nebo naopak příliš nízký, mohou být bezobratlí živočichové těžce poškozeni. V některých případech se ke zlepšení kvality akvarijní vody užívá ozonizační zařízení. Biochemické procesy v mořském akváriu, odpovídající kontrolní prostředky a potřebné zákroky zde mohou být jen naznačeny. Ve skutečnosti jsou mnohem komplikovanější a rozsáhlejší.

Jaké technické předpoklady jsou k provozu výstavních mořských akvárií zapotřebí? Výkonná cirkulační čerpadla obstarávají neustálý oběh a zabezpečují, aby obsah každé výstavní nádrže byl během jedné až dvou hodin přefiltrován. Tím se zachycují plovoucí organické nečistoty. Aby se nyní rozkladné biologické procesy pouze nepřesunuly z nádrží do filtrů, jsou tyto látky denně z filtrů odstraňovány. Přefiltrovaná voda se vede do dobře větraných retenčních nádrží. Zde, pokud je to zapotřebí, je voda pro teplovodní akvária ohřívána na 25 °C nebo naopak pro studenovodní oblast chlazena na 10-16 °C. Tato voda se pak oběhovým čerpadlem vrací do výstavních nádrží.

Aby byla hospodárně využita vysoká spotřeba energií, je bezprostředně před výtokem zařazen tzv. bílkovinový odpěňovač. Jedná se snad o nejdůležitější akvaristický vynález 20. století. Mezitím byly vyvinuty komplikovanější přístroje, ale v podstatě je jejich funkce stejná. Cirkulační čerpadlo tlačí vodu tryskou do několikadílné trubky z umělé hmoty. Přitom je regulovatelným injektorem přisáván vzduch. Silným zvířením dochází k vytvoření pěny. Koloidní nečistoty, zvláště bílkoviny, ulpívají na vzduchových bublinách a ve formě tuhé pěny jsou pozvolna vytlačovány z vrchní trubky do lapače. Takto jsou bílkovinné látky odstraňovány z vody dříve, než může nastat jejich bakteriální rozklad. Velmi dobrým ukazatelem nejlepší kvality vody je růst zelených řas, na příklad různých plazivých větvených řas rodu Caulerpa. Skutečnost, že jen v několika málo akváriích je možno takové řasy spatřit, může vést k domněnce, že v nádržích koluje voda podřadné kvality. To je ale chybný dohad. Mezi početnými rybami nádrží se bohužel vyskytují mnohé druhy, které každou sebemenší řasu hned pozřou. Tím je jejich růst potlačen už v zárodku. Zadruhé se občas stává, že při hustším obsazení nádrže se vyskytne onemocnění, způsobené především kožními parazity. Aby byl udržen stav cenných živočichů, musí se používat léčiva, která sice ryby uzdravují, ale mořské řasy je nesnášejí.

Není tedy voda jako voda. Mnohé o chemizmu mořské vody v akváriích musí zůstat nevyřčeno, mnohé není ještě známo. Přece ale můžeme konstatovat: k úspěšnému provozování mořské akvaristiky jsou zapotřebí důkladné znalosti o základním prvku, to je o vodě, a jejich cílevědomá aplikace.