České dějiny/Jagellonci

Vladislav

Jagellonci se ujali vlády v Čechách po smrti Jiříka z Poděbrad, v době probíhající války proti Matyáši Korvínovi, který uchvátil vládu na Moravě. Vůle skončit válku byla na všech stranách. Proto byl v Olomouci roku 1478 uzavřen mír. Dohodli se, že kdo zemře dřív, získá území toho druhého. To bylo ale hodně nevýhodné pro Matyáše, protože byl o 19 let starší. Proto uzavřel s Vladislavem II. Jagellonským dodatek, že pokud zemře Matyáš dřív, tak Vladislav vyplatí jeho dědicům 400 000 zlatých.

Matyáš zemřel roku 1490, Vladislav tak získal pro Čechy Uhry, se kterými pak patřily dohromady až do roku 1918. Matyáš neměl žádné přímé dědice, takže Vladislav ještě ušetřil.

Vladislav II. nastoupil na trůn velmi mladý (15 let). Zpočátku byl zcela v moci šlechty a kališnických rádců. Později na něj ale získávali vliv i katolíci. Ti chystali převrat a Vladislav o tom věděl. Nelíbilo se mu totiž, že je označován za krále kacířů a že trpí dvouvěří. Katolický převrat byl již připraven, ale...

Roku 1483 se převrat proflákl. Husité se dohodli a dokázali zorganizovat protiúder. Ještě téhož roku vtrhli na pražské radnice a vyházeli z oken všechny katolické konšele - II. pražská defenestrace.

Byl svolán zemský sněm do Kutné Hory, kde se katolíci i kališníci v roce 1485 dohodli na tom, že základním zákonem země budou kompaktáta, a to na 32 let. I po vypršení této lhůty došlo později k dohodě - kompaktáta na věčné časy. Na dlouhá léta zavládl v Čechách mír a naprostá náboženská tolerance. V Evropě zcela neobvyklé - předběhli jsme dobu.

Ale i přes to existovaly v Čechách spory. Například mezi městy a šlechtou. Šlechta se v té době hodně rozrůstala. Byli přijímáni různí noví nižší šlechtici a rytíři (vyšší šlechta - páni; nižší šlechta - rytíři). Ve sporu šlo o to, že šlechta začala podnikat. Potřebovala zvýšit svoje příjmy. Ty se zmenšily po husitských válkách a morových ranách, po kterých klesl počet obyvatel.

Šlechta začala vařit pivo, čímž byla porušena stará středověká práva měst, která jim na toto zaručovala monopol. Města ostře protestovala. Pivo bylo tenkrát základní potravinou a točily se v něm velké peníze.

Roku 1500 bylo ustanoveno nové zemské zřízení (ústava) - Vladislavovo zřízení zemské, které omezilo moc měst, například městských soudů. Nové zřízení bylo důsledkem sporu šlechty a měst.

1516 Vladislav zemřel.

Ludvík

Na jeho místo nastoupil Ludvík Jagellonský, tehdy desetiletý. Sídlil v Uhrách, jelikož uherská šlechta byla ještě mocnější než česká, byl zcela v jejím vleku.

K definitivnímu urovnání sporu došlo až v roce 1517, kdy byla uzavřena svatováclavská smlouva. Ta opět povolila městské soudy a posílila (resp. obnovila) pozici měst na sněmu. Šlechtě bylo povoleno podnikání, pořádání trhů a vaření piva.

Skutečnost, že Praha přestala být sídelním městem králů, oslabila prestiž Čech. Navíc uherská šlechta často prosazovala své zájmy u panovníka na úkor českých.

Roku 1526 došlo k bitvě u Moháče, kde se střetla uherská šlechta s Turky, kteří se do Evropy roztahovali z Balkánu. V této bitvě se Ludvík utopil v jihomaďarských bažinách. Česká šlechta pak zvolila na trůn Habsburky.