Přeskočit na obsah

Praktická elektronika/Kde získat info o součástce

Z Wikiknih

Abychom součástku mohli použít potřebujeme o ní znát nějaké informace. U rezistorů si vystačíme s jejich rezistencí (popř. přesností), u kondenzátorů s kapacitou. U součástek jako tranzistory, tyristory apod. potřebujeme znát několik hodnot. U integrovaných obvodů je to často celá kniha.

Rezistory - proužky

[editovat | editovat zdroj]

Obvyklé (axiální) rezistory na sobě mají čtyři nebo 5 tajemných barevných proužků. Pokud se v nich naučíme číst, poskytnou nám informaci o odporu a přesnosti. K dešifrování nám pomůže tabulka:

Barva 1. proužek
Hodnota 1
2. proužek
Hodnota 2
(prostřední proužek)
(Hodnota 3)
předposlední proužek
Exponent
poslední proužek
Přesnost
Anglická říkanka
(for Colour)
Černá 0 0 0 ×100   Bad
Hnědá 1 1 1 ×101 ±1% Boys
Rudá 2 2 2 ×102 ±2% Race
Oranžová 3 3 3 ×103   Our
Žlutá 4 4 4 ×104   Young
Zelená 5 5 5 ×105 ±0.5% Girls
Modrá 6 6 6 ×106 ±0.25% But
Fialová 7 7 7 ×107 ±0.1% Violet
Šedá 8 8 8 ×108 ±0.05% Generally
Bílá 9 9 9 ×109   Wins
Zlatá     ×0.1   ±5%  
Stříbrná     ×0.01   ±10% (K)  
Žádná         ±20% (M)  

První dva proužky (pokud jsou celkem 4) anebo první tři (pokud je jich celkem 5) udávají tzv. mantisu, následující proužek udává exponent a poslední přesnost. Poslední proužek je obvykle trochu odsazený, aby šlo poznat směr čtení (a obvykle bývá jediný zlatý/stříbrný). Podívejme se na příklad:

  • Odsazený proužek máme nalevo, čteme zprava.
  • 1. číslice je hnědá, tedy "1". (Naopak to ani být nemůže, co by tam dělala zlatá?)
  • 2. číslice je "0"
  • 3. proužek udává, kolika to musíme násobit: 104, čili 10000-krát.
  • 4. proužek poukazuje na poměrně velkou chybu (±10%). (Zlatá nebo hnědá bývají nejčastější barvy na posledním místě.)

Rezistor má 10 × 104 Ω, tedy 100 kΩ. Někdy se tato hodnota také značí jen jako "100K" nebo "M1". Předpona pak udává pozici desetinné čárky ("4K7" je 4,7 kΩ)

Zjišťování rezistence výrazně usnadní multimetr (za ~ 100 Kč) nebo webový applet: [1].

Kondenzátory - číselný kód

[editovat | editovat zdroj]

Na rozdíl od výrobců rezistorů mají výrobci kondenzátorů rádi originalitu. Jejich značení zdaleka není standardizované, ale většinou se podaří vyčíst rozumné informace. Na kondenzátorech často najdeme:

Určení kapacity

[editovat | editovat zdroj]
  • ### - Trojmístné číslo určuje kapacitu v pikofaradech, a to tak, že 1. a 2. jsou mantisa a 3. exponent.
  • Na starších kondenzátorech se vyskytují přímo velikosti ve tvaru 100n, tj. 100 nF. Pokud je kondenzátor malý a má jen nápis 47, je to kapacita v pF. Pokud by předpona byla M (mega), K (kilo) atp. (obecně větší než 1) je důležité si uvědomit, že základní jednotkou v tomto případě je pF.
  • Aby to nebylo jednoduché, vyskytují se i drobné kondenzátory s nápisem 47j. Číslo zde opět udává hodnotu v pikofaradech, zatímco písmenko určuje přesnost (viz níže).

Označení 473 znamená 47 . 103 pF = 47 nF. Dále 105 je jeden µF, zatímco 18j má jen 18 pF.

Podle starého značení 100M odpovídá "100 M pF", tedy 100 µF.

Určení přesnosti

[editovat | editovat zdroj]

Někdy se poblíž určení kapacity vyskytují písmenka popisující povolenou odchylku:

  • S … -20% až +50% (ostudné)
  • M … ±20%
  • K … ±10%
  • J … ±5%

Určení napětí

[editovat | editovat zdroj]
  • Často je uvedeno přímo jako např. 160 V nebo 1KV

Více (ale ne vše) o značení kondenzátorů: [2]

Tranzistory - nožičky

[editovat | editovat zdroj]

Bipolární tranzistory - kde je báze, kolektor a emitor?

[editovat | editovat zdroj]

Z konstrukčních důvodů se přechod báze-emitor a báze-kolektor chovají jako diody, jak je naznačeno na obrázku:

Rozeznat kolektor a emitor bývá obtížnější. Zde pomůže

  • chytřejší multimetr (za 150 Kč a výše) schopný měřit zesilovací činitel tranzistoru a určit nožičky
  • zapojení tranzistoru do jednoduchého obvodu (pozor, tranzistorový jev nastává i při záměně kolektoru a emitoru, ale zesílení je mnohem slabší)
  • datasheet

Výkonové tranzistory mívají obvykle kolektor uprostřed.

Unipolární tranzistory - kde je gate, drain a source?

[editovat | editovat zdroj]

U výkonových MOSFETů je z konstrukčních důvodů zabudována dioda mezi drain a source. Vnitřní dioda je zapojena takto:

V opačném směru by tranzistor neměl vodit. Gate s ostatními není vodivě spojen (a chová se oproti nim jako kapacita velikosti řádově 1 nF). Pokud správně rozeznáme gate a nabijeme jej na cca +5 V, tranzistor na chvilku otevře. Po uplynutí několika sekund nebo po dotyku prstu se gate vybije a tranzistor zavře. Tím jsme ověřili, že je v pořádku.

Nejčastěji se vyskytují mosfety obohacovacího typu s N-kanálem. Mosfety s P-kanálem mají opačnou polaritu. Mosfety ochuzovacího typu jsou na rozdíl od nich vodivé při nulovém napětí na gate.

Datasheety

[editovat | editovat zdroj]

U složitějších součástek, jako jsou tranzistory či integrované obvody, potřebujeme obvykle znát více informací. Součástky jsou opatřené typovým kódem a na internetu se dají najít tzv. datasheety, kde najdeme všechny potřebné informace.

Zdarma jde stáhnout datasheety zejm. ze serverů:

Většina datasheetů je ve formátu PDF. K přečtení může pomoci Foxit Reader nebo libovolný z velkého množství PDF prohlížečů pro Windows, Linux i Mac OS.