Dějiny Korolup/Císařsko - královské četnictvo
V průběhu revolučních událostí v letech 1848 až 1849 se zrodila myšlenka vytvořit na celém území habsburské monarchie jednotnou bezpečnostní sílu. Předseda vlády hrabě Schwarzenberg navrhl převzít lombardské četnictvo. Ministr bezpečnosti Bach pak 8. června 1849 představil plán na založení četnictva, jehož koncept téhož dne císař František Josef I. schválil a zároveň nařídil zřízení komise, která měla organizaci četnictva na starosti. Dne 25. ledna vyšlo císařské nařízení, jímž se zavádělo četnictvo na celém území monarchie. Četnictvo působilo jako vojensky organizovaný strážní sbor, jež měl na starosti veřejnou bezpečnost, klid a pořádek. Četnické pluky podléhaly ministerstvu války a vojenské jurisdikci. Počátkem roku 1866 četnické pluky nahradila zemská četnická velitelství. Zákon („Das neue Gendarmarie-Gesetz vom 26. Februar 1876 über die k. k. Gendarmerie für die im Reichsrathe vertretenen Königreiche und Länder”) z roku 1876 vyňal pak četnictvo ze svazku armády.[1]
C. k. četnictvo na jihozápadní Moravě[editovat | editovat zdroj]
Vojenské záležitosti spravovalo c. k. vojenské zemské komando (k. k. Landes-Militär-Commando) v Brně. Od roku 1850 bděl nad veřejnou bezpečností Moravy nejprve jeden pluk c. k. četnictva v Brně, zčásti pěší a zčásti jízdný, rozestavěný podle potřeby po celé zemi. Nařízením z 28. ledna 1866 bylo v Brně zřízeno zemské četnické velitelství, pod nějž spadala jednotlivá okresní četnická velitelství v místech okresních hejtmanství v čele se strážmistrem. Okresnímu velitelství pak podléhaly jednotlivé četnické stanice s posádkou sestávající ze 2 – 16 mužů. C. k. četnictvo (k. k. Gendamerie) plnilo zpočátku funkci vojensky organizovaného strážního sboru k udržování práva, veřejné bezpečnosti a pořádku. Podle nového zákona o četnictvu (Gendarmarie-Gesetz vom 26. Februar 1876) bylo zcela odloučeno od armády.[2][3]
Okresní hejtmanství: Dačice (1885)
- Soudní okresy: Dačice, Jemnice, Telč
- Stavitelský okres: Znojmo
- Zdravotní okres: Dačice
- Vojenský doplňovací okr. č. 81, Jihlava
- Četnické hlídky: Dačice, Český Rudolec, Slavonice (od r. 1911),[4] Jemnice, Vratěnín, Telč, Studená, Želetava
Okresní hejtmanství: Znojmo - okolí (1885)
- Soudní okresy: Moravské Budějovice, Vranov, Jaroslavice, Znojmo
- Stavitelský okres: Znojmo
- Zdravotní okres: Znojmo
- Vojenský doplňovací okr. č. 99, Znojmo
- Četnické hlídky: Znojmo, Šatov, Prostoměřice, Jevišovice, Moravské Budějovice, Jaroměřice, Lesonice, Vranov, Bítov, Jaroslavice, Hrušovany[5]
Četnická stanice ve Vratěníně[editovat | editovat zdroj]
Na podkladě nového zákona o četnictvu č. 19/1876 ř. z. a k němu zveřejněných služebních instrukcí (Okružní nařízení z 26. února č. 3717/1001-III, uveřejněné ve Věstníku četnictva č. 1/1876) byla ve Vratěníně k 1. září 1876 zřízena četnická stanice s obvodem zahrnujícím obce: Chvalkovice, Dančovice, Dešnou, Hlubokou, Rancířov, Županovice, Korolupy, Mešovice, Uherčice, Vratěnín a Lubnici.
V roce 1892 vyznamenalo c. k. ministerstvo obrany strážmistra Antona Szajnara, velitele četnické hlídky z Vratěnína (Gendamerie-Wachtmeister-Postenkommandant), za dopadnutí zločince.[6] Penzionovaný A. Szajnar byl v roce 1896 jmenován poštmistrem na novém c. k. poštovním úřadě v Uherčicích.[7] Novým strážmistrem byl ve Vratěníně jmenován Václav Kratochvil, závodčím Klement Gottwald.[8]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ (Neuigkeits) Welt Blatt, Do, 2. März 1876, s. 10, též Do, 9. März 1876, s. 27.
- ↑ Státní okresní archiv Znojmo, Četnická stanice Vratěnín
- ↑ Nový prostonárodní popis Čech, Moravy a Slezska podle posledního politického a soudního rozdělení, s přídavkem o Uherském Slovensku. Sepsal K. Vl. Z roku 1854
- ↑ Kronika města Slavonice 1923-1965, předmluva r. 1911 s. 7.
- ↑ Úplný topografický německo - český seznam osad markrabství moravského a vévodství slezského s abecedním německo-českým a česko-německým rejstříkem míst hledě ke školám, ku třídám platů učitelských, k farním úřadům, četnickým stanicím, stavebním a zdravotním okresům, k okresům pro doplňování vojska, k stanicím poštovním a telegrafním atd., uspořádaný dle okresních hejtmanství a soudních okresů, na základě sečtení obyvatelstva z roku 1880 s ohledem a veškeré pozdější změny a s několika statistickými přehledními tabulkami, Brno, 1885, s. 12 a 75
- ↑ Znaimer Wochenblatt, Mi, 17. August 1892, s. 7
- ↑ Brünner Zeitung, Ročník 1896, 29. 07. 1896, Číslo 174, Seite 3
- ↑ CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno?]: nákladem vlastním, 1911. s. 216.