Asertivita/Technika otevřených dveří

Z Wikiknih

Asertivita > Asertivní komunikační techniky > Technika otevřených dveří



Podstata techniky[editovat | editovat zdroj]

  • Nepopírat kritiku, nebránit se, nereagovat odvetou.
  • Říct něco, z čeho vyplyne, že kritiku umím přijmout v zásadě se souhlasem.

Uznáváme všechny partnerovy argumenty, na kterých by něco mohlo být. Partner postupně ztrácí energii na hledání dalších výhrad.

V přeneseném významu slova (odtud pochází i název): Partner se chystá vylomit dveře, ale ty jsou dokořán otevřené! Rozběhne se vloží do toho všechny síly - a v rozporu s jeho očekáváním - žádný odpor ho nepřibrzdí. Naopak: vrazí do protilehlé stěny v další místnosti a udeří se vlastním přičiněním! Náš očekávaný protitlak se nedostaví.

Zásady[editovat | editovat zdroj]

  1. Klidně souhlasit s každou pravdivou výtkou obsaženou v kritice (je to pravda…).
    Matka: Zase jsi nebyla večer doma! Zkoušela jsem ti zavolat ještě o půl jedné v noci!
    Dcera: To je pravda, mami, včera jsem se skutečně vrátila velmi pozdě.
  2. Připustit možnou platnosti každé pravděpodobné výtky obsažené v kritice (možná máš pravdu…).
    Matka: Pokud takto budeš žít i dále, můžeš onemocnět.
    Dcera: Máš asi pravdu. (Nebo: Máš pravdu; kdybych byla častěji doma, měla bych více spánku.)
  3. Souhlasit se všeobecnými logickými pravdami v manipulujících výrocích (dává to smysl, mohla by to být pravda…), svoji odpověď však doplnit vlastním pohledem (mě to však neznepokojuje…).
    Matka: Ty přece dobře víš, jak je důležité, aby děvče, které se chce dobře vdát, dobře vypadalo. Když budeš takto pokračovat a dobře se nevyspíš, budeš vypadat špatně. A to přece nechceš?
    Dcera: To máš asi pravdu, na tom něco je; když budu mít pocit, že to potřebuji, přijdu domů dřív. (Případně také: Ale v následujících dnech se budu vracet dost pozdě; mám dohodnutých několik schůzek.)
  4. Důležité je přesně poslouchat, co nám partner říká; v odpovědi je třeba použít přesně jeho slova.
  5. Pozor na "čtení myšlenek"! Nesmíme konstruovat a odpovídat tím, co si myslíme, že nám partner chce říct, ale tím, co skutečně řekl.