Praktická elektronika/Kde získat info o součástce
Z Wikiknih
Abychom součástku mohli použít potřebujeme o ní znát nějaké informace. U rezistorů si vystačíme s jejich rezistencí (popř. přesností), u kondenzátorů s kapacitou. U součástek jako tranzistory, tyristory apod. potřebujeme znát několik hodnot. U integrovaných obvodů je to často celá kniha.
Obsah |
[editovat] Rezistory - proužky
Obvyklé (axiální) rezistory na sobě mají čtyři nebo 5 tajemných barevných proužků. Pokud se v nich naučíme číst, poskytnou nám informaci o odporu a přesnosti. K dešifrování nám pomůže tabulka:
| Barva | 1. proužek | 2. proužek | (prostřední proužek) | předposlední proužek | poslední proužek | Anglická říkanka |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Hodnota 1 | Hodnota 2 | (Hodnota 3) | Exponent | Přesnost | (for Colour) | |
| Black | 0 | 0 | ×100 | Bad | ||
| Hnědá | 1 | 1 | 1 | ×101 | ±1% | Boys |
| Červená | 2 | 2 | 2 | ×102 | ±2% | Race |
| Oranžová | 3 | 3 | 3 | ×103 | Our | |
| Žlutá | 4 | 4 | 4 | ×104 | Young | |
| Zelená | 5 | 5 | 5 | ×105 | ±0.5% | Girls |
| Modrá | 6 | 6 | 6 | ×106 | ±0.25% | But |
| Fialová | 7 | 7 | 7 | ×107 | ±0.1% | Violet |
| Šedá | 8 | 8 | 8 | ×108 | ±0.05% | Generally |
| Bílá | 9 | 9 | 9 | ×109 | Wins | |
| Zlatá | ×0.1 | ±5% | ||||
| Stříbrná | ×0.01 | ±10% (K) | ||||
| Žádná | ±20% (M) |
První dva proužky (pokud jsou celkem 4) anebo první tři (pokud je jich celkem 5) udávají tzv. mantisu, následující proužek udává exponent a poslední přesnost. Poslední proužek je obvykle trochu odsazený, aby šlo poznat směr čtení (a obvykle bývá jediný zlatý/stříbrný). Podívejme se na příklad:
- Odsazený proužek máme nalevo, čteme zprava.
- 1. číslice je hnědá, tedy "1". (Naopak to ani být nemůže, co by tam dělala zlatá?)
- 2. číslice je "0"
- 3. proužek udává, kolika to musíme násobit: 104, čili 10000-krát.
- 4. proužek poukazuje na poměrně velkou chybu (±10%). (Zlatá nebo hnědá bývají nejčastější barvy na posledním místě.)
Rezistor má 10 × 104 Ω, tedy 100 kΩ. Někdy se tato hodnota také značí jen jako "100K" nebo "M1". Předpona pak udává pozici desetinné čárky ("4K7" je 4,7 kΩ)
| Zjišťování rezistence výrazně usnadní multimetr (za ~ 100 Kč) nebo webový applet: [1]. |
[editovat] Kondenzátory - číselný kód
Na rozdíl od výrobců rezistorů mají výrobci kondenzátorů rádi originalitu. Jejich značení zdaleka není standardizované, ale většinou se podaří vyčíst rozumné informace. Na kondenzátorech často najdeme:
--==== Určení kapacity ====--
- ### - Trojmístné číslo určuje kapacitu v pikofaradech, a to tak, že 1. a 2. jsou mantisa a 3. exponent.
- Na starších kondenzátorech se vyskytují přímo velikosti ve tvaru 100n, tj. 100 nF. Pokud je kondenzátor malý a má jen nápis 47, je to kapacita v pF. Pokud by předpona byla M (mega), K (kilo) atp. (obecně větší než 1) je důležité si uvědomit, že základní jednotkou v tomto případě je pF.
- Aby to nebylo jednoduché, vyskytují se i drobné kondenzátory s nápisem 47j. Číslo zde opět udává hodnotu v pikofaradech, zatímco písmenko určuje přesnost (viz níže).
| Označení 473 znamená 47 . 103 pF = 47 nF. Dále 105 je jeden µF, zatímco 18j má jen 18 pF.
Podle starého značení 100M odpovídá "100 M pF", tedy 100 μF. |
[editovat] Určení přesnosti
Někdy se poblíž určení kapacity vyskytují písmenka popisující povolenou odchylku:
- S … -20% až +50% (ostudné)
- M … ±20%
- K … ±10%
- J … ±5%
[editovat] Určení napětí
- Často je uvedeno přímo jako např. 160 V nebo 1KV
Více (ale ne vše) o značení kondenzátorů: [2]
[editovat] Tranzistory - nožičky
[editovat] Bipolární tranzistory - kde je báze, kolektor a emitor?
Z konstrukčních důvodů se přechod báze-emitor a báze-kolektor chovají jako diody, jak je naznačeno na obrázku:
Rozeznat kolektor a emitor bývá obtížnější. Zde pomůže
- chytřejší multimetr (za 150 Kč a výše) schopný měřit zesilovací činitel tranzistoru a určit nožičky
- zapojení tranzistoru do jednoduchého obvodu (pozor, tranzistorový jev nastává i při záměně kolektoru a emitoru, ale zesílení je mnohem slabší)
- datasheet
Výkonové tranzistory mívají obvykle kolektor uprostřed.
[editovat] Unipolární tranzistory - kde je gate, drain a source?
U výkonových MOSFETů je z konstrukčních důvodů zabudována dioda mezi drain a source. Vnitřní dioda je zapojena takto:
V opačném směru by tranzistor neměl vodit. Gate s ostatními není vodivě spojen (a chová se oproti nim jako kapacita velikosti řádově 1 nF). Pokud správně rozeznáme gate a nabijeme jej na cca +5 V, tranzistor na chvilku otevře. Po uplynutí několika sekund nebo po dotyku prstu se gate vybije a tranzistor zavře. Tím jsme ověřili, že je v pořádku.
Nejčastěji se vyskytují mosfety obohacovacího typu s N-kanálem. Mosfety s P-kanálem mají opačnou polaritu. Mosfety ochuzovacího typu jsou narozdíl od nich vodivé při nulovém napětí na gate.
[editovat] Datasheety
U složitějších součástek, jako jsou tranzistory či integrované obvody, potřebujeme obvykle znát více informací. Součástky jsou opatřené typovým kódem a na internetu se dají najít tzv. datasheety, kde najdeme všechny potřebné informace.
Zdarma jde stáhnout datasheety zejm. ze serverů:
| Většina datasheetů je ve formátu PDF. K přečtení může pomoci Foxit Reader nebo libovolný z velkého množství PDF prohlížečů pro Windows, Linux i Mac OS. |