Český slang/Slang starých labských plavců

Z Wikiknih
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Slang labských plavců

Následující slovníček obsahuje staré plavecké výrazy, vybrané a zpracované říčními kapitány ve výslužbě (Radomírem Lovászem, Janem Malým, Lubošem Šebrlem) za laskavé pomoci dalších emeritních plavců.

Ve století devatenáctém a začátkem století dvacátého se na plavbě používaly prakticky pouze slangové výrazy německé.

Je to dáno tím, že v minulosti převážná část plavců na českých lodích pocházela z pohraničí a byla německé národnosti a teprve v druhé půli dvacátého století v posádkách převážili čeští plavci. A také tím, že se většina českých říčních lodí plaví převážně na německém úseku řeky Labe.

Většina starých plaveckých slangových výrazů je takřka shodná s výrazy německými, nebo je velmi poněmčilá. Jen sporadicky (např. hejnidlo) jsou slangové výrazy jiné, neponěmčilé.

Nepovažujeme tento soupis plaveckých slangových výrazů za uzavřený. Chtěli bychom, aby byl doplněný o slangové výrazy starých i dnešních plavců, vltavských či jiných, plavících se na přehradách, či jiných českých vodních cestách.


B[editovat]

  • Berlička nebo křivka, německy das Hamme, slangově „hama“ u bidla či háčku jenom „hamička“ dřevěné osazení jednoho konce sochoru, bidla či háčku pro lepší uchopení a manipulaci s nimi.
  • Bidlo, německy die Stake, slangově „šták“ dlouhé bidlo, sloužívalo k rozplavání samotíží, nebo k přesunu člunů v přístavech. Hejnidlo je cca 4m dlouhé, sloužící k udržování odstupu od zdi plavební komory.
  • Bok plavidla, slangově „bort“. Levý bok „bakbort“, pravý bok „štojrbort“.

C[editovat]

  • Celní uzávěr, německy der Zollverschluß, uzávěra nákladních prostorů k přiložení celní plomby. U starších plavidel k tomu byly potřeba kovové celní tyče, slangově „colštangle“, s okem na jednom konci a s otvorem pro plochou závlačku, německy der Splint, slangově „šprintu“ do které se zavěšovala celní plomba, případně i visací zámek.
  • Čerpadlová skříň, německy der Pumpekastn, slangově „pumpkastl“, původně úzká svislá prkenná skříň nyní kovová roura, sloužící k zasunutí čerpacího zařízení pro odčerpání vody, z nádní plavidla.
  • Člun, německy der Kahn, slangově „kán“, např. „jezdím na kánu“, tento výraz brzy vymizel.
  • Čnělka nebo čelen, německy das Bugspriet, slangově „bugšprit“, kupředu vyčnívající, krátký stožárový trámec, na říčních plavidlech sloužící k upevnění kladky vedení výprostného lana. Na moderních plavidlech, se už nepoužívá, protože sklopné kotvy (klipankry) se zdvihají bez výprostného lana, přímo za kotevní řetěz a jejich dřík se zasouvá do kotevní průvlačnice, slangově, do „buksny“.

D[editovat]

  • Dno řeky, německy der Grund, slangově „grunt“. Např. „ Píchni tam sondýrkou, jakej je tady grunt, jestli nám tu budou držet kotvy“.
  • Dalby, piloty zaražené do dna řeky nebo přístavu, sloužící k vyvazování plavidel, která nemohou být uvázána u břehu.

H[editovat]

  • Háček, německy das Häkchen, bez slangového výrazu, 3-5m dlouhé tenké bidlo, na jedné straně okované háčkem a špicí a na druhé opatřené berličkou, pomáhá při ruční manipulaci s plavidlem.
  • Hřebenice lodního krytu nákladních prostorů. Německý odborný název jsem nenalezl. Slangově „štylba“ Vrchní zakončení krytů nákladních prostorů.

J[editovat]

  • Jehla na zaplétání lan, německy die Spitznadel, slangově „špicnágl“, sloužila lodníkům k rozvírání lan při zaplétání ok, nebo při splétání přetržených lan.

K[editovat]

  • Kapitánský můstek, německy die Kapitänsbrücke, slangově „komandobrike či jenom komando“ např. „kapitán chodil po komandě celý rozzuřený“.
  • Kartáče na holi, slangově „šrupr“ s krátkými štětinami, na drhnutí paluby.
    • „koště“ s dlouhými štětinami, na zametání nákladních prostorů.
    • „švapl“ vlastně mop, spletený ze starých konopných provazů, na vytírání mokré paluby do sucha.
  • Kolesnice, německy das Schaufelradkasten, slangový výraz rádkastl, sloužila k zakrytí kolesa a zároveň nesla vnější kolesové ložisko.
  • Kolnice, německy neznám, slangově „flecny“, trojúhelníkovité výztuhy kolesnic. Na předních byla protiproudní a na zadních poproudní vlečná pacholata.
  • Kormidelna, německy das Steuerhaus, slangově „štajrhaus“.
  • Kotevní světlo, německy das Ankerlicht, slangově „fajruntlampa“. Noční světlo zakotvené lodi, označující, kolem kterého boku mají stojící loď, obeplouvat plavidla v pohybu.
  • Kotevní objímka, německy das Schelle, slangově „šelé“. Objímka na pracnu kotvy, většinou bez obrtlíku, na připevnění výprostného lana.
  • Kotva, německy der Anker, slangově „ankr“, např.: „ Hoď tam ten ankr“. U Labské plavby se používaly admirálské, (na šlepákách), čtyřramenné a sklopné, slangově „klipankry“ (na moderních motorových lodích). Maličká kotva na hledání ztracených předmětů, slangově „hledačka“.
  • Kladka, německy der Block, slangově „blok“ otvírací či uzavřený sloužil k vedení vázacích či navijákových lan. Vlečná kladka, německy der Schleppblock, slangově „blok“ zavěšený do uzdy na přídi člunů, sloužil k vedení protiproudních vlečných lan.
  • Krokve a proti krokve, německy der Sparren a der Gegensparren, slangově „špány a kontrašpány“ prvky nosné konstrukce lodních krytů. U platdeků nebyly kontrašpány potřeba.
  • Kryt prkenný, německy das Raumdeck, slangově „rundek“ kryt nákladních prostorů z jednotlivých prken, kladených podélně střechovitě přes nákladní prostor. Kryt na starých člunech bez ochozů. Na pravém kraji rundeku byly podélně položena pochůzná prkna, slangově „laufbret“.
  • Kryt tabulový, německy das Plateaudeck, slangově „platdek“ kryt nákladních prostorů z dřevěných či plechových tabulí na modernějších člunech. Jednotlivým tabulím říkali staří šifři luky. Na modernějších člunech byly luky plechové, na starších byly těžké dřevěné, vyžadující stálou údržbu aby zůstaly vodotěsné. Spáry mezi prkny či jiné netěsnosti bylo nutno napustit dehtem, přetáhnout proužkem voskovaného papíru a potom konopnou kurtou kterou bylo nutno upevnit a vypnout dvěma řadami zešikma zatloukaných řebíčků modráčků. Věru piplavá a nepříjemná práce, která prakticky neměla nikdy konce.

L[editovat]

  • Lana: Silnější lana, vlečná, kotevní, jsou slangově tau, slabší vyvazovací lana jsou dráty (vindedrát apod.), a nejslabší lanka jsou lajny (fírlajna, či šmajslajna).
    • Bugsírovací lano, německy das Bugsiertau, slangově „boksírtau“, sloužilo k posunování člunů po Hamburském přístavu. Krátké silné lano s oky na obou koncích, nevázalo se na pacholata, ale jedno oko se připevnilo lodním zámkem do uzdy na přídi.
    • Navijákové lano, německy der Windedraht, slangově „vindedrát“. Slouží k vypínání vázacích lan, nebo ke krátkým posunům plavidel.
    • Kotevní lano, německy das Ankertau, slangově „ankrtau“ silné kotevní lano u člunových kotev. Parní a motorová plavidla používají kotevní řetězy (ankrkete).
    • Křížová lana, německy das Kreuztau, slangově „krojctau“. Dvě spíše slabší lana spojující křížem z přídě na záď předchozího člunu, prázdné plavidlo do závěsu ve vleku.
    • Popouštěcí lano, německy die Fierleine, slangově „fírlajna“. Sloužila k popouštění uvolněných člunů mezi sebou, aby nedošlo k přetržení napínajících se bloktau.
    • Vázací lano, německy der Bindendraht, slangově „drát“. Slouží k vyvazování plavidel do břehů, nebo k sobě navzájem.
    • Vlajková šňůra, die Flaggenleine, sloužila k upevnění vlajky a ostatním pevným úvazům. Pro opletení špajzunku na laně byla napuštěna dehtem a v tom případě měla slangový výraz „penzlgán“, německy das Bendselgahn.
    • Vlečné lano, německy das Schlepptau, slangově „šleptau, nebo jenom tau“. Lano, na které vlečné remorkéry zapřahaly vleky (vlečená plavidla). Na vlečné lano jednoduché se na zádi remorkéru připínala uzda, slangově „malpant“.
    • Vleková spojovací lana, německy das Blocktau, slangově „bloktau“ lana vedoucí z levých zadních pacholat přes kladku na přídi následujícího člunu na pravá zadní pacholata. Udržují jednotlivá plavidla vleku v těsném závěsu za sebou.
    • Vrhací lanko, německy die Schmeißeleine, slangově „ šmajska“ nebo šmajslajna je konopné či silonové lanko 8mm silné. Vržené a zachycené slouží k přetažení vázacích lan mezi plavidly nebo na břeh.
    • Výprostné lano, německy das Bowertau či das Entsatztau, slangově „póbr“ nebo „póvr“. Slouží k vyproštění vržené kotvy ze dna zpět na loď. U starých admirálských a čtyřramenných kotev bylo upevněno pomocí objímky (slangově šele) na jednu pracnu, slangově „flunku“. Odtud vedlo přes kladku na čnělce, do kotevního navijáku. U moderních sklopných kotev se už nepoužívá.
  • Lávka, německy der Landungssteg, slangově „landštek“. Dřevěná nebo duralová lávka 35-40cm široká a 7-8m dlouhá, slouží pro přechod posádky z plavidla na břeh.
  • Lehátko v kormidelně nebo ve strojovně, německy der Faulenz, slangově „faulenc“. Polstrovaná lavička pro krátký odpočinek.
  • Lekáž, německy die Leckage, prýštění vody do plavidla trhlinou, nebo jinou netěsností.
  • Lekážní plachta a pomůcky, německy das Lecktuch a der Leckbehelf, prostředky k rychlému provizornímu utěsnění lekážní trhliny, tělesa plavidla. Lekážní plachta je pevná konopná plachta cca 5x5m veliká k okamžitému podtažení lekážního otvoru, k provizornímu krátkodobému utěsnění proti vnikající vodě a tím umožnění na otvor nainstalovat lekážní pomůcky. Jsou to:
    • (a) koudel, která se nastele kolem otvoru,
    • (b) krátká silná fošna, položí se přes koudel,
    • (c) třmeny, zasunou se na kovové pražce nádní,
    • (d) dřevěné klíny, jejichž zatlučením pod třmeny vypneme, slangově „vyšprajcujeme“ fošnu a koudel na trhlinu. S takto utěsněnou lekáží můžeme doplout s nákladem na místo určení nebo na loděnici na opravu.
  • Lekážní prostor, německy der Leckraum, nebo přední das Vorpiek, zadní das Achterpiek, slangově „pég“ přední a zadní kolizní prostory plavidel, využívané posádkami k uskladňování pomůcek a materiálů.
  • Lodivod, německy der Lotse nebo der Schiffslotse, či der Pilot, pouze na řece Labi der Haupter, slangově „hauptr“. Výraz hauptr, vznikl před devatenáctým stoletím, kdy Labe bylo nedostatečně regulované a zanášelo se pohyblivými pískovými lavicemi. Lodě tehdy po proudu vyplouvaly v menších konvojích. Před konvojem plulo několik lehkých lodic lodivodů, kteří vyznačovali momentální plavební dráhu, zarážením tzv. štekrů, (německy der Ausstecker) do dna. Tyto silnější pruty, byly na levé straně holé, na pravé straně označené věchtem, nebo chvojkou. Vedoucí této skupiny, německy der Hauptschiffer, vedl první člun a ostatní plavidla plula za ním. Zkrácením a zkomolením slova der Hauptschiffer, vznikl výraz der Haupter, slangově „hauptr“. Na člunech plujících samotíží, které na obtížných úsecích, naloďovaly lodivoda, byla vedle kormidelnické kajuty, malá kajuta na přespání, které se slangově říkalo „hauptrovna“.
  • Lodní sochor, německy der Schräg, slangově „šrek“ nebo bunšták, oloupaný smrkový kmínek, cirka 15 cm silný a 8-9m dlouhý, na slabším konci okovaný jednozubým okovcem nebo vidlicí, na silnějším konci opatřený berličkou. Slouží k udržování odstupu lodi od neupraveného břehu. Mimořádně silný bunšták se používal k pokusům o uvolnění nasedlého člunu pomocí vindedrátu, vedeného přes blok, upevněný ve štítnici člunu. Bosák je neokovaný sochor, používaný u upravených či vyzděných hrází, aby je okovcem nepoškodily.
  • Lodní zámek, německy der Bolzen, slangově „šlisl“. Čep nebo dřík lodního zámku, slangově „bolcn“. Lodním zámkem se připojoval k lanu hák, a zašroubováním bolcnu se zámek uzavřel.

O[editovat]

  • Obrubová lišta, obrubnice, německy die Reeling, slangově „relink“.
  • Odhoď lano, německy schlipfen lassen, slangově „šmajs ab“. Povel lodníkovi k odhození vázacího či vlečného lana. Lze ho dát i zvukovým signálem lodní houkačkou.

M[editovat]

  • Měřicí tyč, německy die Sondierstange, slangově „sondýrka“ dřevěná tyč s berličkou od spodního konce značená po 10cm, slouží k měření hloubky v plavební dráze.
  • Měrka kovová, německy das Sondiereisen, slangově „ coulštok“ kovová tyčka značená původně po coulech, nyní po dvou cm, nahoře s očkem, uvázaná na šňůře, k měření vody v nádní, v pumpkastlech.
  • Mytí barevných nátěrů mýdlovou vodou, slangově „sajfování“.

N[editovat]

  • Naviják, německy die Winde, slangově „vinda“. Slouží k silovému navíjení ocelových lan. Buď ruční, parní, motorové a moderní s elektropohonem. Rozeznáváme kotevní, vlečné a na vypínání uvazovacích lan. Navijáky mají nejčastěji dvě síly tahu na lano tedy i dvě rychlosti otáček navíjecího bubnu, které se mění pomocí předloh, slangově kuplunkem, kterým lze také vykuplovat vindu úplně. Na boku navijáku, na prodloužené hřídeli navíjecího bubnu je nasazen menší projmutý litinový buben, slangově nazývaný katcenkopf, řídčeji kočka sloužící k pobírání či napínání dlouhých a těžkých lan, nebo k rychlému upnutí a přitažení předmětu který nejde přitáhnout ručně.

O[editovat]

  • Odrazník, buď pevný, nebo přenosný, německy, der Abhalter, nebo die Bummel, slangově „buml“ pro odrazník přenosný. Odrazníky ochraňují lodní borty před mírným poškozením.
  • Oděrka, německy das Barholz, slangově „barholec“, na borty plavidla pevně připevněný dubový (v poslední době i půlkulatý ocelový) trámec, chránící borty před odřením a poškozením. Používá se hlavně na boxírácích.

P[editovat]

  • Paluba, německy das Deck, slangově „dek“. Staří lodníci byli dekmani a nechodili po palubě ale po deku.
  • Plavba, německy das Schiffahrt, slangově „šifort“. Např. „Jezdím na šifortě“. Či „Nastupuji na šifort“.
  • Plavecký průkaz způsobilosti k plavbě, německy der Schifferpatent, slangově „patent“. Např. „Mám kapitánský patent na Labe a Rýn“. Či „Mám strojnický patent na obsluhu lodních motorů a zařízení“.
  • Plavební komora, (také splav), německy die Schleuse, slangově „šlojzna“, u zdymadla komora na proplavování plavidel.
  • Plavec na lodi, německy der Schiffer, slangově „já jsem šifr“ a trochu pejorativně „to je šífák“. Zatím co plavec na voru byl der Flösser. „Šifsfýra“ je vůdce lodi, německy der Schiffsführer, ať už kapitán na samohybu, či kormidelník na vlečném člunu.
  • Plavidlo, německy das Schiff, slangově „šíf“, např. „jezdím na šífu“.
  • Pomůcky pro překlad nákladu:
    • německy der Packhaken, slangově pakhák, hák pro uchopení celou rukou, pro překlad beden.
    • německy der Sackhaken, slangově sakhák, hák pro uchopení celou rukou, pro překlad pytlů. Na pracovním konci má místo háku malou plošku s několika malinkými háčky, nepoškozující pytle.
    • německy der Greifhaken, slangově grif, dřevěné držadlo do dlaně, se dvěma kovovými háčky,
    • sloužící pro překlad pytlů.
  • Pomůcky a výrazy sloužící k překladu a skladování zboží v námořních přístavech.
    • „fasháky“. Jeřábové háky pro překlad sudů.
    • „špicháky“. Jeřábové háky pro překlad gumy, juty apod. zboží.
    • „barholce“. Podkladové hranolky pod pevný náklad.
    • „štrup“ do kruhu spletené lano ke stažení pytlů do
    • „hífu“ při překladu. Do jednoho hífu se vkládalo 9-12 pytlů.
    • „šupna“ přízemní sklad zboží v námořních přístavech.
    • „špejchar“ několikapatrový sklad zboží v námořních přístavech.
    • „šůta“ přístavní pramice k převozu menších množství nákladu.
  • Pomocný vázací hřeb, německy der Hilfsnagel, slangově „tenágl“. Sloužil k rychlému krátkodobému úvazu u průvlačnice, když byla pacholata obsazená.
  • Ponorová stupnice plavidla, německy die Aiche nebo der Pegel, slangově „pégl“.
  • Poříčný, německy der Strommeister, slangově „štrommajstr“. Poříční dozorce kontrolující neporušenost břehů a bezpečnou splavnost řeky. Zadává odstranění závad stavbám povodí.
  • Povodeň, či v Hamburgu příliv slangově „flut“ naproti tomu opad vody, či odliv, slangově „fal“.
  • Příčná hráz, německy die Buhne, slangově „bůna“. Bůny zužují příčný profil řeky a tím umožňují zvýšit hloubku vody v plavební dráze.
  • Přívěsný člunek, německy das Anhängerboot, (na Rýně der Flieger) slangově „bótek“. Člunek k pomocným pracím kolem lodí a ke spojení posádky s břehem při zakotveném plavidle.
  • Přívodnice chladícího vzduchu do podpalubí, německy die Luftpfanne, slangově „luftfanka“.
  • Přívoz, německy die Fähre, slangově „féra“. Přívozník je slangově „férman“.
  • Pronajímání lodi, německy die Charterer, slangově „čartrování“.
  • Prostor nákladní, německy der Laderaum, slangově „raum“. Prostory pro převoz nákladu. Např. “Jdeme zametat raumy“. Či „raumy jsou připravené k nakládce“.
  • Prostor na uhlí na parníku, německy der Bunker, slangově „bunkr“. Také bachraté konvici na vaření melty či čaje říkali staří plavci bunkr.
  • Průvlačnice, německy die Buchse, slangově „buksna“. Bugsny jsou otvory ve štítnicích plavidel, sloužící k provlékání lan, či k umístění a upevnění pomocných vyvazovacích prostředků, tzv. tenáglů.

R[editovat]

  • Remorkéry:
    • Vlečný parník, německy der Schleppdampfer, či der Schlepper, slangově „šlepák“, stranokolesový parník většinou dvou komínový se dvěma kotly určený k traťovému vlečení člunů.
    • Motorový vlečný remorkér, německy das Motorschleppschiff, stranokolesový, zadokolesový, šroubový. Slangově „stranokolesák, zadokolesák, šroubák“ všechny určené k traťovému vlečení.
    • Motorový tlačný remorkér, německy das Schubschiff, slangově „tlačák, nebo šuplík“. Tlačí před sebou sestavu tlačných člunů, slangově van.
    • Posunovací parní či motorová loď, německy das Boksírschiff, slangově „boxírák, nebo traktor“, lodě sloužící k posunování člunů v přístavech.
    • Rychloparník, německy der Schnelldampfer, slangový výraz neznám. Nákladní parník určený k rychlé přepravě choulostivého zboží. Nevlekl, nebo jen sporadicky.
    • Motorová nákladní loď, německy das Motorschiff, slangově „motorák“. Nevleče.

S[editovat]

  • Sochor dřevěný, německy die Hebelstange, slangově „handšpéga“
    • Železný, německy das Hebeeisen, slangově „pajzr“, oba slouží k nadzvednutí břemene pro podvléknutí štrupu.
  • Srdcovka, německy die Kausche (prstenec), slangově „kauše“. Ocelová vložka do malého oka na laně, chránila namáhané lano před rychlým opotřebením.
  • Stožár, německy der Mast, slangově „mast“, na starých člunech velký sklopný stožár na plachtění. Při postaveném stožáru se jeho pata (Mastschuh) zasunula do tuleje ( Mastköcher) slangově „kechru“.
  • Stožárek, bez slangového výrazu.
  • Štítnice, německy der Bugschild, slangově „risbort“ na člunech, „šance“ na remorkérech. Zvýšení bortů, jejich protažením nad palubu, hlavně na přídi a zádi plavidla. Horní hrany štítnic byly zakončeny plochým oblým relinkem.

U[editovat]

  • Úvazy, slangově „šlák“ smyčka nahozená na pultr či jiné vázací zařízení,
    • „halbšlák“ poloúvaz, Používal se hlavně na dlouhodobě uvázaném sochoru. Také na jednotlivé nepárové pultry, např. na osobních parnících se vázací lana upevňovala nahazováním halbšláků.
  • Uzavření plavby, německy das Schiffahrtsperre, slangově „špéra“. Např. „Dejte bacha nad Elstrem je špéra, je tam kvére motorák“.

V[editovat]

  • Vazák, německy der Zipfel, slangově „cipl“, je konopné či silonové lano 3-4cm silné a 3m dlouhé, které slouží k zafixování sochoru ve stabilní poloze.
  • Vázací pacholata, německy der Bindenpoller či der Pöller, slangově „pultry“ dva pevné dřevěné či železné sloupky, cca 25 – 40cm v průměru a 50cm vysoké, po dvou zapuštěné do paluby, kulatá sloužící k uvazování lan při manipulaci s plavidlem, např. při zbrzdění a zastavení plavidla v plavební komoře, či k dlouhodobému vyvázání plavidla do břehu. Čtverhranná slouží k uvázání kotevních či sakovacích řetězů.
  • Večerní konec plavby, německy der Feierabend, slangově „fajrunt nebo padla“.
  • Vědro na splachování, německy der Abspüleimer, slangově „čepajmr, ajmr". Vědro na provaze k čerpání vody z řeky na palubu.
  • Veslo, jedno ve člunku, německy das Ruder, slangově „flígr“. Pohánět člunek jedním veslem na zádi člunku je flígrování, pohánět člunek dvěma vesly z boků člunku je veslování, slangově rudlování.
  • Vchod do kajuty nebo do strojovny, německy der Eingang, slangově „ajngang“. Zastřešení schodů vedoucích do podpalubí, do strojovny nebo do kajut. Nízký plechový přístřešek s dvířky a odšupovací stříškou zvanou slangově šíbr, či stříškou zvedací, zajišťovanou vzpěrami.
  • Volný vodotěsný prostor (kofrdam), německy der Freiraum, slangově „frajrám“ prostor vodotěsně oddělující nákladní prostory plavidel, využívaný posádkami k uskladnění lekážních pomůcek a materiálu. Na tankových plavidlech, kofrdamy mezi nákladním prostorem a kajutami posádek, musily být až po palubu naplněny vodou, aby nemohlo dojít k otravě posádky plyny, proniklými z nákladních prostorů do kajut.
  • Vlečná zařízení, byla různorodá, podle typu a síly vlečných remorkérů. Byly to např. vlečná pacholata, pevné vlečné kladky, vlečné háky (pevné či sklopné), vlečné kozlíky, vlečné navijáky a vlečné oblouky, německy der Schleppbogen či der Schleppbügel, slangově „šlepígle“ oblouky přes zádě vlečných parníků či motoráků nadlehčující vlečné lano aby nezachytávalo za nástavby či jiné výčnělky na zádi plavidla.
  • Vzorek nákladu pro potřebu posádky, slangově „campl“.

Z[editovat]

  • Zához štětovaný, německy das Spundwand, slangově „špundvand“. Např. „Nepouštěj to k té hrázi tak blízko, je tam špundvand.
  • Zaplétání lan, německy das Tauversplissen, slangově „špajzování nebo špicování“ zaplétání ok na lanech nebo splétání přetržených lan. Ocelová se splétají po směru závitů, zatímco provazová se zaplétají přes směr závitů. Konečný záplet se německy řekne das Tauverspleißt, slangově používali lodníci výraz „špajzunk“.
  • Záporka, či oporka, německy die Stütze, slangově „knak či knaka“, malé vázací pomůcky ve tvaru holubice pevně vsazené do ochozů plavidel asi ve třetinách člunů. Sloužily k uvazování přívěsných člunků a k pomocné manipulaci s plavidly. Na starých člunech byly vsazeny i do hřebenice kde sloužily při ovládání plachty při plachtění.
  • Zapřahati vlek plavidel do závěsu podélně nebo bočně, či bočně spřahati několik motorových lodí, německy kuppeln, slangově „kuplování vleku“ či „skuplování plavidel“. Zapřáhnouti vlečné čluny na lana za remorkér, nebo pro jízdu bočně svázati několik plavidel vedle sebe. Plavidla vedle sebe stojící u hráze nejsou skuplovaná, jsou jenom vyvázaná vedle sebe.
  • Zvukovod mezi kormidelnou a strojovnou, německy die Sprachrohr, slangově „špráchroura“. Přenáší kapitánovi povely pro strojníka.